mi-380 komentáře u knih

S kapitánem Exnerem jsem se dlouho míjel, dnes jsem úvodním dílem série doplnil vzdělání. Detektivka z doby, kdy se kniha tohoto žánru dala přečíst za jeden den, což se také tentokrát stalo - díky kombinaci četby s poslechem při opakovaném úklidu sněhu.
Rok 1964, politickou situaci připomínají pouze oslovení „soudruhu doktore“, prostředí archeologických výzkumů, pěkně popsané, mě přimělo nostalgicky zavzpomínat na mou studentskou brigádu při odkrývání mohyl v Poněšické oboře a navíc jsem si během řešení záhady s originálně se objevenou obětí připomenul i v TV nedávno zhlédnutý stejnojmenný film z roku 1966, svižně ubíhající, trochu až do komedie posunutý, kde se předvedla řada našich tehdejších hereckých hvězd.
80 % (zatím 211 hodnocení s průměrem 86 %).

71 15.12.2022

Ach jo, škoda, že jsem to nepřečetl dřív, to bych si to všechno lépe pamatoval. Hořejšovy knihy máme v knihovně dávno, občas prolistované, v podstatě ale čtené minimálně. Tak jsem si to teď alespoň pěkně užil s archivem ČRo, kde autorovy knihy poutavě a fundovaně, s příjemným brněnským akcentem, a s pomocí mnoha odborníků, předávají zvídavým posluchačům.
95 % (zatím 166 hodnocení s průměrem 93 %).

71 27.09.2022

Na jedné straně jsem si většinou spokojeně vrněl při očekávaných kladech, z nichž některé jsou pro mě ty typicky islandské: naléhavé téma, přirozené rozhovory, dobře promyšlená zápletka, „exotické“ prostředí, trpělivé rozkrývání případu, potměšilý humor, přesvědčivě popsané vztahy a charakteristiky postav, drama až do konce.
Na straně druhé jsem se párkrát otřepal kvůli překombinovanosti zločinů, připomínajících akce hraběte Monte Christa.
85 % (aktuálně 282 hodnotících s průměrem 88 %).

71 08.03.2021

Joe je sympatická postava, svým tělesným hendikepem občas připomene Cormorana Strikea. Michael Robotham ale na rozdíl od Joanne Rowlingové nerozvíjí své příběhy do takové šířky. Zato docela často Joea spolu s jeho Parkinsonem žene do smrtí zavánějících situací. Příběh je promyšlený, napínavý, čtivý, jen pocit opravdovosti mi občas chyběl.
85 % (zatím 188 hodnocení s průměrem 90 %).

70 20.06.2023

Isola/New york, jaro 1993, autor tentokrát současně rozjíždí celých osm příběhů a já doufám, že se některé propojí. No, nakonec z toho byly příběhy čtyři, všechny prošpikované ostrým pohledem na kriminalitu v americkém velkoměstě začátku devadesátých let, doznívající rasismus, nepřizpůsobivé komunity. Vše předvedeno na dramatických osudech jednotlivých postav. Největší akci znovu připravuje zdánlivě nepolapitelný padouch Hluchý.
Čtení napínavé, ironicky zábavné, nostalgicky smutné.
90 (zatím 62 hodnocení s průměrem 85 %).
...
Oba, běloch i černoch řítící se v policejním sedanu, vyrostli v Americe, která slibovala tavící kotel a vykládala jim báchorky o lidech všech národů, kteří budou žít spolu v lásce a míru. V té zemi svobodných lidí a domovu statečných budou muži a ženy všech vyznání a přesvědčení hlasitě pět chvály na svobodu a sklízet jantarové lány obilí.

70 22.05.2023

Josie, policistka umixovaná z očekávaných ingrediencí dnešní doby: mezi bandou zaostalých macho policajtů prodělává zoufalý emancipační boj, nemá nervy na zdlouhavé postupy a impulzivně bere spravedlnost do svých rukou, řešení svých trablů hledá často s pomocí alkoholu a sexu, cigaret by se nedotkla. Že je třeba odhalit mnoho, mnoho, opravdu mnohonásobného vraha patří k věci, stejně jako několikanásobný závěrečný looping.
Nejsem nadšen, chybu vidím u sebe. Občas jsem unaven nekonečným lovem odporných vrahů, už jsem jich spolu s knižními policisty (poslední dobou hlavně policistkami) a detektivy pochytal tolik, že by pro ně nestačila ani ta největší věznice naší humánní civilizace, kde by mohli bohatnout sepisováním memoárů a s pomocí lidskoprávních advokátů podávat stížnosti na nelidské podmínky ve vězení a porušování jejich základních práv a svobod.
Naštěstí je tu ještě babička Lisette.
65 % (zatím 1160 hodnotících s průměrem 84 %).

70 16.12.2022

Isola/New York, 1984, dva velké případy. McBain znovu přidává oproti předchozím románům stovku stránek navíc. Identifikuji většinu plusů z jeho předchozích příběhů o detektivech z 87. revíru, ale tentokrát mám dvě hlavní připomínky:
• tohle vyšetřování je podrobné už nad míru beletrie – výčty osob i věcí jsou nekonečné, občas až nudné,
• motivy trestných činů – snaha po bulvární senzaci vítězí nad pravděpodobností a smyslem pro realitu.
Audiokniha: precizní četba Jana Hyhlíka, 1997.
75 % (zatím 125 hodnocení s průměrem 83 %).

70 27.11.2022

Murakami mě vždy svým světem dospívajícího kluka a mladého muže dokáže příjemně naladit. Lásky, hudba, škola, politika, sex. Bez ohledu na rozdíly v souřadnicích a kulturách jsou naše vzpomínky do určitého bodu nečekaně podobné. Tentokrát jsme se ale rozešli už v polovině knihy, při jeho dramatickém prožívání osudové lásky. Tam se náš akord, do té doby příjemně znějící, mírně rozladil, přestože v něm zaznělo to hlavní autorovo poselství.
80 % (zatím 1605 hodnocení s průměrem 84 %).

70 12.11.2022

Audiokniha: Igor Bareš nasazuje od první věty hrobový tón, tady se asi nedá očekávat občasné humorné odlehčení.
A opravdu ne, ani jednou. Autor svého novináře promění v úspěšného pátrače, ale to mu nestačí. Jeho vývoj pokračuje, přichází rodinná tragédie a David se transformuje do tvrdého chlapa, smrtelně nebezpečného, téměř supermana, co se ze všech nebezpečí vykroutí (a je jich jako ve třech akčních blockbusterech dohromady) a úvodní záhadná šaráda přechází do řádění srovnatelného s výbuchem supernovy.
65 % (aktuálně 1051 hodnotících s průměrem 80 %).
…
Na okamžik jsem se zahlédl v koupelnovém zrcadle a nelíbilo se mi, co za člověka z něj hledí. Ale věci se změnily. Já se změnil. Teď už jsem se nemohl vrátit k tomu jaký jsem byl dřív, o to se postarali.

70 14.07.2022

Tak tentokrát bez legrace, Forsyth si posvítil na poválečnou situaci v Německu. S hlavním hrdinou nás zavádí do klubka zmijí, mezi SS kameraden, ať už se jedná o uprchlíky v Jižní Americe a v Egyptě, nebo mezi ty, kterým se podařilo uchytit v Německu, kde prorůstají systémem a znovu tahají za nitky průmyslu, policie a politiky. Autor jako obvykle dovedně šermuje skutečnými osobnostmi a událostmi šedesátých let a napínavou zápletku staví na zrůdných skutečnostech holokaustu v Pobaltí, kde nadšenými pomocníky německých velitelů byli místní antisemitské hordy. Zajímavé je, jak všichni hledají motiv pro Peterovo pátrání, pozorný čtenář ho ale zná už od začátku.
Autorův styl mě baví čím dál víc: bez sáhodlouhých rozborů citů a vnitřních běsů hlavních hrdinů dokáže tyto emoce ve čtenáři i tak úspěšně vyvolat - jednoduchým a jasným polodokumentárním popisem událostí, přičemž se skoro nevzdaluje od reality.
90 % (jsem hodnotící s pořadovým čísle 413, dosavadní průměr je 89 %).
…
Na východní frontě byli němečtí vojáci hnáni do neuvěřitelně krvavého boje s Rusy. Tito vojáci neměli vybojovat vítězství, ale odklad, který by esesákům dovolil dokončit plány na útěk. Německá armáda měla za zády SS, jež střílela a věšela vojáky, kteří si po utrpení daleko přesahujícím meze normálního nasazení dovolili ustoupit.
Rukama esesáků takto zemřelo tisíce důstojníků a vojáků wehrmachtu.
Šéfové SS věděli, že válka je prohraná, přesto ji ještě šest měsíců protahovali.

70 03.05.2021

Na Islandu přituhuje. Alespoň knihy autorky to naznačují. Postupně přibývá pesimistický a tragický tón, mizí humor. Islanďané jsou tentokrát většinou představováni jako lidé nepříjemní, nepřející, škodolibí, leniví, pomstychtiví, vztahovační, ublížení, a hlavně ubližující druhým. Podivně neprofesionálně působí i vztahy mezi policisty, kde pomsta uražených dlouho převažuje nad řešením případu. Co se týká detektivky, pak spokojenost. Záhady přibývají, napětí roste, motivace pachatele působí logicky. Smutné téma šikany je nekonečné, připomínání průběhu a tragických následků je sice nepříjemné, ale důležité a nezbytné.
Audiokniha. Klára Cibulková čte hezky srozumitelně, od začátku nasazuje ostrý, vyčítavý až nesnášenlivý tón, který často přechází do čehosi, co v mých představách připomíná výslechy gestapa (když se ke slovu dostává Huldar).
80 % (aktuálně 194 hodnocení s průměrem 87 %).

70 15.03.2021

Tentokrát tak trochu forsythovský mezinárodní kriminální thriller, přesouváme se z Londýna do Bagdádu, Istanbulu, Washingtonu a dalších míst. Joea v hlavní roli vystřídal jeho kámoš exdetektiv Ruiz, který objevuje dívenku Holly - předobraz hodné a zlobivé holky z autorovy nové série. Kniha čtivá, zábavná, dlouhá, překombinovaná, přeplněná postavami a zločiny mnoha oborů (krádeže, terorismus, finanční podvody, vraždy a určitě jsem na něco zapoměl).
...
Kdo říká, že jsou účetní nudní?
Říkáš, že jsem nudná?
Ne
Tak co říkáš?
Říkám, že jsi geniální, krásná, inteligentní, schopná a úžasná.
A nudná?
Jsi nejvíc sexy počtář, který kdy přejel přes čísla pravítkem. Rád se budu na tvůj sešit koukat každý den.
Bylo to tak těžké?...
80 % (zatím 458 hodnocení s průměrem 90 %).

69 07.08.2023

Tajemství založené na neustálém lhaní a nepravděpodobných situacích (jako obvykle u této autorky), tentokrát navíc se záplavou matrjošek. Zpočátku slušné napětí, záhady se ale brzy zdánlivě vyjasňují, autorka se začíná opakovat, pletichy se přesto stupňují, nedůvěra sálá z každé osoby, ale už v polovině jako by kniha ztratila dech. Naštěstí se potkáváme jen s pěti významnými postavami, takže se v ději nedá ztratit, v poslední čtvrtině navíc kniha znovu nabírá spád a spolu s dvěma hlavními hrdiny, psychicky mírně narušenými, vstupujeme do překvapivého a neuvěřitelného finále.
Zvládnuto hladce díky audioknize, četli Tereza Dočkalová a Martin Pechlát, procítěně a s velkou schopností dramatizovat i tam, kde se nic nedělo.
75 % (zatím 1502 hodnocení s průměrem 72 %).

69 29.04.2023

Válka v přímém přenosu, dokumentární detaily, ryzí krutost, deformace normálního života. Při čtení podobných knih si stále kladu otázku: Proč?
95 % (zatím 249 hodnocení s průměrem 89 %).

P.S.
Proč si to ti válkuchtiví politici nevyřeší mezi sebou? Proč nejdou sami do první linie?
Sláva? Peníze? Víra? Ideologie? Národ? Šílenství? Fanatismus? Imaginární čára zvaná hranice, často kdysi nesmyslně načrtnutá?
Německé tanky před Moskvou, za tři a půl roku sovětské tanky v rozbombardovaném Berlíně. (Před tím Napoleon s armádou 675 000 mužů ve spálené Moskvě, z nich přežilo 10 000 bojeschopných, když za rok Rusové obsadili Paříž). Snad se to nebude opakovat, snad někdo dostane rozum, tentokrát by to s prémiovým závěrečným velkolepým ohňostrojem neřízené řetězové reakce dopadlo mnohem hůř.

69 22.02.2023

Upozornění na skutečnost, že v polské justici pracují (i) celkem drsné a sexuálně zdatné postavy. Naši východní evropští bratři od Pobaltí přes Polsko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, a dál, a dál, mě (na rozdíl od doby před revolucí) zajímají čím dál tím víc. Společné poválečné osudy ve sféře sovětského vlivu se nedají tak snadno vymazat.
Zdánlivě pevnou ruku katolické církve odpálila autorka daleko od soudních síní a předsíní a ponechala z ní jen mírný závan machismu. V čem se ale její detektivka naprosto vymyká mé představě o religiózním Polsku jsou přímočaré popisy sexuálních scén. Tady je autorka evidentně ve svém živlu. Osvěžujícím prvkem téhle originální exkurze k sousedům je bleskové střídání ich formy ve stylu nekonečného ping pongu mezi dvěma hlavními postavami s ostrými smeči i údery mezi oči a hlavně pod pás, přímo do… ehm.
70 % (aktuálně 575 hodnotících s průměrem 83 %).

69 11.09.2021

Komisař Dupin, epizoda 4 – další dokonalá reklama na Bretaň, dokonce vše podstatné pro lidstvo má prý původ v Bretani. Odborníci na Járu Cimrmana by to jistě vyvrátili bod po bodu.
Druidové, propojení posledních šesti keltských komunit, jejich bohatá historie a navíc ústřice, další bretaňská pýcha, to vše vede svérázného komisaře k překvapivému finále.
Příjemný a pohodový návrat mezi „své“.
85 % (aktuálně 90 hodnocení, průměr 86 %).
…
Během uplynulých týdnů Riwal testoval znalosti svých kolegů pomocí kvizových otázek; o poledních přestávkách se za tím účelem shromažďovali všichni zaměstnanci komisařství. První monumentální stavba v lidských dějinách? Nikoli, nebyly to egyptské pyramidy, jak by se někdo mohl domnívat, nýbrž pětasedmdesát metrů dlouhá kamenná hrobka v Bretani: Cairn de Barnenez. Kdy vznikla? 4500 let před Kristem. Takže o 2 000 let dřív než zmíněné pyramidy!...
…
I na Dupina to udělalo dojem. Věděl už, že pro Bretaňce je minulost stejně reálná jako přítomnost a události, k nimž došlo například před pěti sty miliony let, mají stejnou platnost jako to, co se děje dnes. Bylo by nanejvýš nespravedlivé a egocentrické považovat současnost, která je pouze náhodně zvoleným bodem v nepřetržitém kontinuu času, za významnější než ostatní doby, a to jen proto, že se v ní nacházíme my.
…
„Keltské bratrstvo, mezi Shelter Houses a Abris du Marin existuje úzké spojení.“ Tohle bylo jedno z velkých témat bretaňských lekcí jeho sekretářky v poslední době: Interceltisme, propojení různých evropských oblastí, v nichž dnes žijí miliony potomků Keltů, a ti se teď konečně mohou opět sblížit! Skotsko, Irsko, Wales, Cornwall, ostrov Man a Bretaň. „Šest keltských národů“, jak se samy označovaly. Miliony nositelů tři tisíce let staré, velké a hrdé civilizace! Říše, která v době svého největšího rozmachu, ve 3. století před Kristem, zahrnovala téměř celou Evropu (Bretaň byla keltská již od 8. století před Kristem!). Rozprostírala se od britských ostrovů přes Galii až do Španělska a Portugalska, po celé délce atlantského pobřeží, na východě zahrnovala dnešní Česko, Slovensko, Polsko, Srbsko a Chorvatsko.

69 27.08.2021

Manželka ji nesnáší, dcera, studentka filmové vědy, ji nesnáší, já ano. Připadá mi, že filmové role zvládá přesvědčivě. Zajímat se o magazín Elle by mě jen tak nenapadlo, tak teď z něj budu znát alespoň něco. Knihu mi čte sama Aňa a provádí mě svým umělecko-ženským světem. Ten svět je pro mne takový… no, očekávaný. Autorka čte a vypráví stejně jako když hraje, je to další její podařená role. Občas vtipný postřeh, občas mírné ušklíbnutí, něco ze života, z rodiny, mrknutí, převládající pozitivismus. Zajímavý zážitek, u mne si Aňa tímhle dílkem nepohoršila.
75 % (1571 hodnocení, dosavadní průměr 71 %).

69 26.11.2020

V hospodě po tenisu nás personál zval na vepřové hody. To mi připomnělo dávno přečtený titul, jehož obsah už jsem si moc nepamatoval. Takže hurá na Agathu.
Máme sice v knihovně kompletní černou řadu, ale tentokrát preferuji poslech během předem prohraných večerních chodeckých závodů s mým čtvernožcem. Pavel Soukup četbu zvládá perfektně, za tři večery bylo jasno.
Nejslavnější detektiv řeší zajímavý případ, slibuje najít pravdu o tragédii, která se stala před šestnácti lety. Román je originálně a logicky poskládán:
Úvod – nastolení problému.
První díl – Poirot navštěvuje a zpovídá všechny zainteresované, od svědků přes vyšetřovatele až po lidi od soudu.
Druhý díl – Poirot čte vzpomínky, které mu sepsalo pět svědků/podezřelých/prasátek.
Třetí díl (to už jsem držel v ruce knihu) – dostaneme ještě pár informací, prasátka jsou svolána a šedé buňky slavného detektiva všechny (samozřejmě včetně mě) překvapují, jako obvykle.
Paní Agathu obdivuji, její konstrukce příběhů, neotřelé nápady a dobové postřehy jsou zábavné, úsměvné, občas geniální.
Po letech přidávám jednu hvězdičku: 90 % (614 hodnotících je aktuálně na shodném průměru).

69 13.01.2020

Velká cesta, velké dobrodružství, velké přátelství, velké útrapy, velká láska a hlavně velké poslání. Úžasný čtenářský zážitek, poutavé vyprávění. To vše v nemilosrdné realitě Anglie a Persie jedenáctého století. Východní říše byla sice už za svým největším rozkvětem (divoké seldžucké hordy byly na dosah a muslimská víra začínala utahovat šrouby), ale zaostalá křesťanská Evropa měla ještě stále co dohánět. Noříme se do doby, kdy židovský lékař poučuje křesťana o křesťanství, kdy perská lékařská škola, v čele s muslimskými kleriky pronásledovaným (pro údajnou herezi a ateismus) muslimem Ibn Sínou - Avicennou, vytyčuje směr moderního lékařství a židovští žáci jsou tam nejlepšími studenty.
Klasický epický román plný tragédií je naštěstí příjemně rozjasněn humanitou a osudovým posláním hlavní postavy.
100 % (aktuálně 1479 hodnocení s průměrem 93 %).
…
Když bez dechu a s pícháním v boku doběhl k Engglestanovým stájím, uviděl neznámou stařenu, jak otírá hadrem právě narozené dítě. Ve stáji byl výrazně cítit koňský hnůj a matčina krev. Maminka ležela na podlaze; měla zavřené oči a bledou tvář...

69 05.12.2019

Pokud bych se považoval za černý střed terče, byl jsem románským autorem zasažen naprosto přesně, ač jsem podle genealogie slovansko-germánsko-ugrofinsko-keltský bílý Středoevropan. Tajemné postavy, střídání vypravěčů, střídání forem, záhadná úmrtí, starofrancouzský šarm, to vše ještě ke všemu soustředěno do Giverny, jedné z nejvýznamnějších líhní impresionismu s proslulou vodní zahradou Clauda Moneta. Prostě dokonalý terč s pěti dobře mířenými trefami uprostřed.
95 % (zatím 364 hodnotících, průměr je 80 %).

P.S.
Příspěvek číslo 1000

68 27.10.2023