nemer komentáře u knih

V dětském věku jsem příběh hodnotila velmi pozitivně, ale nebyl důvod se k němu vracet i později.

Zatím nedočteno (proto bez hvězdiček) a netuším, kdy a zda se mi to vůbec podaří (je otázkou, zda čtení tohoto dílka není spíš ztráta času). King možná není špatný spisovatel, ale kniha sklouzává k braku první kategorie. Kingovi fanoušci mne mít asi rádi nebudou, ale nemohu si pomoct - nabývám dojmu, že King rád píše neskutečné slátaniny.

Konečně opět dobře napsané sci-fi, které se čte samo. Vtipná oddechová kniha, neskutečně sympatický hlavní hrdina (zatím si dost dobře neumím představit, jak může být Mark důstojně převeden na filmové plátno) Zdůraznila bych oddechová četba, nenajdete zde žádné filozofické a hlubokomyslné úvahy o UFO nebo vzniku vesmíru :), přesto velmi osvěžující a optimistické čtení, jehož finálním poselstvím je víra v člověka, vědecko-technický pokrok a vítězství tvořivých sil nad destruktivními. Mmch. pro mladší čtenáře výborná motivace ke studiu přírodních věd. Dlouho se mi žádná sci-fi tak dobře nečetla. (Hodnotím slovenský překlad)

5 11.06.2015

Všechny Bachovy knihy jsem četla v dost raném věku a dodnes jsem neměla odvahu se k nim vrátit, neboť tuším, že Bach bude autor, který mne mohl okouzlit jen v dospívání, a že bych si pokazila hezké vzpomínky.

Nevím, zda bych tuto knihu dnes ještě četla a zda by skutečně tvořila "Most přes navždy". V dospívání jsem si jí velice cenila (víc než Racka) a považovala ji za inspirativní, ale protože s léty ztrácíme sny, touhy i naděje, je docela dobře možné, že jsem z ní "vyrostla" a už bych tohoto autora číst nedokázala. Kdo ví.

Je to společensky tzv. nežádoucí, ale je mi to fuk - ta kniha je nečitelná, nesympatické postavy, úmorný až těžkopádný styl psaní ... nemám ji ráda. To, co nacházím u Allendeové, tady nikdy nebylo - Márquezovi (i jeho postavám) schází ženská intuice a vnímavost. Většinou velebím autory-muže, leč magický realismus je výjimkou. Ještě jsem v tomto žánru nenarazila na poutavé dílo od chlapa. Navíc mám pocit, že se sice sem tam (z těch zbytků, co ještě čtou) někdo o Márquezových Sto letech samoty zmíní, ale tak nějak zvláštně, velice opatrně a mlhavě, aby se náhodou neřeklo, že dotyčný není dost intelektuální, když nedokáže ocenit "poklady světové literatury". Přitom ve skutečnosti osobně neznám nikoho, kdo by tu knihu dočetl (včetně mě) Tento výplod je odpovědí na to, proč nemám ráda magický realismus. Márquez mi ho naprosto znechutil a zohavil (čeho je moc, toho je příliš) Sorry, nelze jinak. Každý jsme jiný a umění vnímáme také různě (sice akceptuju, že jihoamerická telenovela těžkého kalibru je většinou vydávána za souhrn moudrosti lidstva a duchaplný skvost, ale nedonutí mě to myslet si totéž). Ani mi nevadí, že tímto budu vyškrtnuta ze seznamu velevážených intelektuálů :)

12 21.05.2015

Jako dítěti se mi kniha velmi líbila, proto hodnotím vysoko. Ale dospělé čtenáře nutno upozornit, že se jedná o pohádku. Vůbec je zajímavé, že jsem měla tohoto autora v oblibě pouze v dětství, později kouzlo pominulo.

1 20.05.2015

Komerční škvár nehodný čtení, stačí projít pár pasáží a je zřejmé, o co jde. "Erotický" román pro lidi bez fantazie, úchyláky (sadomasochisty) a náctileté.

Všechny Herriotovy knihy jsou kouzelné, prodchnuté čistým člověčenstvím a nezměrnou láskou ke všemu živému. Pohádkový autor a zřejmě úžasný člověk, který se jistě nemalou měrou také zasloužil o popularizaci veterinárního lékařství (četla jsem ještě starší vydání, která v databázi nejsou, netuším, nakolik byly "inovovány" nebo kým byly překládány tyto nové verze, ale původní četba je jen těžko překonatelná. Herriotovy příběhy miluju od dětství a na kráse jim neubrala ani velmi, velmi dlouhá doba. Člověk si úplně přeje zažít na vlastní kůži ona průkopnická léta, kdy byl sice život nesmírně těžký, ale tak nějak hezčí a plnohodnotnější. Mimochodem nechápu, proč se překladatelé/vydavatelé víc nedrželi názvů v originále, nevznikl by ten šílený zmatek) Takřka povinná četba pro budoucí i vystudované veterináře a všechny milovníky zvířat :)

4 31.12.2014

Budu v menšině, ale bohužel autorce a její tvorbě jsem nikdy nepřišla na chuť, snaha byla, ale výsledek žádný. Obsahově mi její texty připadají hloupé a až děsivě plytké. Nebo možná typické "ženské čtení", kterému asi neholduji. Neměnné rodinné pravdy a univerzální návody na život považuji za všechno možné, jenom ne za pozitivní jev, při čtení této knihy mě jímala hrůza. Nehledě na to, že mi nesedí ani autorčin styl vypravování. Nedočetla jsem a vracet se k autorce nehodlám, taková masochistka nejsem. Pokud by existoval žebříček nejméně oblíbených autorů, Betty by byla mezi prvními. Nesrovnatelně lépe mi sedí humor mužských autorů, nedá se svítit. U Betty postrádám onu "lehkost bytí" (psaní) a prvek, který se "v apatyce nekoupí" (pro mne je pohlazením pro duši a odpočinková četba James Herriot, Betty by mě naopak připravila o nervy. Jako odpad nehodnotím pouze z ohledu na její fanoušky)

4 31.12.2014

V dětství se mi líbily jak knihy, tak seriál. Dnes vede (o prsa) paradoxně televizní verze s nezaměnitelnou atmosférou a výbornými herci. Mimochodem nářečí je skvělé, bohužel starší generace nás postupně opouštějí a kouzelný dialekt mizí spolu s nimi.

4 31.12.2014

Osudy Gabry a Málinky jsou nádhernou četbou pro děti, četla jsem je jako dítě (stejně jako moji rodiče) a neznám nikoho, koho by dobrodružství nezvedených cérek nenadchla :) Běžně si nepamatuju okolnosti čtení, ale je zajímavé, že Gabra s Málinkou se mi spjaly s obdobím dětství stejně konkrétně, jako když se propojí určitá vzpomínka s určitou vůní nebo melodií, málokteré knihy mají takovou vzácnou moc. Pokud vás Gabra s Málinkou doposud míjely, vřele doporučuji předčítat alespoň vlastním dětem, věřte, že stojí za to :)

5 30.12.2014

Jako oddechové čtení příjemné zpestření, bohužel četbu mi narušují telenovelovské odbočky, které považuji za zbytečné a snažím se je přeskakovat zvláště po zjištění, že mnohé tyto úseky působí nedokončeně a odflákle (jako by šlo jen o natahování počtu stran a autorem byl někdo jiný než Jenny Nowak). Hlavní dějová linie je na brakovou literaturu překvapivě dobrá a autorka mě příjemně překvapila využívanými stylistickými prostředky. Kdybych se k podobné knize dostala v mládí, zejména v období náct, zřejmě bych byla fascinována. Bohužel nestalo se tak a už nemám ten správný věk :) Navzdory výše uvedenému v porovnání s literaturou vycházející v současnosti vysoce převyšuje mnohé dnešní populární bestsellery, a to dokonce i ty, které jsou určeny dospělému čtenáři.

08.12.2014

Navzdory racionálnímu založení mě tato kniha pohltila natolik, že jsem vzala na milost i magický realismus a nechala se jím okouzlit. Marquezovi ani nikomu jinému se to nepodařilo. Resp. místo Márqueze by měla být na školách zmiňována právě Allende, v životě jsem o ní během studií neslyšela, a že jsem dávala pozor, ale jako by ani neexistovala (čistě můj osobní názor, Márqueze nemám ráda a zatím mě od něho nic nebavilo, podle mě je Allendeová lepší, to plagiátorství nevidím, číst M., hlavně jeho Sto roků samoty, je pro mě utrpení) Ani sečtělí lidé z okolí Allende neznají. Učili jsme se o kdejakém patlalovi, ale o I. Allende nikde ani zmínka, narazila jsem na ni náhodou a mrzí mě, že až tak pozdě. Kniha je skvostným vypravováním. Nesmírně lidské, poutavé čtení a výjimečné podání, kdy autorka nepodsouvá, co je si čtenář povinnen myslet, ale čtenář si dělá (zdánlivě) obrázek sám, činí z knihy unikum.

5 08.12.2014

Kniha není vůbec špatná, leč navzdory veškerým kladům a zajímavým myšlenkám trpí místy syndromem "určeno pro náctiletého čtenáře" (konečně primárně to má asi být román pro náctileté). Zřejmě proto jsem ještě nedočetla a netrpím obsesí "nutno číst a neodkládat". Filmové zpracování ale působí slibně.

Za přečtení stojí pouze klasika v knižním jazyce. Po převratu vyšla modernizovaná Carmilla (tuším toto vydání je relativně nové), respektive zmodernizovaný překlad, který se nedá číst, pokud nejste pod vlivem psychotropních látek, a který mohu hodnotit jednoznačně jako odpad. Nechápu, proč se przní takové skvosty. Vřele doporučuji původní, nezkrácenou verzi, kterou už lze najít zřejmě jenom v antikvariátech.

Carmilla byla mou láskou i noční můrou. Četla jsem ji poprvé tajně jako dítě a pak se sama doma krásně bála :) Nicméně onen lesbický podtext, o kterém jsem se dočetla až v dospělosti, jsem v knize nikdy neviděla. Ani jako dítě, ani nikdy poté.

3 04.10.2014

V dětství jedna z mých oblíbených knih. Nejsem si vůbec jistá, zda by mne oslovila i dnes. Přece jen jsou mnohé podobné romány v podstatě vznešenější Blesk. Co, kdo, kde, s kým... :)

04.10.2014

Skvostná kniha. Díky J. Loukotkové jsem si v dospívání F. Villona zamilovala.

2 04.10.2014

Knihu jsem četla jako náctiletá - moje vysoké hodnocení odpovídá četbě v daném věku. Pro náctileté nelze než doporučit. Knihu bych klidně doporučila každému, neboť celý život je ze své podstaty drastický (v tom či onom ohledu) a nemá smysl si to zastírat.

5 21.09.2014