PerfectionistKa komentáře u knih

Krásná věc. Nikdy bych nevěřila - a teď pro někoho může přijít SPOILER, tak bacha - jak moc si vážím štastných konců a tady obzvlášť.
Hadley i Archera i celou rodinku Incittiových jsem si zamilovala. Moc jsem netušila, kam se kniha bude ubírat. Kromě přečtení anotace, která, co si budem, toho moc konkrétního neprozradí, jsem si o knize nic nezjišťovala. Takže zapojení celé jeho úžasné rodinky a kavárny a italské nátury, bylo fakticky příjemné překvapení.
Knihu jsem po nějakém tom úvodním začtení nechtěla ani na chvíli odložit. Vlastně mě až zamrzelo, jak lehounce se kniha četla, jelikož konec přišel příliš brzy. Více takových!

9 28.10.2019

Přečteno a zpracováno v rámci seminární práce o politickém postoji KHB v Tyrolských elegiích a překvapivě mě to bavilo. Stěžejním bylo načíst si předem o životě Havlíčka, abych se zorientovala. Sice poezie, ale nakonec dílko pochopitelné, výstižné a sarkasticky zábavné. No a ultra tenké!

8 01.12.2020

Naprosto milé, příjemné, reálné a ke všemu ještě poučné. Pořádně se začíst mi trvalo trochu déle, ale přišlo to a já si knihu nakonec upřímně užila. Hodně, fakt hodně tomu pomohly ty mapky - kdo miluje jakékoliv mapky v knihách jako já, určitě si je taky užijete. S túrami jsem na tom obdobně jako naše hlavní hrdinka, takže jsem se do ní dokázala vcítit, a nakonec, podobně jako ona, mám i já chuť nějaký kempovací výlet podniknout.
Obávala jsem se, že mě romantická zápletka až tak nechytne, jelikož jsem nějak cítila, že mi nesedne Lennon. Přišel však ten zlom, kdy se ocitli v divočině sami a zrazeni, a... díkybohu za Lennona. On je fakt zlatíčko.

A co ještě musím nakonec vypíchnout, že kromě romantiky, překrásné obálky, tipů na přežití v divočině i na výlety po krásách Ameriky, nám autorka naservírovala citlivé a nelehké téma nevěry rodičů. To já osobně v knihách vídám sporadicky až vůbec, ale určitě je důležité si říct, že se to prostě děje, že není lehké tomu čelit, a já jsem ráda, že i takové věci se v YA knihách zmiňují.

Touto knihou jsem se nedávno rozloučila s letními feel-good nenáročnými romancemi a hurá na ještě méně náročné vánoční čtení!

8 12.10.2020

| Sam je holka světa jídel, ingrediencí a vaření absolutně neznalá, která jede na tábor vařit do kuchyně pro 50 lidí. Ovšem netuší, že největší potíže jí nebude působit vaření (i když i to bude velký oříšek), ale kluk, do kterého se naprosto zblázní, navíc když ještě nedávno byla zamilovaná do jiné holky.

| Začnu tím pozitivním, protože toho bude opravdu málo. Kniha má krásnou obálku, mapku (úplně zbytečnou, ale je tam!) a díky formě vyprávění se četla rychle. Bavil mě ten vibe táborového prostředí, protože přesně to je můj rajón - na tábory jezdím odmalička, prošla jsem si tam od dítěte přes instruktora až po současnou pozici vedoucího a spoluorganizátora, takže jsem na to byla zvědavá a těšila se.

Teď už přesně vím, jak se cítí skuteční doktoři, když koukají na lékařské seriály. Stupidita a nereálnost tolika věcí by vystačila na samostatný post, ústřední nelogickou záležitostí bylo ale to, že Sam, která nikdy neslyšela o vývaru a neví, jak vypadá paštika, jede vařit do kuchyně na tábor. Ne jako pomocná síla, kterou jsem očekávala, ale jako HLAVNÍ kuchařka. Už jen z tohoto faktoru jsem rostla. To by si jakýkoliv příčetný hlavní vedoucí nelajznul, i kdyby si měl vařit sám.

Jenže nejsmutnější je, že ten táborový chod ve výsledku není ani zdaleka to nejhorší, co kniha nabízí. Sam je naprosto nesnesitelná, sobecká, egocentrická (což totálně pohřbívá ten čtivý koncept) a stejně tak i její kamarádky, jedna toxičtější postava než druhá. A ta největší katastrofa, ta se ukrývá v podobě “romantické” linky. Hloupost, rychlost a nesmyslnost pobláznění Sam týpkem, kterému se říká “Borec” a o kterém na začátku prohlásila, že vypadá jako lesní skřet, aby z něj byl vzápětí bůh s geniálním tělem, a u čeho jsem si už v půlce myslela, že si vyškrábu oči, je s přehledem nejtragičtější zápletka, kterou jsem letos četla nebo teprve přečtu.

Jsem z toho opravdu nešťastná. Knihu řadím do nového žánru feel-bad, přitom to mohla být tak skvělá letní feel-good oddechová věc z úžasného táborového prostředí. Dávám hodně slabou 1/5* za ty plusové faktory ze začátku.

| Moc děkuji za poskytnutí knihy k recenzi Humbooku v rámci skupiny Humbook blogeři.

7 10.07.2022

| Sophie je na každé akci, která se v jejím okolí koná. Pracuje totiž v květinářství, což jí jde, ale nebaví - jejím životním snem je návrhářství, takže si pořád kreslí nějaké kousky oblečení. Jestli vám už tady nedojde, jak to s její “kariérou” dopadne, zažijete v knize moc hezké překvapení. Pokud vám to hned došlo (jako mně), tak se těšte aspoň na arogantního Andrewa, který se najednou začne taky všude objevovat a Sophii lézt na nervy. #hatetolove

| Těšilo mě, že i když vlastně čtu středoškolskou YA contempo, ona se fyzicky vůbec na střední škole neodehrává - a to aniž by byly letní prázdniny! - fakt osvěžující. Na základě tohoto konceptu, totiž odkrývání děje pouze pomocí několika událostí v roce, to však bylo dost povrchní a chyběla tam ta omáčka okolo. Na druhou stranu to díky tomu ale bylo aspoň v rámci možností originální a připomnělo mi to film Holidate, akorát víc teen a víc přízemní.

Vsuvky o kytkách byly úžasné, vůbec se nedivím, proč to obyvatele tolik bavilo. Mě bavila i Sophie obecně, protože jsem se v ní viděla. Vím, že spousta čtenářů měla problém právě s jejím chováním, ale já ne - vyjadřuju se a jednám podobně jako ona, přestože si uvědomuju, že se obě občas chováme zbytečně útočně a sarkasticky.

Naposledy jsem od Kasie West četla Kluka odvedle, který byl z mého pohledu průměrný a přišel mi zbytečně nadhodnocený. Jako jo, ty rodinné vztahy tam byly super, ale já moc nemusím romantické linky friendship to love, takže romantika byla za mě lepší zde a moc nechápu tak nízké hodnocení. Ona ani tohle není žádná světoborná literatura, pořád je to Kasie West žejo, nicméně já do toho šla s jistým očekáváním, a přesně to jsem taky dostala - uvolnění, předvídatelnost a konstantní uculování, takže si nemám na co stěžovat.

5 09.01.2022

(SPOILER) Premiantka, bad boy, školní kráska, baseballová hvězda a místní Gossip Girl se sejdou po škole. Jeden z nich ale neodejde živý. Víc k tomu neřeknu, tohle si prostě musíte přečíst!

YA thrillery jsou už odnepaměti moje oblíbená oblast v seriálovém světě. V tom knižním však bylo tohle setkání s tímto žánrem moje první a jsem mega ráda, že jsem začala zrovna s takovou peckou. Téma mě zaujalo samo o sobě a úplně miluju jednak klišé nesourodé skupinky, která musí nakonec spolupracovat, jednak více POVs.

Nebudu vám lhát, nejvíc mě bavili Natewyn (hlavně teda Nate a až potom Bronwyn), protože knížky s úplnou absencí romantiky jdou pokud možno mimo mě. Hodně mě překvapil vývoj Addy, se kterou jsem se na začátku ani za boha nemohla ztotožnit, přičemž na konci mi přišla super. Líbilo se mi, jak to bylo celé vymyšlené, i když nemůžu říct, že mě to nenapadlo. Ale to vůbec nevadí, náramně jsem si to užila a už se těším na další autorčiny knihy!

Nakonec ještě menší srovnání se seriálem, který vyšel na motivy této knihy - doporučuju obojí, ale nezapomínejte na to, že seriál je na knize opravdu pouze založen, není to přesná kopie. Koukala jsem na krátký rozhovor s autorkou, kde říkala něco o tom, že dala tvůrcům seriálu seznam jejích oblíbených scén od každé postavy, a chtěla, ať se jich tam co nejvíc objeví. Jinak se připravte na hooodně změn a na to, že kniha je určitě celkově lepší, ostatně jako knihy většinou bývají (výjimka v podobě Shadow and Bone jen potvrzuje pravidlo :D).

5 09.11.2021

Dawn tráví veškeré volné chvíle psaním erotických novel a přemáháním se, aby si nic nezačala se Spencerem. Spencer tráví čas tím, že neustále vtipkuje a vše odlehčuje, za což taky občas schovává své skutečné emoce - no jako kdybych četla o sobě. S Dawn mám zase třeba společnou slabost pro Harryho Stylese. Jo, a pro Spencera...

Páni. Tomu říkám obrat. Můj vztah k ústředním postavám se tady naprosto překroutil vzhůru nohama. Tak, jak jsem si s Allie a Kadenem nesedla, tak moc mi Dawn a Spencer přirostli k srdci. Konečně mě někde bavila romantická linka friendship to love, které za normálních okolností zrovna nefandím.

Spencer je prostě láska. Byl mojí nejoblíbenější postavou už v Začít znovu a tady se mi to jen potvrdilo. Nic proti bad boyům, naopak, normálně je beru všemi deseti, ale Spencer je jeden z těch nejvíc pohodových sympaťáků, o kterých jsem kdy četla, a naprosto si mě získal. Já jsem normálně citlivá asi jako pařez, ale jak se tihle dva sobě postupně odkrývali, to byl neskutečný nápor i na moje (hluboko ukryté) emoce.

Volné série jsou skvělé, ale klidně bych tady brala míň Allie a Kadena (#sorrynotsorry) a více přátelství Dawn a Sawyer, protože ta mě úplně dostala. Myslím, že se z ní po boku Spencera brzy vyklube moje nejoblíbenější postava. A konečně se nám představily i postavy, jejichž jména znám z dalších dílů, a musím říct, že si moc díl např. s Nolanem nedovedu představit. Každopádně jsem zvědavá a mega se těším. Hlavně na Sawyer!

Reálně to je takových 4.5 hvězdy, a to proto, že konec mohl být rozepsanější. Epilog byl sice boží, ale to usmiřování předtím by fakt neuškodilo rozepsat. Od začátku (vlastně už od předchozího dílu) se jednalo o pozvolnější oťukávání, všechno šlo hezky postupně a netlačilo na pilu, ale pak to příliš urychleně skončilo.

Jinak miluju tu rozmanitost v názorech. Všechny díly téhle série sednou každému naprosto individuálně a doporučuju nebrat na to moc ohled. Já teď jen doufám, že ten nejhorší (Začít znovu) mám za sebou a že mě zbytek série bude bavit alespoň tak jako Věřit znovu :-)

5 30.05.2021

Kaden. Já ho miluju. Musím předem upozornit, že tato subjektivní recenze bude hrát v jeho prospěch jak jen to půjde. Přestože je Lia fakt silná hrdinka, Kaden je rozhodně nejlepší postavou Kronik. Princ mě nikdy nebavil (tak jo, chvilku v Terravinu ve Falešném polibku byl docela fajn) a bavit mě asi ani nebude. Štve mě to, protože mi to dost kazí zážitek při čtení, ale prostě si mě nezískal a s Liou mají nulovou chemii. Připomíná mi podobně nepropracovanou, a tak bohužel nezajímavou postavu - Hurikána z HG.

Kaden má nejlépe vystavěný charakter a background a nejméně plochou osobnost, to mi nikdo nevyvrátí. Úplně v pohodě bych si přečetla knihu, kde by byl jen on, jak třeba nakupuje zeleninu. Hlavou mi vrtá, proč se ním Mary teda tolik zabývá, když nám nechala hlavní hrdinku zamilovat se do jiného? Toť otázka, na níž snad (spíš ne) naleznu odpověď v závěrečném díle.

Asi už jste pochopili, že romantickou linku Lia x Rafe jsem si zrovna neužívala a jejich milostná část příběhu mě ani nijak nedojímala, každopádně Mary psát umí, takže zbytek děje mě pohltil. Opět jsem ráda, že jsem si nečetla žádné recenze (strašně mě to vždycky ovlivní, ačkoliv se usilovně snažím aby ne) ani nějakou pořádnou synopsi (a ani anotaci dalšího dílu). Takže jsem u čtení zůstávala překvapená, naštěstí většinou příjemně, kam všude se příběh ubírá. Říká se, že není umění zahrát kladnou postavu, ale zahrát kvalitně záporáka. Tohle kdyby někdo zfilmoval (holka může snít), tak Komizar by byla určitě nejlepší role (a hned za ním Zabiják, to je jistý).

No a pak přišla třetí třetina knihy. “Hlava se mi pořád ještě točila ohromením z toho, že jsem tenhle jeho tah nepředvídala.” Lia přesně vystihla moje pocity. Jak jsem to mohla nečekat? Prvně jsem si ten zvrat samým vykolejením užívala, ale co to udělalo s mou nejmilovanější postavou... to mě zlomilo. A posledních asi 10 stran bylo jak utržených ze řetězu. Co to sakra bylo? Hned napjatě sahám po dalším díle a doufám, že mě konec nezklame.
Přese všechno můj finální verdikt: Falešný polibek se mi líbil více. V něm jsem si přála, aby si Lia vybrala Kadena, nicméně tady už si jen přeju, ať je šťastný on. Lia si ho za to divadlo vůbec nezaslouží. Takže pátá hvězdička je čistě pro něj. He deserves the world.

5 02.11.2020

Kniha, která už anotací hlásí milostný trojúhelník. To byl buď šílený risk a nebo jasný zisk. Naštěstí se to Mary opravdu povedlo a romantická zápletka je tady rozhodně ziskem.
Samozřejmě jsem taky nějakou dobu tápala v tom, kdo je princ a kdo zabiják, ale až taková záhada to vlastně nakonec nebyla - řekla jsem si, že tak, jak se mi to jeví, to nebude, protože přesně to autorka chtěla. A měla jsem pravdu :D Každopádně jsem fakt ráda, že jsem si předem vůbec nic nevyspoilerovala (fakt vůbec, nečetla jsem ani anotace dalších dílů, a to jsem si je všechny koupila), protože to by mi knihu zkazilo. No a ještě samozřejměji jsem v týmu zabijáka (ať už to zní sebehůř :D)! PROSIM PROSIM
Miluju tu mapu, originální příběh a celý její svět. Lia je odteď jedna z mých nejoblíbenějších hrdinek a s neskutečným napětím a očekáváním sahám hned po dalším díle!

5 08.11.2019

Tenhle díl byla obrovská emoční jízda. Morozov a Baghra? Geniální. Třetí umocňovač? GENIÁLNÍ. Ten svět? GE-NI-ÁL-NÍ. Poprvé mě tady začala děsit představa konce. Ten Nikolaj? Tolik věcí, co se tam stalo, že jsem začala pochybovat o jakémsi mém ideálním happyendu. Nemůžu říct, že mě nakonec to finále nedostalo, akorát pořád nevím, jestli v dobrém. Stejně jako u Bouře a vzdoru bych už chtěla další sérii Shadow and Bone a vidět ten příběh i z pohledu někoho jiného - více se zaměřit na Davida a Žeňu, moje nejoblíbenější, Zoju, která mě tady neskutečně moc bavila, Nikolaje a TEMNYJE. Ta postava by si zasloužila tolik, tolik pozornosti a prostoru a pochopení.

Můj OTP je Žeňa s Davidem, ale tady jsem si našla i jeden svůj nový ship, který věřím, že jednou přijde. Taky mě tady konečně neštvali Alina s Malem, což je po tom druhém díle skoro zázrak, nicméně… co si budem, kdyby Leigh chtěla udělat endgame z Darkliny, šlo by to. Šlo by to úplně v klidu až do první půlky tohohle dílu. Místo toho pak konečně dala Malovi nějakou osobnost a snažila se ho co nejvíc vyžehlit. No budiž. Hlavně že nešla, a to v jakémkoliv romantickém směru, do páru Alina + Nikolaj, to by bylo nejhorší. Já osobně pluju někde mezi láskou k Nikolajovi a Davidovi. Jakože jo, Nikolaj je naprosto božsky napsaný charakter, který prostě musíte milovat, ale moje osobní láska je a bude navždy asociální nerd David.

Jsem fakt ráda, že se touhle knihou se světem Grishaverse nemusím loučit. To by se to četlo hodně těžko a rozhodně by mě ten závěr dostal ještě víc. Zkázu a naději jsem si zamilovala asi nejvíc z celé trilogie.

4 30.12.2021

Tak, jak jsem Strmý pád ještě celý poctivě četla, protože jsem tam v průběhu pořád měla nějakou naději, že by mě mohlo třeba bavit a že se bude jednat o fajn dílko, tady už jsem očekávání snížila na nulu a prvních 200 stran jsem napůl četla a napůl tím listovala, protože to nemělo téměř žádný děj.

Prudký vzlet mi dal jednu věc, a to ujištění, že prostě nejsem člověk na heavy témata v contemporary, když se tam vůbec, ale vůbec nic jiného neděje. Opět a zase samé opakování již daných a řečených věcí, samé popisy citečků. Chudáci vedlejší postavy, ty by si zasloužily lepší příběh a lepší hlavní hrdiny. Tady se to navíc ani netočilo kolem nějakého - v rámci možností - milého děje se špetkou tajemství, ale kolem toho, co bylo odhaleno na konci Strmého pádu.

Jenomže to je to. Ono by stačilo o pár kapitol protáhnout 1. díl a tohle nemuselo vůbec vzniknout. Nebo ještě líp, stačilo ubrat půlku Strmého pádu a díly spojit dokupy. Kniha má o nějakých 60 stran méně nežli první díl a tentokrát se děj rozjel (rozuměj přestala jsem knihu proklínat) “už” po dvousté straně. I tak to bylo neskutečně zdlouhavé, vůbec mě to nechytlo za srdce, nedostala jsem z toho žádné emoce a byl to obrovský kýč. Ale pozor, já jsem citlivá asi jako pařez. Věřím, že pokud má někdo podobnou zkušenost a/nebo se vyžívá v rozebírání psychického bordelu v hlavě, dílko se ho může dotknout na správných místech. Hodně individuální záležitost.

4 27.12.2021

Everly je cynická studentka literatury, která vlastně vůbec neví, jestli chce to, co studuje, v budoucnu dělat. Kdybyste do této věty místo jména Everly doplnili jméno moje, platilo by to úplně stejně. Její cynismus vůči lásce však začal úplně vyvracet Nolan, profesor literatury, se kterým si rozumí jako s nikým jiným a z nějakého důvodu je jediný, komu se dokáže svěřit se svou minulostí. Zakázaná láska at its best!

Tentokrát jsem se na pokračování netěšila tolik, jako na čtení příběhu Dawn nebo Sawyer, přesto jsem byla upřímně zvědavá na zpracování tématu studentka X učitel. Ze začátku jsem si myslela, že Everly nakopu. Když je někdo vůči lásce ještě tak pětinásobně cyničtější než já, zákonitě musí být něco špatně. Naštěstí tady byl Nolan, který z ní upřímně vytahoval to nejlepší a o jejichž zakázané lásce mě neskutečně bavilo číst.

Obrovské překvapení přišlo na straně 215, kde jsem zjistila, že se tohle všechno odehrává současně s dílem Cítit znovu. Hned potom jsem se plácla do čela, že mi to nedošlo už dávno, vždyť se pořád jednalo o stejný zimní semestr, ale prostě mi to do té scény u Spencera nesecvaklo. Ta návaznost na jejich příběh byla boží, Isaac byl i tady zlatíčko a nezlobila bych se, kdyby tam se Sawyer byli více. Myslím, že by si s Everly rozuměly, ovšem kdyby jí půlku knihy nechtěla Sawyer vyškrábat žárlivostí oči… :D

Musím říct, jak jsem ráda, že se od 2. dílu motáme kolem Dawn a jejích přátel, takže je na scéně pořád ona. Díky tomu pomalu zapomínám na to, jak mě ten 1. díl s Allie a Kadenem nebavil a trošku si ho v duchu přikrášluju. Můj Spencer byl i tady zas a opět nejlepší a je mi jedno, jak už jsem s ním otravná :D On a Dawn jsou úplně táta s mámou celé téhle party a já to MILUJU.

Nejvíc mě překvapil Blake. Stala se z něj moje oblíbená postava tohoto dílu a moc, MOC mu přeju happyend, takže se teď už na poslední díl brutálně těším. Na druhou stranu nechci konec. Fakt ne. Už epilog tady mě úplně emočně dostal. I za něj nakonec přidávám plus k hodně silným 4 hvězdičkám, které jsem knize zamýšlela dát a které jsem předchozím dílům za ty závěry ubrala. Tady to konečně klaplo!

4 24.09.2021

Alina je světlonoška na útěku před Temnyjem. Společnost jí dělá její nejlepší-kdysi-kamarád-teď-už-milenec Mal, který zas utíká před trestem za dezerci. Moc dlouho jim to utajení nevydrží, díkybohu za to, a jsou nuceni se pod vedením jakéhosi přidrzlého piráta (pardon, korzára) vrátit do Ravky. Alina neví, jestli je pro ni důležitější láska (jakože Mal…) nebo moc (jakože záchrana jejích přátel, grišů, celé země… já osobně netuším, nad čím furt dumá), a když už si myslí, že ví, vždycky se něco pokazí, a ona se obává, že ztratí obojí.

Já vám povim, že ze začátku (přesněji 130 stran) jsem se vůbec nemohla začíst. Neskutečně mě iritovali Mal s Alinou, což nejlíp vystihl Temnyj jeho dvěma hláškami, které miluju: “Vy dva máte nepříjemný zvyk chovat se jako blázni a považovat to za hrdinství” a “Vy dva mi to tak usnadňujete. Bodnu ho a tobě teče krev”. Tak, jak mě Světlo a stíny (kniha i seriál) nahypovali, tak tady jsem se musela spíš nutit (a vůbec tomu nepomohly ty příšerně dlouhé kapitoly).

Tyhle moje pocity úplně vyvrátil Nikolaj Lantsov. To, že Nikolaj je na Bouři a vzdoru to nejlepší, vám řeknou snad všichni a já nebudu výjimka. Věděla jsem, že jeho postava přijde, ale neměla jsem tušení jakým způsobem, a že ten teda byl! Bála jsem se, že se mi nebude líbit, protože jakmile všichni někoho zbožňují, já ho zpravidla tolik nemusím - mám totiž komplex nadřazování nedoceněných postav (a jsem za to fakt ráda). Naštěstí Nikolaj a jeho sarkastické průpovídky aspirují na nejlepší postavu trilogie.

Jakmile jsme se dostali do Os Alty a vrátila se na scénu Druhá armáda, cítila jsem se opět jako doma, stejně jako Alina, a už mi ani nevadily ty dlouhé kapitoly, jak mi stránky ubíhaly pod rukama. Do toho navíc ten Nikolaj (a David!) a obecně fakt, že jsem celou knihu nečetla jen o tom, jak “Malina” utíká před osudem, čehož jsem se ze startu bála. K úplnému uspokojení mi tam chybělo víc Ženi (a celkově to, co se dělo na straně Temnyje, doufám, že nám to ukážou v seriálu) a méně Mal x Alina dramatu.

Obecně moc nechápu pointu Malovy postavy. Přísahám, že tam byl jen proto, abych měla nad čím protáčet panenky. Jejich chemie s Alinou je menší než nulová a Leigh asi neodpustím to, že v nich vidí jakoukoliv romantiku. Vždyť jsou víc sourozenci než Tolja s Tamarou. Na druhou stranu nevím, zda jsem tým Temnyj, protože tam tu romantiku taky nenajdete. I když po nasazení Bena Barnese do mé hlavy vlastně i jo, a teď zvažuju, zda je to dobře nebo ne, protože knižní Temnyj a Benův Temnyj mi nepřijdou jako tatáž osoba. Benovi prostě tu záporáckost (tohle jsem si právě vymyslela, že?) nevěřím.
4.5/5*, za Nikolaje a Davida.

4 13.09.2021

Na úvod si myslím, že se hodí říct (je to smutné, ale rozmohl se nám tady ve spojení s Navždycky takový nešvar), že Storku, na základě které je kniha založena, jsem nečetla, Ola vím kdo je, protože Humbook, Zaklínače jsem neviděla a čokoládu nejim, takže číst o ní na každé druhé straně mě tím pádem spíš štvalo, ale aspoň jsem neměla nutkání se u čtení cpát :D Taky jsem si vědoma, že jelikož mi už nějaký ten pátek není náct, nejsem zrovna cílovka této knihy, a proto se to ani neprojeví v mém hodnocení - uvědomila jsem si při čtení totiž, že jsem někde mezi tím, že mi vadí povrchnost a náctiletost postav, a mezi tím, že z toho cítím dospělost Oly. Jako jo, ty fotky v chatu jsou super, ale až moc fancy, a který puberťák použije třeba slovo obskurní nebo mrkající emoji aniž by to myslel ironicky? Asi poprvé bych byla raději, kdyby autor byl pro mě jen jméno.

Při pročítání hodnocení tady na Databázi jsem ale snad poprvé zůstala v šoku, jak lidi umějí být nepřející a útoční. A jak zbytečně. Když vím, že jdu číst knihu, která všude hlásí, že je to naivní kniha plná klišé pro puberťáky, asi nebudu čekat něco převratného. Fakt jsem ještě nečetla recenzi, kde by někdo psal, že se jedná o revoluční a nejlepší dílo na světě. Všichni jsme se shodli, že je to akorát milý zlepšovák nálady a toť vše, tak proč se tady potuluje tolik překvapených lidí? :D Snížit hodnocení kvůli tomu, že je dílo psáno pro mladší a všeobecně se ví, že obsahuje plno klišé, nehodlám. To by bylo jako kdybych šla koukat na horor, a pak mu dala “odpad”, protože byl moc strašidelný.

No nic, scéna “první pusa” mi připomněla případ s Nemravnou dýní v HIMYM (kdo viděl a nečetl, tak asi spoiler, pardon :D), ale Tedovi jsem všechno sežrala i s navijákem. Mei ne. Přesto mě (podobně jako letos u Zaslíbené) na rozdíl od většiny nejvíc neštvala hlavní hrdinka (Mei x Hollis), ale někdo jiný - Travis. On basically nic neudělal, ale to je právě to. Jasně, Mei byla těžko stravitelná, ale aspoň jste věděli, na čem jste. Občas byla vtipná a občas jsem se v ní viděla (protože organizování a plánování!), takže za mě okay. Vedle toho Travis byl plochý jak přistávací dráha. K většině se naopak přidávám s tím, že nejlepší charakter měl Liam, takže se stal i mým oblíbencem, a na Avu v pokračování se moc těším.

Mám smíšené pocity... prvních 50 stran bylo fajn, taková milá oddechovka. Dalších 50 stran bylo až nezáživných (aspoň, že stále čtivých! Ola psát fakt umí), vyděsila mě tam nálož všelijakých insta-vztahů. Po 100. straně se to opět začalo obracet k lepšímu (Liam) a fakt mě to bavilo. Konečná klišé zápletka se stát musela, kdyby si všichni puberťáci všechno hned vyříkali, o čem by ty filmy a knihy byly, žejo? I tak mě to ale vytočilo. Tam byla Mei úplně nejhorší.

Grafika a koncept knihy je na čistých 5. Ale strany cca 50-100 bych úplně vyhodila nebo aspoň přepsala. Naprosto zbytečný pasáže (se zbytečnou postavou #sorrynotsorry) - nebýt to tam, či být to tam jinak, určitě by bylo mé celkové hodnocení ještě vyšší. Ale bavila jsem se, Ola píše strašně čtivě, chápu její humor, narážky, a díky těm messengerovým konverzacím to byla fakt jednohubka. Ale potom ta vazba, to byl oříšek. Na oko kniha fakt geniální, ale totálně nepřizpůsobivá a těžká jako kráva. Div mi ruce neupadly. Ale zase Navždycky kdyby Netflix natočil třeba místo tragické wattpadovské The Kissing Booth, svět by byl hezčím místem ...vidíte mé pomíchané myšlenky jo? :D Nakonec jsem se rozhodla pro 4/5, protože ve finále mám z knihy dobrý pocit. A nalákat na pokračování nalákalo :-)

4 26.12.2020

Neskutečně milá a příjemná věc. Lehké, romantické, letní čtení, kde si postavy zamilujete - za mě byly nejlepší sourozenecké vztahy mezi hlavní hrdinkou a jejími bratry, a pak až ta romantická linka. Četla se sama za jedno odpoledne. A ta obálka je skvělá!
Občas si fakt přeju být mladší a tuhle Westovku rozhodně doporučuju :-)

4 14.08.2020

Nezlobila bych se, být to kratší. Nevadilo by mi, kdyby tam toho fotbalu bylo míň (jelikož mi je docela ukradenej). Ale bavila jsem se při čtení? To rozhodně.

Postavy byly velmi sympatické, bohužel jsem k Sal nijak moc nepřilnula. To není obecně špatně, jen to trochu ubírá na mém knižním zážitku. A s naším hlavním hrdinou, s ním to bylo ještě komplikovanější. Na mě dlouhý rozjezd tomu nepomáhal, protože mi fakt dlouho trvalo, než jsem si k němu našla cestu (ale našla!). Naopak ke konci to mohlo být delší... zbytečně dlouhé oťukávání a vyplňování, zatímco na konci to bylo všechno tak nějak zrychlené a useknuté.
No a dokonce... já se sakra v průběhu čtení přistihla, že normálně snad ani nechci, aby spolu naše hlavní postavy byly. Nebo mi to přinejmenším bylo jedno. Jako to při čtení prvoplánově romantického příběhu nechcete, aby vás napadalo. Přiznávám, že nakonec mi to samozřejmě nevadilo, ale prostě jsem musela napsat, jaké myšlenky mě při čtení asi prvních 250 stran přemáhaly :D

Každopádně kniha se četla lehce (nezávisle na délce), byla dobře napsaná, zábavná, příjemně mě překvapilo, že mě ani to prostředí nijak neodradilo, a nevidím důvod proč si nepřečíst další díla autorky. A jestli máte rádi hodně rozvleklou slow-burn romanci, určitě po tomhle kousku sáhněte. Užijete si to a ještě se pobavíte! 3.5*

Pro ty, kdo to ještě nečetl, a nedělá mu problém angličtina - autorka napsala ještě jakýsi extra epilog :-) najdete ho tady: https://www.marianazapata.com/kulti-outakes-from-the-future

4 26.04.2020

Oddychové čtení, přečteno rychle, přestože by knize neuškodilo být kratší. Cassidy mě bavila sarkasmem a taky Rozchodovou agenturou. Líbil se mi i vývoj její rodiny, ale Colton... řekněme nic moc. Nějak jsem jim to nevěřila a nesršela z nich chemie, kterou jsem očekávala. Přidávám se k těm, co si oblíbili více Thea :-) 3.5*

4 05.11.2019

Podobně jako u předchozího dílu se tady 2/3 knihy v podstatě nic nedělo. Celá kniha je taková ukončená neukončená, prostě zvláštní. A zase ta milostná linka. To bylo strašný utrpení. Když už se očividně nechtěla autorka zabývat nějakou promyšlenou milostnou zápletkou (i když příležitostí by tam bylo), proč to tam vůbec cpát? Přes všechny ty záporné postavy byl mou nejméně oblíbenou právě Tomas, dokázala jsem si k němu vybudovat neskutečnou averzi, bohužel.
Jsem si jistá, že se k tomuto příběhu už nikdy nevrátím. Být mladší, hádám bych tolik neřešila nelogičnost a naivitu. A závěrem: chudák Suzanne Collins, že je její mistrovské dílo k tomuto neustále přirovnáváno.

4 23.10.2019

Srovnávání s HG je na místě, když vezmu v potaz tady jejich čtvrtou zkoušku a Arénu smrti, tam je podoba opravdu zjevná. Každopádně to nemění nic na tom, že HG jsou jasná desítka a tohle taková průměrná šestka, zavřu-li oči a odhodim brejle.
Kniha se četla dobře, není dlouhá, takže i rychle, a konec navnadí na 2. díl.
Ale ta romantická zápletka... to byla těžká otrava. Z ničeho nic jsme se seznámili s těmi, co se dostali s Ciou na Testování a čirou náhodou mezi nimi byl i Tomas, nejkrásnější borec v celém Pětijezeří, kterého čirou náhodou asi tak x let miluje, on ji samozřejmě taky a bla bla bla. Normálně jsem si přála, aby byl on nakonec zlý, nebo i nějaký milostný trojúhelník... NA OŽIVENÍ... což už je asi fakt vážné.
Nejlepším momentem bylo rozhodně zjevení toho mladého dědy (doufám, že tahle zápletka se ještě rozvine) a sympatický Michal. Jinak postavy fakt bída. No a co je úplně nejhorší: kvalita téhle série postupně klesá a klesá, a jestli tohle má být nejlepší díl trilogie, tak to ani nemá cenu se do ní pouštět.

4 01.09.2019

| Amelie je posedlá fiktivním knižním světem (znám) a jeho mladým autorem (neznám). Po smrti nejlepší kamarádky se vydá do vzdáleného knihkupectví, protože věří, že se tam potká s jakýmsi uzavřením, místo toho tam potká onoho autora. Všechno doprovází hodně velryb, knihomolství a smutku.

| Amelie slibovala dojemný příběh s nutností kapesníčků po ruce. Kapesníčky jsem teda potřebovala, ale čistě proto, že jsem to četla v průběhu senné rýmy. Ono to reálně asi bylo miloučké a vidím i ten potenciál, proč se to ostatním líbilo, ale pokud mě něco fakt sobecky nechytne (a je jedno, jestli to je kvalitní věc, něco, co čtou všichni, nebo guilty pleasure, která se líbila jenom mně), tak jsem hrozný cynik. Ústřední postavy si mě musí vyloženě získat, protože když ne, tak se mnou děj nehne, ať už je sebevíc srdceryvný.

Asi jste pochopili, že mě kniha bohužel nijak nedojala (málem až epilog! ten se povedl). Motiv smrti blízkých hraje prim, takže ano, je to smutné - nebo by aspoň mělo být. Na jednu stranu heavy contempo s jiným, poetickým vyprávěním (We Were Liars vibes), na druhou neskutečně jednoduché, místy až protáčeníočíhodné (tohle si nechám patentovat, děkuju pěkně). Ono Amelii všechno tak nějak spadne do klína a já vím, že si předtím prožila to, co si prožila, přesto si nemůžu pomoct, přišlo mi to prostě moc snadné (a to ani neříkám, jak moc nereálné, ale která YA kniha taková není, že).

Většinou si říkám, že postavám nevěřím věk, jakože se patnáctileté hrdinky chovají dospěle. Tady bych naopak uvěřila, kdybyste mi řekli, že jim těch 14 bylo nedávno. Prostě pohádka pro starší děti a vesměs insta-love. Nemůžu se rozhodnout, jestli byla nejlepší postavou Jenna, nebo Alex, rozhodně to však nebyla Amelie, natož Nolan, což o něčem vypovídá. Těm prvním dvěma bych naopak nejvíc na světě přála se doopravdy poznat. Udělala jsem si zvláštní lepíkovou kategorii na Jenna je já a nevěřili byste, kolik jsem jich použila. Ona mě nevědomky držela celou knihu v příčetnosti. Jo a to, že Orman přece nemusí končit 3. dílem, mě napadlo už na samém začátku. Ušetřila bych jim 3/4 celé zápletky.

3 10.04.2023