PetK
komentáře u knih
Dvojče
Tess Gerritsen
Když máte oblíbenou sérii s oblíbenými hrdiny, jde už pak jen o to, jak moc se vám ten který díl strefí do osobního vkusu. A tahle zápletka mě docela hodně bavila. Přišlo mi to poměrně promyšlené a důmyslné. Už se těším za pár týdnů na další díl.
Padněte na kolena
Ann-Marie MacDonald
Když jsem tu knihu před víc než měsícem cca v půlce odkládala, říkala jsem si, že si jen dám pauzu a vrátím se k ní. Ale prostě se mi nechtělo a teď už jsem samozřejmě ztratila nit, což samo o sobě svědčí o tom, že mě nějak nezaujala. Nelze jí upřít kvalitu, jen pro mě byla příliš... jednotvárná? Nudná? Něčím mi připomínala Osmý život pro Brilku, což je teda extra velké sousto, ale Brilku jsem četla se zatajeným dechem, tomuhle zkrátka nějaká ingredience chyběla.
Prokletý kraj
Michaela Klevisová
Baví mě české detektivky Michaely Klevisové, vždycky si vybere nějaké zajímavé prostředí, tady navíc ozvláštněné o příběhy slovenských Rumunů, kteří byli nuceni vrátit se "domů" na Šumavu.
Ke konci jsem maličko měla hokej v postavách, především těch z historie. Ale můžu to přičíst i únavě a faktu, že jsem u toho vždycky v noci usnula a na druhý den přemýšlela, co že jsem to četla. :-)
Dívka pod hladinou
Andrew Mayne
Na rozdíl od předchozích knih mě takhle nechytila. Poslouchala jsem audio a každou chvíli jsem ztrácela pozornost. Nějak mě nezaujal námět ani dej, doposlouchala jsem jako kulisu.
Ztracené děti
Linda Castillo
Říkám si, kdy mě to amišské téma "furt na jedno brdo" začne nudit, zatím se tak nestalo. Pořád mě to baví, je to standardně dobrá detektivní řada a zatím pro mě žádný díl nebyl vyloženě slabý. Tento se možná méně věnoval minulosti hlavní hrdinky, což je ale, myslím, logické, vždyť už o ní vlastně všechno víme. :-)
Konec punku v Helsinkách
Jaroslav Rudiš
Kamarádka říkala, že to je něco jako městský Hájíček, a měla pravdu. Výstižný pohled do života stárnoucích/bývalých pankáčů, skvěle vykreslená atmosféra.
Bohužel jsem ale poslouchala jako audio a narazila na poměrně zásadní věc - v knize je (jak jsem zjistila posléze) asi pět vypravěčů a tady to všechno sakum prásk čte (as) Rudiš. Takže jsem se místy ztrácela a nechápala, ale říkala jsem si, že se to nakonec nějak propojí... a nepropojilo. Nevím, možná jsou v knížce kapitoly označené jmény vypravěčů, no prostě po doposlechnutí jsem si musela vyhledat informace, jak to vlastně bylo... škoda. Příběh jako takový mě oslovil, ale tohle byl fail, který mě totálně zmátl...
Duch domu Ashburnů
Darcy Coates
Nevím, ale asi jsem dostala od kamarádky audioknihu, která nebyla celá, protože mi připadá, že takhle to končit nemohlo... ale vlastně mi to ani nevadilo, protože bych to zřejmě stejně odložila. Jednak to není úplně můj šálek kávy a navíc audio bylo celkem neprofesionální... asi nějaký laický pokus.
Hříšnice
Tess Gerritsen
Po prvních dvou dílech jsem si dala poměrně velkou pauzu, ani nevím proč - přišly jiné knihy a série, a když jsem jednou nevěděla, po čem sáhnout, zvolila jsem Jane a Mauru. I když si z předešlých příběhů už nic nepamatuju, nevadilo mi to, je to taková klasická detektivka, bezpečný výběr, kde dostanete přesně to, co chcete. Wow efekt se sice nekoná, nicméně drží si svou kvalitu.
Nepriateľ štátu
Jozef Karika
Každý další díl byl méně a méně pravděpodobný, Nepřítel státu už evidentně pracoval s velkou fikcí. Nicméně stále zůstávají v Karikových knihách ukryté hrozby, a když se podívám na tak daleko, do Polska nebo Běloruska, musím si klást otázku, jestli jsou mafiánsko-politické komploty opravdu jen fikce. Navíc poslouchat zrovna tohle v době voleb bylo neveselé. :-) Každopádně mě tenhle styl baví, mnohem víc než (všechna čest) Trhliny a její sestry.
V tieni mafie II - Čas dravcov
Jozef Karika
První díl nejen posouvá v čase dopředu, ale taky doskládává střípky do událostí, které už známe, a skládá tím ještě ucelenější obrázek. V této knize už mi některé mafiánsko-politické praktiky přišly přece jen "přes čáru", ale na druhou stranu - kdo ví, jestli realita není (nebyla) ještě horší. Tenhle styl Karikových knih mě moc baví. Užila jsem si slovenské audio provedení.
V tieni mafie
Jozef Karika
Tuhle Karikovu spisovatelskou tvář mám mnohem raději než tu "trhlinovskou", která mu udělala jméno. V dalším příběhu nabízí pohled do divokého světa mafie a politiky a můžeme se jen dohadovat, do jaké míry je to fikce. Umí taky skvěle vykreslit postavy, gradovat příběh, jednoduše mě baví a zajímá.
PS: Povedené slovenské audio.
Podivuhodný život osamělého pošťáka
Denis Thériault
Poslouchala jsem, bylo to krátké a rychlé. Tohle je jeden z těch případů, kdy by mě to, myslím, bavilo víc, kdybych to četla. Audio na mě bylo jaksi patetické a bohužel pro mě "zabíjelo" tu poetiku, kterou v knížce tuším. Námět je hezký a dívám se, že to je první kniha z několika, tak uvidíme, co bude dál.
Kdo o tom ví?
Lesley Kara
Bylo to na můj vkus trošku moc červené, utahané a jednoduše ne úplně můj šálek kávy. Oceňuji téma návratu do života a popisu těžkostí po léčbě alkoholismu, ale jinak mě na knize nic moc zásadně neoslovilo. Bod Janě Strykové za audioprovedení.
Milé dítě
Romy Hausmann
Začalo to docela nadějně, holčička byla hezky děsivá od začátku (měla jsem povedené audio). Postupem času ale začala moje pozornost opadávat, místo aby kniha gradovala, zdálo se mi, že se trošku motá v kruhu. Nebylo to špatné, to určitě ne. Jen jsem postrádala něco, co by mě opravdu chytlo, překvapilo, vtáhlo.
Drak spí
Michaela Klevisová
Další povedená detektivka od Michaely Klevisové. Všechny je postupně poslouchám a je to moc fajn. České prostředí je příjemná změna po všech těch Oslech a Londýnech. :-) Maličký problém jsem měla na konci, zorientovat se ve vztazích, které vyšetřovatelé odhalili, ale nebylo to nic zásadního. Tak už se těším na Prokletý kraj.
Smršť
Jozef Karika
Jako první jsem od Kariky četla Trhlinu a velmi ráda jsem se nechala unést představami o tom, zda "to" může nebo nemůže být reálné. Po dalších několika knihách na podobné téma už ale tahle šablona nutně ztrácí svoje kouzlo. Ve Smršti ještě bohužel umocněné tím, že se autor utíká k odkazům na nejrůznější teorie filozofie, fyziky atd., o kterých běžný čtenář nemá moc pojem. Jasně, snaží se je ve zkratce vysvětlit...
No každopádně někde po půlce jsem si říkala - to už bude do konce pořád to samé? Víceméně bylo. A závěr... ten mě akorát tak rozladil. Ten už jsem vůbec nebyla schopná pobrat. Kromě toho, že byl celkem nesrozumitelný, rozvleklost - vzhledem k předchozímu tempu - mu určitě nepřidala. Je ale pravda, že když jsem to četla, šla jsem večer radši zamknout, takže něco na tom bude. :-)
Neodpustím si poznamenat, že kromě "duchařských" knih napsal Karika výtečnou mafiánskou trilogii a především dvojdílnou ságu Na smrť, což je úplně jiný level literatury.
Tichá smrt
Peter May
Tak Peter May zase nenapsal novou ostrovní trilogii. :-) Už si z toho dělám srandu, jasně že to po něm nemůžu chtít. I tak přečtu všechno, co napíše. Tenhle román ale tak nějak řadím mezi méně povedené... V podstatě mě v něm nic nepřekvapilo, vše jsem tušila. Jasně, klasická detektivka, ale když je tam aspoň jeden wow efekt, je to hned o něčem jiném. Čtivost samozřejmě u Maye zaručena.
A pak už jen tma
Petra Batók
Přečteno za jednu sobotu. A uf. Příběh o tom, že rodinu si nevybíráme, jak ničivý je problém jednoho pro všechny. A taky o tom, že alkoholismus a deprese jsou nemoc. O tom, že zlomenou nohu každý olituje, s rakovinou maximálně soucítí, ale psychiatrické onemocnění je pořád tabu/lidské selhání/slabost člověka. V tomhle jsme pořád v 19. století.
Příběh vyprávěný 4 zainteresovanými velmi hezky ukazuje různé úhly pohledu na matku alkoholičku, babičku, která v dobré víře všemi manipuluje, mlčenlivého syna a pubertální dceru. Je to čtivé, smutné a důležité.
Nenech to být
Harlan Coben
Harlan Coben je můj šálek kávy, přesněji řečeno jeden z mých šálků kávy. Inteligentní detektivka s tíživým tajemstvím, která skončí úplně jinak, než jste čekali. Aspoň já to tak u jeho knížek mám. A ani se nesnažím dopředu odhadnout, jak to bylo, chci být zase překvapená. :-) Poslouchala jsem povedené audio v podání Gustava Haška.
Temný vzorec
Andrew Mayne
U podobných sérií je těžké udržet kvalitu a především míru pravděpodobnosti, když už v prvním dílu nasadíte laťku hodně vysoko. :-) Pořád ještě mě to bavilo, ale překváko jako v prvním díle (zločin nahlížený z pohledu ne kriminalisty, ale biologa), už tady holt není.