Petrush komentáře u knih

Drsné, romantické, smutné, exotické. A především čtivé. Postavy byly vykresleny podrobně, některé byly symaptické, jiné přesně naopak, některé trochu neuvěřitelné, jiné hodně reálné.
Jen škoda množství překlepů a chyb v knize, chvílemi mi to poněkud kazilo požitek. Pár vět (např. s více zápory) nedávalo ani pořádně smysl.

1 09.08.2019

První povídka Hordubal se mi moc líbila. Přes Povětroně jsem se prokousávala poněkud pomaleji a trochu mi lezla na nervy postava básníka a jeho rozvláčněný styl. Poslední povídka Obyčejný život mi opět přišla čtivá, i když tolik jako Hordubal se mi nelíbila.
Zajímavé úvahy a pohledy na život. Čtení každopádně vyžaduje filosofičtější náladění.

1 14.06.2019

Kdyby tato kniha měla poloviční počet stránek, napsala bych, že je to nenáročná oddechovka tak na dovolenou. Jenže takhle musím napsat, že se kniha vlekla, že se v ní dokola opakovaly myšlenky hlavní hrdinky, zmínek o její práci bylo až až, celkově mi to přišlo zdlouhavé, dialogy víceméně nezáživné, popisy, jak často si hrdinka dává sprchu, jaké si bere šaty a k nim šperky a boty - no, asi je to knížka pro jinou cílovou skupinu. Styl psaní mě nechytnul a vlastně nedokázal pořádně vtáhnout do děje. A také je zcela zřejmé, jak to dopadne.
Ještě k anotaci knihy - píše se v ní o "energicky masochistickém jogínovi" a "osmdesátileté vyznavačce marihuany". Skoro to vypadá, jakoby ten, kdo psal anotaci, tu knížku ani nečetl.

1 14.04.2019

Romantický příběh, ve kterém hraje jednu z hlavních rolí krásná příroda. Už v průběhu čtení bylo jasné, jak příběh dopadne. Žádné překvapení se nekonalo - ani dobré, ani špatné - ale to asi patří k tomuto typu nenáročného a odpočinkového čtení.

1 30.12.2018

Mladému, poprvé a čerstvě zamilovanému zkříží cestu protřelá svůdnice. V průběhu nepřekvapilo, v závěru však příjemně překvapilo.

1 18.11.2018

Na knihu jsem byla zvědavá - kdo by nebyl, když je prý považována za klenot klasické světové literatury. Četla se dobře, jen mi některé popisné pasáže přišly zdlouhavé a přitom vlastně nepopisující.
A když se naprosto vysílená a promoklá hrdinka doplahočila k obydlí, ve kterém by snad mohla konečně očekávat záchranu a nahlížela oknem dovnitř (a vy jste napnutí, jak to bude dál)... a dozvíte se, jak má za oknem jedna slečna lokýnky takhle a druhá slečna zase takhle... tak mě už i napadlo, že má snad autorka trochu neobvyklý smysl pro humor.
Každopádně postavy propracované, příběh poutavý a tehdejší doba pro dnešní generaci téměr k neuvěření. Doporučuji.

1 12.08.2018

Knihu jsem četla už seznámená s rozporuplnými recenzemi předchozích čtenářů. Asi proto jsem od ní mnoho neočekávala. Do poněkud netradiční romance s místy lacinými aspekty jsem se ale dobře začetla a zajímalo mě, jak dopadne. Doporučuji jako nenáročnou oddychovku, pokud se však u knihy dokážete přenést přes plytkost a velkou jazykovou chudost.

1 28.07.2018

Ne, toto opravdu ne.
Velkým fanynkám předchozích dílů se tato kniha asi líbit bude - pokud jim tedy nevadí, že znají děj dopředu. Jak by se kniha líbila těm, kdo nečetl předchozí díly, to nemůžu říct, ale tipla bych, že by se líbit mohla - pokud jim nevadí plytčejší a jazykově chudší díla. Pro zbytek - ztracený čas při čtení.

1 28.07.2018

Knihu jsem četla dávno a z děje jsem si moc nepamatovala, ale rozhodně z knihy zůstal pocit, jaký zůstává po dobré knize. A při dalším čtení s odstupem více jak 15 let mě kniha oslovila znova. Obsahuje řadu inspirativních myšlenek - a to se přitom nemusíte nijak zvlášť zajímat o zenbudhismus.

1 27.07.2018

Na knihu o výchově je to nebývale stručný titul. Knihu jsem dostala jako dárek a byla jsem za ni ráda. Přišla mi výborná pro zařazení do knihovničky, kam po ní čas od času sáhnete a namátkově znova kousek přečtete. Faktem ale je, že o něco později jsem objevila princip výchovy nazvaný (poněkud zavádějícím způsobem) Nevýchova, který mi sedí a dává smysl. A asi proto jsem od té doby neměla potřebu žádnou knihu o výchově číst a ani se k těm přečteným vracet.
Každopádně knihu Proč jsou šťastné děti šťastné řadím rozhodně mezi ty lepší, takže doporučuji.

1 26.07.2018

Kniha je velmi čtivá, místy vtipná, celkově smutná. Umožňuje nahlédnout do každodennosti v době ne až tak dávno minulé. Postavy se mi ale zdály nevěrohodné a nejspíš proto pro mě bylo jejich jednání občas nepochopitelné. Poetičtější pasáže na mě působily uměle. Přesto ale kniha zanechala dojem.

1 26.07.2018

V knize je několik podle mého názoru dobrých myšlenek, např. metoda pevného objetí nebo důležitost vzoru. Ano, tisickrát omíláno, že rodiče mají jít vzorem, ale tady je to napsáno opravdu dobře. Také souhlasím s tím, že je potřeba, aby se dítě postupně přizpůsobovalo a nebylo mu vždy ve všem hned a na 100% vyhověno (výjimkou jsou děti do cca 6 měsíců, kterým má být vyhovováno bezvýhradně). Podle mě ale vůbec nelze s takovou jistotou tvrdit, že pokud rodiče dítěti vždy vyhoví, přeroste jim přes hlavu, vyhodnotí je jako slabochy a získá pocit, že musí ono vést rodiče, když nevedou oni jeho a nevytyčují mu hranice.
Souhlasím spíše s jinými koncepty výchovy, které říkají, že hranice rodiče vytyčovat mají a musí, ale že to lze dělat i jinou cestou než cestou zakazování a nevyhovování dítěti.
Autorka hodně vycházela ze zkušeností s problémovými resp. psychicky nemocnými dětmi a u těchto je nejspíše potřeba zaujímat jiné, speciální postoje.
Kniha je psaná odbornějším způsobem, ale nemyslím, že by to bránilo jejímu přečtení a pochopení i nevědeckou komunitou (soudím podle sebe). Nicméně si myslím, že pro běžné rodiče běžných dětí není nutné tuto knihu číst, pouze je podpoří v autoritativním stylu výchovy.

1 25.07.2018

Občas člověk sahá po dalším dílu s obavami, jestli bude stejně dobrý jako předchozí. A často je ta obava na místě. Nikoli však tady. Pokračování je povedené, takže jako první díl: pěkná a nápaditá oddychovka, nenáročné čtení. Více však nečekejte.

1 25.07.2018

První klasický román, který jsem přečetla jako náctiletá. A od té doby jich pak následovalo spousta. Přestože to pro mě tehdy bylo docela obtížné čtení, k další klasické literatuře mě přitáhlo. Doporučuji!

1 24.07.2018

Dobrá kniha s velmi podobným námětem jako Oslí kůže od Honoré de Balzaca (a tato zmíněná mi přijde lepší).

1 24.07.2018

Do románu jsem se dlouho nemohla začíst, začínala jsem ho číst vícekrát. Potom při čtení jsem měla pocit, že se autorka opakuje nebo říká totéž jinými slovy. Z tohoto důvodu si myslím, že by mohla být kniha klidně kratší. Další mínus přišlo po přečtení a zjištění, že román navíc není tak úplně historicky věrný.

1 24.07.2018

Kniha je napsaná srozumitelně a místy dokonce vtipně. Do autory propagovaného programu Whole30 jsem se nepouštěla, knihu jsem přečetla na doporučení jen pro zajímavost a rozšíření obzorů. Co mě asi nejvíce překvapilo bylo to, že ořechy nedoporučují v takové míře a s takovým nadšením jako jiní autoři propagující podobný styl výživy. Stejně tak některé oleje, jinde považované za velmi zdravé, tito autoři nedoporučují.
Nedokážu posoudit vědecký podklad knihy, odkazované studie jsem nečetla a nejsem odborník v této oblasti. Ale pro rozšíření obzorů a uvědomění si souvislosti jídla a zdraví je to dle mého názoru dobrá kniha.

1 24.07.2018

Knížka obsahuje hlavně obrázky, textu jen málo. Je to hodně na představivost. Četli jsme rovnou několikrát za sebou.

01.04.2024

"Bong-kchrrr-bong-kchrrr-bong-kchrrr." Opravdu moc povedené, líbilo se.

24.03.2024

Kniha pro mě byla příjemným překvapením. Autor považuje za nejdůležitější vědomé dýchání a úsměv. Můžeme tak prožívat radost a vnitřní mír. A pokud v sobě má člověk mír, může mír předávat dál, svému okolí.
Autor ukazuje, jak využít běžných situací (mytí nádobí, jízda autem apod.) k praktikování pozornosti a vědomého způsobu života. Věnuje se také emocím, např. tomu, jak je pozorovat.
Na to, jak je kniha útlá, má docela široký záběr, od vnitřního prožívání, přes vztahy, výchovu až po ekologii.

"Zlost a nenávist jsou kameny, z nichž je vybudováno peklo."

"Pochopení a láska nejsou dva pojmy, ale jeden."

15.03.2024