michaela2338
komentáře u knih
Dívka v ledu
Robert Bryndza
Detektivka jak má být. Dostatečné napětí, které brání knihu odložit. Osobitá hrdinka, která se zakousne a nepustí.
Medvědín
Fredrik Backman
Blackman je tradičně skvělý vypravěč, který dokonale ovládá své postavy. A v Medvědíně jich není zrovna málo. I když existují jen na papíře, jsou naprosto skutečné. Vždycky mě potěší, jak dobře rozumí ženským hrdinkám, které bývají ty nejzajímavější.
Příběh mě absolutně pohltil. Přesto bych se obešla bez závěrečné kapitoly okořeněné happyendem.
Žena v bílém
Wilkie Collins
Mělo to v sobě prvky brakového viktoriánského románu plného intrik, zlotřilých baronů a hrabat, křehké hrdinky v nesnázích a šlechetného hrdiny, který se bere za její štěstí, byť není v postavení vyjevit své city otevřeně. A pokud je snad na scéně žena odhodlaná a duchaplná, pak jistě vypadá spíše jako muž. Přesto to v tomto případě skvěle funguje a není nouze o nervy drásající napětí. Nešlo mi pořád na rozum, jak autor dokázal věrně zachytit mluvu, tu jedinečnou schopnost neříkat nic na rovinu a jen kolem všeho zdvořilostně kroužit. Tedy schopnost všech zúčastněných číst přirozeně mezi řádky. Teprve až po dočtení mi došlo, že jsem literární ignorant. Wilkie Collins totiž žil v době, o které psal. O to víc oceňuji, že jeho dílo baví i v tomto století. I když není Collins považován přímo za otce detektivky, patří k průkopníkům tohoto žánru. Jsem ráda, že jsem dala na tip Databáze.
Čajová dívka z Kolibříkové ulice
Lisa See
Pět hvězdiček dávám za první "drsnější" část knihy, než se to posunulo do sladkobolného žánru. Taky za to, že napsání této knihy si vyžádalo pečlivou a obsáhlou přípravu. A v neposlední řadě za to, že vzít všechna fakta, ta utřídit, vytřídit a neudělat z toho příručku o čaji, umí jen dobrý psavec.
Tady byla Britt-Marie
Fredrik Backman
Tohle mám na jeho knihách ráda. Na začátku si řeknete, že tuhle postavu si nemůžete zamilovat. A pak se to navzdory všemu stane.
Pán ohně
Peter May
Čínské reálie jsou fajn. Romantická linka je jako román pro ženy od Danielle Steelové. Vadí mi, když si kladu zásadní otázky dříve než postavy. Vadí mi, když se "chytré" postavy chovají hloupě. Závěr se táhnul. Byl to vůbec detektivní román nebo Harlequinka s kriminální zápletkou?
Čas zapomnění
Sharon Guskin
Mohlo by se zdát, že je dané téma příliš "nadoblačné". Kniha je však napsaná střízlivě a sluší jí to. Je to příběh o bolesti, ztrátě a věcech, se kterými se stěží dokážeme srovnat.
Čte se dobře a je v ní napětí, které brání knihu odložit.
Nestvůra z Essexu
Sarah Perry
Vše, co se píše v recenzích na přebalu knihy, je pravda. Je to tak trochu sociální román v duchu Charlese Dickense okořeněný feminismem, v němž má hlavní hrdinka něco ze slavné Elizabeth Bennetové (Pýcha a předsudek). A neříkám to s pohrdáním. Tento román stojí rozhodně za přečtení, byť se nečte snadno. Autorka dokonale vystihuje jazyk i komplikovanost vyjadřování dané doby. Nic přímočarého. Nestvůra z Essexu vyžaduje plné soustředění a angažovanost čtenáře. Tahle knížka je skvost a těší mě, že jsem se mohla do ní ponořit.
Zátiší
Louise Penny
Mám tuto sérii moc ráda. Je psána v tradici Agathy Christie a tomu nikdy neodolám. Není to jen detektivka, ale i citlivá sonda do lidské duše a mysli. A vrchní inspektor Gamache je prostě sympaťák.
Vzdělaná
Tara Westover
Pokud někdy zažívám chvíle, kdy o sobě coby rodiči pochybuji, pak ve světle tohoto příběhu se zdají všechny mé obavy liché. Je neuvěřitelné, jak šílenství jednoho člověka okořeněné fanatismem formuje dramaticky osudy početné rodiny. Stejně je neuvěřitelné, jak dokázali přežívat navzdory všem děsivým nehodám, které se řetězily, aniž by nevyhnutelně končily smrtí. Nebylo snadné tuto knihu číst, po celou dobu jsem se o mojí hrdinku bála, navzdory tomu, že jsem věděla, že přežije. Ostatně důkazem je tento příběh, který sama sepsala, i její portrét na přebalu knihy. Kdyby to byla obyčejná fikce, říkala bych si, že autor nezná míru a taky bych se pozastavovala nad opakovaně nesmyslným chováním hlavní postavy. Jenže to fikce není, ta by si přinejmenším udržovala přirozený rytmus, kdy vypjaté pasáže střídají klidnější, jež dají čtenáři čas se nadechnout. Tady takovou šanci nedostane. Chtěla jsem knihu dočíst, ale taky jsem to chtěla udělat rychle, jako když se strhne náplast. Každou další stránku jsem otáčela s napětím, ale také s nadějí, že na osudy jednoho děvčete to už bylo dost.
Tichá smrt
Peter May
Tuhle knižní sérii mám ráda, ale dostavilo se velké zklamání. Vše je od prvních stránek předvídatelné, postavy jednají hloupě, je to melodramatické, popis reálií je spíš vata, která má zaplnit stránky, protože samotný děj na to nestačí. Celé to na mě dělalo dojem práce průměrného rutinéra.
Eleanor se má vážně skvěle
Gail Honeyman
Smutné, ale takovým hezkým způsobem. Rezonuje to s mým oblíbeným Backmanem a jeho zvláštními postavami, které mohou být z počátku nesympatické, ale nakonec je máte potřebu obejmout.
Siddhártha
Hermann Hesse
"Moudrost není sdělitelná. Moudrost, kterou se pokouší moudrý sdělit, zní vždy jako bláznovství."
Tisíc podzimů Jacoba de Zoeta
David Mitchell
Za touto knihou stojí velmi pečlivé studium, které se bohatě promítlo do pořádně tlustého svazku, jak už bývá u Mitchella zvykem. Přesto příběh opět chytí a nepustí a není opominuta linka, která prochází jeho dalšími knihami. Klobouk dolů před překladatelkou.
Babička pozdravuje a omlouvá se
Fredrik Backman
Mám knihy Backmana i jeho styl vyprávění moc ráda. Tohle je pohádkový příběh pro dospělé a pokud na tuto hru přistoupíte, je to skvělé čtení. A pokud nejste drsoni a cynici, tak i v závěru docela emotivní.
Kniha zvláštních nových věcí
Michel Faber
Je těžké tuto knihu uchopit a cokoliv o ní říci. Na to má příliš mnoho vrstev. Nejspíš bude právě o tom, co v konkrétním čtenáři vyvolá. Pokud ji chcete poznat, musíte si ji prostě přečíst.
Běh času
Anne Tyler
Je zvláštní, jak knihy Tylerové čtenáře dělí na dvě skupiny. První se nechá jejím poklidným stylem vyprávění unášet, druhá knihy s pocitem nudy odkládá. Zdá se, že se v nich moc neděje, ale děje se toho spousta. Její příběhy nejsou jen písmenka tištěná na papíře, ale to co najdeme za nimi. Pro mě byl Běh času o zkušenostech z dětství, které mívají zásadní vliv na výběr našich budoucích partnerů. O tom, jak se snažíme být těmi, o kom si myslíme, že bychom měli být, aby nás mohli mít druzí rádi. O tom, jak se držíme iluze o šťastném a spokojeném životě. Někdy se z takového snu dokážeme probudit, někdy ne. Když se to ale podaří, je to návrat domů - k sobě samé.
Hotýlek na Islandu
Julie Caplin
Knihu jsem si půjčila díky kladnému hodnocení na databázi. Vyklubal se z toho turistický průvodce po Islandu a taky růžová romance, která si nezadá s Rosamunde Pilcher. Obávám se, že se nadšení nekonalo.
Anatomie lži
Dan Brown
Krátce před tím jsem četla jeho Digitální pevnost. Zdá se, že tvoří podle stejné šablony. Padouch nebyl proto žádným překvapením. Hlavní hrdinové jsou krásní, nesmrtelní, zatraceně chytří a přemůžou i cvičené zabijáky Delta Force. A k tomu všemu je americký prezident Mirek Dušín.
