Netopyr07 komentáře u knih
Kdo nečetl Babičku... kromě mistra Jana Husi? (Nemravnou spisovatelku já nečtu :-D ) Jako školou povinné dítko jsem ji teda FAKT nečetla. Poprvé jsem ji četla v 19ti letech a ohromila mě - na 19. století je to skvělé prozaické dílko. Takže jsem se k ní již několikrát vrátila.
Tohle je jedna z knih, kterým se říká "kultovní", ne? Mně se to moc líbilo, hlavně popisy vztahů mezi hlavními hrdiny. To bylo opravdu "přesné"... jako ze života. Díky bohu, že jsem to nezažila :-))
Kniha se mi líbila i přes to, že tento žánr moc nemusím -
hodně podoby s milostnými románky, což není má srdeční záležitost. Nicméně příběh se mi líbil, hlavně pasáž, kde najdou zvon :-) Jako "víkendovou oddechovku" doporučuji.
Jedna z knih z lékařského prostředí. Bylo období, kdy jsem přečetla během pár měsíců snad 10 podobných knih z lékařského prostředí a tahle patřila, myslím, k těm lepším.
Medvídek Pú - zvířátek je bůh :-D Četla jsem to až v dospělosti, dobrá oddechovka. Prasátko je takové malé zviřátko. Čtená verze od Marka Ebena je KOUZELNÁ!!!
Že by Netopýr nečetl Netopýry je nemyslitelné :-D Meyrink byl pro mě autor č. 1, zvláště v době mezi 15.-18. rokem a v době potulek po Starém Městě pražském.
Díky Carmen jsem četla ještě knihu Mateo Falcone.. a nebo díky Mateovi jsem četla Carmen? Už nevím... ale dobrý překlad a hezky se čtou obě.
Mně se naopak kniha na první čtení VELMI líbila. Měla jsem pocit, že jsem z ní pochopila víc, než z evangelia a že je to takové lidské vyprávění, které může přiblížit "tehdejší události". Akorát mě za to pak zrubal můj dobrý přítel, kněz, kterému se nelíbily určité pasáže :-)))
Na tuto knihu jsem narazila, ani nevím jak, někdy v době "puberty", tedy cirka v 16, jako pavelvon :-) Tenkrát mě doslova uchvátila. Tajemno, mystika, hrůza a děs. Zřejmě jsem se k ní dostala tak nějak díky Meyrinkovi.
Nutno přihlédnout k tomu, KDY byla kniha napsána. Myslím, že na svou dobu ÚCHVATNÁ :-)
Moc se mi líbila, kolegyni NE :-)) Je jisté, že jsme měly rozdílný smysl pro humor. Z mého pohledu famozní dílko.
Zřejmě slabý odvar všech těch hrůz, ale mně se to líbilo právě proto, že je to příběh, který může skutečně člověk prožít, to napětí, tu hrůzu. Je to OPRAVDOVÉ!
Četla jsem to dvakrát - vyšlo to totiž pod jinými názvy :-) Ale nelitovala jsem. Člověku běhá mráz po zádech z toho, co lidi prožijí na "výletech", jak silný je pud sebezáchovy a jak snadné je propadnout šílenství. Vřele doporučuji!
Kdo se chce dozvědět alespoň něco o salesiánech-koadjutorech, kým jsou a co je jejich činností, nemůže tuto knihu minout, jelikož se zde doví (skoro) vše. Krásně zpracované medailonky již zemřelých osobností (svědčící doslova o mravenčí práci) i osobní výpovědi žijích koadjutorů.
Dobrý historický román, příjemně se četl.