Vražda v salonním coupé
Ladislav Smoljak , Zdeněk Svěrák , Jára Cimrman
https://www.databazeknih.cz/img/books/82_/82002/bmid_vrazda-v-salonnim-coupe-LrR-82002.jpeg
5
236
22
Divadlo Járy Cimrmana série
< 4. díl >
Čtvrtý sešit souborného vydání Seminářů a her Divadla Járy Cimrmana. Divadelní hra z repertoáru Divadla Járy Cimermana od Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka. Představení je rozděleno do dvou částí. První z nich je seminář, v kterém se dozvídáme o životě Járy Cimermana a druhá část je už samotnou hrou. Detektivní činohra se odehrává v salonním kupé, kde továrníka Bienhanzela rozbolí zub.... celý text
Přidat komentář
Vždy, když se potřebuji uklidnit, nasát něco pozitivního o světě - sáhnu po Svěrákovi. Dělám to už 30 let a skvěle to funguje.
Další k geniálních her z pera Svěráka a Smoljaka, která se tentokrát odehrává v kupé vlaku jedoucí z Istanbulu do Prahy, kdy do vyšetřování se pouští nedoceněný detektiv inspektor Trachta a jeho pomocník praktikant Jindra Hlaváček. Opět fantastický humor, kdy hlášky z této hry zlidověly .... "hledej šmudlo" používám velmi často. Fenomén typu Járy Cimrmana nenajdete nikde ve světě.
Hoj, dénta aparátoš!
Já jdu zamrkat na váš zub, pane továrníku.
Otevřete si na mě hubu, prosím.
(Bierhanzel otevře ústa) Oj! Fujvároš! (Steward vrtá)
Tak prosím. Flusněte, prosím.
Vražda v salonním coupé – Detektivní hra
Dlouhé tmavé tunely přináší smrt. Tedy, alespoň kdysi přinášely. Dnes už to možné není, protože „coupé“ jsou osvětleny a i když zhasnete, svítí vám nad hlavou bezpečnostní světlo. Asi je to právě díky této hře a hlavně díky Mistru, protože, a to si přiznejme, má asi velký podíl na tom, aby v tunelu bylo světlo. Jára Cimrman i teď zasahuje do naší doby. Nejlepší, pro mě, je postava Jindřicha Hlaváčka. Tedy jsem ovlivněn Miloněm Čepelkou, protože když jsem na této hře byl v divadle, tak to on hrál roli Jindry Hlaváčka. A právě jeho ústy jsem ústy pana Čepelky poprvé slyšel tu legendární větu, kterou řekla prostitutka Vilma „Hledej, šmudlo“. Perfektně zahrané a seminář i hra jsou na plný počet „kriminálníků“.
Odkaz na komentář k semináři „Na prahu kriminalistické kariéry“, který předchází této hře, najdete zde:
https://www.databazeknih.cz/povidky/vrazda-v-salonnim-coupe-79803
Citát: No dobře, prostitutka. I s takovými lidmi musíme pracovat.
Vrchní inspektor Trachta a asistent Hlaváček, další povedená hra od Cimrmanů.
Cimrman kriminalista :). Mňa opäť oslovil viac seminár než hra samotná, no a v ňom hlášky ako "balvan ve tvaru pařezu", "v letáku na str. 428", "červotoč z Melbourne na vylehčené konstrukce výmenou za českého králika (který pracuje jenom za stravu)", "zlatníctvo Straka a syn" a mnohé ďalšie. No a najviac sa mi páčili zhudobnené priznania zločincov, básne a poviedky o lupičoch :).
Úžasná kriminální komedie v podání Divadla Járy Cimrmana. Nejlepší hlášky:
"Víte, koho máte před sebou? Sprostého vraha!" - "No dovolte." - "Přinejmenším sprostého podezřelého."
„Hledej, šmudlo!“
"Bude to taková pěkná tečka, za tím naším případem. Opakuji! Bude to taková pěkná tečka, za tím naším případem!"
Absolutně skvělá hra. Seminář s perlami jako kriminální horor Chtěla bych ženicha mladého s kučeravými vlasy, Cimrmanovy povídky pro budoucí recidivisty Chytrý Lojza a Dobrý zvyk kasaře Bouzka nebo snímek Neodbytný detektiv a hlavně famózní hra s policejním inspektorem Trachtou dělají z Vraždy v salonním coupé jednu z nejlepších her DJC vůbec a právem si vysloužila tak vysoké hodnocení.
Ono je vůbec jedno, ke které hře "Největšího Čecha" napíši ,komentář, všechny jsou naprosto úúúúúchvatné" a máme je prostudovány původně ze šelakových LP, později CD, přímo z divadla, či z televize, která nám je dopřává obvykle na ČT2 na Silvestra.
Bohužel čas plyne rychlým krokem a i "Cimrmanové" jsou bohužel obyčejní lidé a tedy nám odcházejí (věřím, že do nebe velkého Járy, kde je furt veselo).
V komentované hře nemohu zapomenout na dialog inspektora Trachty s mladým (na jevišti již stříbrovlasým panem Bruknerem), a to když nadhodí problematickou Vilmu Puškášovou - divadelní "sqost". Leč nikdo to nevyjádřil na této stránce lépe, než woodward. To je ono ! Slibuji, že dále z toho budu "opraudu" vycházet.
Opět povinná četba (nebo povinný poslech) pro všechny.
„Stává se nám, že diváci nepoznají, kdy tato hra končí. Aby k tomu nedošlo, prozradím vám konec celé detektivky.“ :-)
„Hledej, šmudlo!“
„Stevarde! ... STE - VAR – DE! ... Stevarde, přicházíte jako na zavolanou.“
„V tunelu něco nestalo? Všechno érömy?“
„To je vaše ruka, pane továrníku Majere?“ - „Kterou ruku myslíte, pane inspektore?“ - „Přece tuhle studenou ruku.“ - „Ukažte, mohu si sáhnout? ... Ne, to není moje ruka.“
Je to velmi vtipná knížka, ale to, že je kniha psaná jako přepis divadelní hry mi příliš nevyhovovalo. Každopádně hlášky z Cimrmanových divadelních her opakujeme velmi často. Rozhodně doporučuji přečíst knihu a pak se podívat na divadelní hru.
"Září: Je zádumčivý. Říjen: Je zádumčivý. Listopad: Přinesl do školy benzín. Únor: Je zádumčivý. Duben: Přinesl do školy sirky. Květen: Navádí Kuncovou, aby zítra nechodila do školy. Zbytek třídní knihy je bohužel ohořelý."
"Kdo je tady nejstarší, kdo je tady nejstarší!" křičel jedenasedmdesátiletý Strauss a tloukl o stůl svým občanským průkazem.
"Víte, koho máte před sebou? Sprostého vraha!" "No dovolte." "Přinejmenším sprostého podezřelého."
Jedna z mých nejoblíbenějších Cimrmanových her. Hlášky z ní bych mohla opakovat donekonečna. Jako dítě jsem zbožňovala detektivky a tahle hra za to nejspíš trochu mohla. Skvělý je i film Rozpuštěný a vypuštěný, který úderné duo Trachta-Hlaváček reprezentuje na televizních obrazovkách. Ačkoliv největšími hrdinkami filmu jsou samozřejmě kachny :).
asistent Hlaváček se spolu s vrchním inspektorem Trachtou a s továrníkem Bierhanzelem stali neviditelnými- ale často citovanými společníky našich domácností
Tato hra mi přijde jako trochu podceňovaná, ale i tak se mi celkem líbila. Trachta je skutečný policejní génius. Báseň Maralík je skvělá. Také doufám, že se Praha dočká Cimrmanovy sochy, ideálně jezdecké, tedy že nezvítězí menšinové pěší křídlo. Pět hvězd je už u Cimrmanů tradicí, kterou neporuším ani teď.
Opět nálož smíchu a dobré nálady a ke všemu film Rozpuštěný a vypuštěný dávali včera v televizi!!! Super!
Štítky knihy
Kniha Vražda v salonním coupé je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 330x |
| Čtenářské výzvě | 7x |
| Doporučených | 28x |
| Knihotéce | 68x |
| Chystám se číst | 21x |
| Chci si koupit | 3x |
| dalších seznamech | 3x |
Tuhle hru miluju! To sem v nejbližší době napíšu téměř jistě patnáctkrát, protože miluju, a to zcela upřímně, každou jednu hru z Divadla Járy Cimrmana. Vražda v salónním coupé není výjimkou, je samozřejmou součástí.
Je zvykem všech her do jedné, že parodují nějaký literární žánr či typ, postavu, archetyp či děj a pustou legrací nečiní z nich absurdity, ne, nýbrž rozkrývá jejich pravou podstatu, obnažuje je světu a dovoluje nám se jim smát. V tomto smyslu se jedná o pravou klasickou komedii v tom nejlepším smyslu. Vražda soustředí se očividně na detektivky. A svou práci dělá dokonale. Shodou okolností (no dobře, úplně shoda okolností to zase není) jsem zhruba před rokem četl naprostou většinu příběhů Sherlocka Holmese a mírně jsem se zajímal o ten žánr vůbec. Při sledování a tím více při čtení detektivek, kde vás neruší estetické působení provedení, člověk samozřejmě naráží na žánrové dominanty, archetypy, které už od zakladatelského díla zkrátka nemohou chybět. Cimrmanova hra je obnažuje zcela nezakrytě, sic ne hloupě a tupě.
Inspektor Trachta je kvintesencí takového archetypu (Auguste Dupin, Sherlock Holmes, Hercule Poirot, House ovšem i každý jeden detektiv zůstávající na poli klasické detektivky). Génius, jehož geniální postřehy jsou v posledku absurdní. Nejsou takové jen ty Trachtovy! Jsou takové postřehy všech výše jmenovaných, jen to není tak okaté. Od pozor k Dardanelám a od Dardanel k Bosporu a bum, je tu Popleta. Aby autoři mohli absurditu detektivek odkrýt precizněji, přidali Trachtovi něco z jiných postav, některé klasické složky přesunuli jinam. Trachtovi bylo přiděleno to, co obecně přináleží jejich kolegům (snad nepojmenovaný pomocník Dupinův (v povídkách vypravěč), Watson, Hastings, Wilson), tedy svalstvo, zdravé tělo. Ovšem odejmeme-li jim tuto charakteristiku, zbude už jen druhá polovina jejich charakteru – poněkud komická hloupost (ve srovnání s jejich detektivními kolegy), přičemž tedy na Hlaváčka zbyde jen ubohost. Detektivové bývají rovněž charakterizování laickostí, nezačleněním do policejní komunity. Ta je Trachtovi odebrána a přidělena Mayerovi. Je plně ukázáno jak podezřele to působí, je ukázáno to, co jinak ukazuje třeba seriál Sherlock s Cumberbatchem – ono je to tak trochu podezřelé. Nesmí nám chybět ani tak trochu hloupý detektivní konkurent Klečka.
A to je jen část charakteristik a hříček demonstrovaných na hlavní postavě detektivky. Je jich tam ovšem více, je jich tam strašná spousta. A všechno to dohromady tvoří fascinující guláš, který je parodií detektivky – a přitom jakoby její uměleckou definicí.
Vedle toho nesmí chybět naprosto geniální semináře, z nichž, tak jako ze hry, vzešlo kvantum vynikajících hlášek a prohlášení, která ovlivňuji českou kulturu en bloc. Pro nás právníky (ve výrobě) je takovým klasickým pionýrem slepých uliček Nejvyšší soud a šrapnel se v učebnách rozléhá pravidelně.
Nu dost. Prostě je to skvělé. Textové vyhotovení je oproti živému provedení očividně v lecčem velice ochuzené – ostatně zrovna herci Divadla Járy Cimrmana jsou proslulí jistým živým dotvářením svých kousků. Stejně je to však ohromně zábavné, takže doporučuji i ke čtení.