Dívka s pomeranči

od:

Dívka s pomeranči

Hrdinou této knihy je Georg, kterému zemřel otec, když byl hodně malý. A teď se najednou najde jeho dopis adresovaný synovi. Napsal ho krátce před smrtí, protože věděl, že mu chtěl předat některé své myšlenky a poselství, kterým by tehdy malý Georg nerozuměl. Tento emočně nabitý příběh vypráví o nemoci a marném boji, ale také o naději. A samozřejmě tady najdete pár filosofických otázek....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/86_/868/divka-s-pomeranci-Wn8-868.jpg 4.3603
Originální název:

Appelsinpiken (2003)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Albatros
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (89)

Přidat komentář
Anička.pa
včera

Jednoduché čtení, plné lásky. Mnoho zajímavých myšlenek :-) Určitě doporučuji

dedliipf
01. prosince

Můj táta jednou umíral. Jenom umíral, protože pak na to táta přišel, řekl to doktorům a ti se mohli přetrhnout, aby jim přestal umírat. Takže vlastně ke mně Gaarder promlouval známým jazykem. Asi vidíme svět trochu podobně, trochu podobně jako Georg a trochu podobně jako jeho mrtvý otec. Jen mě děsně rozčilovalo, jak je jeho otec upovídaný, pohrouží se do pomatených myšlenek, unáší daleko od hlavní linie, podobně jako jeho syn, i když se to nakonec vysvětlí a vše dává smysl.

Ale trochu jsem přeskakovala. Navzdory tomu jsem brečela. Mrzí mě, že jsem to nečetla třeba ve 13 letech, protože je tam dost zajímavých informací, pokud jste je ještě díky svému věku nepoznali, ale já se o knize doslechla až v 18 a od té doby jsem pořád četbu odkládala. Vlastně jsem ji (možná spíš sebe) nechala projít datem spotřeby.

Taky by mě zajímalo, jestli tu knihu vůbec čtou mladí kluci. Jestli to není vůbec celé pro holky, ačkoli dopis byl pro kluka.

yaoiyuri
13. listopadu

Gaarder je povoláním učitel a filozof. A nejraději učí a filosofuje skrze příběhy… Avšak zatímco v případě Jako v zrcadle, jen v hádance ještě dokázal vybalancovat tenkou hranici mezi citlivě podaným vyprávěním o smrti a naději a filosoficko-náboženským přesahem nutícím čtenáře k zamyšlení, u Dívky s pomeranči se mu to už tak nepodařilo.
Oproti Hádance tu mnohem ostřeji vystupují otázky (ne)bytí a účelu lidské existence, zde navíc Gaarder (skrze postavu Jana Olafa) rezignoval na polemiky, co nás čeká po smrti, prostě žijeme jen jednou a pak se rozplyneme. Ani samotný příběh o dívce s pomeranči zase tak závratné rozuzlení či poselství nepřináší, což mě docela zklamalo. Styl vyprávění skrze dopis komentovaný odrostlým adresátem byl zpočátku zajímavý, ale později už spíš jen únavný. Georg se navíc nechoval jako „normální“ puberťák. Na jednu stranu je tak zvláštně vyspělý a na druhou tak hrozný spratek, který svými slovy a skutky cíleně zraňuje matku i otčíma, a přitom se schová za „filosofické“ otázky bytí a jsoucna.
Jako četbu pro děti bych to rozhodně neoznačila – myslím, že i náctiletí ve věku Georga si v této knize moc nadšeně nepočtou.

HaniFialka
04. listopadu

Zajimavá knížka. Na jednu stranu úplně obyčejná a docela nudná, ale na druhou tak zvláštně jednoduchá a naivní, že ji člověk musí dočíst. První polovina byla opravdu čtivá a zajímavá, ta druhá už byla zdlouhavá a některé pasáže byly naprosto o ničem. Knížek jako tyto jsou tucty, tato byla spíš takový lepší průměr. Gaarderovy knížky nejsou můj šálek kávy, tahle nebyla špatná, ale ani nijak nevybočovala.

Daenerys.Tar
22. října

Nemůžu si pomoci. Příběh ve mě nevzbudil žádné větší emoce. Přijde mi strašně naivní a jednoduchý.

MOu598
31. srpna

Četla jsem v březnu 2016. Podle mých poznámek:
Střídá se v ich formě vyprávění kluka a části dopisu otce. Ze začátku hezké, zajímavé, napínavé.
Druhá polovina již není tak hezká.
Ale dobře se čte.

PolarBee
06. srpna

Začátek tedy sliboval asi něco víc, než jsem se obával, že tuším. Bohužel to bylo přesně takové. Velice jednoduchý příběh.

angloumene
30. července

Dívka s pomeranči aneb příběh o lásce, který obdrží mladý Georg od svého zesnulého otce. Milostný příběh samotný je relativně zajímavý a čtivý, i když až neuvěřitelně naivní. Děj odehrávající se v současnosti s mladým Georgem už je ale dost nudný a samostatně nepříliš dobře fungující. Kniha sama mi dost připomínala autorovo předcházející dílo Sofiin svět. Jenže tentokrát se mu nepodařilo dětem poodhalit kousek z tajemství světa dospělých a skloubit jej dohromady s hravostí světa dětského.

marca_m
29. července

Opravdu krásná, dojemná kniha o té nejopravdovější podobě lásky. Dívka s pomeranči je i přes celkem těžké téma napsaná velmi lehkým stylem, což považuji za opravdové umění. Při čtení jsem ani neměla pocit, že čtu dětskou knihu, z čehož mám vždy lehce obavu a dětskou literaturu ani young adult nevyhledávám. V Josteinu Gaarderovi jsem doufám objevila další skvost severské literatury a přidávám další jeho knihy na seznam.

hellena1523
23. července

Pěkný, poetický příběh. Vyznání lásky mě opravdu dojalo. Ale asi jsem čekala trochu víc. Že bych se nad tím příběhem nějak extra rozplývala, nebo se k němu vracela, to si nemyslím. 3,5*

Ivan F
04. července

Knihe škodí jeden nezmysel: načo bol dopis schovaný tam, kde sa mohol kedykoľvek stratiť? Inak roztomilé ľahučké čítanie a krásne vyznanie lásky.

morava
01. července

Tak se mi dostala do ruky zase knizecka, ktera se po vcerejsim dni, kdy jsem si uzivala nadherne myslenky a prozivala nadherne pocity , stala tou knihou, ktera se radi mezi me srdcove zalezitosti :-) Obklopena vesmirem, pomeranci a laskou jsem si uzila nadherne cteni a jsem rada za to, ze i ja jsem jedna z tech, ktera vyhrala loterii :-)

Malachime
16. června

Gaarder, má láska. Zamilovala jsem se v Sofiině světě a v Dívce s pomeranči bylo dokonáno :-) tuhle knížku už jsem četla několikrát a ještě víckrát ji půjčovala přátelům. Je to nádherné vyznání lásky a předání dalším generacím. Norský film byl moc pěkně udělaný, ale na knihu rozhodně nemá.

Ildi
12. června

Nádherná kniha , našla som tú, ktorú by som si zobrala na pustý ostrov. Plná emócii, krásnych slov a musím sa priznať, že som ju mala problém cez slzy dočítať. Vrelo ju odporúčam.

Karcoolka2210
03. června

Krásny príbeh lásky. Toť vše. Odporúčam :)

BlaniVan
30. května

Tahle kniha je naprostá pecka. Krásný a čtivý příběh. Moje druhá kniha od Gaardera co jsem přečetla a moc se těším na další...

esma
27. dubna

Velkým třeskem nevznikl pouze náš vesmír, ale i čas. Jeho běh spíše nevnímáme, ale pak se něco stane a my si najednou uvědomíme jeho jedinečnost a hlavně nevratnost. A náš život dostane úplně jiný rozměr. Právě to lze vyčíst v tomto pomeranči provoněném příběhu spolu se sdělením o důležitosti každé jednotlivé minuty našeho života, protože je tady pouze jednou...

PS/ Nějak jsem nepochopila tu "hru" schovat dopis, bylo to riskantní, co tím chtěl básník říci ?

Mánička178
01. dubna

Myslím, že Jostein Gaarder má v oblibě promlouvání k lidem prostřednictvím dopisů :) Už v Sofiině světě tento prostředek komunikace hojně užíval, což mě teď znovu trochu rušilo. Ale obsah tento maličký rušivý element výrazně převyšuje.

Příběh o smiřování se s tím, co nemůžeme změnit, o ztrátách, ale i o naději, kterou by člověk neměl ztrácet. Jen mě po celou dobu čtení mrzelo, že můj otec mi žádný takový dopis nenapsal... :)

"S námi lidmi je to někdy tak, že je horší něco drahého ztratit, než to nikdy nemít..."

IlonaSchwrz
16. března

Jedna z knih, kterou bych si s sebou vzala na pustý ostrov. A to jsem prosím pěkně na pomeranče alergická. :-)

vejik
16. ledna

Krásná, milá knížka. No a co, že je tak trochu naivní? No a co, že vnímavý (a všímavý) čtenář brzy pochopí, kam knížka směřuje a jak to všechno dopadne?
Četla jsem ji několikrát, a přesto se k ní ráda vracím. A vůbec se nestydím za to, že si nad ní pokaždé pobrečím.
Kniha člověka donutí přemýšlet nad pomíjivostí života, nad tím, že to všechno může skončit mnohem dřív, než si vůbec dokážeme představit... A přitom je v hloubi tak pozitivní.

anuska0898
26.12.2016

Krasna kniha plna pomerancu!

Lenisk@
18.10.2016

Kniha pro čtenáře od 12 let? To já, téměř dvakrát starší, jsem byla naprosto nadšená! Další z mnoha knih, která zanechá nějakou stopu, od které se nebudete moct odtrhnout, která vás donutí plakat a zároveň se usmívat, ... Zopakuji to ještě jednou, protože je to pravda, jsem nadšená!

Apollka
02.09.2016

Kniha plná porozumění a soucitu, která do vás vnese něco víc...

Aroucaria
30.08.2016

Kéž by kniha neskončila. Citlivost prýštila z každého slova ... Najednou samota nebyla tak otravná a jako vánoční dárek byla přečtená hned na Štěpána!

MartinaF
10.07.2016

Nádherný příběh o životě, o vesmíru, o lásce. Mohu jenom doporučit dál.

LordSnape
03.07.2016

Moc hezká kniha, a to i přesto, že po chvíli víte o co jde a jak to prakticky dopadne. Je tam onen typický Gaarderův rukopis i stavba děje. Myslím si však, že v dnešním světě je potřeba číst (hlavně dětem) takové příběhy, kde se oslavuje prosté lidství, naděje, láska a život jako takový, protože všichni jsme přeci jen šťastní výherci v existenční loterii.

BLeeCraleek
25.05.2016

O téhle knize mi řekla jedna známá, tak sem šla do knihovny a našla sem ji v sekci pro děti… no Přečetla sem ji jedním dechem, je fakt skvěle napsaná, ten nápad a pointa a tak, prostě super…

I_love_books
20.03.2016

Velice zajímavá kniha. Četla jsem sice i lepší, ale tato se mi také moc líbila. Zajímavé pojetí příběhu, místy velice zajímavé a dobré otázky a pojetí morálních dilemat. Ta dvojitá Ich-forma se mi líbila, příběh byl zajímavější.
Georg v něčem připomínal klasického patnáctiletého kluka, jindy zase intelektuála.
Děj mě místy pobavil, jindy dojal (ale nebrečela jsem).
Příběh je tak akorát dlouhý, bylo by zbytečné ho prodlužovat. Vše podstatné v knize je.
Knize dávám čtyři hvězdičky, je originální, pěkná a vede člověka k zamyšlení.

nikol639
29.02.2016

Nádherný citlivý příběh, který se lehce četl a ukáplo u něho i pár slz. Takhle bych do jedné věty shrnula tuhle krásnou knihu s ještě krásnějším názvem Dívka s pomeranči.

ve7gr11
24.01.2016

Kniha mě velmi zaujala. To, že skoro celá knížka bude pojatá jako dopis někomu je velmi dobrý nápad. A také ty části, kde se povídalo o vesmíru byly hrozně poutavé, dokonce když jsme dva dny po přečtení knihy jeli v noci k babičce a byl vidět měsíc v úplňku tak jsem si vzpoměla na Jana Olava a malého Georga jak se spolu dívali na hvězdy.