Riccia komentáře u knih

Příjemně napínavá oddechovka, která se čte sama a těžko se od ní odchází.

2 12.04.2018

Nejsem žádný dějepisný nadšenec, takže mne nějaké "historické nepřesnosti", které iritovaly ostatní, nechávaly zcela v klidu. Mně bohatě stačilo takové základní historické zařazení a základní rámcové reálie. O zbytek mé spokojenosti se postaralo prostředí (děj se z větší části odehrává na hradě Lichnici, kam často a ráda jezdím) a celkem sympatické postavy spravedlivého Oldřicha z Chlumu a jeho ženami smýkaného pomocníka Oty. Docela čtivý příběh, jehož poslední třetina je nejlepší, je příkladem toho, že problémy - včetně těch kriminálních - je nutné řešit komplexně. Tedy nejen hlavou, ale pokud možno i úplně jiným orgánem. Na druhou stranu se ale také nic nemá přehánět. Podivná svatba je mou první Vondruškovou historickou detektivkou, ale troufám si tvrdit, že určitě ne poslední.

1 28.03.2018

Pohádky se mi líbily, dodatky a vysvětlivky Albuse Brumbála bych tam asi ani mít nemusela.

6 18.03.2018

Zcela souhlasím s předchozími příspěvky - i já jsem hltala u televizní obrazovky seriál Strážce duší, a tak když jsem teď narazila na knížku pana Vašíčka. moc ráda jsem si ty pohodové večery připomněla. Příjemné pohodové čtení, které můžu všem zájemcům u tajemno a historické záhady okořeněné současnou detektivní zápletkou jen doporučit..

3 04.03.2018

Když se v ději objevila asi padesátá postava, mírně jsem znervózněla, jestli takovou porci postav zvládnu. Jejich příliv se sice postupně mírnil, ale neustal. Přesto to byla velice zajímavá a čtivá kniha, od které se téměř nedalo odejít. Smekám před paní autorkou pomyslný kloubouk, že při péči o rodinu a učitelské práci zvládne ještě studovat historické prameny a dát dohromady takhle propracovaný historický román s detektivní zápletkou, který mne nejen skutečně bavil, ale také mi dost podstatně rozšířil povědomí o životě v období středovéku. A díky i za prameny na konci knihy - díky nim jsme si pěkně dohledala, kde vlastně ten vrch Puhlík byl :-)

2 28.02.2018

Napínavá, čtivá, zajímavá. Ráda jsem si ji přečetla a ráda si přečtu i nějakou další :-)

25.02.2018

Po Podivné knihovně jsem v naší městské knihovně sáhla proto, že jsem o ní slyšela v letošní Čtenářské výzvě a chtěla jsem jí "ochutnat", přestože už mám tento bod výzvy splněný. Přiznám se bez mučení - nepochopila jsem ji. Nyní jsem si pročetla předchozí komentáře a díky Chesterton, která mne navedla na "překlad do lidštiny" od čtenářky s přezdívkou Clea3112 , jsem nedopadla jako Efka.saf, která to zhodnotila slovy "Co to sakra bylo?" Podle mne morbidní vyprávění s podivným koncem. Co však oceňuji - to jsou ilustrace. Alespoň jsem neměla problém představit si ovčího mužíka :-) Nevím nevím - Murakamiho literární surrealismus (jak jsem se poučila u Eeli) mne nějak neoslovil. Možná by se to dalo zkusit ještě jednou s Clea3112-iným komentářem coby záložkou. Třeba bych konečně chytla tu "správnou vlnu". Co pro mne bylo asi nejzajímavější - že tak jako u nás chováme v kleci kanáry, tak pro Japonce jsou exotičtí naši milí špačci. :-)

3 18.02.2018

Po Ďáblově lsti, která byla téměř přesným kopírováním televizní trilogie, jsem očekávala opáčko seriálu i ve Ztracené bráně. Ouha - chyba lávky. Děj, postavy, vazby, vztahy - všechno jinak. Třicet stránek mi trvalo, než jsem se srovnala s tím, že bude nejlepší na seriál zapomenout a začít se soustředit na knížku. Četlo se to pěkně, ale bylo to na mne místy až moc pohádkově neskutečné a trošku přitažené za vlasy. I když kdoví, třeba je na autorových teoriích opravdu nějaké to zrnko pravdy.

1 17.02.2018

Podle mého názoru neuvěřitelně precizně promyšlený a podaný příběh. Literárním a jiným cenám akademiků nepřikládám většinou žádnou váhu, ale tenhle román si cenu určitě zaslouží. Všechno v něm souvisí se vším. Děj se nestále střídá v čase i prostoru napříč válečnou Evropou, ale místo chaosu v něm vládne řád. Příběh se vyvíjí a završuje a přesto se hlavní hrdinové neustále vrací ke svým kořenům. Žijí svůj život, ale nežijí ho podle svého, žijí ho podle diktátu válečné doby, podle diktátu zdravotního postižení. Jak je to za takových okolností s vlastním svědomím, s vlastní odvahou se zodpovědností za sebe i druhé? Smutný ale krásný příběh, který mne často přivedl ke srovnání našeho života a života našich pradědů před necelými osmdesáti lety. Ten příběh ve mně bude doznívat nejspíš ještě dlouho. Možná se poohlédnu po verneovce Dvacet tisíc mil pod mořem a pustím si k tomu Debussyho Clair de lune ...

14 10.02.2018

Tento příběh brněnské mordparty je založen na skutečném případu, který se odehrál v kterési jihomoravské vísce. Způsob jeho zpracování mne však zrovna nenadchl. Pravdou je, že jsem nyní díky knize mnohem znalejší v paragrafech a způsobech vedení výslechu a všech dalších náležitostí, které ke kriminalistické práci patří. To by mi nevadilo - rozhled se hodí, i když doufejme, že tyto informace nebudu nikdy potřebovat. Víc mne mrzelo, že se příběh z velké části zúžil na mnoho výslechů, které poskytovaly prakticky stejné informace - jen od různých osob z okolí. Pak mi také trochu vadila místy až příliš bodrá a žoviální komunikace mezi jednotlivými osobami, která mi připadala hodně umělá a nereálná. Prostě jako by při snaze o humorný nadhled autor trošku moc tlačil na pilu. Navíc bylo trochu nepřirozené, jak byli všichni kriminalisté a jejich spolupracovníci, znalci a poradci dokonalí ve všech ohledech - byli dokonale vybaveni po stránce vzhledové, fyzické, psychické i znalostní. Kde taková dokonalá zem leží? Alespoň že ty osoby na straně veřejnosti měly spousty vad na kráse. No a potom jsem se občas ztrácela ve velmi složitých souvětích o mnoha vedlejších a hlavních větách. Ne že by se knížka nedala dočíst - do poslední stránky jsem čekala, jestli dojde k rozřešení "problému ztracené placenty". Podle rodičky byla TAM a podle patoložky nebyla TAM - a nikoho to po celou dobu nepřekvapilo. Bohužel řešení záhady jsem se nedočkala. Nevadí, určitě ještě nějakou knížku autora zkusím - třeba budu mít při svém výběru větší štěstí.

21.01.2018

Drsný, syrový, depresivní a bezvýchodný příběh. Příběh z oblasti, kde lidi zlikvidovali přírodu a zmar teď dostihl i je. Četl se mi těžce, smutně, ale nešlo přestat. Škoda jen posledních 40 stran - jakoby už autorce došel dech...

4 19.01.2018

Skvělá knížka. Často se stává, že kníha napsaná podle scénáře filmu není úplně "to pravé". (Nebo byl film podle knížky?) Tady mi přijde, že knížka je skvělým doplňkem. Kromě čtivého děje nabízí ještě nahlédnutí pod pokličku dění v televizní sérii - nabízí historické souvislosti, které ve filmu člověk nemohl tušit. Knížka navíc přináší mnohem víc informací k největší rukopisné knize světa - Codexu gigias. Díky této nejdůležitější "rekvizitě" je tato knížka v tomto roce obzvlášť "na ráně". Knihami, hnihovnami i knihovníky se to tu jen hemží a dvojnásobnou radost z ní mohou mít i všichni nositelé jména Eva, Michal, Iveta, Evita, Petr, Lenka, Luděk, Dan , Pavel, Kryštof, Klára, Lukáš nebo Vítek.

1 06.01.2018

Pěkná napínavá knížka. Její děj se odehrává ve třech dnech a tři dny mi stačily na její přečtení. Vytkla bych jí možná trošku pomalejší rozjezd a naopak moc prudký závěr. Jinak mne nadchlo líčení krás Glénanu - ještě že existuje internet. Mapa a obrázky přidaly ke čtení ještě další rozměr.

3 02.01.2018

Tuto knížku jsem objevila díky Čtenářské výzvě 2017. Potřebovala jsem ještě nějakou knížku z budoucnosti a kolegyně mi přinesla tuhle. Jak sci-fi není úplně "můj šálek kávy", tahle knížka mne dostala. Po trošku pomalejším nástupu se děj dostával do tempa, až se od knihy nakonec nedalo odejít. Skvělý příběh se spoustou přesahů a námětů k zamyšlení. Vřele doporučuji.

8 28.12.2017

Knížka, kterou jsem náhodou objevila ve staré knihovně a která se mi hodila do Čtenářské výzvy 2017, byla zpočátku pěkným oříškem. Těžko jsem se rovnala s alegoriemi a dalo mi dost práce proniknout k tomu, "co tím chtěl básník vlastně říci". Přeskakování hlavního hrdiny z lidské podoby do podoby psa, skokana, hlemýždě, havrana a dalších zvířecích tváří, postava zlého našeptávače s deštníkovými křídly a i samotné jméno hlavního hrdiny - Michal ...ský se mi nějak těžko zpracovávaly. Některé odstavce jsem četla i několikrát místy, abych je jakž takž pochopila. Dokonce jsem to chtěla vzdát, ale asi v půlce knihy se to zlomilo a cestu ke knize jsem si přeci jen našla.

12.12.2017

Velice poutavé a nevšední čtení. Příběh, který je sevřený do necelých šesti týdnů té nejpilnější bylinářské sezóny, je přepečlivě poskládanou mozaikou, jejíž dílky skládající obraz hlavní hrdinky a jejího dosavadního života se objevují naprosto nečekaně a výsledná podoba vlastně záleží na fantazii každého čtenáře. V každém případě se každý, kdo se do této knížky začte, ocitne ve světě plném úcty k přírodě, bylinám, stromům, ve světě, kde to šustí sušenými bylinami a voní lipovým květem nebo meduňkou.

11 10.11.2017

Četla jsem a dočetla jsem. Nedalo se přestat, i když to bylo opravdu hodně těžké čtení. Hodně těžko se hodnotí - těžko se hledají ta pravá slova. Řekla bych, že v předchozích hodnocení už bylo napsáno prakticky vše. Ponaučení? Važme si každého klidného a pěkného dne a děkujme denně "Bohu", když je vše v rodině jakžtakž v pořádku.

1 24.10.2017

Naprosto souhlasím s předchozím komentářem SteveP1. Lépe bych to nenapsala :-)

09.10.2017

Zajímavá, čtivá, nepřeslazená a velice pěkně zobrazující danou dobu - taková je podle mého názoru nová kniha H. M. Körnerové. Těžko se od ní odcházelo a večer se ani nechtělo jít spát.

5 24.09.2017

Knížku jsem vzala do ruky díky čtenářské výzvě, čtení to bylo milé a příjemné, jen té víry v Pána Boha a chlapské nadřazenosti v ní bylo na mne trošku moc.

3 20.09.2017