Jarní vody

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Milostný příběh mladého ruského šlechtice, odehrávající se větším dílem ve Frankfurtu nad Mohanem a částečně na jeho cestách po Evropě. Tento jinak ušlechtilý a čestný člověk selže v citových otázkách při první zkoušce; zklame dívku, kterou upřímně miloval a nechá se zotročit rafinovanou a sobeckou krasavicí...

https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/37269/big_jarni-vody-yBK-37269.jpg 4.3158
Žánr:
Literatura světová, Novely

Vydáno: , Práce
Originální název:

Vešnije vody, 1872


více info...
Nahrávám...

Komentáře (35)

Kniha Jarní vody

Mayaku
14.04.2021

Pro mě překvapivě vynikající věc o přelétavosti mladického srdce. Sanine, chlapče, dobře ti tak, dostal jsi, co sis zasloužil.

žlučníkář
12.03.2021

Tohle byla docela zábava. Pokud hledáš něco ruskýho, stravitelnýho a míň psychologickýho guláše, než je třeba v Dostojevským, šáhni určitě po jarní vodce. Krátký je to akorát a sviští to člověče, jako regionova mezi bubnama a hradčanskou.
Je to fakt sranda. Ruskej lesa pán má všechno naplánovaný a za poslední chechtáky jede z Itálie zpět na Sibiř. Při čekání na dostavník pendlující mezi mezi Frankfurtem a Sibiří Bim ho!!!

A než bys stačil dojíst frankfurtskou polívku, zasnoubí se se snoubenkou místního pracháče a namachrovance. Pracháč měl aspoň prachy. Zato tenhle nemaká a aby měl na cimru, musí střelit panství. Jenže když ještě není aukro, musí se na to střílení do Ruska.
Cestou naštěstí vyruší u frankfurtský pečeně jednoho buřta (svýho spolužáka) a ačkoli miluje svojí snoubenku, kterou vlastně ukrad, stane se po přesnídávce z frankfurtskejch párků sexuálním otrokem buřtovy manželky. Mimochodem, morbidně bohatý. A tak místo do Ruska, nebo do Frankfurtu na rendlík frankfurtský omáčky, hasí si to Míťa do Paříže, kde nejspíš dostane roubík do huby a pořádnou bondáž. Ale to je jenom moje domněnka. Takhle to dopadá, když se přemejšlí trenyrkama, to jsou pak sliby chyby, průsery a zajímavý situace.

Ale všichni víme, že každá voda steče nakonec od shora dolů a Míťa za pomoci pošťáka Ondry nalezne kýžený klid a mír. Za mě dobrý a není to naposled, co jsem to čet.


DeepSea21
11.02.2021

Hořký příběh D.Sanina. Vzpomíná na chybu které se dopustil vůči své bývalé lásce a přemýšlí, jak je možné, že se nechal svést někým kdo za to nestál a zahodit své štěstí.

Set123
19.08.2020

Tomuto se říká překvapení. Tak jako mě letos zklamala Jeptiška (Denis Diderot), tak mě překvapily Jarní vody. Čekal jsem pochmurnou klasiku, něco ve stylu Dostojevského, či hůře Tolstého. (Aby bylo jasno, oba mám rád – Dostojevského raději – ale ne vždy to člověk potřebuje) A ono ne. Jedná se o jednoduchou svižnou novelku, kterou máte za dva příjemné večery za sebou. Musím se přiznat, že když se hned v prvním odstavci knihy vyskytlo slovo pelyněk a já měl zrovna doma zcela novou lahvinku absintu, neodolal jsem, abych si čtení ještě více nezpříjemnil.

V knize nenajdete ani jeden jediný psychologický rozbor, ani jednu opravdovou filosofickou úvahu. Postavy se chovají, jak se chovají, protože se tak chovají, nic jiného vám řečeno není. Děj se odvíjí rychle prostřednictvím elegantního a jednoduchého jazyku pana Turgeněva a tak vám Jarní vody utečou jako… no jako jarní vody. Vlastně je to velice příhodně zvolený název.

Pravda, nečekal jsem, že se děj této ruské novelky, od ruského autora, s ruskou hlavní postavou bude odvíjet v Německu a většina postav bude hovořit francouzsky, či italsky (tedy v příběhu, naštěstí tolik ne na papíře). Překvapení to však bylo příjemné. Atmosféra Frankfurtu je v knize vylíčena způsobem, který mě nutil si všechno představovat v nejjiskřivějších barvičkách, vše bylo veselé a krásné a potom… Potom přišel zlý lesní duch, rusalka, či víla, která měla v lese svou chaloupku. A konec najednou nebyl tak veselý. Konec byl odpornou ukázkou uhranutí, způsobeného mladickou naivitou, stejně tak ale i ukázkou slabé vůle.

Úplný závěr knihy je vlastně velice smířlivý a něžný, slabá vůle se však vrací i v posledním odstavečku… Inu což, někteří jsou prostě nepoučitelní. V jistém ohledu mi mimochodem Sanin připomíná nebohého Warthera. Jenom osudem se od sebe liší.

Dobře, nejedná se o propracované superdílo, ale je to naprosto úžasná, osvěžující kniha. Milá, lehká a nezatěžující, prostě… no asi jsem si potřeboval orazit. Plně doporučuji.

NienorNíniel
15.04.2020

Tato knížka se nádherně četla. Moc se mi líbilo, jak byla napsaná.
Marie přesto že to byla mrcha, co úmyslně okouzlila a zotročila tolik mládenců, okouzlila i mě. Jak byla vychytralá a jak si to všechno chytře naplánovala. Fascinuje mě.
Krásný byl Gemmin přístup k celé té záležitosti, když nakonci novely odpovídala Saninovi na jeho dopis.

RADIN
15.10.2019

No čo dodať,krásny príbeh.Odkaz pre Sanina:tak ti treba,za chyby sa platí.

salamandrina
10.06.2019

Příjemně osvěžující závan klasické literatury. Dlouho jsem žádnou klasiku nečetla a musím to dělat častěji. Je to fajn. Naivně romantické, květnatě poetické.

Viviana-Mori
28.04.2019

Co ke knize napsat? Pravda, že na takové knihy nejsem, čtu spíš novodobější literaturu a sama bych si ji ke čtení asi nezvolila. Přítel ji měl půjčenou z knihovny a chtěl, abych se v tomto směru vzdělala, tak jsem se rozhodla, že knihu zkusím. A ačkoli knihy, které mi vždy doporučil, jsem skoro pokaždé nebyla schopná dolouskat, tady se mi knihu dočíst povedlo.
Oproti mnohé dnešní četbě je kniha velice barvitě popsána. Postavy při čtení vidíte, jako kdybyste s nimi mluvili a seděli u stolu, všechno je malebné a zamilované. Vše je popsáno tak nějak čistě, tak, jak to v životě chodí. Opravdu by si někdo myslel, že ta čistá láska na první pohled může vydržet? Já teda ne. Pěkně si to Sanin zavařil a Gemma to vlastně vyhrála na celé čáře.
Rozhodně to nebyla špatná kniha, zanechala silné dojmy, ale jak říkám, můj žánr to není, což je ale čistě můj problém. :)

1