Red_Fox komentáře u knih

Ignácius by si zasloužil lopatu do ruky a pěkně pod dozorem makat! Dlouho jsem se nesetkala s postavou, která by mě tak příšerně štvala, jako on. Nesympatický, nemakačenko, tak inteligentní, až je vlastně hloupý...
Na druhou stranu potlesk Toolovi, že ho dokázal tak trefně vystihnout. Ale to je asi tak všechno. Jsou knihy, u kterých si říkám, proč je vlastně někdo napsal. Proč se tak namáhal? A tahle bohužel patří mezi ně.

13 23.07.2019

Ke knize jsem se dostala v rámci doporučené četby na střední škole. A teda jako musím říct, že jsem ráda, ve které době teď žiju. Jasně, i doteď nevymizela žárlivost - "sousedka má trávu zelenější", ale upalovat někoho... ?!
Příběh ukázal tehdejší hloupost lidí, pověrčivost (znamínko, důkaz čarodějnictví... pokud se nepletu) a nesmyslné soudní procesy prostřednictvím mučení. Pro mě byla tahle knížka lehce k neuvěření (spíše jsem byla šokována), že se ty věci skutečně děly. Ať už stejně, nebo jinak.. nebo i hůř, prostě se děly a běhal mi z toho mráz po zádech.
Zatím jsem se neodhodlala ke shlédnutí filmu, uvidím, jestli se vůbec někdy odhodlám :)

10 21.05.2014

Absolutně jsem nevěděla do čeho jdu, takže jsme si užívala postupné odhalování příběhu a seznamování s hlavní postavou. Šlo o plynulý proces. Kniha vás donutí přemýšlet a dojde vám, že se vlastně vůbec nemáme v dnešním světě, respektive v naší republice, špatně. Ano, touha po nadvládě a moci existuje, ale pohlížím na to jako obyčejný člověk, který má teplou vodu, dostatek potravy a je svobodný. (I když i tyto věci nejsou všude samozřejmostí. To už by však byla trošku jiná kapitola... Zatímco pro nás jsou to věci běžné, pro jiné jsou nemožné, neuvěřitelné, neskutečné).

Přesto mi přišly některé pasáže zdlouhavé a kniha mě nezasáhla tak, jako jiné, kterým se většinou nemůžu ubránit dát plný počet hvězd. Zkracování, spojování slov na mě působilo trochu dětinsky. Ale dobře, šlo to ruku v ruce s autorovými hlavními myšlenkami.

8 20.06.2015

Knihu jsem četla po zhlédnutí seriálu, ale hlavně po skvělé zkušenosti s PC hrou, která mě naprosto vtáhla do Geraldova světa. Je tedy těžké hodnotit nezaujatě. Poslední přání vnímám jako prvotní ochutnávku něčeho velkého, kdy čtenář musí pokračovat v dalších dílech, aby pochopil. Ostatně podobné pocity jsem měla po dodívání první řady seriálu. Věřím tomu, že předchozí seznámení s hrdiny hodně pomohlo ke snadnějšímu čtení. Na knihy povídkového typu moc nenarážím, bylo to pro mě nezvyklé, ale nevadil to. A jak už to u povídek bývá, najdete si své oblíbené, ale i méně zajímavé. V některých objevíte náměty z klasických pohádek přenesené do fantasy světa, což bylo příjemným zpestřením.

7 29.10.2021

Přestože s hlavní hrdinkou vstáváte se slepicemi, pak do úmoru pečujete o celé hospodářství a ráno se hádáte se Sporákem, jde o pohodovou oddechovku. Kohoutková voda a elektřina jsou pro mnohé z nás samozřejmostí a já za to v teple domova nekonečně děkuju. :D Jde vidět, že si musela Betty tím vším projít na vlastní kůži. Díky tomu je kniha autentická a dobře se čte.

7 24.01.2021

Asi jsem rozežraná. V dnešní době, ve které jsou horory v knižní nebo filmové verzi běžné, na mě Dracula nepůsobil extrémně děsivě. Ale věřím, že v době vydání slušně stavěl chlupy na zádech. Je těžké takovou klasiku hodnotit.

Kniha se docela vlekla. Doufala jsem, že to vykompenzuje velkolepé finále. No, mohlo se z toho vytěžit více. Ale když se objevila akčnější část, popis se mi líbil.

Postavy byly sympatické, s žádnou jsem se však neztotožnila. Obecně mi to nevadí, ale ráda bych poznala alespoň jednu z nich více do hloubky. Bohužel, přesto, že byla kniha psána formou deníků, seznámila jsem se s hlavními hrdiny jen povrchně.
Navíc na mě působili všichni naivně. Někoho sotva poznat a hned na to mu líčit, jak úžasná je to bytost a jak budou do konce života kamarádi... no, nevím.

Přesto jsem ráda, že jsem si Draculu přečetla a poznala kořeny příběhu, jehož záporáka znají i ti, kteří nikdy nečetli knihu, ani neviděli zfilmovanou verzi.

7 03.03.2017

Kniha se četla moc dobře, jen mi žádná z postav nepřirostla k srdci.
Asi jsem měla trochu větší očekávání.

7 28.11.2016

Faktomluva je o našem světě, o nás, o tom, že se lidstvo posunuje stále dál a spousta věcí se lepší. Přestože to v některých oblastech není na první pohled vidět. Faktomluva snímá klapky z očí a ukazuje nám svět v celé své kráse. Co jsem již dokázali, ale také v čem se musíme dále zlepšovat. Rozdělení obyvatel na 4 úrovně je prostě geniální. Poskytuje nám vnímání planety v trochu jiném světle - není jen černá a bílá… mezi nimi jsou i odstíny šedé.

Upřímně - na tuto knihu po přečtení celkem intenzivně myslím, vzhledem k aktuálně se šířícímu koronaviru. Celou situaci neberu na lehkou váhu, ale vnímám rochnění se některých médií v negativních zprávách, vyvolávání paniky a nakonec i rozdělování společnosti na dva tábory. (Vyjadřuji se za Českou republiku.)

Faktomluva je tedy takové pohlazením na duši a uklidnění. Osobně by mě zajímala zpracovaná data ohledně ekologie, která mi občas dělá vrásky. Snad se toho zhostí Hansovi následovníci.

6 29.02.2020

A já tomu těch 5 hvězd dám. Přijde mi neuvěřitelný, jak dokáže být cca 500 let stará kniha tak čtivá. Zkrátka nadčasový kousek.

Machiavelliho názory jsou opřeny hlavně o historická fakta a osobnosti, ať už z dávné minulosti a nebo z dob, které sám zažil. Bylo to hodně obohacující, ráda se něco učím takto nenásilnou formou. Knihu jsem četla hlavně ze zvědavosti a bez potřeby udělat si nějaký velkolepý názor, jestli budu patřit mezi kritiky "účelu světí prostředky", či nikoliv. O to to bylo jednodušší.

6 23.02.2019

Loni jsem četla Draculu od Stokera a Obraz Doriana Graye mi ho neuvěřitelně připomínal, co se týče vyjadřování hlavních postav. (Je to pochopitelné, přece jen Wilde a Stoker žili ve stejné době). Přišlo mi divné, jak se dva lidé sotva poznali a už si skládali poklony, jak je krásný, chytrý, jak budou nejlepší kamarádi apod. Působilo to na mě nějak neupřímně...

Samotná kniha byla převážně vyplněna myšlenkami a úvahami Doriana a Harryho (Henryho). Dějově byl příběh poměrně krátký. Musím se přiznat, že jsem zajásala, když se Dorian konečně rozhodl obraz někomu ukázat a jaké to pak mělo následky. Přestože část knihy nudila, našly se v ní i zajímavé názory, které stály za zamyšlení. Ostatně nakonec způsobily postupnou devastaci Dorianovy duše. Zaujala mne třeba myšlenka, že každý vliv na druhého je nemorální - "Protože ovlivnit někoho znamená dát mu svou vlastní duši. Ten člověk pak nemyslí svými vrozenými myšlenkami a nehoří vrozenými vášněmi..."

O Dorianových konkrétních hříších jsme se toho moc nedověděli. Buď bylo řečeno něco ve zkratce a nebo jen naznačeno. Takže si hodně věcí můžeme domýšlet. Na druhou stranu je pak zajímavé se zamyslet, co je to vlastně hřích. Doba se mění a s ní i její hříchy.

6 16.12.2018

Nalijme si čistého vína... tahle kniha se týká každého. A proč se nedovědět něco víc o tom, jak vlastně vzniká ten "poklad", který několikrát týdně opouští naše tělo? :D
Kniha je plná zajímavých informací od věcí pro někoho již známých, až po nové a odbornější. Je psaná s humorem a to je její obrovské plus. Opravdu jsem si ji užila :).

6 20.07.2018

Ubrečená kniha opravdu určena pro čtenáře Young Adult. Proto mi na ní něco chybělo. Některé pasáže byly zbytečně natahované, příběh celkem tuctový. Až příliš se tlačilo na pilu co se týče vycucnutí ze čtenáře co nejvíce emocí. Z kapitol z pohledu Runeho šlo často cítit, že je psala žena.

SPOILER:

Nejvíc se mi líbil závěr poslední kapitoly s pouštěním lampiónů/polibků do nebe.

6 12.06.2018

Kéž by mě již v období mých studentských let napadlo dovzdělat se prostřednictvím historických románů.
Díky této knize jsem se naprosto nenásilnou formou dozvěděla velké množství informací z období vlády Tudorovců a oproti školnímu šrocení mi toho v hlavě hodně zůstalo.

Jana měla těžký život, tolik jsem jí přála štěstí...

6 28.11.2016

Příběh o "idiotovi", jako o velmi upřímném, dobrosrdečném a vlastně i trochu naivním člověku.
Kniha byla napsána stylem, kdy jsem místy četla a absolutně nechápala, o čem se postavy vůbec baví. Nakonec však začalo všechno do sebe zapadat. Řekla bych, že to byl úmysl Dostojevského, který se povedl. Kníže Myškin je osobou, kterou si čtenář rychle oblíbí a nechá se vtáhnout do děje.
Jedinou nevýhodou ruských děl je pro mě složitost jmen. Je to něco, co mi občas způsobovalo problémy, kdy mi trvalo, než mi došlo, kdo je vlastně zrovna ta osoba, která právě mluví...
Závěr nečekaný a originální.

6 21.03.2015

Když se řekne Japonsko, vzpomenu si na zemi, která je v hodně věcech jiná, než Česká republika. Ve vzhledu samotných lidí, v kultuře, zvyklostech.. I když každá země je v tomhle originální, zrovna Japonsko pro mě hodně výrazně (Třeba je to těma jejich očima :D). Až jsem si skoro neuvědomila, že i tam žijí studenti, kteří bojují s dospíváním, studiem, celkově s těžkostmi života a řeší problémy ve vztazích a dejme tomu i sexu. Tahle knížka mi pomohla si uvědomit, jak jsme všichni jiní a zároveň stejní a potvrdit, jak se člověk musí rozhodnout, jestli se zařadit do nějaké skupiny lidí a táhnout s proudem a nebo se stát "outsiderem" a být aspoň trochu jiný...
Hodně tomu pomohl vybraný styl spisovatele, četlo se jednoduše a srozumitelně.

6 16.08.2013

Kniha mě nenechala v klidu sedět, hodně jsem nad vším přemýšlela.... Jak v ní bylo řečeno hned na začátku, čtenář nedostane vypíchnuto v bodech, jak milovat. (Teda alespoň ne tak, jak by si přál). Ale celkově názory a poznatky autora mi dávaly smysl. Střídaly se ve mně všechny možný pocity - od naštvanosti (jaká je dnešní společnost) až po -dá se říct- štěstí ... Přesto dávám o hvězdičku míň a to z důvodu, že některé pasáže se až zbytečně omílaly dokola a nebo mě prostě nezaujaly, jako jiný. Jinak povedený dílko, který bych určitě doporučila :)

6 30.06.2013

Nemůžu si pomoct, ale i u druhého dílu mám pocit, že do 5 hvězd knize stále něco chybí. Možná je to tím povídkovým stylem, kdy už bych si přeci jen ráda přečetla ucelený příběh, ne tak roztříštěný. Jednotlivé povídky se zábavností liší, což může být další škůdce celkového dojmu. Přestože je romantická linka v knize důležitá, občas to na mě bylo trochu moc, místy to smrdělo yound adult literaturou. Možná mám jen přespříliš vysoká očekávání po počítačových hrách. To se asi ukáže časem. :)

5 08.05.2023

I bez přečtení knihy jsem přirozeně věděla, že je spánek důležitý. Přesto jsem patřila mezi velkou skupinu lidí, kteří ho "dohání" během víkendu. Přitom spánkový deficit nemusí vyústit pouze k únavě během dne. Účelem knihy není jen informovat o přínosech spánku a jeho účinků na mozek a následně fungování celého těla, ale především změnit postoj člověka, časem celé společnosti, zkrátka přehodnotit priority. U mě se spánek skutečně podařil na pomyslném žebříčku postavit výše, ale změna stále není dokonalá. Převést poznatky do reality není tak snadné, jak se na první pohled zdá.
Kniha jako taková je snadná na čtení i pochopení, v rozumné míře se některé informace opakují. Líbilo se mi čerpání ze skutečně provedených vědeckých experimentů a celkově náhled do tohoto oboru.

5 22.04.2023

Ač se o 2. světové válce učíme od základní školy, až v dospělém věku si skutečně uvědomuju ty hrůzy a krutosti, kterých byli lidé schopni vůči jiným. Tuto černou část naší historie si musíme neustále připomínat. Přestože se svět od té doby posunul hodně dopředu (No, z globálního hlediska to ještě není dokonalý.), stále jsou mezi námi ti, kteří si to prožili na vlastní kůži. Ono to totiž není zase tak dávno...

5 17.12.2019

Postavu Frankensteinova netvora zná skoro každý, avšak s jeho příběhem už je to horší.
Knihy z 19. století jsou jiné, než dnešní. Mají sice děj, ale v mnoha chvílích jde do pozadí a na jeho místo přichází hlubší myšlenky a ty se Mary opravdu povedly. Dokázala jsem se vžít do toho neštěstí, zoufalství a výčitek. Přesně tak se cítí člověk, kterého něco trápí. Popisy přírody už byly méně záživné a kupodivu to pokulhávalo i u samotného příběhu, a to i přesto, že jsem s hlavními postavami soucítila.

5 26.05.2019