Nestvůra z Essexu
kniha od: Sarah Perry
KoupitKoupit eknihu
Londýn 1893. Když mladá Cora Seaborneová ovdoví, je to pro ni spíše úleva než rána. Nešťastné manželství i život ve městě ji ubíjely (někdy až příliš doslovně), a tak pro ni pobyt na venkově v Essexu, uprostřed přírody, o níž se odjakživa zajímala, představuje novou naději na světlejší zítřky. A opravdu, pobřežní vesnici Aldwinter si hned zamiluje a najde přátele v místním pastorovi a jeho rodině. Idylku však naruší zvěsti o návratu legendární nestvůry, obřího hada, jež přichází z moře a požírá vesničany. Zatímco Cora doufá, že nalezne nový živočišný druh a vyslouží si cedulku v muzeu, pastor vidí v těchto zvěstech bludařství a odklon od pravé víry, proti nimž je třeba bojovat. Nestvůra z Essexu je román o svobodě, poznání, přátelství a lásce, o ideálech a vysokých cílech i o protikladech, které se přitahují....celý text
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/371999/big_nestvura-z-essexu-5eN-371999.jpg 3.6227Literatura světová, Historické romány
Vydáno: 2018, Argo
Originální název:
The Essex Serpent, 2016
více info...
Komentáře (85)
Kniha Nestvůra z Essexu
Kniha ma zajimavou obalku, ale to je tak asi vse. Hrozne jsem u ni trpela a nedokazala se dostat na vlnu autorcina stylu, pritom kniha mela potencional. Skoda..
Popisný román o přírodě, vědě a víře - a lidech, kteří jsou jimi obklopeni. Je to moc hezky napsané, ale opravdu velmi pomalé. Člověk musí mít dostatek času, aby si to vychutnal.
Strasna kniha. Ako keby autorka zacala pisat viacero pribehov o roznych ludoch, ale zistila, ze vsetky su prilis kratke a tak ich spojila do tohto. Mnoho pasazi (niekedy aj par viet v ramci jedneho odseku) na seba nenadvazuju a posobia zmatocne.
Postavy su do jednej nesympaticke a ich vzajomne vztahy posobia neprirodzene - presne, ako hovorim vyssie, akoby nahodne zlucene nesuvisiace pribehy.
Svojou poetikou mi to pripomenulo Lucy Maud Montgomery, ale ta nikdy netrpela tym, ze sa chce venovat desiatim temam naraz a jej knihy su lahke a snive. Toto bolo zbytocne komplikovane, lebo chcela tam byt aj romantika a najroznejsie medziludske vztahy, aj prijatie autistickeho dietata, aj socialna otazka, aj feminizmus, aj viera vs. veda ci pokrok vs. spiatocnictvo v mysleni a je z toho gulas, zavinuty do metafor a siahodlhych opisov. Vela veci je nacrtnutych len okrajovo, ved citatel si domysli, ale ked ich tam je vela, je to otravne.
Viaceri hovoria, ako im to pripomenulo viktorianske Anglicko...mne vobec. Ked citam Burlive vysiny alebo Jane Eyre, doslova citim hmlu a vietor zo slatin a taku tu typicku tajomnost, tu som citila len nudu a posledne kapitoly som len netrpezlivo prelistovala, popreskakovala vsetky tie filozoficke zamyslenia.
Ale ano, obalka je krasna, ta je vinna, ze som si to priniesla domov.
Ke čtení mě nalákala krásná obálka, ale bohužel se přidávám ke čtenářům, které kniha nebavila. Děj je podán popisně a rozvlekle a na takový počet stránek je minimální, do čtení jsem se musela nutit. Nadhozen je nespočet témat, ale výsledek, jak když pejsek a kočička vařili spolu dort. Vše je nakonec založeno hlavně na charakterech postav a jejich vzájemných vztazích, ale ouha - v podstatě žádná z těchto postav mě nezaujala a nezajímalo mě, co s ní bude. Roli zřejmě hraje i nějaká symbolika nebo metafora, kterou jsem ale nepobrala. Konec do ztracena. 50 procent a dávám dvě hvězdy, byla jsem zklamaná.
Vlastně asi rozumím tomu, že ta kniha mohla někoho nudit. Mně to pomalejší tempo nevadilo, protože ten děj ani ten ještěr/had nebyl tím nejdůležitějším. Vlastně i chápu některé nesympatie k hlavní hrdince.. někdy jsem je měla také. Ale když to vezmu v globále..pestré a zajímavé postavy a ještě zajímavější vztahy mezi nimi. Kdybychom dokázali s přátelskou úctou respektovat názory jiných lidí, byl by svět pěknějším místem. A možná kdybych tuhle knihu četla před rokem 2020, možná by mi tenhle aspekt nepřišel tak okouzlující a knihu bych odložila jako nezáživnou.
Další věc, která tam mohla trochu nadělat paseku, byl překlad.. četla jsem ji v originále a několik pasáží jsem zkusila srovnat s českou verzí.. nebylo to ono.
A taky bylo poznat, že tu knihu psala autorka, která z Essexu pochází.. asi by nikdo cizí nedokázal tak dobře popsat tu pošmournou blátivou krajinu. A ještě tak, že by mě lákalo ji vidět :-)
Takovej postmoderní mix, od všeho něco, ale nic pořádně, všechno vám bude něco připomínat, ale nezanechá to ve vás po přečtení moc stop. Paradoxně mi přišlo zfilmování lepší než kniha.
Lovecraft nařezanej Janou Eyerovou zní z voleje jako něco, čím bych si chtěl vytapetovat pracovnu. Jen kdyby to Sarah Perry nemíchala tím nejméně vlídným způsobem ever. Bez srdíčka. Bez opratí. Bez napětí. Zato s květnatými popisy prostředí a pocitů, které jsou jinak líbezně nádherný. Strašně jsem doufal, že se mi to časem začne líbit víc. Děj je totiž fajn, chirurgický i archeologický odbočky sexy, ale bohužel. A to jsem tomu do poslední stránky věřil.
Cora po smrti svého manžela odjede na venkov. Aby tam lépe zakryla, že po svém muži rozhodně truchlit nebude. A aby mohla konečně dělat, co jí skutečně baví. Ale je rok 1893 a ona je žena. Takže když odhalí důvod, proč odjela na venkov, neshledá se to s pochopením přátel, které tam potká. A jejich doporučení rodiny Ransomových, kde by Cora mohla zůstat a hledat svojí bájnou příšeru spíš působí jako "ať si holka hraje, vyklidní se v močálech, protože v tomhle stavu se v Londýně znovu ukázal nemůže". A vlastně ani u Ransomových nečeká, že bude se svojí otevřenou myslí přivítána dvakrát vřele. Zde totiž dochází ke střetu dvou úplně odlišných světů, takže než se tam Cora dostane (ona ovšem udělá to samé), i dost odsuzování. A když se ty světy střetnou...mě bylo jedno, co se bude dít dál, protože to je na tom to hlavní. Protože tahle kniha je plná protikladů hned několika druhů a rovin. A je to podáno tak, že i přestože jste zastáncem dané myšlenky, autorka umí ten opak podat tak, že druhou stranu alespoň chápete, byť nemusíte souhlasit. A to je moc fajn :)
Možná je ku čtenáři nefér, že vydavatel nevydal knihy za sebou, jak je autorka napsala, ale podle toho, čím se proslavila nejvíc. Možná bych tady potom nečetla tolik zvláštních komentářů, které vypovídají víc o tom, že lidi nevěděli, co čekat, krom toho, že v ruce drží knižní hit. Protože autorka dělá v téhle knize úplně to stejné jako v Po mně potopa. Důležité jsou postavy, vztahy mezi nimi, atmosféra a tím se nějak vybuduje příběh a ten prostě nějak "dopadne". Nebo to dopadne, jak to dopadne. Protože život taky nekončí poslední tečkou...nebudu lhát, poslední dopis Cory mi zlomil srdce, protože jsem jí naprosto chápala. Z mnohem více důvodu, protože všem muselo být jasné, že to skončí takhle. Ale spíš šlo o to, jak byl začátek knihy tvrdý a nepřístupný. A jak šel děj dál, všechno bylo takové příjemnější, přístupnější, lidštější. Že to prostě cítí s hrdiny, byť se řítí do očekávatelného konce...právě na to tam bylo těch 400 stran...
A já si hned na začátku proto říkala, že ta nestvůra rozhodně žádná neexistuje, ale je to jenom záminka pro to všechno, co se odehraje. Že je to pouze metafora změn. A pokud by tam nakonec byla, tak že bych se nedivila, kdyby se zjevila až na posledních deseti stránkách, a mezitím by její "stín" stihl zničit životy všech kolem. A všechno rozcupoval. Jak to bylo doopravdy, v knize...
Nestvůra z Essexu je kniha o věcech, na kterých záleží. O lásce, síle přátelství, rozdílech i o tom, co nás na druhou stranu spojuje. Ale především je to příběh o nás všech. Byť je začátek pomalý, je napsaný krásně, jak to jenom Sarah Perry umí, i přes tu odtažitost. A buď tam ten příběh plný velkých a důležitých myšlenek vidíte nebo ne, já jo, a vážně jsem si to užívala. Ale pokud bych měla porovnat, Po mně potopa mě stáhla do sebe o trochu víc, tedy až druhá polovina. Ale zpět, kniha se odehrává rok a v textu je krásně vidět, jak na sebe všichni lidi vzájemně působí a oni se podle toho vyvíjí. Což lze hezky vidět na dopisových pasážích a ty některé rozebírané věci. Protože tohle není na efekt. Jsou to věci, které se Will a Cora bojí říct nahlas a je mi jasné, že kdyby to jeden z nich nakonec i udělal, tak odpověď slovy by byla jiná než na papíře. To pomalé prolínání a ovlivňování jejich názorů a světů, protože jedině tam jsou skutečně upřímní. Protože papír, ten ty kolem přece nemůže zranit. To jenom činy...
Opět moc krásná obálka, jejíž detaily oceníte pouze držením knihy v ruce. Jenom mě mrzí překlad názvu knihy. Kdo četl, ví proč je "had" ze slovenského názvu vhodnější a taky blíž originálu.
Štítky
anglická literatura viktoriánská doba anglický venkov příšery, monstra zfilmováno – TV seriál
Autor a jeho další knihy
| 2020 |  Melmoth |
| 2018 | Nestvůra z Essexu |
| 2018 | Po mně potopa |
Kniha Nestvůra z Essexu je v
| Právě čtených | 9x |
| Přečtených | 288x |
| Čtenářské výzvě | 60x |
| Doporučených | 12x |
| Knihotéce | 160x |
| Chystám se číst | 185x |
| Chci si koupit | 33x |
| dalších seznamech | 2x |