mirka71 komentáře u knih
Zrůdné, o to zrůdnější, že základ je podle skutečné události. Nebylo mi z toho dobře, rozhodně si nemyslím, že budu mít chuť knížku ještě někdy číst znovu. Styl autora výborný, jen toho týrání barvitě popsaného tam bylo až příliš, zvěrstva páchaná na jedenáctileté holce, vražda jejích rodičů před jejíma očima, nástin poměrů v minulém režimu...Knížka rozhodně stojí za přečtení, ale není odpočinková, spíš klidu ubere.
Stejně jako Honící psi a Zaslepení velmi dobrá detektivka. Po dlouhé době kriminalista, který nemá problém s alkoholem, má dobrý vztah s dcerou i bývalou manželkou, nepotácí se na hranici zákona a umí naslouchat ,,řeči zločince."
Horst není až tak brutální jako většina tzv.severských autorů, navíc krásně skloubil popis jak policejní (Wisting), tak novinářské (jeho dcera Line) práce. Budu se těšit na další knihy, i když nechápu, proč není série vydávána od prvního dílu.
Můj vztah k panu Kingovi je více než rozporuplný. Buď jeho knížku hodnotím jako výbornou - například Lunapark, Dolores Claiborneová a Mrtvá zóna, nebo to prostě nedám, jako třeba To, Holčička, co měla ráda Tima Gordona a teď i Nespavost. Nespavost se ze začátku tvářila jako sonda do duše ovdovělého starého muže, ale objevili se malí plešatí mužíčci a bylo po čtení...Knížku jsem odložila a asi ji už znovu nezkusím.
Na knížku jsem se vrhla, jako že bestseller, ale byla jsem zklamaná. V ději jsem se ztrácela, ale co mi vadilo nejvíc, že Wolf mi neskutečně pil krev. Ne z nějakého konkrétního důvodu, ale celkově mi je protivný.
Mám připraveného Loutkaře, obě knihy jsem si koupila současně v audioverzi, ale nějak ani zatím nemám chuť si ji pustit.
Dobře napsáno.Takový kříženec ,,Za zavřenými dveřmi", ,,V pasti lží" a ,,Poslední paní Parrishová". Ale povedený kříženec. Autorka má hezký styl psaní, ze začátku jsem si jako vždycky udělala názor na ukníkanou a ublíženou bývalou manželku, a ono bylo zase všechno úplně jinak a nejvíc překvapivý byl pro mě epilog. Tohle jsem do svého odhadu tedy nezakomponovala. Myslím, že knížka si zaslouží vyšší hodnocení, než jaké dosud má. Rozhodně stojí za čas, který jsem jí věnovala.
Odposlechnuto jako audiokniha...brečela jsem od druhé kapitoly... Krásně pojato... umírající otec nechá dopis pro syna, v té době maličkého, aby mu mohl sdělit to, o čem by si s ním vyprávěl někdy za patnáct, dvacet let, kdyby tu možnost měl...
Proto mluvme se svými nejbližšími, dokud můžeme...
Velmi dobře napsané psycho. Nejdřív jsem měla na ukňouranou Grace vztek, ale když jsem se nad jejím postavením ve vztahu zamyslela, došlo mi, že nemohla jinak. Někdo se totiž umí tak výborně prodat, že mu uvěříte jakoukoli lež, a to byl i případ Jacka. Vedle něj Grace musela nutně vypadat jako přecitlivělá hysterka.
Každopádně stojí za přečtení, člověk si pak uvědomí, že svoboda není jen prázdné slovo.
Zvláštní kniha, začátek se neskutečně vlekl, měla jsme pocit, že čtu zpověď alkoholičky, pak to nabralo spád, že na konci jsem téměř nestíhala. Ale na to, že se o knize psalo jako o bestselleru roku, jsem byla trochu zklamaná.
Srovnávat se "Zmizelou" od G. Flynnové bych si netroufala, "Zmizelá" se mi líbila mnohem víc.
Shrnutí zločinů z éry 90. let očima novináře, myslím, že jednoho z našich nejlepších mě bavilo, je to sice všechno spoustu let zpátky, ale zapomenout by se nemělo...
Tak Hračkář stejně jako ,,Šelma" je tak trochu pohádka pro dospělé, ale dobrá pohádka. Přistupovala jsem k němu po Šelmě trochu s nedůvěrou, ale líbil se mi mnohem víc. Jasně, Theo je tak trochu nadpozemský genius, mrtvých dětí jsou mraky, Theo je sám proti všem, schopnější, než CIA a FBI dohromady, ale přesto jsem se od knížky nemohla odtrhnout. Rozhodně nenudí.
Autor se pokouší dotáhnout se na Stiega Larssona, ale laťka je příliš vysoko. Dalo se to odposlechnout, hlavně díky výbornému Martinu Stránskému, ale stejně jako oba předchozí díly: za půl roku už nebudu vědět, o čem to bylo... Jako plus bych autorovi přiznala, že se snaží držet dějovou linku...
Po knížce jsem sáhla jako po odpočinkovém čtení, čekala jsem něco jako ,,Kafe a cigárko" od Marie Doležalové, ale byla jsem moc zklamaná. Styl psaní dobrý, lehko se to čte, ale ten obsah !!! Nějak nevím, jak to napsat a neurazit. Myslím si, že jsou věci, které si mohla autorka nechat pro sebe, zvlášť když píše o lidech, kteří ještě chodí mezi námi...
Myslím, že po dalších knížkách nesáhnu...
Jinak naprostý souhlas s názorem mariposky, mluví mi z duše.
Zvláštní vyprávění o zvláštně žijících lidech.
Jiný náhled na život, materiální hodnoty, vztahy, civilizaci, která nás pomalu , ale jistě ničí...
Tito lidé, žijící jako samotáři, zcela mimo civilizaci jsou určitě mnohem svobodnější než my ostatní namačkaní v panelácích ve městě, ovšem za cenu téměř permanentního nepohodlí a výrazných omezení, ale každého volba, jak si chce svůj život odžít... Některé příběhy byly lepší, jiné horší, ale přiznám se, že byly chvíle, kdy jsem těmto lidem jejich klid a svým způsobem smíření se vším, čemu musí čelit záviděla...
Za mě zklamání, knížka mě nebavila, nějak mi nic nedala...Jen protože mě zajímalo, jestli se Trisha najde sama, nebo bude nalezena, jsem to dočetla, ale už podruhé se do téhle knížky nepustím...
Po delší době knížka, která mě fakt bavila. Nejsem zrovna příznivcem sociálních sítí, ale tohle mělo něco do sebe....
Už jen ta představa možnosti změnit svůj osud, když člověk ví, nebo si spíš vydedukuje, co přijde.....Jasně, je to nereálné, ale příběh mě moc bavil..
I když zhruba od půlky tušíte jak to je a jak to dopadne, vůbec se nenudíte. Výborný nápad, svižné, a ve finále dobrý konec...za mě plný počet hvězd, mohu jen doporučit.
Mě se knížka docela líbila, dvě časové roviny, originální námět.... Jediné co mi trochu vadilo, byla zdlouhavá popisnost prostor banky, šlo by to zhustit na třetinu, stejně jsme si toho nedokázala moc představit.
Za mě opět výborný Brown, je pravda, že se jedná o těžké čtení, opakovaně jsem se musela vracet, protože jsem se ztrácela, knížka vyžaduje plné soustředění. Říkám si, kolik musel mít autor nastudováno a zjištěno informací, aby tohle dal dohromady, když pro mě byla dřina to jen přečíst. Ale stálo to za to. A pro lidstvo varovně vztyčený prst, pokud si nedáme pozor, naše touha po technické dokonalosti nás dožene.
Autorka opět nezklamala, současná česká detektivka s dobrým námětem, napínavá až do konce.
Tak tentokrát trochu zklamání, název knihy se nezapře, opravdu hlavně ,,teorie".Byly chvíle, kdy jsem se musela vracet, unikaly mi souvislosti, knížka je hodně odborně popisná, děj trochu váznul. Ale nechci tím říct, že třetí v pořadí z ,,pohádek pro dospělé" byla špatná, to ne, ale Hračkář se mi líbil víc.
Po zklamání z Hadrového panáka jsem se do Loutkáře dlouho nepouštěla, ale když jsem našla tu odvahu, tak musím říct, že jsem byla spokojená, vcelku dobrá detektivka, asi proto, že tam nebyl Wolf, který mě fakt štval.