Holky ze severu
Šeng Kche-i
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/400291/bmid_holky-ze-severu-Bb5-400291.jpg
4
85
22
Román jedné z nejvýraznějších čínských autorek současnosti otevírá tabuizované téma prostituce a sexuálního násilí v Číně. Ženy a dívky z venkova, jež jdou za svým snem, jsou vystaveny – coby námezdní dělnice ve městech na východočínském pobřeží daleko od jejich domova – sexuálnímu obtěžování, nátlaku a násilí, jemuž se mnohdy nejsou schopny bránit. Jejich „kariéra“ přitom často závisí na atraktivním vzhledu, jak ostatně ironicky ukazuje spisovatelka Šeng Kche-i prostřednictvím metafory nadměrně vyvinutého poprsí hlavní hrdinky Růženy. Autorka kriticky zachycuje jeden z temných aspektů čínské společnosti v době ekonomického rozmachu devadesátých let. Využívá k tomu bohatý jazyk, který vychází nejen z dialektu autorčiny rodné provincie Chu-nan, ale také ze slangu používaného mezi venkovskou mládeží. V roce 2012 byl román Holky ze severu nominován na prestižní literární ocenění Man Asia Literary Prize.... celý text
Přidat komentář
Úplně nevím, jak knihu pojat. Z jedné strany se mi líbilo zobrazení života dívek, které jsou z té chudší vrstvy Číny, které se chtějí osamostatnit, ale na druhou stranu se nedokážu ztotožnit s jejich rozhodnutími a celkovým chováním většiny postav. Je to prostě zvláštní příběh.
Poslechnuto skvělé zpracování na Českém rozhlase - četba s hvězdičkou. Zajímavý pohled na život chudých ďívek a žen a na fungování čínské společnosti - sexualni zneužívání mladých dívek,, potraty a sterilizace žen. Hrůza, zaplať pánbůh za život v naší zemi.
Devadesátky v totalitní Číně. Já jsem tak ráda, že žiju ve svobodné netotalitní zemi. Zažili jsme si to tady čtyřicet let a doufám, že máme na dlouhý čas vybráno. Ti, kdo tady hlásají nesmysly, jak se máme špatně apod., možná by stálo za to se podívat za hranice nebo si přečíst tuto knihu. Žena v totalitní Číně jako pouhý prostředek k uspokojení pudů muže. Potraty a sterilizace na denním pořádku. Škoda toho podivného závěru. Růže začaly nekontrolovaně růst prsa a už nikdy nebyly jako dřív. A vysvětlení? Žlázy? No, nevím. To mě trochu zklamalo, ale jinak velmi čtivá a poučná kniha.
Velice zajimavy vhled do zivota chudych cinskych divek a fungovani spolecnosti vubec. Pekne desive. Vynikajici je napad pojmenovat hlavni postavy ceskymi jmeny, dobre se v nich orientovalo. Nechat to v originale, tak jsem ztracena. Jen ten konec je solidne ujety. Jak kdyby si pred dopsanim autorka dala “kvalitni matros". Skoda, cekala jsem alespon nejaky naznak, jak by to mohlo pokracovat.
Zpracovani CRo vyborne.
Smutne a depresivni, bohuzel pravdive. Cina je mozna extrem, ale verim, ze podobne zneuzivani je rozsirene po celem svete, byt v zemich s genderovou nerovnopravnosti a v policejnich statech ta bezutesnost musi byt mnohem vetsi.
Ceska jmena mi prisla jako dobry napad - pro venkovske varianty cinskych jmen pouzit v prekladu Lida a Ruza je opravdu prima - problem byl, kdyz se ve meste objevila rada dalsich postav a u nich prekladatelka pouzila ceske jmeno jen tehdy, byla-li postava dulezitejsi pro pribeh (Julie, Verunka), ostatnim ponechala cinska jmena - coz ve finale pusobilo dost divne.
Příběh mi přišel chvílemi až monotónní, Růža se motala pořád v kruhu, opakovala tytéž, řekněme, "chyby". Což však bylo dáno i sociální vrstvou, z jaké pocházela. Čína, jako většina Asie, je společností rozdělenou na kasty, vzájemně neprostupných. Neměla tedy moc šancí prorazit. Zajímavější byl pro mě ale příběh Lídy než Růženy. Zajímavé bylo zachycení začátku prosazování politiky jednoho dítěte (s jejímiž dopady se Čína potýká dnes) - kruté, bez ohledu na práva jednotlivých osob a jejich souhlasu. Za co jsem ubrala hvězdy, byl ten konec, to jsem nějak nepobrala, jakoby autorka nevěděla, jaký tomu dát závěr.
Mimo jiné: Souhlasím s těmi, komu česká jména přišla poněkud divná. Přezdívka Tygr mi seděla líp jak Čenda. Pokud si vzpomenu na jinou literaturu z tohoto prostředí , tak např. rostlinná jména či vztahující se k živočichům by byla případnější a rovněž by usnadňovala orientaci mezi postavami (například Astra, Pivoňka, Vlaštovka apod.).
Knihu jsem nečetla, ale poslouchala v rozhlasovém zpracování (četba s hvězdičkou). Je to tísnivý příběh, ze kterého je vám smutno a je vám těch holek líto. Je smutné, že byl/je příběh žitou a živou realitou statisíců dívek. Má to nějaké vůbec východisko? Snad jen narodit se jako chlap. Žena je jen nástrojem potěšení pro muže. Chlapi jsou v knize vylíčeni většinou jako nezodpovědní prospěchářští hajzlíci, i když jsou tam i výjimky. Kniha mi připomněla svou tematikou Divoké labutě a Paměť mojí babičce, které jsem před časem rovněž poslouchala jako audioknihy.
EDIT (pozor mozny spoiler): Ten závěr s rostoucími prsy byl takový divný.
A jsem ráda, že překladatelka postavám udělala české přezdívky, pro mbe to bylo ku prospěchu a prispelo to je srozumitelnosti. Všechna asijská jména mi splývají, a tak jsem se ztrácela ve jménech, kde ta čínská jména zůstala bez českých přezdívek.
Od téhle knihy jsem neměla vůbec žádná očekávání, ale velmi příjemně mě překvapila. Ano, je to syrový příběh plný násilí a sexu. Ale zároveň podává zajímavý vhled do života v zemi, o které u nás ve středu Evropy mnoho nevíme. Mám ráda knihy, které mi ukáží diametrálně odlišnou kulturu a to Holky ze severu určitě splnily.
Krutá realita čínského všedního dne se špetkou magického realismu.
Mladičká, rázná Růža, která se s moc s ničím nepáře a s ničím si radši nedělá moc těžkou hlavu, se se svojí o poznání naivnější a plašší kamarádkou Lídou vydává z venkova do velkoměsta s vidinou lepších zítřků.
Jak už to tak v životě chodí, i Čínou a Číňany hýbou prachy a sex. Prvního se holkám většinu času těžce nedostává, druhého se jim dostává, mnohdy krajně nevyžádaně, měrou vrchovatou.
Prsatá, nevzdělaná Růža postupně šplhá z úplného dna ubytovny sdílené s prostitutkami, přes kadeřnický salon, kde se poskytují ledasjaké služby, továrnu, kde to ale vážně není k žití (jak to ti lidé dělají? Jak?), recepci až do nemocnice. A všude naráží na chlápky uhranuté jejím poprsím, kteří nechtějí (až na velké výjimky) nic jiného, než si trochu užít. Chlapi se baví, ženské za to tvrdě platí. Tenhle čínský podbřišek - násilné potraty, násilné sterilizace, kontrola porodnosti - je naprosto děsivý.
Zoufalství nad tím, jak se ten život odvíjí, nakonec začne zmáhat i Růžu. Z její přednosti se stává závaží, které ji táhne k zemi, které ji trápí a místo, aby ji otevíralo dveře, jí je začíná zabuchovat. Není lehké být ženou. A už vůbec není lehké být ženou na spodní příčce čínského společenského žebříčku.
Přidávám se do méně početného tábora těch, komu nakonec česká jména hlavních postav vyhovovala, protože ponechat jim jména původní, budu zmatená jak Goro před Tokiem a vsadím se, že do konce knihy nebudu tušit, kdo s kým co a za kolik. (Ono navíc takovéhle Růži a Lídy v jistých obměnách najdeme po celém světě.)
Úplně mimo mi nicméně přišel doslov - nedozvěděla jsem se ni o autorce, o tom, jaké je její místo v kánonu čínské literaturu, o současné čínské tvorbě, žádný hlubší ponor do knihy také nenásledoval. Jen víme, že Růža je podle jeho autora naivní. Ne, to fakt není, Růža je pěkně tvrdej ořech, vážený pane, takových se moc nerodí!
Knihu jsem přečetla během několika dnů, byla velmi čtivá. Jména postav působila rušivě, někdy byla celá v české transkripci, jindy jsme se dozvěděli jen příjmení, nejčastěji byly křestní jména a přezdívky počeštěné. Docela by mě zajímalo, na základě čeho se překladatelka tak rozhodla postupovat. Myslím, že pro českého čtenáře jsou všechna ta jména, přezdívky a přízviska matoucí, i když to tak v čínské literatuře je.
Příběh dobře plynul, autorčin kousavý humor mi sedl. Čínské prostředí velkoměsta je zde zachyceno velmi dobře, i povahové rysy lidí. Zachycení temné strany ekonomického zázraku Shenzhenu, potažmo celé Číny je důležité. Měli by si to přečíst hlavně lidé, co Čínu bezmyšlenkovitě opěvují a vidí na ní jen pozitiva. Jenže ti by se asi nepřenesli přes Růženina obrovská prsa a feministický nádech knihy.
Nějak nevím co si o této knize myslet…
Teda audioknize, kterou jsem poslouchala… načteno to ale nebylo špatně, jen ten příběh byl divný…
Ale co mi vadilo, byla ta česká jména u některých postav…
(SPOILER)
Go South!
Jakože, chápu.
Pěkná vesnická holka se vydá do víru velkoměsta, protože doma ji nikdo nechápe, svede ji někdo, kdo nemá, i když všichni tvrdí, že ona svedla jeho, protože tak to prostě holky dělají, obzvlášť pěkný a prsatý, a tak radši vypadne, než aby si na ní ukazovali prstem.
Jde do anonymního města, kde jí nikdo nezná, dost daleko od své rodné vísky, všem čumilům spadnou brady a holka, protože je pěkná, ale ještě taky pěkně blbá, se do toho pustí po hlavě. Doslova.
Vyspí se s kde kým, protože, jo, ať chceme nebo ne, sex a peníze hýbou světem, ale prostě se protluče a jde dál. Ostatně, ani jí nic jinýho nezbývá. Stalo se, musí se odestát. A s každou zkušeností, i když blbou, je chytřejší a vlastně je to na tom líp, i když z hlediska rodnýho kraje už je dávno v devátým kruhu pekla.
Když už je teda dost dlouho mimo rodnou vísku, rozhodne se, že se za tou bandou zabedněnců zase přijede podívat. Jenže vlastně je to dost hrozný a romantický představy o návratu se rozhodně nekonaj. Jak tam žije, a co dělá, a tak mladá a pěkná sama ve velkým městě, to musí bezpochyby šlapat nebo se nechat vydržovat.
True story, a bohužel nejen v Číně v devadesátkách, ale třeba i v ČR ve 21. století.
U nás bych to ale spíše nazvala Go west, či East, záleží, odkud se zrovna hrabete.
Poslouchala jsem jako audioknihu (rozhlasové vysílání). Příběh víceméně potvrdil mě představy o životě v Číně.
Z knihy jsem trošku rozpačitá. Jsem ráda, že jsem se díky tomu dozvěděla hodně o životě v Číně. Byla jsem netrpělivá, jak se vyvine příběh Růži a Lídy a ta bezohlednost k člověku je šílená. Jen jsem to nějak nepochopila ten závěr s prsy...pomůže někdo?
Za mě bohužel ne. Nedokázala jsem se ztotožnit s jazykem, kterým je příběh vyprávěný, jak mezi sebou postavy komunikují, jak se jmenují... chápu, že to všechno bylo účelně, ale mně to naprosto zkazilo zážitek z knížky, na kterou jsem se těšila. Chyběla mi tam autentičnost prostředí, místa.. Když chci číst knížku z Číny, tak nechci aby se holka jmenovala Růža a Liduška, Verunka, Džon apod. Ano, nebraly si servítky, konkrétně "Růža" byla holka od rány, nebála se ozvat, v kontrastu s hodnou a poddajnou a důvěřivou Liduškou, různá prostředí (kontrast vesnického uvažování se životem ve městě), hledání zaměstnání, poukázání na to, že když máš prsa a nebojíš se je použít, že z toho může plynout množství výhod, vykreslení charakterů čínských mužů, kteří prostě mají holt navrch (v, tohle všechno bylo prima a zajímavý, ale bohužel za mě z toho je akorát guláš. Škoda.
Tentokrát čínská literaturkyně bez podpory Homecreditu! A hned to bylo lepší! Ale ne o moc. Ňi hao v pečiho literárních vratech.
Holky ze severu je o holkách ze severu, který se z vesnice vydaj do velkoměsta, aby našly štěstí. Takže jako Palivo, kterej přišel ze Znojma do Prahy! Holky měly podobný trampoty - hodně se v knize šlape, sterilizuje, zamilovává, pomlouvá a tak dále pana krále. A samozřejmě tam je taky kontrast vesnice a čínského města a politiky jednoho dítěte a tak.
Takže by to vlastně mělo bejt dobrý. Dobrý to vlastně bylo. Ale ne skvělý. A teď zjišťuji, že mne vyčerpává i o tom psát.
Korunku tomu nasadil magickej realismus, kterej se v knize vyskytuje tak, že hlavní hrdince Růženě, rostou bez přestání prsa. Takže je má na konci tak velký, že se skoro nevejde do dveří u autobusu. Já dávám za 6/10.
Příběh dvou děvčat, která hledají štěstí ve velkoměstě. Obvyklá představa o dívkách, jež přibydou do Šanghaje bez halíře v kapse, zahrnuje prodejnost, ale Růžena to hodlá dokázat i jinak. Ne že by měla něco proti sexu, ba naopak, apetit i morálku má téměř mužskou, ale tím spíš si nepomůže, když své tělo nevyužívá k polepšení si ale čistě k potěšení. Autorka zachycuje současnou čínskou společnost a zoufalou situaci těch nejbezbrannějších - migrujících pracovníků, kteří nemají žádná práva a žádné zastání. Násilnost čínského režimu se v knize projevuje v zásadě nenásilně, pokud se ale zamyslíme nad vlivem, který tento systém má na celou společnost, vidíme jasnou spojitost s narůstající mentalitou bij nebo budeš bit, žer nebo budeš sežrán. I Růžena, v zásadě slušná a dobrosrdečná holka, se bez mrknutí oka podílí na zpronevěře, protože tak to prostě chodí. O tom, jak to v Číně chodí, se v knize píše velice barvitě, holky ze severu si neberou servítky a se zemitým humorem se potýkají s protivenstvími života na okraji společnosti velkoměsta. Vlastně každý má naději, že si pohádkově polepší, děvče se výhodně vdá či vysoudí balík peněz, a tak se každý snaží využít hybného momentu a svézt se na čínském zázraku. Málokomu se to samozřejmě podaří a my s našimi protagonistkami zažijeme ledacos. A jak už to v řadě moderních čínských románů bývá, bezvýchodnost života jejich hrdinů kulminuje až do fantasmagorických jevů a událostí, které jen podtrhují šílenost jejich reality. Velmi zdařilý debut, zajímavé téma a neotřelé zpracování.
Štítky knihy
Čína čínská literatura prostituce sexuální násilí rozhlasové zpracování
Holky ze severuKniha Holky ze severu je v
| Právě čtených | 8x |
| Přečtených | 124x |
| Čtenářské výzvě | 14x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 17x |
| Chystám se číst | 74x |
| Chci si koupit | 15x |
Jako spousta dalších, ani já s s knihou neumím úplně popasovat.
Nebylo to špatné, ale na zadek si z toho člověk nesedne. Rušivě mi zněly české přezdívky, ale zároveň se tím příběh stal trochu přehlednější, z čínskými jmény bych nejspíš neudržela nit už vůbec, takže bych se přikláněla k něčemu mezi.
Předsudky, touhy, bezohlenost, tíživost, malověrnost a machismus z knihy sálají tak nepříjemně, že i když zvednete oči od knihy a naproti vám v MHD bude sedět nepříjemný spolucestující, který na Vás nepokřikuje a nesahá, bude Vám vlastně fajn :)