Most přes navždy

66 19.12.2020

Nestanu se Bachovým obdivovatelem.
Jeho knihu jsem četl s velkým zaujetím v prvních desítkách stran. Dokonce jsem text vnímal, co se týče atmosféry, jako nového Malého prince.
Postupně přesvědčení mizelo, až se vytratilo docela.
Navíc, když se jedná o téměř autobiografický počin. Zachycená láska v knize je popisována a rozváděna ab absurdum. Čtenář vnímá něco, čeho jakoby ani není schopen. Navíc v knize graduje příběh do astrálna a nabývá na nevěrohodnosti.
A ji ztratí po zjištění, že jejich láska nepřežila 20.století, což již v knize nezjistíte.
Kniha je po řemeslné stránce dobrá. Ale po obsahové mi přijde naivní, mírně ideologická a jistým způsobem i manipulující.
S ohledem na budoucnost smutná kniha...

36 28.11.2020

"Nikoho z lidí, jejichž blízkost si chceš v životě uchovat, neber jako samozřejmost.”

Most přes navždy mi věnoval před nějakým rokem můj muž. To jsme spolu ještě randili. Román o lásce? Přesněji o hledání té jediné, pravé lásky? To přece není nic pro mě... Nicméně jsem se rozhodla, že knihu přečtu, abych zjistila, co se na ní líbí JEMU. A pochopila jsem. To je román pro NĚJ. To muž chce zůstat svobodný. To muž chce dokonalou ženu. To muž chce ovládnout svůj život. Ovšem nebýt JÍ, kdo ví, zač by JEHO život stál :-). Není snadné být dva a už nikdy sám, a rozhodovat se s ohledem na toho druhého, a ne sám za sebe. Román o přeměně dvou duší v jednu.

Teď jsem ji přečetla znovu. Něco mě k ní přitahovalo. A připomněla jsem si ještě něco, co jsem tehdy nejspíš nedocenila. Že oni se naučili snít a létat. Můj muž totiž taky ve snech létá. A já si tak moc přála se to naučit, že se mi to občas podaří taky...

"Umírání není nic jiného než vystoupení z těla, z nějž není návratu! A vystoupení z těla se můžeme naučit!”

52 25.09.2020

Romantické a duchovně povznášející.

JSEM. JSI! A LÁSKA JE VŠECHNO, NA ČEM ZÁLEŽÍ!

Pokud máte rádi Bachovy knihy, tahle vás určitě potěší.

2 18.08.2020

Moc nevím, co k takové knize napsat. Bachův pohled na svět miluju a dost se s ním ztotožňuju, ale zase mě překvapil. Je fakt sranda, jak se k nám různé knihy dostávají v různý čas a jak různě je každý znás čte. Láska je těžká, ale stojí za to nad ní nelámat hůl.

6 15.08.2020

Vydání Nadace Lyry Pragensis je podkladem pro představení, které kdysi hráli Boris Rösner a Taťána Fišerová. Z toho plyne jednak omezený rozsah (zhruba polovina původní knihy), jednak, trochu překvapivě, upozadění vlastního příběhu a vypíchnutí spíš myšlenkové roviny díla.
Taky mám pocit, že i to, co z příběhu zůstalo, je trochu jiné než v originále. Ale to je možná dané tím, že už jsem ho pár let nečetl. A protože Most přes navždy je jednou z těch knih, které k vám při každém čtení promlouvají trochu jinak, beru tohle vydání jako pobídku k tomu, abych si příběh oživil.

2 06.01.2020

Bachovy knihy se mi dobře čtou.
Filozofie vztahů je věčné a vděčné téma.

Kdo má rád typ takových knih, nebude zklamaný.

6 12.03.2019

Silné myšlenky a hodnoty, ale přesto mi na knize něco nesedělo. Připadalo mi to celé trochu moc nabubřelé, dokonalé a elitářské - když to přeženu, tak trochu ve stylu "inspirujte se námi, kteří jsme již našli pravdu a lásku světa". Ale kniha rozhodně stojí za přečtení, obsahuje mnoho moudrých myšlenek, jejichž styl vyjádření určitě jiné čtenáře osloví (mě tento styl trochu dráždil, ale tím ho nechci shazovat). Líbilo se mi, že i přes veškerý idealismus se román věnuje i lidským slabostem a blokům, které nás omezují.