olga8832 komentáře u knih
Novinářky Lenka Klicperová a Markéta Kutilová jsou tedy sakra odvážné holky a dělají dobrou práci. Ale sledovat konkrétní velmi smutné příběhy lidí (v 21. století!) doma, kde mám teplo, vodu, elektřinu, postel...
Lze vůbec nějak pomoci? Co bude s dětmi vyrůstajícími v táborech?
Velmi zajímavá a hezká kniha a hodně nové pro mne byly detaily ze začátku tvorby dvojice Voskovce a Wericha a zapojení Jaroslava Ježka.
Výjimečná žena, která může být svými morálními zásadami pro mnohé inspirací.
A samozřejmě mě potěšilo, že se řídila výrokem Václava Havla "Naděje není přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl, bez ohledu na to, jak to dopadne."
Zajímavé informace, někdy trošku chaotické, někdy autor zůstává zbytečně v tématu a některé souvislosti zas chybí. A ano, také se podivuji nad tím, že se třeba neřeší farmy trollů.
V době, kdy byl pan Macháček v Bohnicích, jsem se narodila. Proto mě bavily i zprávy o počasí :-) Musel to být citlivý a vášnivý člověk. A dnes si nikdo neumí představit, že se hlasovalo na výborech, co s kým bude. Je dobře, že je ta doba za námi a škoda, že si svobodu tak málo užil.
Z počátku trochu větší nálož obětí, ale je to klasická severská krimi - geniální zločinec, propracované mordy, zajímaví vyšetřující a navrch i trošku pohled na to, jak funguje sociální systém v Dánsku. Doporučuji.
Milé a zajímavé vyprávění o velkých strastech.
Musím říct, že vlastní životopis mne moc pobavil :-)
Kniha byla moc fajn, pro takové to počtení, rozjímání. Brala jsem si ji s sebou na výlety a vždy někde u kávy a vína jsem ji otevřela a početla. Chvílema to není jednoduché, něco se opakuje z jiných knih, ale líbí se mi.
Neuvěřitelné. A obdivuji ty, kteří dokázali nesejít ze svých morálních zásad. L. K. Feierabend byl byl velice zásadových muž a děkuji za jeho vzpomínky. Víc pak dokážeme chápat, co se vlastně událo, že rudý únor nespadl z nebe.
Neuvěřitelné. A obdivuji ty, kteří dokázali nesejít ze svých morálních zásad. L. K. Feierabend byl byl velice zásadových muž a děkuji za jeho vzpomínky. Víc pak dokážeme chápat, co se vlastně událo, že rudý únor nespadl z nebe.
Nádhera. Souběžně si pátrám po událostech a baví mě, jak je popisuje Petr Stančík. Opět moc krásná kniha.
Nezbývá mi než obdivovat autora, co je schopen zjistit a velmi srozumitelně popsat a vysvětlit. Jen je mi záhadou, proč se o to nezajímá víc lidí.
Co je jen člověk schopný přežít... Velmi smutné, jak vyprávění z války, tak popis prvního manželství, mávání rukou nad tím, co všechno teče... Autorka má můj hluboký obdiv, vyrovnat se s tím, co ji potkalo, a také s tím, jak se k tomu staví nezúčastněné okolí.
Hodně zajímavé vyprávění. Neměla jsem o takových táborech tušení. Ano, Němci byly vykazováni, ale že byli také dlouhé měsíce internováni a v takovýchto podmínkách...
Každé zlo bohužel probouzí další nové a zbytečné zlo...
Z knihy jsem trošku rozpačitá. Jsem ráda, že jsem se díky tomu dozvěděla hodně o životě v Číně. Byla jsem netrpělivá, jak se vyvine příběh Růži a Lídy a ta bezohlednost k člověku je šílená. Jen jsem to nějak nepochopila ten závěr s prsy...pomůže někdo?
Skvělý a velmi pozitivní a krásný příběh. Kéž by víc lidí přistupovalo k životu jako Gene Deitch.