romankrasa komentáře u knih

Bravurně vykonstruovaný svět a to jak po technické stránce, tak po filosofické, kdy se můžeme zabývat otázkou zla v lidech a zda jde civilizaci nějak zachránit. Možná ji lze zachránit tak, že zanikne. I přes velké množství postav, kterým je v románu věnovaný nemalý prostor, se jedná o skvěle a čtivě sepsané science fiction, které může být varováním před technikou, kterou se obklopujeme a před touhou žít dostatečně dlouho.

6 28.03.2016

Andrej Drbohlav nám podává příběhy masových vrahů ještě o něco hlouběji a poutavě a neopomíná se věnovat také psychologické stránce jedinců, kteří tyto vraždy páchají. Jednotlivé poruchy osobnosti jsou doplněny názornými příklady, mnohdy také fotografiemi a skládají se ve srozumitelnou skládačku, po jejímž složení vyvstane ještě více otázek, než kolik známe odpovědí a budete dále hledat podobné knihy a dokumenty věnující se jednotlivým příběhům.

2 20.02.2016

Fulghumovy knihy jsou něco jako blogový román na pokračování. Jako vzpomínky člověka, který tímto způsobem zaznamenává své denní zážitky. Autor si na nic nehraje, je svůj (aspoň myslím) a všechny své příspěvky píše stylem, jemuž každý porozumí. Je to něco jako kdyby si každý, kdo má vlastní internetové stránky s různými vlastními příspěvky, rozhodl vydat knihu. Možná, že by kniha o životě „emouše“ byla trhákem, celosvětovým bestsellerem, kdo ví…každopádně já bych ji nečetl. Kdežto Fulghum…no, kdo jej nečetl, o hodně přichází. Netvrdím a ani si to nemyslím, že je nutné jeho knihy hltat jednu za druhou, nejde o romány. Spíše bych je doporučil jako relaxační četbu, třeba jednu za měsíc nebo za půl roku…prostě až budete mít chuť se něčemu zasmát, přijít na jiné myšlenky, zamyslet se, zda jste sami nezažili něco podobného, pak je „Možná, možná ne“ to pravé. Možná ne, ale nejspíš ano…

4 28.10.2015

Abych pravdu řekl, netuším, jak knihu popsat ani jak popsat mé pocity. Je to absurdní, stejně jako celá tahle povídka. Název Proměna naprosto sedí. Proměnou prochází každý člen rodiny Samsových, když se snaží přizpůsobit novým podmínkám. A proměnou prochází i čtenář, který si stejně jako já neví, co si o tom všem má myslet. Věřit tomu? Pousmát se? Zaťukat si na čelo? Jedno je jisté Proměna není obyčejná a zapomenout na zvláštnost a výjimečnost knihy se nedá.

5 28.10.2015

„Když jde člověk stále rovně, daleko nedojde.“
„Děti musí být k dospělým hodně shovívavé.“
„Řeč je pramenem nedorozumění.“
„Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“
„Jedině děti vědí, co hledají.“

Malý princ je útlá kniha, ale je v ní ukryto mnohem víc, než by se na první pohled mohlo zdát – než je na první pohled patrné. Malý princ je nezapomenutelný, obohacující. Je knihou pro malé i dospělé. Pro mladé i starší. Pro všechny, kteří chtějí poznávat a ptát se. Je pro všechny, kteří jsou někde v nitru stále ještě dětmi, toužícími řešit tajemství.

6 20.10.2015

Tuhle téměř dvou set stránkovou knihu, jež mají dospělí přečtenou klidně během jednoho dne, bych doporučil všem rodičům a jejich dětem na zkrácení dlouhé chvíli i poučení a následný rozbor jednotlivých pasáží, v nichž mohou děti pátrat po příčinách a zapamatovat si důležité aspekty k životu podané inteligentní formou.

1 20.10.2015

Slečno, Ras přichází, v sobě nese cosi nadčasového, že ani nedovedu popsat, co tím, co prostupuje písky času je. Stroze výstižné filosofické myšlenky skryté v závěji slov se coby echo odrážejí od stránek knihy a putují do Vaší mysli, kde si s nimi pohráváte.
Neobyčejný příběh o obyčejném životě. O životě nás všech. O strastech, jaké přináší. O životě po životě. A tak se i my, stejně jako Nela, putujeme spirálou času do minulosti, abychom znovu vzpomněli na první velké lásky, zakázané, nebezpečné, ale tolik lákavé, že jsme pro ně byli schopni učinit cokoli, klidně obětovat vlastní život.

1 19.10.2015

Vzpomínáte si ještě na svá studentská léta? Já ano, a velmi dobře. Ostatně, studentem jsem stále. Pamatujete si, jaké to v té době bylo? Přišli dny, kdy vás všichni štvali, učiteli jste opovrhovali a odpoledne jste s přáteli raději zašli do nějaké pěkné a útulné knajpy? Na testy jste dlabali, kolikrát jste přišli do školy a pět minut před začátkem vyučování zjistili, že píšete písemku, ale stejně jste se na ni vykašlali s myšlenkou, že nějak už to dopadne? Tyhle okamžiky spojené se školou zná snad téměř každý, kdo ve škole pouze nevysedával a nešprtal se z hodiny na hodinu a do života si tudíž příliš zkušeností neodnesl.

2 19.10.2015

Síla padesátistránkové knihy je až neskutečná. Dostáváme se do horské oblasti, pozorujeme odhodlání člověka sužovaného věkem a zdá se nám více než správné, že podobnou zálibu bychom měli pěstovat každý z nás. Kniha nás sbližuje s přírodou. Připomíná nám onen úzký svazek, téměř až svazek manželský, který jsme svým prazvláštním jednáním a úsilím o zničení životadárné planety přeťaly. A spolu s poslední stránkou se navracíme zpět do přírody, kam všichni patříme, z níž jsme vzešli a která je nám nade vše ostatní vlastní. Vše je protkáno nejčistší myšlenkou míru a sounáležitosti se vším, co jest.

4 19.10.2015

„Ukaž mi samotného muže nebo ženu a já ti ukážu svatého. Dej mi dva a oni se do sebe zamilují. Dej mi tři a oni vynaleznou tu úžasnou věc, které říkáme „společnost“. Dej mi čtyři a oni postaví pyramidu. Dej mi pět a oni z jednoho udělají vyvržence. Dej mi jich šest a oni vynaleznou předsudky. A když jich bude sedm, vynaleznou válku.“
Jestliže se nebojíte nahlédnout pod pokličku apokalypsy. Do oken ložnice, kde skrývají nejskrytější realizované touhy a tajemství, jež člověk má, pak vstupte. Ale pamatujte…já vás varoval. Až totiž knihu dočtete, budete někým jiným, obohaceným o osudy druhých, o přání a vize v život svůj i blízkých. A možná začněte i věřit v kouzla…kdo ví, třeba existují.

9 19.10.2015

Poslední věta: „Když vyrazíš do světa, dávej pozor na auta, chytni někoho za ruku a drž se s ostatními pohromadě.“ Ta není pouze citátem pro školky. Není pouhým moudrem, jaké rodiče a vychovatelky často kladou svým dětem na srdce. Přečtěte si ho ještě jednou jako dospělý člověk. Co vidíte nyní? Není to náhodou tak trochu moudro do života? Vždyť pro nás je neskutečně důležité mít někoho vedle sebe. Někoho držet za ruku, dávat pozor na okolnosti, a hlavně jí s ostatními. S rodinou, miláčkem, dětmi. Mít se rádi a života si užívat jak jen to je jde.

8 19.10.2015

Smrt: „Já končím. Poslední, co dělám, je nějakej Ferdinand, Sarajevo. A pak jdu na odpočinej a přijde novej. Mladej. Ale to bude sekáč, pánové. Ne jako já. Ten se nezakecá…"
Klasika

5 15.10.2015

Chladný žár mne zaujal. Nejspíš to bylo hlavně onou jednoduchostí, která se ve slokách odrazuje. Někdy člověk potřebuje uniknout ze složitosti reality do světa vlastních myšlenek. Ale tohle může také vést k šílenosti. Střídavý verš mi také dobře seděl. V básních jsem nemusel ani hledat nějaký hlubší smysl. Ve většině případů jsem za něj raději, protože tím alespoň napínám své mozkové závity. Ale nyní jsem si raději četl něco jednoduchého, nepříliš složitého. Jediné co mi občas vadilo, byla růžová barva emocí. Nešťastná či naplněná láska, o které toho bylo již tolik napsáno, že mi připadalo, že jsem tyhle verše již někde četl

15.10.2015

V anotaci je psáno: „Kniha, která už změnila tisíce lidských životů a která může změnit i váš život.“ Nejspíš je to pravda. Ano, kritika této knize nepřikládá velký význam, neboť skladba věty a různé, dalo by se říci až „trapné události, jsou v této knize místy přehnané a přitažené za vlasy. Avšak já si myslím, že autorovi nešlo pouze o příběh, nýbrž o jisté předání čehosi, co má každý člověk v sobě. Tato kniha člověka zdokonalí ve vnímání světa v případě, že bude vnímat shody s knihou a vlastními zkušenostmi ze svého života. Toto knihu doporučuji opravdu všem, kteří se zajímají o náboženství v širším spektru než jen, že se jedná o vyšší bytost. Neboť to důležité, co na světě je jsme my a naše postavení. Naše pochopení, láska i vnímání svého okolí. My neseme plnou zodpovědnost za své činy a jen my je můžeme napravit a nesmírnou energii, kterou prý Bůh má, je vlastně v nás…my jsme všude a tudíž jsme vševidoucí…ale jen s určitým chápáním světa je možné dojít k lidskosti a nové etapě evoluce…

3 04.10.2015

Sezóna v pekle i Iluminace jsou působivá díla, která na člověka udělají velký dojem. Ať už autorovým umem slova, kdy vás okouzlí svým krásným jazykem a popisností, která není snad nikdy zdlouhavá a nudná. Myšlenky mají spád, byť si jsou jednotlivé části celkově hodně podobné.
Kniha na mne opravdu zapůsobila. Možná by nebylo špatné poukázat s ní na nedostatky v dnešní společnosti, zhýčkané modernismem a ovlivněnou technikou. Na to, jací dokáží být lidé zvířata, i když se nazývají člověkem moderním a kultivovaným.

04.10.2015

Sezóna v pekle i Iluminace jsou působivá díla, která na člověka udělají velký dojem. Ať už autorovým umem slova, kdy vás okouzlí svým krásným jazykem a popisností, která není snad nikdy zdlouhavá a nudná. Myšlenky mají spád, byť si jsou jednotlivé části celkově hodně podobné.
Kniha na mne opravdu zapůsobila. Možná by nebylo špatné poukázat s ní na nedostatky v dnešní společnosti, zhýčkané modernismem a ovlivněnou technikou. Na to, jací dokáží být lidé zvířata, i když se nazývají člověkem moderním a kultivovaným.

04.10.2015

Mnohdy mi jeho básně zlepšili nálady. Bylo to jejich pomalostí, naléhavostí či pravdomluvností. V básních nejde jen o to navodit hrůzu a odpor, veškeré vyznění je pod těmi písmeny, čekající na čtenářovu mysl, aby si jejich význam domyslel dle svého. Pro mne byly nádherné, ponuré, plné naděje a lásky i nenávisti. Byly nehynoucí a nadpozemské svým pojetím…

1 04.10.2015

Tíseň, kterou jsem cítil v této knize, jsem již dlouho nezažil. Knihu jsem otevřel a nedokázal zavřít. Odložil jsem ji až, když jsem šel spát a nakonec když jsem ji dočetl. Poté jsem pocítil zvláštní pocit, jenž ve mně kniha zanechala. Chtěl jsem pokračovat, ale už nebylo jak. Byl jsem na konci. Cosi mi chybělo. Chybělo mi hledání malého Davea, jeho strach i radost. Scházelo mi prostředí příběhu, jeho nadčasovost.

1 04.10.2015

Všechny novely se mi velice líbily, jen mě mrzí, že Vykoupení z věznice Shawshank jsem viděl ještě dřív než jsem měl tu čest, přečíst si knihu. Kdybych měl novely porovnat, asi nejlépe se mi četlo Vykoupení z věznice Shawshank, Nadaný žák a Dýchací metoda. Nechci říkat, že by bylo Tělo špatné, jen se mi zdálo trochu slabší, i když je všude tolik vychvalované.

3 04.10.2015

Při jeho četbě jsem se nemohl od díla odtrhnout a několikrát jsem se až rozklepal hrůzou nad morbiditou matky k malému Daveovi. Život malého Davea mě opravdu dojal. Ke knize se budu rozhodně ještě několikrát vracet, protože nutí člověka k zamyšlení nad tím, jakého zvěrstva je člověk schopen. Svým počtem stran je to spíše odpočinkové dílo na jedno odpoledne. Rozhodně ji doporučuji všem, kteří hledají smysl v lidském jednání.

4 04.10.2015