Pedruska01 komentáře u knih

Na knihu jsem se moc těšila, protože prostě Vi to dost dobře umí, zvláště u svým samostatných knih, což jsem si vyzkoušela již několikrát. Znělo to velmi dobře a opět to je kniha, která se dá zdolat téměř na posezení. Trochu mě mrzelo, že jsem se jí díky malému množství času nemohla věnovat intenzivněji, protože si to zaslouží. Skvělý styl, tempo, čtivost, pohledy obou postav. Čekala jsem, že zase dostanu příběh, který je vtipný od první stránky a nepřestanu se smát až do konce. Omyl. Tentokrát jsem dostala příběh, který je hodně silný a vážný. Ano, člověk se zasměje, ale minimálně, protože prioritou tu je něco jiného. Taky byla použitá šablona šéf a podřízená, jenže v kapku jiném duchu, novém a bylo to fajn. Nic otřepaného, natož otravného.
Hlavní hrdinka Ireland mi sedla hned. Byla fajn a líbilo se mi, jak šla v mnohém za svým, především v pracovním životě. Že se nenechala zastrašit. Bavila mě a nemůžu proti ní říct ani popel. Život k ní nebyl zrovna hezký, v dřívějších dobách, ale zvládla to a snažila se žít a užívat si. Měla sny - práci, bydlení, rodinu - za kterými si šla a bylo těžké dělat opak. Chápala jsem ji. Líbila se mi i její nejlepší kamarádka, která teda byla něco, pěkné číslo. Každopádně jsem hrdince držela palce, protože to štěstí si zasloužila.
Druhý hlavní hrdina Grant byla postava, která to měla ještě horší. Toho chlapa jsem si zamilovala hned a taky mi bylo hned jasné, že není tím typickým šéfem s protivnými vlastnostmi, jaké známe. Sice o něm tak mluvili, ale nechoval se tak, takže jsem tomu nevěřila ani v okamžiku, kdy jsem ho ještě tolik neznala. A akorát jsem se v tom utvrdila. Byl jiný, v mnoha ohledech. Byl úžasný a se srdcem na správném místě, a to, co mu život přinesl bylo hrozné. Bylo mi ho tak líto a nezasloužil si to. To, jak se snažil obrnit jsem chápala. Mrzelo mě to teda i vůči Ireland, ale dokud člověk nezná celou pravdu, tak nemůže úplně soudit. Ten chlap byl silný a došel nakonec k tomu nejdůležitějšímu, odpustil si a díky tomu změnil názor a šel tím správným směrem. A já ho měla hrozně ráda, držela jsem mu palce. Líbila se mi i jeho rodina - babi, děda, sestra/y.
Jak jsem psala už na začátku, tohle nebyl vtipný příběh, díky kterému se čtenář popadá za břicho. Bylo to jiné, silné, smutné. Není to špatně. Naopak. I když celkový příběh je jedna velká pohádka pro dospělé. Někdy těch pohádek není na škodu, i když jsou tak pochmurné. Dopadlo to dobře a já za hrdiny byla ráda. Užila jsem si to a vykouzlilo mi to úsměv na tváři. Musím taky přiznat, že místy, však minimálně mi to přišlo hrozně unáhlené či lehce přitažené za vlasy, ale zase mi to nezkazilo dojem, což je jen dobře.
Kdybych to shrnula, Vi nám naservírovala příběh, který je skvělý. Je to pohádka pro velké, ve které se černá prolíná s růžovou a nakonec to dobro stejnak vyhraje. Navíc si to čtenář hrozně přeje, protože osud hrdinům nempřál dlouhou dobu a oni to potřebují jako sůl. Bylo to milé, silné. Bavilo mě to, nemůžu si stěžovat ani nic vytýkat. Celek se moc povedl, líbilo se mi to. Rozhodně doporučuji a hodnotím plným počtem. Těším se na další počin od autorky, který jistě bude taky báječný. :)

3 10.08.2021

Pochválen buď... já. :D Boha jeho, konečně jsem se dokopala k poslednímu dílu téhle série. Budu upřímná a prozradím, že pokud bych nebyla takový poctivec-blbec, který nerad nedočítá, tak se na to vyfláknu. Dávno. Tak na začátku druhého dílu. Druhý díl byl pro mě peklo, takže jsem očekávala takový i závěr. Nemýlila jsem se. Navíc jsem si tam nechala velký časový prostor, což bylo znát, protože jsem si z minula nepamatovala to, co by bylo potřeba. Styl nebyl úplně marný, číst se to dalo, ale. Těch ale tam je strašně moc. Autorka se do toho neměla buď vůbec pouštět anebo z toho udělat jednu, za to pořádnou knihu, protože tahle příšernost zbytečně pokosila až moc stromů. Neoprávněně a nezaslouženě. Hlavní hrdinka - už ani nevím, jak jí mám říkat, ale dejme tomu - Thea byla příšerná. Nejčastější moje hodnocení její postavy bylo, že je - ať mi to všichni odpustí - kráva. Nedala se. Už v předchozím díle mi pila krev a rozhodně se nic nezměnilo. Hrozný, hrozný, hrozný. Měla velké plány, pusu plnou keců, dost ambiciózních - na své možnosti a situaci, stále kolem sebe metala, jaká je královna, jak jí patří trůn a země a lidi v ní apod. Už to mi vadilo a nejhorší na tom bylo, že pořádně neudělala nic. Jako vážně. Nic. Většinu plánů a věcí udělali vedlejší postavy - ti na tom příběhu měli největší zásluhu, naopak oni měli být hlavní. Hrdinka byla jen taková chudinka, o kterou se musí každý bát a chránit ji za cenu jejich života, každý jí má rád a zbožňuje. V těch chvilkách bych těm vedlejším postavám jednu křápla latí, ať se vzpamatují. Ruku na srdce, kdyby tam Thea nebyla - bylo by to hned lepší. Vadila mi, neměla jsem k ní žádný dobrý vztah, sympatie, nic. Jen jsem sledovala, jak neuvěřitelná je, jak ji autorka báječně vykreslila. Ona z toho nic nebyla, nic nedokázala - tak nač takové oslavování. Hrozně si ta holka taky protiřečila. V jedné větě drsný kecy a v druhé už couve, lituje a všechno ji mrzí, za vše nese vinu ona, bla, bla, bla. Sebemrskačka, která se dělá zajímavou. Bylo to s ní jak na houpačce. A ani jedním směrem to nebylo v pořádku. Na to, že jí je blběně nějakých sedmnáct, tak jsme sežraly všechnu moudrost světa. Chování stylem - někdo vyslovil myšlenku a ona se na něj kvůli tomu naštvala, přesto by to udělala stejně nebo jí vadila holka, co jí chránila zadek, ať už byla jaká chce, tak to když nazvu infantilností, tak ten výraz urazím. Byla to blbka, co byla těžce mimo, protivná, neschopná a hrozně proměnlivá. Za mě ne. V tomhle příběhu druhý hlavní hrdina vlastně pořádně ani není, i když k němu Sorén tíhne nejvíc. Ten kluk mi nevadil, byl normální a v hlavě to měl srovnané, až teda na poklesek, kdy se zahleděl do Thei. Nečekejte žádnou romantiku. Byla toho špetka a z toho dost ubohá a až nevhodná. Parodie a zbytečnost. Zbytek těch vedlejších postav měli velké role, protože byli mozky i vykonavateli plánů. Byli v pohodě, neměla jsem proti nim absolutně nic. Co se týče Blaise - chápu, autorka chtěla zapůsobit a při tom samozřejmě náhodně štěstím prošpikovaným příběhem musela vytvořit nějakou oběť z řad toho kroužku vedlejších postav. Ale jako vážně? Zrovna on? Bylo to nutné? Opět mi to přijde jako zbytečný krok do takové kompozice. Ten příběh, když se nad tím pozastavím, tak taková hrubá a holá kostra vypadá dobře. Ten příběh by nebyl vlastně tak špatný, jenže ten zbytek, převažující, což je zásadní, to všechno zničil. Jak rychle možný potenciál shořel na popel - jak příhodné. Upřímně mě štvalo, jak to bylo sestaveno. Byli prostě v háji, ale najednou - aha - objevil se plán, který - aha - vyšel úplně bravurně. Tenhle scénář se opakoval, kapitola za kapitolou. Nebylo to uvěřitelné, vůbec. Tolik náhod. Vždycky něco z ničeho? Tolika štěstí? Je blbost samo o sobě, že hrstka lidí jde bojovat proti armádě a kupodivu - vyhrají. Páni. Nikdo nemohl tušit, co se bude dít, kdo co vymyslí a udělá, ale i tak to přesně věděli. Vždycky jim to dokonale padlo do plánu nebo ho na takových informacích stavěli a vždy v pohodě. Vyšlo to. Kriste pane. Hovadina. Jako vážně?! Celý příběh byl přitažený za vlasy. Ale hodně maximálně. Už třeba jen tím, jak hlavní hrdinka byla prošpikovaná jak špíz dýkou a druhý den pohoda, neví o tom, zahojený, žádná zmíňka a dělá pomalu "akrobatický" výkony. Druhá postava je povrchově popálená a o tom slyšíme dalších x kapitol, jaký je lazar, že nemůže chodit, musí se vozit, syká bolestí, atd. Tak co to je?! A konec? Šlo to zatraceně hladce. Bylo to navíc i rychlé, takže to nebudí dobrý dojem. Dostala to, co chtěla, ale upřímně mám dojem, že... nějak si to ta holka vůbec nezasloužila. Nepřála jsem jí to. Jasně, ať je země v pohodě, končí se bezpráví a okupování - jistě, ale Thea královnou? Ne. Kdybych to měla zakončit, což je moje velké přání, nějak to hodit za hlavu - příběh, který mohl být skvělý tak umřel, a to mnoha faktory. Hlavní hrdinka je hlavní a obrovský důvod - velmi špatná postava. Kdyby tam nebyla, bylo by to lepší. Neuvěřitelné náhody, štěstí. Nulová a mimo romantika. Jako celou dobu nic - velké nic, a pak na konci scéna, kdy se teda posunou do toho největšího dění "války", tak se tam náhle musí miliskovat? Jako by si autorka uvědomila, že celou dobu psala "neutrálně" a o ničem a najednou si vzpomněla, no jo, vlastně já tam rozjela nějaký vztahy, tak by to tu taky chtělo zmínit, ok. Přitažené za vlasy, rychlý a svým způsobem nijaký konec. Nesmyslný skon jedné postavy. Na jednu stranu je to asi ušlechtilé, ale je to v tomto případě hloupost, aby někdo stavěl zemi nad lidi. Za mě ne, z mnoha důvodů. Pro mě to bylo utrpení a jsem hrozně ráda, že to mám za sebou. Jsem na sebe teda hrdá, že jsem to dala v poměrně krátké době a že to je poslední díl, opravdový konec, aleluja. Každopádně, ne, nedoporučuji. Možná snad jen těm, co jim stejně jako já záleží na tom, aby měli sérii dočtenou, protože mě osobně vlastně asi bylo fuk, jak to skončí. Byl to takový nesmysl, u kterého se člověk rozčílí a nebo si ťuká do čela. Hodnocení? Hodně slabé, 2*.

25.07.2021

Z knihy bylo cítit, že to bude vtipná, romantická oddechovka, takže tu nebylo co řešit. Těšila jsem se, protože takové příběhy jsou v mnoha ohledech skvělé, a tak jsem byla ráda, že jsem ji mohla popadnout do rukou. Evidentně nakladatelství má znovu šťastnou ruku - no jen tak dál! :D Četlo se to hodně dobře, styl mi sedl a pěkně to odsýpalo. Autorka mě mile překvapila.
Hlavní hrdinka Bianca byla neskutečně fajnová holka. Měla něco za sebou - Trace, ale neztrácela naději. Byla mladá a toužila po tom šťastném životě. Snažila se, v mnoha směrech. Musela jsem jí fandit. Líbilo se mi její podnikání, zaměstnanci - každý v něčem unikátní, i její maminka, která byla milá, úsměvná, ale dokázala být pěkně od rány, a které mi bylo hrozně líto. A pak se jí do života dostal na první pohled bezďák, který všechno změnil. Záměr byl šlechetný asi z obou důvodů, jen je dost v jejím věku, jak poznamenala riziko dát někomu cizímu pět let života. Byla bych na velkých vážkách. Každopádně, oblíbila jsem si ji, byla úsměvná svými poznámkami a musela jsem ji obdivovat.
Tím neupraveným bezďákem, s tvrdým pohledem, nehorázným vystupováním, který se zjevil v restauraci je náš druhý hlavní hrdina Jackson, který je ve skutečnosti pořádně urostlý, hezký a bohatý chlap se zajímavými výkyvy nálad a ještě zajímavějším životem. Neměla jsem s ním problém, celkem mi sednul a musím říct, že nejvíc asi překvapil, kým doopravdy uvnitř byl. Tak nějak jsem to nečekala. Místy jsem přemýšlela, zda to není přitažené trochu za vlasy, ale zpětně... proč vlastně ne. Nebylo to špatné. Líbilo se mi to - on se mi líbil. Měl neskutečně obrovské srdce. To, co udělal pro Biancu? To úplně všechno? Prostě páni. Překvapil mě jeho osud, to co se mu stalo, čím si prošel, dost neštěstí na jednoho člověka. Taky ten jeho styl života, bylo to smutné. Kolik lidí mu ublížilo, ukřivdilo. Měla jsem ráda Rayforda, byl vtipný a taky proto, že se k Jaxovi "přidal".
Děj byl vyskládaný na šabloně, která tu už několikrát byla. Postavený "vztah" na smlouvě. Něco za něco. Byla tvrdě zatlučená hřebíky a zasypávala ji hromada dalších věcí, které už ale nebyli profléklé, které se mi naopak líbili, přišli mi zajímavé, oživili to. Vývoj jejich vztahu nebo jednotlivé scény, na která místa a situací hrdiny dostala. Ve skutečnosti mi ta šablona vůbec nevadila. V dosti aspektech mi to přišlo až originální. Za mě v pořádku, užila jsem si to.
Kniha se celkově dobře četla, styl mě nutil tu knihu nepouštět, bavila mě, užila jsem si střídání postav a jejich pohledy na věc, dobré dialogy. Romantická oddechovka, která je úsměvná až vtipná, milá, dojemná a smutná, ale taky veselá. Musím přiznat, že mě dokázala chytnout za srdce. Postavy se mi líbily, neměla jsem s žádnou problém, včetně vedlejších, které bych pasovala na vtipálky. Byla to taková lehce komická pohádka pro velké holky, zasazená do pomyslného reálu tohoto století. Má to erotický náboj a prvky, ale není to nic zakázaného, ve smyslu, že si to rozdávají na každé stránce. Naopak. Viděla bych to na lehce šmrnclou, za to silnou romantiku. Ideál. Ničemu to nevadilo. Vůbec. Přiznám se, že určité pasáže ve mě evokovali nevěřícnost až mě napadlo, jak jsem již zmínila, že mi to přijde přitažené za vlasy, ale v celku to nijak nevadí. Vážně. Rozhodně jsem nenašla nic, co by mi bylo trnem v oku. Moje romantická duše je spokojená a těší se na další počin. Nemůžu jinak než doporučit a kdo má takové příběhy rád, tak asi není nad čím váhat. Jo a taky ráda ohodnotím plným počtem. :)

8 12.07.2021

Ach. Autorka je už taková jistotka, že bylo nad slunce jasné, že tohle bude něco. Pochopitelně jsem se na to moc těšila, až si to vezmu do ruky a musím prohlásit, že to bylo úžasné. Četlo se to samo, otáčela jsem jen stránku za stránkou a nechtěla to pustit z ruky. Dokonalá oddechová romantika. Užila jsem si to náramně, dokáže to chytnout za srdce. Styl, střídání postav, střídání minulosti a přítomnosti bylo hrozně bezva.
Hlavní hrdinka Rachel byla jednoznačně jiná. Ne úplně divná, jen celkem netradiční. Neměla kolem sebe nikoho, nedokázala si získat přátelé, nikoho, koho by měla po boku a mohla s ním prostě mít to pravé přátelství. Asi těžko říct čím to všechno. Neviděla jsem u ní nějakou obrovskou chybu. Každopádně, na její povahu jsem si zvykla, byla to nenapravitelná romantička a já si ji prostě musela oblíbit. Bylo mi jí líto, a tak nějak jsem chtěla, aby se měla líp, protože jí za její příběh potkalo dost špatných věcí. Sice se to zlepšilo anebo zvrátilo, což bylo i očekávané, ale i tak jsem za to byla pro ní ráda. Celkem jsem ji obdivovala, že si zvolila takový způsob studia. Netradiční, originální, odvážné.
Hlavní hrdinka Ethan mi sednul okamžitě. Ten kluk byl asi taky trošek netradiční, na svůj věk i na tenhle svět, ale jen v tom dobrém. Žádný fracek, co sežral všechnu moudrost světa. Měl to v hlavě srovnané. A jelikož takové exempláře dneska neexistují, je to obrovská škoda, co si budem. :D Líbil se mi, zamilovala jsem si ho a nemůžu proti němu říci ani popel. Byl vážně skvělý ve všech bodech. Musím se přiznat, že jsem Rachel Ethana záviděla. :D Také se mi moc líbilo, že jeho sen, do kterého nakonec šel bylo tvůrčí psaní. Krásné, originální. A byla jsem ráda za jeho otce, který na to přišel nakonec taky.
Ten vztah, který měli už od sedmi a půl let mě hrozně bavil. Bylo to skvělé - naschvály, podrazy, bonzování, vychloubání se, házení klacků pod nohy, ale zároveň zájem, ochrana, dobré skutky. Od "nenávisti" k "lásce". Bylo hrozně hezky vykresleno, jak se ten jejich vztah měnil, padal dolů a vznášel se nahoru až nakonec vygradoval. Líbilo se mi i jak si posílali dopisy. I v době, kdy nemuseli, drželi tu tradici. Je to krásné gesto, v dnešní době moderních technologií obzvlášť. Příběh se odehrával kolem dvou velmi mladých lidí, co studují vysokou školu, kteří se znají od dětství a celý jejich dosavadní život společně mají vždycky nějak propletený a kteří celkem doslovně vzali: "Přítele si drž u těla, nepřítele ještě blíž."
Hrozně mě to bavilo, líbilo se mi to. Nechtěla jsem to pustit z ruky a užila jsem si to neskutečně moc. Krásný příběh, milý, romantický, úsměvný a totálně oddechový. Autorka prostě umí, o tom bez debat. Závěr byl sice mírně sladší, ale nijak mi to nevadilo, naopak, musela jsem se usmívat. Konečně mohou být šťastní, především asi Rachel vzhledem k tomu, že se jí nijak výrazně v sociálním životě nedařilo. Ale věřím, že i Ethan to vyhrál. Prostě k sobě patřili. Ačkoliv se nemusí zdát, za mě v mnohém originální práce. Jsem ohromně spokojená. Rozhodně doporučuji a hodnotím vším co mám. Tahle kniha si to zaslouží a moc se těším na další knihu od Whitney! :)

4 10.07.2021

Na poslední díl série jsem se těšila z mnoha důvodů, každopádně nejvíc mě asi nalákal závěr předchozí knihy, kdy se kapka z toho moře poodhalila a mě to hrozně chytlo. Však kniha měla opět velkou čtivost, těžko jsem jí odkládala, to se autorce nedá upřít. Opět příjemný styl i tempo. Znovu cením na knize, že se nejedná o nic erotického, krom jednoho sexu (což upřímně bylo zbytečné a neskutečně přitažené za vlasy vzhledem k situaci) nic. Je to neobvyklé a nečekané, ale za mě je to v pořádku. Do toho příběhu by to ani nesedělo.
Hlavní hrdinka Lisa byla fakt chudák. Měla jsem jí ráda, celkem jsem jí obdivovala, jak to dávala a fandila jí. Neměla jsem proti ní žádnou výtku. Naopak, musela jsem jí držet palce, protože to, co se jí dělo nebylo vůbec pěkný. Tohle prostě nikdo nechce zažít. Nevede to k ničemu hezkýmu. Potkat někoho, kdo to má jinak a dokáže pak způsobit hodně bolesti, neskutečně manipulovat. Jistě tací jsou - nemocní i zdraví a je to smutné. Byla jsem zvědavá, na každý další krok, nedalo se předvídat, takže mě to jen a jen překvapovalo. Chtěla jsem pro ni jen to dobré, jelikož ona si to zasloužila, po tom všem.
Druhý hlavní hrdina Tristan... budu upřímná, ze začátku jsem neměla ani ponětí, co si o něm myslet, ve smyslu, zda je na straně dobré nebo zlé. Jasně, šel do toho původně s nějakým záměrem, který se následně obrátil, ale i tak jsem si jistá úplně nebyla. Jinak jsem si ho poté moc oblíbila, když už se to rozseklo, byl hrozně fajn. Líbil se mi jeho charakter, bez výjimky. Mladý, krásný, perspektivní boháč/ředitel, co si hraje na profesora/doktora a zároveň projevuje zájem i mimo své hranice. Užívala jsem si ho.
Jak bylo v předchozích knihách, tak i tady - postavy Wes, Gabe a jejich manželky. Nemůžu si pomoc, možná to bylo tím, že kluci měli víc prostoru než ty jejich holky, ale přesto jsem ty dva blázny měla hrozně ráda, až na to, jak byli oba neskutečně poprdění z jejich novomanželek. Nad tím jsem někdy musela protáčet oči. Wes prostě čistě zlaté srdce a milouš. Gabe vzteklý čertík z krabičky, ale velké zlato. Bavili mě a hrozně se mi líbilo, jakou měli o Lisu starost.
Dějově se toho stalo podstatně hodně. Byl to složitý a drsný příběh vzhledem k obsahu. Drželo si to jistou dávku napětí, která pak hodně zajímavě až neskutečně vygradovala. Líbilo se mi to propojení některých postav, jejich zájmy. Bylo to po dlouhé době něco nového a originálního. S tímto jsem naprosto spokojená. Romantika na pozadí tajemství a nebezpečí. Celá kniha je naprosto v pořádku, až na poslední dvě kapitoly a epilog. Jako... není to žádná obrovská tragédie, jen prostě blbost. Poslední dvě kapitoly byly tak neskutečně stupidní, nevěřila jsem tomu - no to prostě nejde a moje obočí se po celou dobu ztrácelo ve vlasech, jak jsem byla v údivu. Ve stavu, ve kterým Lisa byla... když už neměla rozum ona (navíc, kdo má takový myšlenky při takové situaci?), tak proč i on? Prostě blbost. Neskutečný, tohle se za mě nepovedlo. Co se týče epilogu, tak tam mám výhradu asi jen jednu - proč ho vypráví Wes? Zase. Jasně, už dávno vím, že tahle postava je pro autorku totální srdcovka a udělala to i v příběhu Gabea, ale prostě... proč? Naopak u epilogu cením, že to není žádný cukrkandl. Ale nic z toho neberu jako velké kazítko, které by nešlo překousnout.
Kdybych to měla nějak zhodnotit. Četlo se to velmi dobře. Příběh mě hodně bavil a líbil se mi, pro mě vážně super. Musím vyzdvihnout i před každou kapitolou "zápisky"/myšlenky - nejdřív Taylora a pak Lisy. Ty Taylorovi mě bavili víc, snad možná k obsahu, že jsme se dozvídali víc a víc z toho chaosu. Fajn je i to, že to není žádné erotické čtivo, jen skoro čistá romantika. Postavy, téma - ve velkém pořádku. Tento díl jednoznačně doporučím a hodnotím plným počtem, jelikož za mě si to zaslouží. Celou sérii jsem si užila. :)

1 09.07.2021

Na knihu/pokračování jsem se po prvním díle neskutečně těšila. Jenže jsem trochu narazila. Po prvním kole skvělé jízdy jsem druhé absolvovala se zklamáním. Začátek byl takový podivný, nějak jsem to nepoznávala, pak jsem se sice do těch kolejí dostala, ale ve výsledku se nic nedělo, no a až na samém konci jsme konečně nabrali rychlost. Pozdě. Prostě tohle byla ukázka za mě vycpávkového dílu s připravenou půdou pro závěrečný díl. Velká škoda! Nemůžu tomu upřít jistou čtivost, to zůstalo, ale jinak bída.
Hlavní hrdinka Emilia byla fajn a neměla jsem vůči ní žádné výhrady, anebo tak jsem si ji pamatovala. Tady mi nevadila, neštvala mě, ale nebyla už tak super jako předtím... nebo co. Taky bylo poznat, že otočila. Jasně, byl tam asi tak jeden náznak, že nechce být loutkou v cizích rukách, ale pak rychle na to přešla do té role, kterou pro ni stejnak připravili a to úplně v pohodě. Celkem se v ní i cítila, až předváděla. Člověku to až nedává smysl, ale ok, přijme to. Trochu mě zarazilo, že ačkoliv se o svého tátu vůbec nezajímala, tak na konci udělala takovou scénu, však neříkám, že to nebyl šok. No, zajímá mě co bude dál. Taky mě hodně mrzelo, že se tam absolutně neobjevil Owen. Měla jsem ho hodně ráda a i když mě dokázal nemile překvapit až zklamat svým chováním, přesto jsem čekala, že v pokračování bude mít stále velkou roli a - absolutně nic. Škoda.
Druhého hlavního hrdinu Cartera jsem měla hodně ráda, měla jsem pocit, že jeho charakter zůstal beze změn, a o to jsem si ho snad vážila víc. Líbil se mi a bavil mě. Sice jeho role měla stejné opakovací kolečko - přítel/nepřítel - vůči Emilii, ale pro mě to bylo fajn. Ty zmatečné pocity a chování i vůči situaci, zlá slova a jisté malé kočkování včetně ukradených chvil jsem si užívala. Myslím, že na něm nebylo nic špatného. Jen prostě blbá situace, kterou nemůže ovlivnit. Bylo mi ho i líto, ale člověk mu musí fandit. Co se týče jeho sestry Chloe, kterou jsem v prvním díle vážně hodně nemusela, tak tady byla relativně v pohodě a mohu prohlásit, že jsem jí měla i ráda.
Jak jsem zmínila na začátku, dějově se toho moc, respektive téměř nic, nestalo. Což ve mě pak evokovalo vycpávkový díl, zbytečný přechodový můstek pro finále. Za mě velká škoda, jelikož tahle série měla zatraceně hodně dobře nakročeno. Nedozvěděli jsme se v podstatě nic důležitého. Prožívali jsme jen nějaké nové "povinnosti", takový supl krále, sem tam rozmluvu a pusu s Carterem a nějaké myšlenkové pochody hlavní hrdinky. No, nic moc. Opravdu až samotný konec se rozjel. Na samotný konec, pár stránek před zaklapnutím knihy se na scéně objevilo velké haló. V tomhle okamžiku mě mrzelo, že to má tak málo stránek. Nejradši bych autorce doporučila, ať tu knihu překope, ale tak co už. Naskytlo se mi pár nezodpovězených dotazů a situací, tak jsem vážně zvědavá, zda se všechno v závěru dozvím a především, jak se to vyvrbí dál.
Pro zakončení - cítím se zklamaná. Není to taková hrůza, když to vezmu pocitově, co ve mě z knihy zůstalo čerstvě po dočtení, ale rozhodně to mohlo být stokrát lepší. Ono číst 200 stránek o něčem nijak záživném a zbylých 20 to hltat a pak prásk konec knihy a pokračování příště, není dle mého top-strop strategie. Chápu - půda pro finále, ale! Škoda. Bylo to čtivé. Nemůžu popřít, že by se mi to nelíbilo a nebavilo. Ano, i s tím, co jsem dostala to bylo možné. Mrzí mě Owen, možná i to, že tam těch romanticko-vyhrocených scén bylo pro mě tak málo. Většinu stránek zabíralo něco, co si takovou pozornost asi ani nezasloužilo. Nesmím taky zapomenout, že se mi líbila dvojice Galiziová a Riggs - myslím, že Chloe prohlásila, že to bude ještě zábava, tak fakt doufám, že se těm dvou autorka taky trochu bude věnovat, i když jsem to čekala už tady.
Doporučím z hned několika důvodů, to bez toho asi nejde. A co se týče hodnocení... no, to už je kapku horší. Balancuje to, ale pokud bych měla vyřknout verdikt, i vůči prvnímu dílu, musím dát takových silnějších 3,5*. Každopádně i tak se těším na další díl a jsem fakt hrozně zvědavá, co si pro nás autorka připravila. :)

4 05.07.2021

Na poslední díl jsem se hrozně těšila. Přeci jenom, celý ten příběh byl obrovská jízda, takže bylo jasné, že si finále nenechám dlouho ucházet. Tu knihu jsem měla přečtenou za pár hodin, neuvěřitelná čtivost, to jako vážně. Styl, střídání postav i tempo bylo skvělé, jako v předchozích dílech, v tomto směru se nic nezměnilo. V jiném směru bylo pár změn, které z mého pohledu nebyly úplně šťastné, ale zase to nebyla taková tragédie.
Hlavní hrdinku Keiru jsem měla moc ráda, fandila jí, obdivovala a ve většině s ní souhlasila, ale tady se to lehce změnilo. Její chování i myšlení. Vcítila se do role královny, za kterou se skutečně považovala, brala ten nadstandard najednou jako samozřejmost, pánovitě a neuvěřitelně (v tom špatném smyslu) rozdávala rozkazy a díky tomu začala nosit nos nahoru. Stouplo jí to do hlavy víc než bylo nutné. Zvlášť navíc, když se nechala okroužkovat. Úplně se mi to dvakrát nepozdávalo. A i vůči svému protějšku to bylo místy divné. Nejen chováním k němu, určitou (sebe)jistotou, ale i tím, že krom něho už nikdo a nic dalšího neexistuje. V hlavě si ho postavila na piedestal. V jistém smyslu to chápu, ale prostě, tohle bylo moc.
Druhý hlavní hrdina Lachlan Mount, konečně se ten chlap otevřel a my mohli zjistit daleko víc z jeho minulosti, což bylo příjemné, ačkoliv ne úplně hezké vůči tomu, co si zažil. Přesto jsem tak nějak byla ráda, že se ze dna vyškrábal na vrchol, i když ne zrovna čestnou cestou. I když dneska s poctivostí nikam nedojdeme, jak je vidno. Líbilo se mi, že se dokázal projevit emočně, protože tím jsem si ho ještě víc oblíbila. Konečně se z něho stával tak nějak... jen "člověk". Bylo to fajn. I přesto, že některé kroky a nejen ty, byly stále přehnané, co podnikal pro Keiru. Pořád mám takový malý pocit, který mi u něj vadí. Není to pro mě 100% postava. A ještě musím zmínit... Překvapil mě Jizva! Nechápu, ale prostě páni. Byla jsem ráda.
Dějově se toho stalo celkem dost, když to tak vezmu. Hodně nebezpečných akcí, ukázky minulosti, rozklíčování zápletky, i když mám zároveň pocit, že se toho paradoxně celkově moc nestalo. Hodně se řešila vztahová linka, tím to asi bylo. Některé scény byly nelogické, až zbytečné, přitažené za vlasy nebo nedotažené, unáhlené, ale brala jsem to... v celku. Nebylo to nijak iritující, vzhledem k tomu, jak tenhle příběh je šílený.
Kdybych to měla nějak sesumírovat, tak se mi to líbilo, bavilo mě to a fakt jsem to slupla jak malinu. Musím taky přiznat, že to oproti předchozím dílům trochu pokleslo a to je velká škoda. To napětí a nebezpečí mezi hlavními aktéry zmizelo, nastolila se bezmezná láska a ochota učinit cokoliv - doslova. Na prvním místě oni, pak dlouho nic a pak někde v pozadí zbytek. Bylo to nevyvážené. Jasně, čekala jsem, že to dopadne dobře - jak jinak - ale nevím, bylo to moc rychle a moc přehnaně prezentováno. Tahle série rozhodně není klišé, ale jako by tenhle závěr k němu těžce tíhnul. Nevím. Dost věcí bych vytkla, které se mi tam nezdáli. Jednoznačně ubyly sex scény, řešily se city - což mi vůbec nevadilo, přesto si závěr autorka nemohla odpustit. No.
Když všechno, co se mi nezdálo pominu, tak i tak jsem pokojená. Kompletní celek tří knih se mi hodně líbil a bylo to skvělé, užila jsem si to a jsem moc ráda, že jsem ho mohla okusit. Knihu samozřejmě doporučím, protože jinak to nejde a co se týče hodnocení, tak jednoznačně i vůči předchozím dílům musím srazit. Pořád váhám, ale když tomu dám 4*, nebude to vůbec špatně. :)

1 02.07.2021

(SPOILER) No. Knihu jsem vzala do ruky, protože jsem o ní všude něco viděla a ta hromada věcí ve mě vzbudila zvědavost. Přeci jenom anotace zněla netradičně a svým způsobem i originálně. Takže jsem trochu zariskovala a šla do neznáma i s tím, že s touto autorkou jsem čest vůbec neměla. Hned zkraje musím přiznat, že jsem se nedokázala úplně začíst. Možná moc informací najednou z toho naprosto nového světa, což ve mě vyvolávalo zmatek a malé čtecí zoufalství. Každopádně pak zanedlouho přišla část, kdy to konečně přišlo - chytlo mě to, bavilo a už jsem věděla/orientovala se. Četlo se to celkem dobře a musím uznat, že to pěkně odsýpalo. Taky musím říct, že ten svět je hodně dobrý, jak jsem už zmiňovala, neskutečně originální, nový, neokoukaný a tuzemský. Docela dost se mi líbil a bavil mě. Snad jsem měla osobní tendence ho rozvíjet dál, protože co si budem, s tím by se ještě dalo hodně pracovat. Ne zlepšovat, i když to se může vždycky, ale spíše v něm vytvářet další věci, příběhy.
Hlavní hrdinka Lena byla holka, o které člověk stále musí přemýšlet, protože si není úplně jist, co si o ní myslet. Jako jo, oblíbila jsem si ji jako navku a tak nějak jí brala, že je to bytost z močálu, celkem odvážná a rozhodná. Neměla jsem s ní problém. Ale do toho se objevovala lidská stránka, kde se dozvídáme, že ta holka spáchala sebevraždu kvůli lidskému "neštěstí", protože byla naopak slabá a chtěla od toho pryč. V tu chvíli do sebe narazí dvě protichůdné strany a prostě vznikne rozpor, který se jen tak nevyřeší. Respektive, já jsem se asi ani po dočtení nedokázala přiklonit, zda to bylo v pohodě nebo ne. Trochu to ve mě vyvolává zmatek a otázky. Je člověk slabý, proto se uchyluje k "zbabělým" činům a utíká od "konfliktů"? Když se od toho osvobodí, získá novou, silnější a lepší osobnost? Samozřejmě, každý to bereme jinak. Někdo dobrovolný odchod akceptuje, někdo to bere naopak. Každého věc, však smutná. Upřímně nevím, zda to u Leny byl záměr nebo ne, ale jsem vážně na vážkách. Ale jinak nebyla špatná.
Příběh je plný dobrodružství, které nová/navka Lena nějak zdolává, samozřejmě nic není růžové, ale nakonec se mnoho věcí zdaří. Rozhodně jsem se nenudila, i okolní bytosti mě bavili, ať už v samotném močále nebo jinde. Příběh byl hodně propleten s dnešním lidským světem - ať už pár scén u Valenty anebo Lenino vyprávění, což je hodně znát a není to vlastně špatné. V něm jsem si oblíbila Lukáše, jeho osud se mi líbil, i když mi ho místy bylo líto. A upřímně, čekala jsem, že dopadne úplně jinak. S kým hlavně.
To samé mohu říct o Nemojovi. Postava to byla kladná, neměla jsem proti němu nic. Byl to takovej šéfík toho močálu a brala jsem ho, dokázal zasahovat a chránit svou rodinu. Dokázala jsem si ho i oblíbit. Jenže jako blesk z čistého nebe do toho vstoupily city. Prostě náhle vyčarovány z ničeho, prostě v té knize nebyl žádný náznak a pak prásk. Byla jsem v šoku. Jako moje duše romantika pořád čekala, kdy něco přijde, protože prostě muselo něco přijít!, jinak by byla zklamaná. Ale toto? Nečekaly jsem to ani jedna. Přesto musím přiznat, že to bylo příjemné, jen bych asi šlápla na plyn a začala bych startovat už na začátku a ne na konci. Pak to totiž vyznělo tak nějak nijace a uspěchaně, aby tam přece jen kapka byla. Škoda, na tom bych rozhodně zapracovala. Místy ve vyprávění to bylo podané, alespoň pro mě tak nějak zvláštně, nemožně i přitaženě za vlasy, že si člověk ani nedokázal představit, o čem se to vlastně píše. Byly to okamžiky a kousky, ale trochu mi to vadilo.
Kdybych to měla shrnout. Líbil se mi ten nápad, hodně. Bavilo mě a vlastně se mi to i líbilo jako celek. Četlo se to dobře. Postavy, to trochu pokulhávalo, protože jsem si k žádné pořádně nedokázala vytvořit vztah, a to byla škoda. Především hlavní hrdinka ve mě lehce vyvolává rozpory, ale nic ve zlém. Romantika, ten ždibec byl uspěchaný a ve výsledku se tomu nedalo věřit. Potěšilo, že vůbec něco přišlo, ale jinak velká škoda. Závěr příběhu... Na to jak moc Lena nechtěla být v lidském světě a vzala si kvůli tomu život, díky čemuž skončila jako navka, kde si to podle všeho zamilovala včetně nové rodiny, kterou získala, tak to, že jí to na konci vykoplo zase na začátku brala až moc v pohodě. Věděla to dopředu, že jí toho moc nezbývá, takže člověk i pochopí, že se s tím začne smiřovat, ale i tak bych čekala nějaké trýle, přesto, ona to vzala fakt hodně dobře, na pohodičku. No... zvláštní. Ale asi musím uznat, že mě ten konec překvapil. Opět v rozporu s hlavní hrdinkou si nejsem jistá, zda je to ten správný konec nebo ne.
Ačkoliv tenhle výtvor měl pro mě několik much, i tak to bylo dobré a já jsem ráda, že jsem si to mohla přečíst. Nemám problém to doporučit, proč ne, v mnohém je to nové, proč nepodpořit taky české autory. Hodnotila bych ale trochu odrbanými 4*. :)

1 29.06.2021

Ano! Byla jsem oslovená samotnou autorkou, která si mě "vybrala", abych se podívala na její knihu, za což jí znovu moc děkuji, protože mi to udělalo ohromnou radost. Na knihu jsem se hned podívala, a ačkoliv samotná anotace toho moc neprozrazuje, zaujala mě. Netrvalo dlouho a dospěla jsem k závěru, že to zkusím a knihu si prostě pořídila. Včera přišla, dnes není co řešit. Ten styl mi strašně moc sednul, hrozně dobře se to četlo a jak rychle! Tak moc mě to upoutalo, že jsem knihu nechtěla odkládat. Až teď lituju, jak moc rychle jsem to zhltla, ale když to ani jinak nešlo. :D
Hlavní hrdinka Ema - kriste pane, ona byla moje krevní skupina. Skvělá postava, s výborným humorem/sarkasmem, průpovídkami, charakterem, chováním. Nemám absolutně co vytknout. Hrozně mě bavila a užívala si to. Vtip, remcání, sladkosti, ale i starost, péče, nevyjadřování pocitů a pořádný vztek, přeměna, menší čórky. Byla super, líbila se mi. Líbilo se mi i to, jaké má vztahy s ostatními, ať už její kamarádky Anna a Tessa anebo mentor Erik - toho chlapa jsem měla ráda. Taky přiznám, že mi bylo sakra líto Carmaga. Ale když tam není to "něco", tak se nedá svítit. :)
Druhý hlavní hrdina, budu upřímná, prvotně jsem si myslela, že to bude někdo jiný, ale absolutně nejsem zklamaná. Ba naopak. Druhý hlavní hrdina byl Eskar - ojojoj, přesně ten typ chlapa, kterej se mi líbí (anebo většině žen). Byl nedostupný, tajemný a nebezpečný s vysokým postavením, ale taky starostlivý a úžasný. Asi jsem se zamilovala. Byl hrozně fajn a stejně jako Ema mě bavil. Kdo další mi ukradl srdce, tak to byl Lucien. Bože, ten týpek byl fakt... týpek. Sladký vtipálek, naprosto skvělý. Užívala jsem si ho a chci ho ještě víc!
Tuhle knihu beru jako spíše seznámení s novým, originálním světem, ve které se ale i tak dělo spousty věcí. Rozhodně jsem se nenudila. Byla to vyvážená směs akce a vztahových peripetií, které já sakra můžu. Bylo to něco, co mi sedlo hodně moc do noty. Možná bych tomu ještě akce přidala, ale možná se to objeví příště (zatraceně doufám, že jo!). Přeci jenom nejde narvat všechno na pár stran. Neberu to jako kaz nebo tak. Děj je vyprávěn v časovém úseku jedno roku a jak zároveň název napovídá - a to pouze z jednoho pohledu, což je v naprostém pořádku - mě ještě nikdy rok tak moc neutekl. Ta kniha má skoro 400 stránek a jak když lusknu prsty, byly fuč. Neskutečný. Příště větší bichli, prosím. :D
Tohle bylo pro mě poprvé, kdy jsem na takovou prosbu vyhověla a hlavně jí dotáhla do konce a jsem za to ráda. Jak se taková random věc vyplatí! :D Teď vážně, četlo se to neskutečně, líbilo se mi to a fakt děsně mě to bavilo. Ten svět, postavy, hlavně ta humorná forma! Oblíbila jsem si to - všechno, všechny. Tohle je vážně moje. Autorka potažmo postavy, vyberte si, je/jsou ze stejného těsta, což je vždycky o to lepší. Užívala jsem si to každou stránkou a upřímně, chci zpátky. Proto doufám a přikláním se a modlím se a cokoliv dalšího, aby druhý díl (třetí, klidně i čtvrtý) byl, abych se mohla za těma skvělýma postavama vrátit, řešit další vztahové trable a smát se spolu s oblíbenci a pokud možno, co nejdřív. Přeci jenom, ty vrátka jsou otevřené, úplně se to nabízí. :) Věřím, že z takové vysoké laťky se nesleví, naopak to půjde ještě výš. Na to, že to je tištěná prvotina a šlo to takovou cestou až ke hmotné knize je úžasné a před autorkou smekám - velmi povedené a za tu práci to stálo, věř mi. Tohle neváhám doporučit a rozhodně ohodnotit plným počtem. :)

24.06.2021

Závěr série. No, byla jsem zvědavá a nebudu lhát, těšila jsem se, jak se to bude vyvíjet, co se stane a tak. Styl byl stále dobrý, na vysoké úrovni, čtivé a příjemné, ale. Přiznám se bez mučení, i přes to všechno jsem neměla nutkavou potřebu knihu při každé příležitosti brát do rukou. Na klídeček jsem si vzala jiné knihy, dost jiných knih a tuhle nechala ležet ladem. Fakt nevím proč a čím to. Nebylo to špatné nebo rozčilující, jen už to nebylo takové jako na začátku, a to mě celkem mrzelo.
Hlavní hrdinka Anna dospěla, pořád jsem jí měla ráda, ale opět se přiznám, o kapku méně. Některé totiž její kroky a myšlenky byly fakt hodně mimo. Řekla bych, že to spíš bude naopak, čím mladší, tím horší, jenže jak je vidno není to pravidlem. Ona to měla tak nějak naopak. Jednou se chovala tak, podruhé onak. Plusové body jsou za to, že to nebylo nijak otravné, což cením. Nemůže se jí odepřít, že byla statečná, někdy až přehnaně, ale co. Bylo mi líto, když si to tak vezmu i vzhledem k tomu, co se tam a s kým dělo, že nemá nárok na normální život, ale evidentně Annu to nesejřilo, takže vlastně dobrý.
Druhý hlavní hrdina Kaidan byl v pohodě, měla jsem ho ráda, na něm asi nespatřuju nic, co by bylo špatně, až teda na přílišnou lásku, kterou si projevovali s Annou. Jsem romantik a jsem pro, ale někdy... někdy čeho je příliš, toho je zatraceně moc. Opět to ale bylo v jakési rovině, která nebyla otravná. Každopádně, ta jeho temnější/zlá stránka je príma. Tady se mi pozdával i jeho otec v novém těle. Ta drzost. :D
Ostatní "hlavní" a známé nefy včetně Jaye jsem měla ráda, hodně jsem různým párům fandila. Nejvíc asi Blakeovi a Ginger, protože ta holka trpěla, ať už byla jaká chce, protože si to zasloužila. A jak bylo vidno, ani Blake vůči ní není absolutněimunní, i když vyváděl různý blbosti, které tomu neodpovídali. Ti dva mě v průběhu celého příběhu hodně bavili. Marny mi bylo líto, trochu jsem věřila, že díky konci by se to mohlo aspoň tohle zvrátit. Zvlášť, když se stačilo pomodlit. Děj byl natřískaný akcí, nemůžu říct, že by se našlo hluché místo, které by mě nudilo. Sice Anniny myšlenky, které byly naivně hrozné a opakující se byly o ničem, ale to za vyloženě otravnou nudu považovat nemohu. Zároveň to bylo protkáno i trochou klišé prvků, které ale hrály velkou roli pro vývoj. Samotné finále, střet knížat a nefů - no, možná jsem čekala větší haló, když jsme na to vlastně čekali tři knihy. No ne? Ale nejsem zklamaná, bylo to fajn. Mrzí mě Patti - to bylo velké překvapení a snad i Annin otec - s nima by se možná taky mohlo něco vztahově vyrýsovat. I když, asi lepší, že to bylo tahle. Co se týče vztahu mezi hlavními hrdiny - Anny a Kaie, tak byl v poklidu jakože usmíření, zamilovaní. Asi mě bavilo víc, když se dohadovali a nic mezi nimi nebylo jisté jakože láska/nenávist. Ale zase, je pochopitelné, že tomu tak nebylo.
Překvapil mě epilog. Nebyl klišoidní ani přeslazený. Dostali jsme se o šest let dál a bylo to dobré. Překvapilo mě to. Mile. Pro Annu, která tohle sama zažila to muselo být v pohodě, pro jiné by to bylo asi těžké při vědomí, že nemůžou mít vlastní, protože by je to stálo krk. Ale zase, je to pochopitelné, že se to tahle vyvrbilo. Autorka mě překvapovala tím, že vždycky někam zabrousila, ale ne moc, aby to nebylo obtěžující a zase z toho vybruslila, jak jsem několikrát již zmínila. Nevím, zda to byl záměr, ale tohle se jí povedlo. Alespoň mě to vyhovovalo, abych si knihu nějak nezprotivila. Závěr se mi líbil. Takže doporučím, vlastně celou sérii klidně doporučím, protože suma-sumárum to bylo hodně dobré, líbilo se mi to, bavilo mě to, postavy skvělé, především ty vztahy, nápad samotný i zpracování. Užila jsem si to. Tomuhle dílu, co se týče hodnocení, musím nekompromisně strhnout kousek, protože vážně nebyl stoprocentní, vždycky se objevilo něco, co tam být nemuselo. Ale to neva. 4,5*. :)

1 23.06.2021

Na knihu jsem se těšila, protože anotace nezněla až tak klasicky, jak by se mohlo u tohohle žánru zdát. O to víc mě to zajímalo, a tak jsem neváhala a pustila se do ní. Styl byl skvělý, seděl mi, bylo naprosto super, jak ta kniha byla vtipná - popisek na knize, že je to sexy romantická komedie to fakt vystihoval a četlo se to úplně samo. Autorka předvedla, že umí.
Hlavní hrdinka Penelope byla skvělá. Neuvěřitelný éro. Doslova. Hrozně mě bavila svým humorem, hned od prvních stran jsem si ji oblíbila. Získala si mě hned, měla jsem jí fakt ráda. Neměla jsem proti ní absolutně nic. Prostě taková spisovatelka, která se velmi netradičně chopila příležitosti k její další knize. Spadla do toho hodně velkou náhodou, snahou pomoci/pomstít svou nejlepší kamarádku, vlastně to začalo psím lejnem, což už samo o sobě něco vypovídá. Její věčné poznámky, střelenost, upřímnost, prohlašování myšlenek nevědomky nahlas a vystupování mě bavili. Hodně jsem se nasmála, hodně dobrá hrdinka, která se s ničím nemazala.
Druhý hlavní hrdina Jake anebo jak ho titulovala Penelope - Chlap snů, se mi líbil. Oblíbila jsem si ho a ani u něj jsem neměla nic, co by se mi vadilo. Byl to prostě podnikající, mladý, dobře vypadající boháč, kterému se do bytu vkradla nějaká totálně šáhnutá ženská, s čím se musel vypořádat. Musel s ní mít hodně trpělivosti, co se začátku týče, ale zvládnul to na jedničku. Myslím, že si to užíval, protože to fakt stálo za to. Taky musím zmínit jeho kamaráda Cama, který mi tak trochu ukradl srdce. Neměl sice tolika prostoru, ale když už, tak jsem si to užila. Byl super, vtipný a dle popisu stojí za to. Byla jsem ráda, za jeho konec alias epilog, který mu patřil. Mimo jiné, super nápad, že epilog patří jiné postavě. Jasně, bylo tam především o hlavní dvojici zmiňováno, ale i tak! Byla to dobrá potencionální nabídka na jeho příběh, který bych si celkem ráda přečetla, abych byla upřímná.
Ti dva hlavní hrdinové dohromady mě bavili, tak nějak se vyvažovali a dost to sedělo. Střetli se dva naprosto odlišné světy, a to velkou náhodou, jak už to bývá, které se museli navzájem přizpůsobit a zvyknout si na sebe. Zažili pár společenských akcí, postelových akcí (dvoulitrová láhev Coca Coly, lékařské termíny? :D) a pak došli k uvědomění, že pro sebe něco znamenají. Líbilo se mi, že to nahlas nikdo z nich neřekl - sobě navzájem především, a tím pádem to vedlo k domněnkám, i přesto, že tam někdo něco zaslechl a viděl. Konec byl tradičně-netradiční, ten, co je v takových těch knížkách, co měla na mysli Penelope anebo v jejím oblíbeném filmu Pretty woman, jen vtipnější. A mě se to líbilo. Hodně.
Kniha se může zdát jako klišé, ono to svým způsobem i je, ale je to zároveň něco trochu jinýho, obzvláštněného. Mě se to hrozně líbilo, dost jsem se zasmála a pobavila. Hodně, hodně povedená kniha. Jsem naprosto spokojená, nemám nic, co bych vytkla. Krásně to plynulo, nedrhlo to, stále se něco děje. Takže pokud máte rádi takový žánr a chcete se pobavit, tak rozhodně doporučuju a samozřejmě hodnotím plným počtem! Tohle si to zaslouží. :)

6 21.06.2021

No teda. Na novou Monu jsem se neskutečně těšila, protože prostě Mona, to už snad mluví za vše. A prostě konečně jsem se dočkala! Ta kniha má neskutečně nádhernou obálku, to si prostě nemůžu odpustit, to se hodně povedlo. Jinak styl klasika - příjemný, je to čtivé, dokáže to upoutat a strhnout, rozhodně se čtenář nenudí, stránky mizí před očima. Co bych však vytkla českému překladu, je titul "maminka" a "tatínek". K tomu příběhu, k dnešní době a k těm postavám se tak nehorázně nehodí! Jednou, dvakrát za knihu to použít OK, ale ne v každém odstavci. Bylo to nemístné a otravné. (Př. J natáhne svému otci pěstí, ale vzápětí o něm mluví jako o tatínkovi - to jako zatraceně myslí někdo vážně?!!) Upřímně, dost rušivý element, tohle se mi nelíbilo.
Hlavní hrdinka Ruby byla dost pečlivá a cílevědomá detailistka, posedlá až dokonalostí, úhledností, perfekcionalismem, svým diářem a barvami, kde každá znamenala něco pro ni ohromně důležitého. Šprtka, snaživá, možná tichá, neviditelná, toužící se dostat na Oxford. Neměla jsem jí to za zlé, protože každý je nějaký a v jejím případě to nebylo nijak otravné. Bylo to naopak docela milé. Dokázala jsem si ji oblíbit, měla ji ráda a jen jsem zvědavě sledovala každý další její krok. Líbila se mi její rodina, nejvíc asi její sestra Ember. A taky její kamarádka Lin, o které mě ještě pár věcí zajímá, především, co se týče vztahů. A když jsme u toho, tak vlastně by nebylo na škodu se vrátit ještě k Wrenovi.
Druhý hlavní hrdina James to byla postava dva v jednom. Bohatej elitní týpek, sportovec-kapitán, co je pánem školy i situací, drzej jak lázeňská veverka s obrovským sebevědomím a zároveň až gentleman se srdcem na správném místě. Co si budeme, je to dost nebezpečná ale skvělá kombinace. Nebudu lhát, James si mě získal a šlo to až velmi rychle. Naopak jeho rodina - otec, mě zklamala, jako asi se to dalo čekat, ale i tak, když to přišlo, bylo to hnusný. A díky tomu mi ho bylo i dost líto. Překvapila mě jeho sestra Lýdie, a to v mnoha ohledech, a fakt se těším, co bude dál. Dost mě zaujala taky ta Jamesova partička, která je taková různorodá. Nevím přesně, co si o nich dohromady myslet, ale rozhodně mají moji pozornost. Cítím v tom kapku lákavé zkaženosti.
Ti dva hrdinové byli ukázkové protiklady, které se stejnak úplnou náhodou našli, klasika, která ale i tak neomrzí. Byli milí. Líbilo se mi je sledovat, bavili mě, i když tentokrát jsem měla tu čest s mladšími hrdiny, než jsme u Mony zvyklí, ale nijak to nevadí, především proto, že to na jejich chování nebylo vůbec znát. Nemůžu jim nic vytknout, navíc, oba měli své kapitoly, což je vždycky lepší, aspoň člověk ví, jak to každý má v hlavě srovnané. James Ruby dost potrápil v průběhu knihy, a to nemluvím o konci. Kriste pane. Ten konec!
Děj je zasazený do posledního roku na škole, než se přesunou na univerzitu. Dovolím si říct, že je to až taková standardní šablona hrdinů, jejich rolí a prostředí, ale rozhodně to není špatně. Mona se toho chopila velmi dobře a mě se to líbilo. Hodně mě to bavilo, nemohla jsem knihu odložit. Bylo to milé, oddechové, romantické, úsměvné, drsné i smutné zároveň. Skvělá směska, která mi výborně sedla. Neuvěřitelně. Tohle prostě Mona umí. A co se týče závěru prvního dílu? No, je to trochu na vraždu, to se přiznám. :D A ne, ta omluva v poděkování je silně nedostačující, Mono! Já myslela, že mě trefí. Na konci se toho stalo zatraceně dost. Jedna dobrá věc byla zazděná jedním, potažmo dvěma průsery. Bože, jsem tak neskutečně zvědavá, co bude dál. Napnutý kšandy až u stropu. Chci druhou knihu, nemůžu se dočkat!
U Mony je to pořád stejný, co se týče doporučení, je vážně na místě, protože tohle si nejde neužít. Bylo to hodně dobrý a samozřejmě hodnotím plným počtem! Nemůžu se dočkat pokračování, už aby tady byl podzim! I když věřím, že tohle budu na podzim říkat o jaru. Každopádně doufám v další super obsah se šokujícími zvraty, odhalení mnoha informací, které mě dost zajímá, znovu shledání s postavami, krásnou obálku a proboha prosím o úpravu toho překladu/oslovení, neboť to byla hrůza. Opravdu. Ale díky bohu, že mi tohle nic nezkazilo. Užila jsem si knihu, a to moc. :)

3 19.06.2021

(SPOILER) Tohle byla moje první Zapata a ačkoliv jsem slyšela tu chválu všude kolem a i já sama věřila, že to musí být dobré, tak i tak jsem nevěděla do čeho úplně jdu. Každopádně, jak se ukázalo hned v úvodu, strach jsem rozhodně mít nemusela. Styl mě bavil, mělo to svoje příjemné tempo, teda až asi na dvě situace, kdy se řešila jedna věc na milion stránek (zvlášť jedna), což bylo zbytečné, trochu otravné a kapku na škodu. Nenudila jsem se ale, pořád se něco dělo, plno akce - vážné nebo vtipné. Myslím, že tenhle počin autorka zvládla velmi dobře.
Hlavní hrdinka Jasmine se mi líbila, měla jsem jí ráda. Byla pěkně od rány a o to byla lepší, hrozně mě bavila. Byla mi blízká i věkem, což hodně cením. Líbilo se mi, že šla za svým snem, že se nevzdávala, že bojovala vůči všemu a všem. Byla silná a já ji za to obdivovala, protože sakra, ten její život/harmonogram nebyl vůbec pěkný a lákavý. Zvlášť, když navíc musela ještě chodit do práce, kvůli financím. Líbila se mi její rodina, se kterou se sice dokázala špičkovat, ale milovala je a oni ji. Překvapila mě, jak je velká a rozmanitá. Mrzel mě její táta, ale jsem za ni ráda, že se to dalo celkem do pořádku. Člověk jí jen musel fandit a držet palce, protože si to sakra zasloužila.
Druhý hlavní hrdina Ivan, člověk, kterého jsme vlastně moc neznali, především proto, že si chránil soukromí, mě osobně zaujal hned. Byla pravda, že byl trochu zahalen "tajemstvím" jako kdo vlastně pořádně je, ale netrvalo dlouho a zalíbil se mi a oblíbila jsem si ho, maximálně. A když jsme měli možnost ho poznat víc, tak mi ukradl srdce. Byl neskutečný, dobrosrdečný, neskutečně hodný, nesobecký a lidský. Co všechno dokázal, kým byl, jak se choval na svůj věk. Byl bohatý, uznávaný, medailista, ale když si z toho nedělal srandu, aby to vpálil Jas, tak to nikomu necpal, nechlubil se tím. Byl normální. Líbilo se mi, jaký je, jak dokáže pomoci lidem i zvířatům. Bavil mě a užívala jsem si jeho okamžiky na papíru. Byl super.
Ti dva dohromady byla pohroma. Nedokázali se netitulovat nadávkami, nezesměšňovat se a být v klidu. To jejich kočkování jsem zbožňovala. Spolu dokázali být neuvěřitelní, hrozně vtipní, i když si nadávali. A pak se to začalo lámat, přišla důvěra a další životní věci, které je víc a víc stmelovali. Byli neuvěřitelní a já si je užívala. Co se týče romantické linky, bože, ano, ty zvěsti o tom, jak je to pomalé byly pravda. Místy jsem málem vyletěla z kůže a zabíjelo mě to, ale i tak to bylo skvělé. Zvlášť, když se to (vy)stupňovalo. Ono se to ukazovalo už když se děli věci, kdy se o Jas Ivan staral, když byla nemocná anebo ji jen objal, protože to potřebovala. Když jí řekl to, co řekl anebo jen měl o ní strach a dokázal zuřit kvůli něčemu, co ho svým způsobem nemuselo zajímat. Cítila jsem to tam a moje romantická duše začala poskakovat s pompony do vzduchu. :D Prostě - konečně!
Děj je tedy zasazen na sportovní stadion s ledem a s krasobruslaři, kteří neskutečně dřou. Takové prostředí jsem ještě neměla tu čest poznat v knize a bylo to hrozně originální, hrozně fajn. Líbilo se mi to a bavilo. Kniha obsáhla dlouhou časovou linku, takže jsme krásně sledovali ten vývoj. Je tedy pravda, že se mi zdálo, že nějaké informace, které tam jsou v průběhu stokrát zmíněny nemají vysvětlení, což mě upřímně pěkně štvalo, protože prostě člověk to potřebuje vědět, aby ta skládačka byla celá a dávala smysl. Něco se vysvětlilo téměř až na konci!, fajn, ale něco mi přišlo, že nebylo vysvětleno vůbec, jen tam něco prolítlo, což je škoda. Ale to jsou spíš takové drobnosti, které samostatnému příběhu úplně neuškodí, jelikož ten zbytek, ta většina to vyvažuje nebo spíš vytahuje.
Na epilogy jsem vysazená, protože většinou jsou ještě sladší než zatracený klišé a jen občas se stává, že tomu tak není a tady to nebylo. Díky bohu! Tenhle epilog se mi hrozně líbil a po dočtení z toho mám hrozně dobrý pocit a člověk se musí usmívat, jakože fakt. Tohle se povedlo a jsem za Jasmine a Ivana hrozně ráda. Přála jsem jim tom. Bylo to krásné - a nejen závěr knihy, ale vlastně ten celek. Protože opravdu, od nenávisti k lásce je fakt jen krůček. Tohle byl jeden z mnoha důkazů. Tohle já můžu. Taky musím zmínit, že kniha je vyprávěna jen z pohledu Jasmine, což určitě není špatně, ale někdy bych si přála, aby do toho mohl kecat i Ivan. Protože prostě mě zajímá, co si myslí nebo jak to měl on. Ale není to žádná výtka. Zapata se mi trefila do vkusu a rozhodně nebudu váhat se pustit do jejích dalších knih, na které se už teď těším. Bylo to zajímavé, originální, čtivé, hodně vtipné, skvělé postavy, jejich dialogy a chování. Tenhle naducaný počin ráda doporučím a hodnotím (i přes drobné mouchy, které mě tam prudily), plným počtem, protože tohle si to zaslouží. :)

6 17.06.2021

Po dlouhé době jsem se zase vrátila na Briar mezi příjemné lidi, školu a hokejové prostředí a musím říct, že to bylo super, snad mi to i chybělo. Na knihu jsem se těšila, "poslední" kousek do skládačky. Jak jsme od Elle zvyklí, četlo se to hrozně dobře, zcela samo. Mělo to švih, příjemné tempo, střídání hlavním postav, bylo to vtipné, originální, romantické, oddechové a samozřejmě s kapkou vážného tématu. Fakt ideální kombinace.
Hlavní hrdinka Taylor mi sedla hned, a to ve všech směrech. Neměla jsem proti ní ani popel. Neuvěřitelně jsem se do ní dokázala vcítit, rozuměla jí a chápala, byla mi až neuvěřitelně blízká. Místy jsem jí musela až obdivovat. Měla jsem jí ráda a líbila se mi. V podstatě to nebyla ona, kdo měl něco z minulosti, do konce mi přišlo, že vše bude v pohodě, ale byla jsem na velkém omylu. Nemusí to být zákonitě průser z minulosti, čímž Tay byla živým důkazem. Byla to pěkná prasárna a vůči ní mě to dost mrzelo. Zvládlo se to ale chytře, protože zamést to pod koberec a snažit se na to zapomenout, aniž by se cokoliv udělalo nemělo cenu, zvlášť do budoucna, kdy to prostě může kdykoliv přijít a pěkně to zavařit.
Hlavní hrdina Conor, pro pánajána, to byl zlatíčko. Ten chlap mi ukradnul srdce, hrozně jsem si ho zamilovala. Stejně jako u jeho protějšku, neměla jsem vůči němu absolutně nic. Dokázal mě jen mile překvapovat a získávat si mě víc a víc. Každý má nějakou pózu a dejme tomu "masku", pod kterou se prezentuje, ale on to nijak nepřeháněl, nebyl to nikdy obrat o 180°. Byl v tom přirozený. Byl hodný a měl srdce na správném místě. Jen asi ne každý si to zasloužil vidět. Hrozně se mi líbilo, jak se "postavil" k Taylor, ať už díky té výzvě, která je přivedla k přátelství a k něčemu pak víc anebo k tomu, jak ji viděl. On jí opravdu viděl - bez posměšků, nedostatků, chybějící dokonalosti. Každý jsme nějaký, ať už s břišáky anebo s faldy a měli bychom se akceptovat a brát takoví jací jsme. Kdyby tohle fungovalo i v normálním životě, tak by to bylo úžasné, že? Conor to viděl a chápal, dokázal se projevit jako správný člověk, co mu na dokonalosti nezáleží. Nebyl povrchní. Dokázal Tay vytáhnout z toho dna bez sebevědomí a ukázat/dokázat jí, že je krásná, což se mi hrozně líbilo. Conor byl v tomhle příběhu ten, co měl tu minulost, před kterou utíkal. Chápu ho, že to udělal, že mlčel, že se za to styděl a cením si toho, že s pomocí přišel na to, jak se zachoval špatně a šel do toho to vyřešit dospěle.
Líbilo se mi, jak se ti dva doplňovali. Navzájem si pomáhali, slovy, činy. Že ti dva k sobě patřili, co v sobě viděli. Spolu jim to šlo moc dobře, od začátku do konce. Byli svým způsobem v jistých směrech svým opakem - dokonalý a nedokonalá, zkušený a nezkušená a přesto jim to šlo tak skvěle. Líbili se mi i jejich rodiče - Max hodně překvapil a bylo to až dojemné, postavení v příběhu i vztahy, jednotlivé kroky i trenér Jensen. To samé mohu říct i o jejich přátelích - milí lidé a především s rozumem v hlavě, čehož si cením. Hned to ten příběh dělá lepším, nadějným.
Kdybych to měla zakončit, tak musím jednoznačně říct, že to bylo skvělé. Hrozně mě to bavilo, celkem jsem se nasmála anebo se usmívala jak dement. Líbil se mi příběh, postavy, myšlenky i to, že to prostě nebylo dokonalé. Bylo to příjemné, zahřálo mě to a svým způsobem dodalo naději v soulad a krásno v lidech, kteří by celkový vzhled druhých nemuseli soudit, že i ti "nedokonalí" měli možnost být šťastní, akceptovaní s jistým respektem a milovaní. Četlo se to rychle, příběh mě pojmul, byla to jen radost. Tohle Elle umí, o tom žádná. Rozhodně to musím doporučit, a nejen, že je to další díl v sérii, a taky musím hodnotit nejvyšším počtem hvězd, bez výjimky. Těším se na další obdobné počiny autorky, protože tohle bylo parádní. :)

8 14.06.2021

No jako. Přiznám se bez mučení, ačkoliv autorka má už celkem dost knih venku, vůbec jsem o ní nevěděla, ačkoliv nepůsobí daleko, že. Každopádně k téhle knize jsem přišla téměř jako slepá k houslím. Jednou jsem ji tahle zahlédla, chvála jak blázen, hodnocení vysoké, a tak jsem si řekla, proč ne. Anotace zněla hodně dobře, a tak nějak jsem tušila, že tohle je příběh přesně pro mě. Ding. Ding. Ding. :D Nemýlila jsem se. Styl nebyl špatný, kdybych byla ale velký hnidopich, tak bych vytkla jediné, že to občas drhne, co se týče toho správného "překladu"/poskládání slov do věty, jelikož to někdy vyznělo až krkolomně v češtině a neučesaně. Taky bych to pročistila od překlepů, kterých tam není úplně málo. Každopádně, tohle mě nerozházelo a nekazí mi to zážitek ze čtení. Četlo se to velmi rychle a dost mi to sedlo, takže jsem ji nemohla dát z ruky.
Hlavní hrdinka Eleanor byla příjemná, neměla jsem s ní problém, měla jsem jí ráda a musela jí jednoznačně fandit. Hned z kraje mě zalila lítost a soucit, protože upřímně, to byl hnus v čem žila a především s kým. Její strýčínek byl prostě hrozný hovado a měla jsem chuť mu něco udělat. Přesto ani potom to úplně nebyla sranda. Potkalo ji něco, co pořád nevím, zda byla výhra nebo průser. Ty misky vah se stále převažují. Z bláta do louže? I když v tom byla až po uši, stále jsem za ní věřila, že by to nějak mohlo dopadnout, co nejlíp. Nebyla svatá, ale ne z vlastní vůle. Byla k tomu dohnána, vždycky - v minulosti i teď. Je lehce naivní loutkou, která má za mě ale nárok na něco vlastního. Rozhodně bych jí to přála, protože jinak je to hodná holka.
Druhý hlavní hrdina byl Collin, kterého jsem si taky oblíbila. Neměla jsem proti němu ani popel. Naopak v některých okamžicích mi přišel obzvlášť super - činy, myšlenky, slova i vlastnosti, a asi ne všechny byly úplně ke chlubení. :D Collin k tomu, co se stalo taky přišel neskutečnou náhodou a bylo mi ho líto. Byl zraněný, zrazený, aniž by o tom tušil a ještě "měl" díru ve vzpomínkách. Tohle je prostě nebezpečná kombinace. Ale byl to chlap na správném místě, a to se mi líbilo a plně doufám, že se ještě v takovém světle ukáže, ačkoliv chápu jeho chování v samém závěru knihy, bylo to logické. Jeho rodina byla příjemná a líbila se mi. Teda, až na jeho bratra Jamieho, ze kterýho se vyklubal pěknej hajzlovskej spratek. Prostě... to jako vážně? Jamie mě až šokoval, to, co dokázal vymyslet, zkonstruovat a i jak dokázal hrát na obě strany. Na jednu stranu mu tleskám, ale jinak jsem nestačila zírat. Impozantní parchant.
Děj celé knihy se mi líbil, rozhodně plno nebezpečné akce v mnoha směrech, žádná hluchá místa, nenudila jsem se. Spíše naopak, tak nějak jsem to hltala. Potřebovala jsem vědět pořád víc, co se stane dál a jak se to vyvrbí. Líbilo se mi to jako celek a přiznávám se, bavilo mě to moc. Nejhorší na tom byl asi ten konec - to jako sakra vážně?! Chápu autorku, asi bych to utla taky v takovém okamžiku, protože je prostě napětí super, ale tak! Co je dobrý pro autorku neznamená, že je taky dobrý i pro samotný čtenáře! Kriste pane. Asi mě šlehne. Urgentně potřebuju pokračování, respektive české pokračování. Tohle se nedá vydržet. Nenávidím takové konce, když nemám po ruce další díl. Je to vážně peklo. :D
Pro shrnutí, jsem nadšená, že se tohle u našich sousedů zrodilo a ještě nadšenější, že to šlo do českého překladu. Autorka a její příběh je víc než príma a já se těším na pokračování, což jsem na sociální síti četla, od samotné autorky, že to vypadá nadějně a snad na podzim (až? kdo to má vydržet?) by mohl být druhý díl - rozhodně se za něj přikláním a držím tomu všechny palce! Tahle kniha si mě držela celou dobu, četlo se to dobře, zajímavý příběh, řekla bych že až originální, překvapil i šokoval, super postavy, akce, napětí a nemůžu zapomenout jako správná romantická duše, na tu skvělou romantickou linku, kterou jsem si náramně užívala. Ti dva se k sobě chovali na jejich situaci pochopitelně, logicky, s obezřetností, ale pak se to zlomilo a začalo to. Tleskala jsem a moje srdce bušilo do rytmu. :D Taky, nejsem příznivec velkých věkových rozdílů, každý na to může mít samozřejmě jiný názor, co je moc a co ještě ne, ale za mě sedm let není zrovna málo. Přesto mi to tady ani tak nepřipadalo a rozhodně mi to nevadilo. Možná jsem to tolik nebrala v potaz. Ale společně mi sedli hodně. V jistých momentech velmi dobře emocionálně vyjádřeno. :)
Rozhodně knihu doporučuju, hodnotím všemi hvězdami a mega-moc se těším na druhý díl, protože prostě ten konec?! Ten byl na studenej hadr na čelo. :D Za mě hodně dobrá práce, jsem ráda, že tu knihu můžu mít doma a přála bych si, aby se o této knize vědělo víc, aby prošla nespočtem rukou, protože je to příjemná až "oddechovka", která vás přesto nenechá na pokoji. No mě rozhodně ne. :)

6 11.06.2021

(SPOILER) Ty jo. Před necelým rokem jsem četla první příběh od autorky, kdy jsem pěla chválu a přála si, se s ní opět setkat a ono se to nejen splnilo, ale hlavně to přineslo opět úžasný příběh. Jo! V první řadě jsem se na to ohromně těšila, protože to znělo hrozně dobře a zajímavě i vzhledem k tomu, že již v anotaci vlastně člověk ví to rozuzlení. Četlo se to ale samo a rychle. Byl to příjemný, milý, vtipný - fakt že pořadně, romantický a nádherný příběh, který jsem si užívala. Styl i tempo mi hodně vyhovovalo, stejně jako u předchozí knihy.
Hlavní hrdinka Bailey mi dost sedla a měla jsem jí hodně ráda. Nebylo tu nic, co by se mi na ní nelíbilo. Nebyla dokonalá, uměla být "svá" (jakože mistr uhýbání a tak), ale to je každý z nás. Každý má něco. Byla to pro mě vážně príma holka, která měla zajímavý koníček - staré filmy, příjemnou internetovou komunikaci a dokonce skvělého tátu. Mrzela mě sice její máma, ale táta úlohu rodiče vynahradil víc než dobře, bavil mě. To, co si zatím zažila, čím prošla bylo celkem silný kafe. V takovémhle příběhu nic takového člověk ani nečeká, proto to pro mě bylo obrovské šokující překvapení.
Druhý hlavní hrdina Porter si mě získal a to bez debat. Zamilovala jsem se do něj hned, jak se objevil na scéně. Byl to úžasný a normální kluk ve všech rolích - syn, kamarád, zaměstnanec a i přítel. Byl vtipný, bavil mě, byl hravě drzý, chytrý, hodný a hrozně se mi líbil v různých situacích - neváhal se poprat, uměl se omluvit. Líbila se mi jeho rodina, včetně jeho věčně nabručenýho táty. I Porter si zažil něco, co není zrovna běžné a co je dost drsné. Jako, co si budem. A musím se přiznat, fakt jsem ho tý holce záviděla. :D Byl skvělý.
Oba hlavní hrdiny jsem svým způsobem obdivovala. Musím samozřejmě prohlásit, že si seděli dokonale. Od počátečních rozepří a hádek, až po přátelství a něco víc. Bavili mě spolu. Spolu byli vtipní a já se fakt smála nahlas. Ta náhoda - Lištička a Alex, která je potkala je hodně nepravděpodobná, ale v tomto případě, proč ne. Bylo to vlastně milé. Ten nápad se mi líbil. Je tedy pravda, že Porter na konci mohl přijít s konfrontací a ne s tichem a čekáním, když už to rozlousknul, ale rozhodně to není vada. Naopak, to, že si na to Bailey musela přijít sama vlastně není na škodu.
Příběh jako takový nebyl nijak složitý, i když se tam vyskytovala vážná témata a i celkem živý zvraty - příkladem byl Davy. Bylo to uvěřitelné, s nohama na zemi, obrázek reality, života, žádné sociální rozdíly. Bylo to milé, romantické, vtipné, hrozně mě to bavilo a dokázalo mě to k sobě strhnout. Úplně jsem z toho cítila to léto, Kalifornii, surfování, oceán, Jeskynní palác, Vespu s tím šíleným zvířecím vzorem, to městečko, promenádu i jídlo. Hrozně se mi tam líbilo a je škoda, že už je konec, ale když jsem to dočetla, ještě dlouho mi na tváři zůstával úsměv, jak dobře to dopadlo. Ti dva si to zasloužili, vlastně i ten zbytek.
Bylo to neskutečně pohodové čtení, skvěle napsané a vymyšlené. Už u předchozí knihy jsem se zmínila, že mi hodně autorka připomíná Westovku, a ono to tak prostě je, což je super, protože obě jsou skvělé. Líbí se mi tahle samostatné příběhy, tohohle typu a směru. Ať je čtenáři kolik chce, na tohle se nikdo starý cítit nebude, naopak to vykouzlí úsměv, zlepší náladu, rozesměje, zahřeje u srdce. Co víc si přát.
Jsem moc ráda, že jsem měla tu možnost číst další Jennino dílo a fakt se těším na další knihu, když to tak sleduju, tak tohle bude jistotka. Líbí se mi i obálka, která křičí létem, sluncem a vodou - prvotně mi přijde zvláštní, ale pak se mi hrozně zalíbí, což jsem měla i u Kudy ke hvězdám. Jsem spokojená a rozhodně tohle doporučuju a rozhodně tohle hodnotím vším co mám. :)

7 08.06.2021

Byla jsem zvědavá na pokračování, vzhledem k tomu, že úplně být nemuselo. Přesto nebudu lhát, když sdělím, že jsem se těšila. Styl a tempo bylo stejné, tudíž tohle bylo v pořádku, ale přiznám se, že tentokrát jsem úplně ty stránky nechtěla tak moc otáčet. Akcí bylo dost, úplná nuda taky nebyla, tím pádem na vině je jen jedna věc. Jedna osoba. Bohužel.
Hlavní hrdinka Emma - v pokračování na mě neudělala žádný dobrý dojem. To, co jsem měla proti ní v prvním díle, to tady jen vygradovalo a přiostřilo se. Kriste pane. Emma se proměnila v totálně sobeckou ženskou, která za každý situace, absolutně za každý, bez ohledu jak moc to je nebo spíše není vhodný, všechno vztáhne na sebe, aby se stala hvězdou a středem vesmíru. Všechno se stalo kvůli ní. Ona se obětuje, ona je raději opustí, ona, ona, ona. Bože můj za tohle bych jí jednu natáhla. To, v čem žila, co měla kolem sebe díky Carterovi brala jako samozřejmost, to jako vážně?! Další věc, která mě vytáčela bylo, že pořád brečela - štěstím, neštěstím, vztekem, jen tak, protože jí to baví a je blbá. A z čeho dalšího jsem dostávala osypky po každý, když to tam padlo, tak byla fráze - "potřebuju Cartera". Ty vado, to snad bylo na každý stránce. Ať se dělo, co chce, pořád potřebuje Cartera, jak malomocná. Neskutečně mě tahle postava v tomhle díle točila, nenašla jsem nic, co bych na ní ocenila, v čem by byla originální než sobecká plačka, co potřebuje Cartera. Samozřejmě si neodpustím ani to, že se v zásadních situacích chovala úplně mimo mísu. Jednou dojde k násilí a ona se sesype - ok, podruhý dojde k násilí a ona jde sexovat - wtf?! Boha jeho, tohle jsem nepobírala. Jednou je taková, podruhý maková, velký a především neuvěřitelný obraty. A to dokázala mnoho blbostí vymyslet nebo udělat. Hrozně mě to mrzí a jsem z ní hrozně moc zklamaná! Fakt mě ta holka štvala a jen díky ní jsem úplně nepokračovala rychlým tempem v tom čtení. Za Theresu jsem byla ráda, ačkoliv moc prostoru neměla společně s Noahem, bohužel, něco málo jsem se dozvěděla a mám za ní celkem radost. Tentokrát to mohu říct i o Amandě a Brianovi, taky si zasloužila to své štěstí.
Druhý hlavní hrdina Carter - jo, měla jsem ho hodně ráda. Získal si mě dávno, v mnoha věcech mi imponoval, ale... i u něj jsem v tomto díle spatřovala, že fakt na prvním místě má Emmu. Ano, je to hezké, nesobecké, romantické, ale... někdy to bylo moc, někdy to bylo nemístné a až otravné, vzhledem k tomu, že jsem věděla, jaká můra Emma je. Přesto nemohu říct nic výrazného jako u Emmy na jeho adresu, protože oproti ní byl dokonalý. Co se týče jeho "bratra", nové postavy Colea, dlouho jsem nevěděla, co si o něm myslet, zda je jako na straně dobra anebo se z toho vyrojí nějaká levárna, nakonec jsem ráda, jak to s ním dopadlo.
Co se týče děje, akce bylo dost, dost překvapivých a nečekaných momentů, ať už minulost Emmy, aktivity Cartera anebo aktuálních útoků a intrik. To mě bavilo, nové věci, překvapivé, nebezpečné. Jenže i za tím vším se skrývalo to, že to všechno hrálo do karet Emmě, jako středu vesmíru - osobní strážci, její kamarádky, kroky mafie, samotný Carter i ten Cole! Takový nešvar z ní dělat to nejdůležitější pod sluncem, a to mě fakt iritovalo. Prostě ona si to nezasloužila, nebylo tomu tak, tak proč, kristova noho?! Tohle jsem nepobírala, co z ní autorka chtěla udělat?! Za mě hodně špatný krok, možná spíše těžké šlápnutí do prázdna. Když tuhle hrůzu ale pominu, tak mě to bavilo a i se mi líbilo. Přesto si stojím za tím, že kdyby se z obou knih vyškrtali především Emminy protivné vlastnosti, dost by stránek ubylo a vznikla by jedna kniha, což by vážně stačilo - proč jsou sakra vůbec dvě?, a věřím, že by byla výborná.
Kdybych to měla nějak shrnout. Jsem mírně zklamaná, Emma mi teda dost vadila a bohužel pravidelně mě vytáčela. Kdyby se to upravilo, bylo by to hodně dobré - pomohlo by, kdyby se některé věci i rozepsali, takové, co se netočí kolem hlavní hrdinky, ale to stranou, co nedostalo zasloužený prostor. Zbytek, ve smyslu děje, který opravdu nebyl nudný, stále se něco dělo mě bavil a líbil se mi. I tak jsem přesvědčená, že téma mafie v tomto žánru je ještě neokoukané, takže za mě originální. Tentokrát kniha ty dobré emoce, které čtenářem hýbou, moc neprobouzela. Cením epilog, který do klišé utopené v medu, který tradičně známe, má hodně daleko. Autorka nepíše zle, proto pokud se tu setkám s nějakým dalším počinem, tak se na to celkem těším. A tuhle knihu? Doporučení je, ale jen pro ty, co četli první díl, což se dá považovat skoro za povinnost, aby ten příběh byl úplný. Hodnocení je těžké, nebudu zapírat, rozhodně musím srazit oproti předchozí knize - 3,5*.

1 07.06.2021

Na knížku jsem se pochopitelně těšila, jelikož anotace zněla hodně dobře a už v předchozí knize jsem se přesvědčila, že autorka není vůbec marná, takže tu nebylo co řešit. Četlo se to vlastně samo, stáhlo mě to k sobě okamžitě, styl, co mi seděl a byl příjemný. Mělo to dobré tempo a musím říct, že se akcemi tedy nešetřilo, tím pádem se nedalo dělat nic jiného než otáčet stránku za stránkou.
Hlavní hrdinka Emma se mi většinou líbila. Neměla jsem s ní žádný výrazný problém. Byla to celkem chudák holka, který člověk musí držet palce, protože přeci jenom je v dost nezáviděníhodný situaci, alespoň ze začátku. Jasně, neměla to úplně jednoduchý, ale myslím si, že si pak řádně přilepšila. Svým způsobem si to zasloužila, takže jo, přála jsem jí to. Jenže jsem u ní našla i mouchy, který byly zbytečný, fakt akorát na škodu. Chápu to, že se nacházela v sakra pitomý a stresující situaci, co dá psychice pořádně zabrat, ale... To, že tam na každém kroku vybrečela litr vody, to bylo v některých situacích fakt moc. Někdy mi přišlo, že vyvolává vzpomínky na špatný věci zbytečně, nevhodně k ději, a pak prolije další kbelík slz. Mimo bylo i to, že v podobných momentech, aby toho nebylo málo, jí přecvaklo a myslela na totálně nevhodný věci? Nejsem si jistá, zda, když by mi šlo o kejhák, tak bych přemýšlela o tom, jak bych si to chtěla rozdat s nějakým týpkem. Ale proti gustu... Ojediněle, především na konci se objevil moment, kdy jsem měla i pocit, že jí ta "ochrana" stoupla do hlavy. Brala to jako samozřejmost, předváděla se, chlubila. Byly to takové chybky, kterých si člověk všimne, pozastaví se, ale není to zas nic, co by to ten příběh zhyzdilo, díky bohu. Z těch jejích kamarádek, které se tak nějak na pozicích střídaly, jsem si nejvíc oblíbila asi Theresu, protože se nezdála, ale přitom byla dost střelená a uměla se odvázat. Navíc, se mi líbila linka, kterou měla s Noahem. Líbilo by se mi víc, kdyby to tam bylo trochu víc rozepsané, ale třeba se ještě dočkám v další knize. Alespoň doufám, protože tahle dvojice mě sakra bavila!
Druhý hlavní hrdina Carter Reed, mafián, po kterém se jmenuje celá kniha byl prostě postava, která si vás získá. Netrvalo mi to vůbec dlouho. Z nikoho se vypracoval v něco. Jeho cesta nebyla lehká ani růžemi vystlaná. Carter byl neskutečně milující, ochranitelská, nebezpečná, mocná, krásná a bohatá osoba, především se srdcem na pravém místě a s mozkem v hlavě - co si víc přát, že. Bavil mě, líbil se mi, oblíbila jsem si ho. Proti němu nemám absolutně nic.
Spolu? Upřímně začátek, především z Emminy strany to přiznání, že ho miluje mi přišlo hrozně rychlý. Brala jsem v potaz, jejich minulost/dětství, ale i tak - roky se neviděli, ona o něm ani nevěděla a pak to hned přizná? Jinak bylo hrozně znát, že jsou pro sebe jako dělaný. Fakt k sobě seděli. Líbilo se mi to z Carterovi strany, že se jí dal celý, hned.
Děj byl zasazený do světa mafie, která mě baví. Ono se to možná zdá jako klišé, ale není, rozhodně to není tak profláknuté, takže to rozhodně vítám. To, co si pro nás autorka vymyslela se mi líbilo - drsné scény, nebezpečí, vraždy zasazené do toho romantického příběhu. Takové věci se mi líbí. Napsané to bylo dobře, probudilo to i některé emoce, takže z tohohle hlediska je to jen dobře. Přiznám se, že jsem několikrát narazila i na přechody, které ve výsledku nebyly šťastné. Četla jsem o něčem a v dalším řádku už jsem byla zase jinde, náhle jsem byla totálně zmatená, co se tam vlastně děje, o čem je řeč. Nevím, kde byl problém. Tohle byla jednoznačně škoda.
Jinak krom několika přešlapů, které nejvíc spadaly bohužel pod charakter a vlastnosti hlavní hrdinky můžu říct, že se kniha povedla. Jsem relativně spokojená, dobře se to četlo, drsný svět protkaný romantikou, fajn postavy, akce, vlastně dobře vymyšleno, dá se říct, že originální. Možná několik informací chtělo doplnit anebo vyladit, ale pořád je prostor to napravit v druhé knize, na kterou se mimo jiné dost těším, i když by vzhledem ke konci, který měli hlavní hrdinové, být vlastně ani nemusela. No uvidíme. Tohle určitě za sebe můžu doporučit a hodnotím 4,5*. :)

3 03.06.2021

Kasie West - co se k tomu dá ještě vůbec říct? Ta ženská to prostě umí. Na její novou knihu jsem se hrozně těšila, a to nejen proto, že je to "Westovka", ale i proto, že její příběhy jsou tak hrozně milé, kouzelné, oddychové a čtou se úplně samy. Prostě opět nezklamala. Četlo se to rychle, je to ten typ příběhu, co si dáte na posezení, donutí vás to v průběhu knihy usmívat se, i když nejste třeba cílová věková kategorie.
Hlavní hrdinku Sophii jsem měla ráda. Nebyla dokonalá, měla svoje mouchy, a to je v pořádku. Protože kdyby tomu tak nebylo, tak by nebyla uvěřitelná. Líbilo se mi, že měla svůj sen, za kterým se chtěla pustit. Díky tomu se nemusela chovat úplně v pořádku, ale zase si to dokázala uvědomit, uznat chybu, změnit názory i sama sebe v určité míře - dřív nebo později, sama nebo s pomocí, hlavně, že se k tomu dobrala. Její nejlepší kamarádku i jejího mladšího brášku jsem měla moc ráda. Trochu mě mrzeli její rodiče. Ani na jednom nebylo mnohé v pořádku. Ale na kom dneska všechno v pořádku je? Jasně, ale oni se prostě mohli chovat líp, přeci jenom. Líbila se mi i její brigáda.
Hlavní hrdina Andrew je přesně ten typ postavy, kterou si čtenář musí zamilovat okamžitě. Já to tak měla, ten kluk si mě získal. Rozhodně to neměl jednoduché, trochu jsem ho i litovala. Přeci jenom jeho otec... no, těžko se k němu vyjadřovat. Opět ukázka rodiče, který nemůže být vzorem. Mrzelo mě to vůči tomu klukovi, ale celkem se s tím vypořádal dobře a pokud to všechno pak následně vedlo ke zlepšení - tak co víc si přát. Bavil mě, jak se choval, co říkal. Vztah hlavních hrdinů - taková ta až nevraživost, sarkasmus, odmítání, povyšování, shazování se, škádlení - to mě bavilo moc. Vývoj byl příjemný a v pořádku. Možná až do jednoho okamžiku, kdy si Sophie tak najednou uvědomila, pro koho jí buší srdce, že. To se mi zdálo možná až moc unáhlené, ale bylo to v takové té ještě snesitelné fázi. Závěr příběhu se mi líbil, i když jsem tak nějak doufala, že se to stane dřív, to co se stalo. Konkrétně úderem půlnoci. Ale nevadí. A celkový konec? Držím jim palce, ať to vydrží. :)
Nápad příběhu, kdy se za rok děje několik větších akcí v městečku, přičemž se pouze tam vyvíjel vztah postav, se mi líbil, v celku originální. Jsem spokojená, nemám žádné extra výhrady, naopak. Je to, jak jsem psala na začátku, milý a oddechový příběh, který dokáže vykouzlit úsměv na tváři a pohladit po čtenářské duši. Jsem spokojená, líbilo se mi to a bavilo. Horko těžko jsem to dávala z ruky. Rozhodně se těším na další věc od Westovky, protože prostě Westovka - to už je svým způsobem klasika. Mohu doporučit a hodnotím plným počtem. :)

1 29.05.2021

Už na první pohled krásná kniha. Na ten druhý, tedy nahlédnutím dovnitř se stala ještě krásnější. Tahle kniha disponuje velkým množstvím vážně nádherných ilustrací, které ten vyprávěný obsah nádherně doplňuje, a které tu knihu dělají ještě víc kouzelnější. Myslím, že se tohle spojení opravdu povedlo.
Jedná se o dodatkovou knihu, kterou v žádném případě čtenář nemůže považovat za nějaký plnohodnotný díl, to ani omylem. Je to pár kapitol, útržků z Cardanova života, od dětství po dospělost/součastnost, kam se v sérii Krutý princ dostal.
Některé útržky jako by na první pohled na sebe nenavazovaly, ale není tomu tak, dokonale to sedí do celku. Četlo se to samo, je to otázka chvíle - doslova, a to je samozřejmě velká škoda, vzhledem k té krásné knize. Mohlo to být samozřejmě delší, abychom v tom světě zůstali déle, abychom se toho dozvěděli o Cardanovi mnohem více. Upřímně bych to ocenila a mrzí mě, že tomu tak není, ale zase to chápu. Je to dodatek/vsuvka/zpříjemnění, a to co mám v rukou mi nakonec stačí. Lepší něco než nic.
Cardana mi bylo líto už v hlavní sérii a tady se to nezměnilo. Nezachovali se k němu hezky ani fér a dle toho z něho bylo to, co bylo. Dostal vlastně něco, co nechtěl, o co nestál. Nezasloužil si to, ale takový ten drůr víl nejspíš je. Každá kapitola se mi moc líbila, vždycky v sobě měla něco, co stálo za to. Hezké byly všechny, ale kdybych si měla nějaké vybrat, zvolila bych si asi ty, kde se vyprávěli příběhy + ta, kde Cardan vybouchnul.
Bylo to hezké, hrozně milé, líbilo se mi to a bavilo, slupla jsem to jak malinu. Dala bych si klidně přídavek, ale člověk nesmí být zas tak náročný. :D Tohle je krásná kniha, kterou mohu doporučit fanouškům série, úžasný doplněk, který člověk musí mít (ačkoliv mě trochu mrzí i formát knihy, který výškou neodpovídá sérii, kapku přečuhuje). Hodnotím plným počtem, tohle tenké dílo si to zaslouží z mnoha důvodů. :)

2 28.05.2021