moira2912 komentáře u knih

Slova mají sílu. Ohromnou sílu. Jak řekl sám Netvor:
"Příběhy jsou nejdivočejší ze všech šelem."
A tato kniha nese neuvěřitelně silný příběh.
Z počátku si to možná ani nemyslíte, přes paranormální prvky si řeknete: Další příběh ze života, pohádka, ani ne nejpoutavější, místy nedotažená...
Ale pak se do toho Ness opřel. Ukázal vám své mistrovské vypravěčské umění. A vy začnete kašlat na hlouposti, jde jen o děj samotný.
Jednoduchý příběh, přesto tak plný emocí.
S děsivými ilustracemi, které jen umocňují tíživý pocit, i když jste se někdy chování hlavního hrdiny museli smát.
Prostý, se svými mouchami.
A přesto jsem na poslední stránce brečela jako malá holka, a pak ještě minuty potom. Běžela za svou vlastní maminkou a musela jí říct, jak strašně ji mám ráda, obejmout ji. A pak jsem se zhroutila ještě více.
Přečtěte si tu knihu. Je to jedinečné dílko. Kniha je napsána především bravurním stylem, dokáže zapůsobit na emoce jako málo knih. A má jedinečné zpracování.
Doufám, že vás Netvor taky osloví. Doufám, že v knize také najdete to, co já.

13 26.06.2015

14.2.2015 - 4,5*
Původně jsem chtěla dát jen 4*, ale ten parchant Drew se mi zažral do mozku a damn, je zatraceně těžké se jej zbavit. .)
Líbil se mi styl vyprávění. Jako by Drew mluvil přímo k nám. A dostal se mi pod kůži, ten bastard. Pitomec a idiot a brilantní génius a parchant. A já mu celou dobu fandila. Kate byla inteligentní, silná osobnost, zásadová a úžasně normální, svým způsobem si sama sebe vážila a já jsem o ní četla ráda.
Zaláskovanost, ale skvěle napsaná. Bavila jsem se neuvěřitelně, smála se, odpočinula si a hlavně příběh prožívala a musela vědět, jak to s nimi bylo dál. Že budou mít svůj happy end.
Líbil se mi i způsob, jakým autorka Drewa psala. Všechny ty chlapské řeči, jejich pitomé uvažování, chování a poznámky gigola. Byl sexistický, sprostý, byl děvkař a zároveň dobrý všude, kde se to doopravdy počítalo, i když o tom sám nevěděl. O to více jsem si vývoj jeho charakteru užívala. Stejné s Kate. Jejich přáteli. Prostředí. Dialogy, různé šílené situace, pozadí. Užila jsem si to. .))

10 30.06.2015

„V knihách musí něco být. Něco, co si nedovedeme představit, když kvůli tomu zůstane žena v hořícím domě, něco v nich musí být. Jen tak pro nic za nic by tam člověk nezůstal.“
„Neměla rozum.“
„Měla zrovna takový rozum jako ty nebo já, možná lepší, a my jsme ji spálili.“ (str. 54)

Je to děsivá kniha.
Ale úžasná.

9 30.06.2015

17.11.2020 - 4,5*
Oh well, na vraha jsem nakonec nepřišla. Možná bych tomu měla dát 5*?

7 17.11.2020

Anno Dracula je zatraceně propracovaný kousek s upíry ze staré školy.
(A při slovech upíři ze staré školy moje maličkost vydává zvuky jako "jupíííjupíííjouíííí" - a jsem zcela normální, příčetná, mladá dívka, prosím. :D)

Je to šílená směsice, autor místy působil až dojmem, že si udělal výzkum na slavné historické postavy britských (a jiných) dějin a vše do svého příběhu naházel, a zároveň to udělal tak, že je to zatraceně úžasné. A dává to smysl.
Drákulovský prvek. Místy mi to připadalo až trochu naivní, ale stejně pořád skvělé.
Jack Rozparovač se tam objeví taky. Muhehe.
Všechny ty kulturní a literární narážky (přičemž jsem si jistá, že jsem i tak polovinu nepostřehla a ta s děsivě zklamaným zvukem nadsvětelnou rychlostí nezaznamenána minula mou osobu), postavy jako takové a jejich charaktery, vystihnutí atmosféry Londýna devatenáctého století...
A celkově, zasazení těch detailů do příběhu, spojitost mezi tím vším, fascinovalo mě to.

Upíři. Jako bestie. Jako vládci a jako nejnižší společenská třída, prostě jako lidé.
Co-kdyby s královnou Viktorií a hrabětem Drákulou a říší, na kterou se upíři přisáli dychtivěji než pijavice. Ehm. Chápete, že jop? :D

Psaní mělo jiskru, kulisám nemůžu nic vytknout a pozadí ode mě prostě dostává 5*.
Děj byl dobrý, nijak extra komplikovaný a detektivka to ve své podstatě nebyla, ale četlo se to samo. Není to dokonalé, ale mně to sedlo.
A k tomu ta překvapivá část knihy na konci, kde byly dodatky, alternativní konec, scénář a to vše? Zatraceně se mi to líbilo a určitě by mi nevadilo, kdyby takové překvapení bylo i v jiných knihách. .))

7 12.06.2015

31.10.2023 - 3,5*
Babička je krásná, atmosférická knížka. Ale jak psalo hodně jiných recenzí, neumím si moc představit, že bych ji četla jako dítě nebo před maturitou a dala mi to, co jsem si z příběhu odnesla teď, že by mě prostě a jednoduše bavila. Až část Viktorky.

Především pro současné čtenáře je vykreslení světa babičky, jelikož už je to pro nás prakticky jiný svět, něco precizního. Dostala jsem se čtením do úplně jiného času a postupně poznávala generace nazpět, jejich zvyky a rituály, jak rok ubíhá, což bylo moc pěkné. Je to naivní, není to úplně realistické v tom, že je to zromantizované a idealizované, houpeme se na něžných vlnkách oceánu vyprávění a veškeré bouře a obrovské vlny ošklivé části reality jsou jaksi jen mráčky a nerovnosti v dálce. Přesto jsem ráda, že jsem si knihu konečně přečetla a jsem zvědavá, jaký názor na ni budu mít za dalších mnoho let, až se k ní vrátím.

6 31.10.2023

9.3.2023 - 5*
Nádherné scény a psaní a závan dětství, smíchané s temnými elementy a fackami reality, které až bolestivě vytrhnou ze snění a kontrastují s pohledem dítěte.
Příběh, psaní, ilustrace, zpracování. Vše zasáhlo v tom nejlepší slova smyslu. :)

6 30.10.2023

1.11.2020 - 4,5*
O Michalu Ajvazovi jsem slyšela kdysi na střední škole. Přišel mi zajímavý a řekla jsem si, že si od něj jednou určitě něco přečtu. Jak to tak bývá, trvalo doslova roky, než se tak stalo. A stejně mě musela do obličeje praštit jistá recenze, abych se k tomu dokopala. Ano, koukám na tebe, K. *smích*

Ta kniha mě okouzlila. Už od prvních stránek. Náhle jsem se vrátila do doby, kdy jsem začínala číst. Když jsem byla podstatně mladší a fantasy literaturou nepolíbená, držela v ruce knihu Čarodějův synovec od Lewise (ne že by si knihy byly až tak podobné. Narážím spíše na ten úžas nad neprobádanými kouty reality, cizími zeměmi a novým světem, který je hned vedle našeho, místa hned na dosah ruky, pokud se člověk správně podívá.). Znovu jsem užasla nad tím, kam nás příběh může zavést, jaké kouzlo se skrývá mezi obyčejně vypadajícími řádky, jak i ten největší nesmysl náhle dává dokonalý smysl.

Je to podivná kniha, ale mně se strašně líbila. :)

5 01.11.2020

10.2.2020 - 3*
Taková zvláštní kniha.
Byly tam části, u kterých jsem se strašně smála a libovala si nad nádherným sarkasmem a narážkami. Ta připodobnění byla brilantní.
Pak tam byla věc, která byla kladem i záporem. Veškerá témata, o které autor zakopl. Na jednu stranu mě to hodně zajímalo. Na druhou to bylo místy až příliš zmatené a beze smyslu, takže tak.
A nakonec se tam nacházely i části, u kterých měl člověk chuť to celé přeskočit a už to mít za sebou.
Takže solidní průměr.

5 03.04.2020

Zamotané, složité, chytré, kruté, plné naděje, tak opravdové, že jsem to viděla za očima jako reálný příběh, viděla jsem postavy jako opravdové lidi, cítila jsem bouři na vlastní kůži.
A létala jsem.
(A ty ilustrace!!!)
(A ten svět. Skoro se mi z toho chce plakat.)
Postavy se vyvíjely, byly neuvěřitelně různorodé, hloupé, brilantní, zlomyslné, hodné, štědré a zlé... a všechny propracované, před čím smekám. Každá postava v knize byla jedinečná, byla svá a měla vlastní příběh, problémy, konflikty, sny a touhy, svou minulost, dýchaly.
A já téměř ke všem měla vztah. A některé vážně, vážně nesnášela. A některým nadávala. A některé dokonce i prosila. A pár samozřejmě milovala.
A ten svět! Svět.
Sanderson.
Tahle kniha byla zaměřena spíše na Shallan, stejně jako první na Kalladina, a já jsem zvědavá, jak to bude pokračovat v dalších dílech. Hodně se toho odkrylo, více jsme prozkoumali svět, děj hodně rychle poskočil dopředu a stejně netuším, vůbec netuším, co mám čekat.
Well, kecám, vím, co mám čekat, ale skoro se bojím, co na nás autor vymyslí příště.
Umřu, než bude další díl.

(četla v originále, doufám, že je překlad stejně dobrý. .))

5 03.07.2016

20.11.2020 - 4*
Spousta věcí použitelných i v dnešní době.
Až na jeden výrok na konci 25. kapitoly. :))))

4 20.11.2020

10.5.2020 - 4,5*
Upozornění a poznatky představené v této knize vedly k zamyšlení a vypíchly věci, nad kterými jsem se upřímně nikdy dříve nepozastavila. Z tohoto pohledu je tato kniha skvělá a měl by si ji přečíst každý, jak pro vytříbení svých vlastních názorů, tak u některých pro prosté "otevření očí".
Jedinou věcí, která ke konci lehce zmáhala - kniha byla napsaná za určité politické situace a za daným účelem, což jde hodně znát. Je to proti-trumpovská práce od začátku do konce. Což neznamená, že je špatná nebo nesprávná.
Je to krátká knížka, do které stojí za to investovat čas. :)

4 10.05.2020

22.8.2019 - 4,5*
Jak spokojeně si dnes stojíme na tolika kostrách a mrtvolách a ani si to pořádně neuvědomujeme.

Tahle kniha se mi hodně líbila.
Byla jsem z ní smutná.
Hlasitě jsem se smála, ale také zachmuřeně měnila svůj pohled... na nejednu věc.
Myslím, že je to knížka, kterou by si každý měl někdy v životě přečíst. Je napsaná pro širokou veřejnost a probírá nejedno důležité téma.
Není ideální pro oddané věřící, jelikož především pro ně by mohly být některé pasáže nepříjemné. Harari se celkově nikdy nebojí říct svůj názor, pro což je tahle kniha tak skvělá. Když souhlasíte, i když se v názorech rozcházíte a autor vás nutí své postoje v hlavě pečlivě probrat, prozkoumat a obhájit. Jelikož je jeho podání objektivní a nechá vás myslet, aniž by vás zahnal do rohu složitými slůvky, nebo násilně nutil pouze svou pravdu.
Mně kniha sedla, jak stylem psaní a podáním, tak obsahem. :)

4 14.10.2019

6.8.2018 - 4,5*
Rozhodně to není vhodná kniha do nepohody. Člověk by pak mohl letět pro žiletku a udělat něco ukvapeného.
Sobě.
Jiným.
Intenzivní.
Temné.
Tyler. Total mindfuck.
Všechny ty detaily a random střípky informací.
Citáty, které si chcete vyvěsit na zeď, jelikož fuck. Není to pravda?
A pak přijde scéna, z které mrazí.
Atmosféra a fakt, že mě to úplně vtáhlo do sebe, i když je to kaleidoskopická břečka a pouze napůl racionální výklad.
A když už si myslíte, že víte, co se děje, zaskočí vás to.
Pět to má pro zpracování. Fakt, jak mě to vtáhlo.
Jelikož se tam objevují aspekty, nad kterými mi často zatrnulo.
Bloody hell. Co jsem to právě dočetla? @.@

4 02.02.2019

9.11.2016 - 5*
Oh my, loooove!
Pro hráče je to dokonalý kousek. Nevím, jak moc to bude bavit někoho, kdo nehraje, ale... já jsem zamilovaná. :))

4 30.12.2017

Smála jsem se v podstatě v jednom kuse. Mělo to skvělé postavy, bylo to napsané uvěřitelně a reálně, miluju styl psaní autorky, způsob kterým to podala. Vážně poutavě. Miluju ten příběh, děj, nápady, překvapení a...
Tohle je zvláštní. Že jsem tak nadšená z knihy, kterou jsem četla skoro měsíc. :D

4 30.06.2015

4,5 spíše než pět, ale stejně...
Ta magie.
Originální, propracovaný svět. Realistický!
Ten děj.
Ty postavy.
Miluju psaní Andrews, přestože píše o vlkodlacích, upírech, o všem, o čem jsem si myslela, že mě už dávno omrzelo, její worldbuilding, pozadí, magie, to vše mi dokáže vyrazit dech a nutí mě chtít vědět víc. Možná proto, že přestože je to vše paranormálno ... připadá mi to tak zatraceně přirozené. Když jsem otevřela knihu a četla první díl, nikdy bych si nepomyslela, že se svět posune až sem. Existuje zatraceně málo sérií, které se s každým dalším dílem stávají lepší.
Zase jsem se místy smála jako idiot. Místy to možná bylo trochu zdlouhavé, ale nahrazovalo to plno skvělých myšlenek a zpracování nápadů, fragmenty historie a mythologie...
V jednom bodě byl děj doslova epický a já scénu viděla před očima, damn, já ji prožívala.
Nemůžu uvěřit tomu konci.
A ta předmluva? Ta mě teprve vyděsila.
A potřebuju vědět, co bude dál!

4 12.06.2015

Ta. Kniha.
Některé nápady v té knize, sbírce povídek, jsou téměř dokonalé, některé nápady si damn zaslouží vlastní knihy, když už nic jiného, tahle kniha si zaslouží být všeobecně známá a uctívána.
Well. Tohle je možná trochu moc, ale...
Postavy skvěle zpracované, když zohledníme fakt, jak málo měli prostoru.
A zamilovala jsem si poznámky autora ke každé povídce, jak vznikla, proč a z čeho vznikla.
Je to takový malý poklad.
Nedokázala jsem to přečíst na jeden zátah, protože jsem každou povídku musela nějaký čas zpracovávat... a myslím, že i to je ukazatelem, jak moc na mě psaní Chianga zapůsobilo.

4 12.06.2015

Bludiště odrazů je kniha, kterou jsem četla hodněkrát, někdy komplet od začátku do konce, někdy jen oblíbené scény.
Je to kniha, která mě, jako většina mých oblíbených kousků od Lukjaněnka, pohltila svou atmosférou. Má svůj specifický styl psaní, který je tak zatraceně realistický, až se nechce věřit, že je to jen příběh. Nemluvě o fantazii a nápadech. Nemluvě o postavách a jejich chování.
Sergej Lukjaněnko a jeho knihy, je na tom něco, co mi zatraceně sedne, už od prvního okamžiku před lety, kdy jsem poprvé do ruky vzala Noční hlídku. A pravidelně se k nim vracím a stále mě baví. .)

4 12.06.2015

23.9.2018 - 5*

(Legion - 22.9.2018 - 5*)
Co je unikátní, co mnoho příběhů nemá - originální myšlenka, to zaprvé. Ale zadruhé - mnoho spisovatelů nám představí pár charakterů a my... se o ně nezajímáme. Sanderson nám představí jeden charakter a jeho halucinace a tadadadam - máme postavy, pro které bychom skočili do ohně. Toto je jednoduše Talent.

“My name is Stephen Leeds, and I am perfectly sane. My hallucinations, however, are all quite mad.”

(Legion: Skin Deep - 22.9.2018 - 4,5*)
Způsob, kterým Sanderson dokáže vyeskalovat atmosféru, jak dokáže vybičovat napětí, které tak pečlivě a dokonale vykresluje... smekám.
Všechny ty detaily ohledně charakterů, autor si s nimi hrál do neuvěřitelné míry. Nope, ne hrál, on je pečlivě stavěl. Krůček po krůčku nám představuje osobnosti s jejich tisíci drobnými zvyky a zvláštnůstkami. Až vykreslil obrázek, který se stal neuvěřitelně živým. A dokonale tak příběh prodal.

“Your hallucination...”
“Yes?”
“Your hallucination has hallucinations.”
“Yes.”

(Lies of the Beholder - 23.9.2018 - 5*)
Obrázky na začátku kapitol?
brilantní
Navodily polovinu atmosféry samy o sobě.
A konec? @.@
Bloody hell...

3 14.10.2019