pakoshka komentáře u knih

Vyměníš den života za všechny kočky? A nebo přestane existovat čokoláda?

Příběh na pomezí grotesky a nějakýho toho přemýšlení o vlastní existenci a uvědomění si, co je v životě důležité. Pro mě ty absurdní dialogy s ďáblem Alohou vynikaly nad pseudofilosofičnem.

07.01.2024

Kila žloutků, másla a sádla, nádherný zpracování, klasika a spousta vlastních nápadů, sarkastické poznámky a lehce pichlavý humor. Kuchařka uvařená dle mého gusta.

1 04.01.2024

Znám to město, znám ta místa, znám tu fabriku, znám tu školu, znám Torčíkovu generaci z Přerova a jak to tam vypadalo. Příběh o šikaně, alkoholu, smutném dětství, nefunkčních dospělých. I přes to všechno se mě Rozložíš paměť až tak nedotklo. Pro sebe jsem si můj stav nazvala jako 'přesycena kňourem'.

3 03.01.2024

Absolutně nechápu, proč jsem Zolu okázale ignorovala a naturalismus jsem četla hlavně ten český, Zabiják je naprostý skvost a jsem šťastná, že mám ještě komplet Zolu před sebou!

8 30.12.2023

Děda, otec, dcera, střet generací, zájmu, střet kapitalismu s ekologickým aktivismem, rodina, názory a škoda závěru. Po dočtení chuť si vymýt mozek detektivkou.

3 25.12.2023

Bavilo/nebavilo. Příběh žen pro útěchu během války jsem hltala, story že současnosti přetrpěla.

25.12.2023

Posloucháno tak na půl ucha na Rozhlase. Moc nezaujalo.

3 09.12.2023

Lastočku jsem dočetla zhruba před měsícem a půl, nenapsala jsem si k ní komentář a teď koukám jako blázen, co to mám za knihu v kolonce Přečteno... No co budu lhát, vůbec jsem si na ni nemohla vzpomenout, a to je sakra špatně. Přitom námět - životní události paní Ludmily, narozené ve 30. letech minulého století v Rusku, návrat do ČR, válka, komunisti, zrady, život, to celý je děsně zajímavý, ale bohužel nějaká zaživná forma tomu chybí. Za nic na světě nevydoluju z hlavy takovou poslední třetinu knihy.

2 28.11.2023

Hrozně citlivý a hrozně dobrý. Víc snad nemám co dodat.

2 13.11.2023

Kolikrát jsem Kopretiny četla v pubertě? Dle toho salátu v mý knihovně hodněkrát. Poslední aristokratka z osmdesátých let čtená jako poslední chybějící téma do výzvy.

9 11.11.2023

Já Kinga opravdu nemusím, ale stejně tak ani Austen, takže při letošní výzvě Kniha od Kinga nebo Austen jsem se hodně nasmála a vybrala to menší zlo. A z toho menšího zla jsem se pokusila vybrat dílo, kde je to zlo reálný, lidský, bez nějakých nadpřirozených pičičund a konečně, King mě bavil. Až teda na ty pasáže s královnou, to už se zas blížíme k fantasmagoriím. A na víkend si asi seženu film.

1 11.11.2023

Pohádečka kvůli výzvě.

1 31.10.2023

Román odehrávající se v okolí mého rodného města? Sem s ním!

Ach, jak jsem před sebou viděla Máchovu ulici, Šířavu a Želátovskou, a ty nácky v krásné vile. A Lověšice, které znám jen velmi letmo. Hlavně ale Husovu ulici, která v roce 1944 zažívala mnohem lepší časy, než dnes; v době, kdy Přerov byl významným železničním uzlem, nádražní budova byla echt a drážní domy obývaly rodiny s hrdostí. Dnes chce každej z nádraží zmizet a kolem baráků lidí klušou s kabelkou přitisklou k tělu.

A jestli se mi třešně líbily jen kvůli Přerovu? Nemyslím si. Příběh venkovskýho učitele, lásky, nenávisti, a ty šoky! No, román se vším všude, myslím, že si zaslouží větší pozornost čtenářskýho publika. Pro mě byl i vzdělávací, protože jsem si dohledávala reálie, který jsem neznala. Třeba Švédský šance a lověšickou tragédii. Stydím se. Proč tomuhle není věnovanej jeden kout v muzeu? Nevím.

12 31.10.2023

Od Štiflera jsem zkoušela loni Sběratele sněhu, ale nějak jsme se nepotkali náladou, zato na Café Groll jsem měla chuť až až! Výborná novelka zasazená do první půlky minulého století. Nevěstince, city, trocha humoru, trocha noblesy, trocha thrilleru, no tenhle koktejl mi opravdu chutnal.

6 31.10.2023

Historky, kterým víc sluší forma stand-upu nebo ig postů. Zábavné a vtipné, ale pro celou knížku už únavné a ten opakující se sloh... Dávkovat po troškách, jednu historku pro den.

1 31.10.2023

Naše ztracená srdce, dcery, synové, rodiče. Dystopické romány až tak nevyhledávám, ale Celeste Ng jsem neodolala a to je dobře. Téma asijských uprchlíků v Americe mě vtáhlo a drželo, trochu víc možná první část, vyprávěné malým hochem, druhá byla víc o pochopení. Každopádně doporučuju!

2 31.10.2023

Mě ty rodinný témata furt berou, baví a pořád je vyhledávám. Pláňata nepřináší nic novýho, ze začátku jsem si u nich párkrát frkla, ale čím víc holky rostly, tak mě začaly zajímat. Při pasážích z pohledu matky jsem tekla, ta se mi podařila vrýt pod kůži - tak jednoznačně napřesdržku postavu, bez jedinýho kladu, jsem už chvíli nečetla.
A až na ten úlet zakončení (přehnanost) dobrý.

3 23.10.2023

Nechtěla bych mít za sestru ani jednu z těchto tří sester. Nechtěla bych s žádnou z nich nikam jet, s žádnou se bavit. Ale i když jsou všechny tak nějak krávy, každou jednu z nich svým způsobem chápu. Klasické postavy Petry Soukupové - a já to miluju a stále to žeru.

4 19.10.2023

Se Zulejkou jsem strávila nejeden srpnový večer a říkala jsem si, že jsem si ji měla nechat na zimu - je to pro mě vyloženě zimní román. Ale báječný, čtivý, oči otevírající, i když v konečným důsledku snad trochu pohádkový.

2 25.09.2023

Loni jsem četla Kocovinu a ta mě doběhla, je to jedna z knížek, která mi nechala otisk. Hotel ale spíš jen tak prosvištěl, dvě povídky jsem nedokončila, a celkově bych se bez téhle sbírky obešla - kor teď, kdy nejsem moc v mém čtecím módu a hledám něco, co to zlomí.

1 25.09.2023