MilanBrabec komentáře u knih

Je to krásné, což o to, Němcová byla výtečná spisovatelka. Ale je to kniha pro úzkou skupinu zralých čtenářů, které zajímá život na vesnici v 1. polovině 19. století a dokáží si vychutnat archaickou češtinu. Nikdy jsem však nechápal, proč je to považováno za základní dílo české literatury a především proč je to vnucováno jako povinná/doporučená četba dětem...! Sám od sebe jsem během střední školy přečetl několik povídek od Němcové, tehdy se mi velmi líbila Divá Bára. Babičku jsem přečetl teprve ve svých 43 letech a jsem přesvědčen, že i pro řadu mých vrstevníků by to bylo k nevydržení. Tak proč to stále nutit dětem?! Považuji za nesmírně důležité vést děti k četbě, zvláště v dnešním roztěkaném internetovém světě, protože to posiluje soustředění, přemýšlení, analytické i jazykové schopnosti. Ale ta cesta musí být jiná, než přes Babičku. PS: Mám velmi rád J. Š. Baara a musím říci, že zvláště ve své Chodské trilogii je přímým pokračovatelem Němcové (která je zároveň jednou z postav tohoto díla), protože popisuje život na české vesnici v dobách následujících po babičce.

15 27.11.2023

Samozřejmě neuvěřitelný blábol podaný žoviálním podbízivým stylem, na který nemálo Čehonů slyší. Fascinující jsou kapitoly o tom, jak by podnikatelé měli přispívat k pozvednutí komunity, obcí a okolí, kde jejich firmy působí. Zvláštní, že s tím tak nějak sám nezačal už před lety u sebe... Kecy, kecy, kecy. Ten člověk představuje Zlo s přívlastky, jež se hodí i k "jeho" knize: banální, podlézavé, podprůměrné. Přesně takové, jaké H. Arendtová odhalila v Jeruzalémě. Lidé, kteří mu za drobky ze stolu pomáhají v jeho tažení za osobním obohacením a oddalováním nástupu do vězení (včetně ghostwriterů této brožury), mají mentalitu a morální úroveň normalizačních komunistů.

Život jednoho kovboje popsaný sledem tematických historek, prokládaných humornými vsuvkami. Autor tak zajímavou a přesto ucelenou formou skvěle vykresluje rozsáhlý a plastický obraz Divokého západu, chlapské sounáležitosti, přátelství a hrdosti. Nádhera. Jedna z nejsilnějších knih, kterou jsem kdy četl.

10 22.10.2023

Pána Prstenů jsem začal číst ve dvanácti - moc brzo. První díl je poměrně zdlouhavý, nejprve hobití tlachání, pak putování, pak další putování a další putování... Druhý pokus jsem absolvoval po dvou letech a už jsem vydržel a propadl jsem nejen samotnému příběhu, ale celému Tolkienovu světu. Jen jsem nikdy nepochopil, k čemu byla příběhová odbočka s Tomem Bombadilem.

9 11.09.2023

Nikdy jsem nechápal posvátnou úctu, která tuto knihu vždy obklopovala (dnešní děti by to asi nazvaly "hype"). Přirovnání k Andersenovi sedí - je to tísnivé a depresivní, ale nepostrádá to poetiku. Rozhodně to není pro děti, zvláště ty dnešní, pro které kniha, ovlivněná dobou, v níž vznikla, musí být strašně nesrozumitelná. Vhodné asi jen jako dobová zajímavost pro dospělé a zájemce o českou literaturu 19. století.

7 07.03.2024

Uff. Plytké pseudofilosofické "poselství" o ničem. Autor nepochybně umí navodit atmosféru magična, ale nedokáže ji ničím naplnit. Krásná, leč prázdná slova. Tlachání. Není divu, že je internet plný vtipných falešných Coelhových citátů - a jako čtenáře jediného jeho díla mne u nich rozesmívá především fakt, že to nejsem schopný rozeznat. Což mluví za vše...

7 04.10.2023

Nejlepší díl trilogie, která zde nabírá epické rozměry a myšlenkovou hloubku, příběh se košatí a objevuje se spousta nových postav.

7 11.09.2023

Příběh Túrina Turambara, pronásledovaného temnou sudbou, mě zaujal už v Silmarillionu, rád jsem si přečetl další úryvky v Nedokončených příbězích a pak jsem byl nadšen, když jsem si ho mohl přečíst upravený a dokončený Christopherem Tolkienem. Nádherná, ale veletemná tragédie. Jeden z nejzajímavějších, nejkrásnějších a nejčtivějších Tolkienových příběhů.

7 11.09.2023

Pro mne jeden z největších románů 20. století. Mládí, hudba, láska. Válka. Zralost. Hořkost. Život.

6 10.04.2024

Kniha, kterou by si měl přečíst každý Čech. Protože je to skvělé, poutavé, čtivé a přitom stručné shrnutí dějin Československa včetně odkazů na další literaturu. A protože školský vzdělávací systém se pořád nedostatečně věnuje moderní historii a 20. století a tahle jediná kniha dokáže tu mezeru ve vědomostech o nás samých vyplnit. Jen ten název je poněkud zavádějící.

5 12.04.2023

Výborná a nesmírně čtivá kniha, kterou zhltnete za pár hodin. Pouze první třetina zaobírající se Navalným a aktuálními událostmi je zbytečně dlouhá, knize to ubírá na nadčasovosti.

4 20.12.2023

Nádherný velký příběh v malých kulisách skvěle odvyprávěný na malém prostoru.

3 22.10.2023

Pán Prstenů mě nadchnul, Silmarillion ještě více, ale Hobitovi jsem na chuť nikdy nepřišel. Na to, jak je to útlá knížka, jsem měl velkou potíž se jí prokousat. A dodnes mi přijde neuvěřitelné, že někdo ten jednoduchý příběh dokázal roztáhnout na devět hodin ubíjející filmové nudy.

3 11.09.2023

Autorovo paradigma zavání psychoanalýzou a vše vysvětluje teorií vazeb (https://en.wikipedia.org/wiki/Attachment_theory), ale rozhodně to člověka přiměje k zamyšlení nad sebou samým, rodinou, přáteli i okolím. Se základním poselstvím knihy, že děti nemají vychovávat jejich nezralí vrstevníci, ale zralí dospělí, a že se rodiče mají svým dětem věnovat a naslouchat jim, lze jedině souhlasit. PS: Jinak kniha se dost obtížně čte, je to takové mělké a rozvláčné, autor je tak zamilovaný do teorie vazeb, že se neustále opakuje. Po sto stranách jsem to málem odložil, protože jsem se ještě nic pořádného nedozvěděl.

3 06.06.2023

Neskutečná legrace v podání ctihodných dobromyslných gentlemanů a jejich dobrodružství. Na struktuře knihy je znát její původní časopisecké vydání na pokračování. Ale právě to může vyhovovat čtenářům, kteří hledají rychlé a krátké rozptýlení a pobavení - přečtete si jednu kapitolu, uzavřenou historku, a můžete knihu odložit na další den.

2 06.05.2024

Devadesát tři, přesněji Čtyřikrát dvacet třináct (vtip pro franštináře), jsem musel číst nadvakrát. Během střední školy jsem přečetl Chrám Matky Boží v Paříži i Bídníky, které dodnes považuji za jeden z vrcholů světové literatury, ale tuhle útlou oslavu jakobínského teroru jsem tehdy nedočetl a vrátil se k ní až po čtvrtstoletí. Ano, Hugo je mistr slova, ale příběh, motivace postav, to všechno vázne. Daří se mu jen vystavět kontrast mezi zpátečnictvím a pokrokem, tedy spíše "pokrokem"... "Na jedné straně dluh, na druhé splatnost. Na jedné straně bezvýchodný středověký řád, nevolník, šlechtic, otrok, pán, měšťanstvo, šlechta, složitý zákoník rozvětvený ve zvyky, soudcové a kněží věrní spojenci, nesčetné svazky, státní pokladna, dávky, odúmrť, daň z hlavy, výsady, předsudky, fanatismus, královské právo prohlásit státní úpadek, žezlo, trůn, libovůle, božské právo – na druhé straně prostá věc, ostří gilotiny. Na jedné straně nerozpletitelný uzel, na druhé sekera." Brrr...

2 04.12.2023

Bolševická propaganda v textu bije do očí, ale svou kvalitu to má. Paradoxní je, že autor svým talentem připravoval spoluobčanům stejný osud - komunismus a nacismus jsou jen dvě odrůdy téhož zla. A kdyby Fučík zázrakem válku přežil, Bůh ví, zda by ho nepotkal tentýž osud z rukou jeho soudruhů. Takových pravověrných, co je za odměnu čekala šibenice, těch bylo...

2 26.10.2023

Povinnost pro tolkienovské "badatele", kteří chtějí více proniknout do hloubky promyšleného a propracovaného světa, který je díky svým příběhům a mýtům téměř živoucí.

2 11.09.2023

Zajímavý pohled fungování závislostí a jeden z jejich možných zdrojů: traumata a zanedbání raného vývoje dětí, což je na další a delší diskusi odborníků. Rozhodně má ale autor pravdu s harm reduction a dekriminalizací užívání drog. Kdekoliv k tomuto přístupu přikročili, osvědčil se. Samozřejmě, že to nevymýtí závislosti a nevyřeší všechno, ale rozhodně to snižuje jejich "společenské" náklady (zátěž pro zdravotnictví, kriminalita atd.).

2 06.06.2023

Výtečný historický román se zvládnutými reáliemi. Pro milovníky dobrodružných příběhů povinnost, pro historické hnidopichy potěšení.

2 19.04.2022