Pavlaj komentáře u knih

Od Larkové není nic tak dobré, jako starší novozélandská sága z doby osidlování ostrova. Tenhle nový román střídá prostředí od Sibiře přes Persii až na Nový Zéland, ale nikde se pořádně nezastaví, všude klouže po povrchu. Příběh je předvídatelný s očekávaným happy endem, nakonec nejzajímavější pro mě byl návrat na Kiward k postavám z původní trilogie. Snaha zapojit do příběhu maorské zvyky a mytologii, ale jsou spíš zmíněné, než že by v ději hrály nějakou roli. Na plné 4 hvězdy to není, něco mezi 3 a 4, a to se zavřenýma očima.

2 01.06.2018

Hodně silné kafe. Přišlo mi, že naturalistické popisy jsou spíš na škodu - místo abych při čtení přemýšlela o Villonově osobnosti, pořád mě napadalo, kolika různými úchylkami asi trpí autor. Faktem ale je, že silně vylíčené obrazy v hlavě přetrvávají a nedaří se jich zbavit.
U všech podobných "životopisů" mi ale chybí renomovaný doslov, který by shrnul, co z příběhu je skutečně prokázáno dobovými záznamy a fakty, a co je autorova licence.

5 15.05.2018

Fascinující popis osobnosti prezidenta a figurek shromážděných kolem něho. Část jde po moci, část po slávě a část se celkem poctivě snaží chránit reputaci USA. Ano, překlad je dost špatný, ale občasná nesrozumitelnost vyplývá už z původního anglického textu (první polovinu jsem četla v angličtině a je to psané hodně šroubovaně a složitě).

3 27.04.2018

Pro mě vynikající. Krásně popsaná realita Indie se všemi jejími rozpory, spousta historie. Na rozdíl od filmu, který si pamatuji z mládí jako zamilovanou romantiku, je kniha mnohem víc o Ašókovi a jeho snaze někam patřit, než o lásce ke Kairí.

1 12.04.2018

Mě to nějak nemohlo chytit. První půlku jsem se vyloženě nutila, druhá už měla větší spád. Příběh Reby a Rikiho mě vůbec nezaujal, Reba mi přišla pitomá (proč budu někomu vykládat, že nejím mléčné výrobky, když to není pravda?). Příběh Elsie mi začal připadat něčím zajímavý, až když se na scéně objevil malý hajzlík Julius a paní Rattelmüllerová. Úplný průměr.

7 12.04.2018

Dalo se číst, příběh celkem fajn, ale oproti Panství Downton byly postavy takové nějaké ......nezáživné. Neživé, románové, ne skutečné. Komentář píšu s odstupem dvou měsíců a vlastně už si žádného z hrdinů nepamatuju.

2 12.04.2018

První půlka, kde si Elspeth a David dělají v dopisech legraci ze sebe a ze svých odlišných světů, je lehká, originální, vtipná a moc krásná. Ta druhá půlka už je moc taková nějaká.... moc zamilovaná, uvzdychaná, patetická a nepravděpodobná. Za tu hvězdu dolů.

2 25.01.2018

Z hlediska reálií zajímavý vhled do života v raném středověku, ale co se týká příběhu, tak je to Angelika po německu - každý, kdo jí potkal, se do ní zamiloval a chtěl pro ni umřít. Děs :-). Novozélandská sága je o moc, o moc lepší.

30.12.2017

Ten, kdo na vlastní kůži nezažil alespoň českou verzi socialismu, knihu nemůže pochopit. Ten, kdo zažil, chápe, přesto to není lehké čtení. Moc by mě zajímalo, jak přesně vystihuje poměry v Severní Korei, ale nejspíš to nechci vědět, protože se bojím, že víc než bychom si přáli.

2 06.12.2017

Až moc romantický a předvídatelný příběh. Vosselerová je ale mistryně popisu a navození atmosféry, takže nejlepší je brát děj jen jako linku spojující jednotlivá prostředí a užít si výlet do koloniální Indie s jejími vůněmi a exotickými paláci.

3 27.11.2017

Extrémně zajímavý námět, zahrnující problematiku gender, mentálního postižení, HIV i stavu justice v Africe. Zpracování ale slabé a naivní, stav justice v Zambii idealizovaný a v práci neziskových organizací se autor taky nevyzná.

05.11.2017

Nostalgie, nostalgie a zase nostalgie. Taky melancholie nad časem, který utíká a odnáší vztahy, lásky, lidi, přátele. Jestli mě na knížce něco štvalo, tak to, kolik dává otázek (hodně) a kolik na ně dává odpovědí (žádnou).

2 15.10.2017

Některé čtenářské zážitky se vzpírají komentářům. Krásný příběh vyprávěný neotřelým způsobem.

12 06.10.2017

Stojí za to překonat prvních 100 stran, které jsou podle mě trochu rozvleklé a dostat se k druhé polovině knihy. Poetický a filosofující jazyk je matoucí, protože má jít o příběh vyprávěný v ich-formě sedmiletým dítětem, ale je to o zvyk. Také mě mátla obrovská pozornost věnovaná jedné jediné postavě, autorčině otci, než mi došlo (a v doslovu se potvrdilo), že celý příběh je zamýšlen jako jeho památník. Přes to všechno - 5 hvězdiček. Čekala jsem, že příběh bude drastický, ale vlastně tak nevyznívá - je jen hrozně moc smutný.

3 24.09.2017

Pocta klasickému gotickému románu, kde dům je jedním z hlavních hrdinů příběhu. Dům je milován i nenáviděn, miluje a nenávidí, v jeho zdech se ozývají hlasy a přehrávají ozvěnu vzdálených chvil. Pro mě osobně působivé.

3 24.09.2017

Krásný výlet do života anglického šlechtického sídla začátkem 20. století, do vztahu panstva a služebnictva a do překotných společenských změn, které přišly po první světové válce. Klidně mohlo posloužit jako inspirace pro seriál Panství Downton, jak některými postavami, tak dějovými liniemi.

5 26.08.2017

První část mi nepřišla úplně záživná - kladný Jacob, záporní kolegové a účetnictví Dedžimy na 180 stranách mě nějak nemohlo vtáhnout. Celý zbytek knihy mi to bohatě vynahradil, od kláštera Širanui až po kapitána Penhaligona a návrat do Dedžimy to bylo prostě vynikající.

3 23.08.2017

Jsem překvapená pozitivními komentáři. Pro mě byl zajímavý námět a příběh zkažený jazykem autorky, který se občas blíží červené knihovně, a pasáže, které mají být asi rádoby lyrické, jsou vyloženě trapné.

3 17.08.2017

Z nostalgie musím jednou za pět let přečíst. Tentokrát přímo na místě dění, u jezera Coniston, s výhledem na Peel Island. Knížka má pro mě kouzlo stále stejné, i po těch letech.

7 02.08.2017

O nejistotě života a jistotě smrti, o ztrátách, smutku a jak s nimi žít. Možná. Možná to taky bylo o něčem jiném. Depresivní a znepokojivá kniha, mě osobně se těžko četla. Ale byla působivá. Možná až moc.

2 23.07.2017