mi-380
diskuze u autorů
Po přečtení třetí knihy ze série o rodu Courtney přidávám autora mezi oblíbené a čtenářům DK nabízím chronologický přehled všech románů z této řady s uvedením doby hlavního děje (objeveno na wiki, doplněno a upraveno):
01. Birds of Prey (Dravec) – popisuje 60. léta 17. století (vydáno roku 1997)
02. The Golden Lion (Zlatý lev) - 1670 (2015) (spoluautor Giles Kristian)
03. Monsoon (Monzun) - 90. léta 17. století (1999)
04. The Tiger's Prey (Kořist) - 1700 (2017) (spoluautor Tom Harper)
05. Blue Horizon (Modrý horizont) - 1730 (2003)
06. Ghost Fire (Tajemný oheň) – 1754 - 1759 (2019) (s Tomem Harperem)
07. Storm Tide (Divoký příliv) - 1774 (2022) (s Tomem Harperem)
08. Nemesis (Nemesis) – 1794 – 1806 (2023) (s Tomem Harperem)
09. When the Lion Feeds (Když loví lev) nebo (Na život a na smrt) – 1860 – 1890 (1964)
10. The Triumph of the Sun (Triumf slunce) - 1880 (2005) - crossover se ságou Ballantyneů
11. King of Kings (Král králů) - 1887 (2019) (s Imogen Robertson) – crossover se ságou Ballantyneů
12. Sound of Thunder (Hromobití) – 1899 – 1906 (1966)
13. Assegai (Kopí osudu) – 1906 – 1918 (2009)
14. The Burning Shore (Pobřeží v plamenech) – 1917 – 1920 (1985)
15. A Sparrow Falls (Ptačí vodopády) – 1918 – 1925 (1977)
16. War Cry (Nad propastí) – 1918 - 1939 (2017) (s Davidem Churchillem)
17. Power of the Sword (Síla meče) – 1931 – 1948 (1986)
18. Courtney's War (Kobaltové nebe) - 1939 (2018) (s Davidem Churchillem)
19. Rage (Běsnění) - 50. a 60. léta (1987)
20. Legacy of War After (Temné dědictví) – po WWII (2021) (s Davidem Churchillem)
21. Golden Fox (Zlatá liška) – 1969 - 1979 (1990)
22. A Time to Die (Čas zemřít) - 1987 (1989)
Zaujal mě Kemelmanův rabín Small v detektivce „Rabín v pátek zaspal“. Zde na DK jsou aktuálně pouze dva romány této série, víc jich asi u nás nevyšlo. Autor s tímto originálním poirotovským hrdinou v hlavní roli vydal celkem 12 knih:
Friday the Rabbi Slept Late – 1964
Saturday the Rabbi Went Hungry – 1966
Sunday, the Rabbi Stayed Home – 1969
Monday The Rabbi Took Off – 1972
Tuesday the Rabbi Saw Red – 1973
Wednesday the Rabbi Got Wet – 1976
Thursday the Rabbi Walked Out – 1978
Conversations with Rabbi Small – 1981
Someday the Rabbi Will Leave – 1985
One Fine Day the Rabbi Bought a Cross – 1987
The Day the Rabbi Resigned – 1992
That Day the Rabbi Left Town – 1996
(seznam z wiki)
Přehled všech textů o Baklym podle chronologie jeho světa (z webu MZ-fans):
01. Cizinec (povídka v knize na Křídlech tornáda)
02. Pasák (sborník Čas žít, čas zabíjet)
03. Fanoušek (vedlejší postava, příběh v knize Ostří oceli, setkání s Koniášem)
04. V temnotě (Čas žít, čas zabíjet)
05. Bez slitování (román)
06. Návrat zabijáka (kolibřík – knížečka velikosti tabatěrky a kniha Armáda)
07. Anděl bez slitování (kolibřík, Armáda)
08. Krátká zastávka na dlouhé cestě (krátká povídka, Pevnost, Armáda)
09. Holýma rukama (kolibřík a Armáda)
10. Inkognito (kniha Armáda)
11. Hon za rudou hvězdou (Čas žít, čas zabíjet)
12. Do morku kostí (Čas žít, čas zabíjet)
13. Hledání smrti (román)
14. V objetí smrti (román)
15. Zabiják čarodějů (Čas žít, čas zabíjet)
https://zpravy.tiscali.cz/cesky-cyklista-ktery-objevil-poustni-manhattan-a-radil-cisari-296617
Romány o zločinu v bratislavském Našem Městě od Dominika Dána mě baví. Dokonce tak, že když jsem byl tento týden na skok v Bratislavě, prolezl jsem samozřejmě turistická lákadla nahoře i dole, dal si porci pořádných halušek v liptovském stylu (kde je najdu jsem musel vygooglovat, protože bratislaváci prý na halušky moc nejsou), jednou z hlavních akcí ale byl příjezd tramvají na stanici Mariánská, kde se v ulici Špitálská nachází budova U dvou lvů – sídlo policejního ředitelství a tedy i fiktivní party detektivů kolem Krauze. Budova tam opravdu je, je pěkná, mírně ošuntělá a lvi náležitě monumentální.
Václav Vlk st.:
Dnes již zapomenutý mimořádný africký politik Kwame Nkrumah razil heslo, jak mi pravil docent Evžen Menert, autor knihy "Na západ od Londýna", když jsme společně pracovali mezi transmisemi v Tibě, továrně vybavené technikou z roku 1912. Kwame Nkrumah mu prý říkal:
"Chci-li, aby byli z nadaných studentů, které posíláme do zahraničí, kovaní komunisté, posílám je do západních států. Chci-li z nich mít zastánce demokracie a svobody, posílám je do východního bloku.
http://neviditelnypes.lidovky.cz/politika-jablko-od-stromu-strom-od-jablka-f1o-/p_politika.aspx?c=A140515_230721_p_politika_wag
Autor při vydávání svých knih skáče časem dopředu, dozadu. Pro ty, kdo by chtěli číst chronologicky, jsem vytvořil novou sérii: Naše Mesto - chronologicky. Je to vlastně aktualizovaný přehled uživatele kozo.roh, ten vychází z webu, kde bylo seřazeno 24 titulů. Nedávno se seznam objevil i na wikipedii.
Po 36. knize (Reminiscencie, červenec 2023) to vypadá nějak takto (letopočet v přehledu znamená datování hlavního příběhu):
01. Uzol (1988)
02. Básnik (1988)
03. Nežná fatamorgána (1989)
04. List zo záhrobia (1990)
05. Mucha (1990)
06. Beštia (1990 - 1992)
07. V tieni (1991)
08. Bremeno minulosti (1991 s návratem do 1985)
09. Mucholapka (1991)
10. Rudý kapitán (1992)
11. Krv nie je voda (1992)
12. Tajomný závoj (1993)
13. Smrť na druhom brehu (1994)
14. Korene zla (1994)
15. Cigaretka na dva ťahy (1995)
16. Mačacia stopa (1995 s návratem do 1985)
17. Dáma kontra strelec (1996)
18. Popol všetkých zarovná (1996)
19. Nehanebné neviniatko (1997)
20. Na podpätkoch (1998)
21. Jednou nohou v hrobe (1998)
22. Cela číslo 17 (1998)
23. Žiješ iba dvakrát (1999)
24. Nevieš dňa, nevieš hodiny (2000)
25. Nevinným sa neodpúšťa (2001)
26. Sára (2002)
27. Hriech náš každodenný (2002)
28. Studňa (2002)
29. Knieža Smrť (2003)
30. Kožené srdce (2003)
31. Kráska a netvor (2008)
32. Reminiscencie (2008 s návratem do padesátých let)
33. Noc temných klamstiev (2009)
34. Venuša zo zátoky (2009)
35. Pochovaní zaživa (2009)
36. Klbko zmijí (2009)
Miloš Šuchma:
Také Karel Kryl zajel do Ottawy ještě jednou, počtvrté 10. dubna 1988 a do knihy napsal: „Tak už nejsem zasloužilej – a ještě ne umrlec. Požírám hltavě klobásu v Ottawě. Poštvrtý a nenaposledy. Karel.“
Bohužel bylo to již naposledy, protože někdy v únoru 1994 jsem mu psal, aby přijel. Asi týden před jeho smrtí 3. 3. 1994 jsem obdržel od něho radostnou zprávu, že se těší a že přijede. Bohužel už nikdy nepřijede. Byl to výborný zpěvák, básník a kamarád.
https://www.minulost.cz/cs/z-knihy-niceho-se-stala-kniha-vseho
Miloš Šuchma:
Zdeněk Mlynář, v roce 1968 tajemník a člen předsednictva ÚV KSČ byl předním teoretikem pražského jara. Pamatuji si na jeho vystoupení na besedě Klubu angažovaných nestraníků (KAN) v roce 1968, kde měl pravděpopdobně úmysl, aby KAN se stal členem Národní fronty a tak byl pod kontrolou KSČ, na což KAN nikdy ale nepřistoupil. Zdeněk Mlynář byl spolužákem Gorbačeva na moskevské univerzitě, v listopadu 1968 ale ze všech funkcí odstoupil, v roce 1970 byl vyloučen z KSČ, podílel se na formování opozice proti Husákovu režimu, a byl jedním z iniciátorů a signatářů Charty 77. Je autorem knihy Československý pokus o reformu 1968 a jedné z nejúspěšnějších exilových knih Mráz přichází z Moskvy.
Zdeněk Mlynář se v Ottawě zastavil u příležitosti pozvání do USA a Kanady k sérii univerzitních přednášek a konzultací. Využil jsem tedy této příležitosti a přes Radoslava Seluckého, který učil na Carletonské univerzitě jsem domluvil jeho přednášku na univerzitě, kterou jsem 18. dubna 1982 moderoval.
Nemohu říci, že Zdeněk Mlynář by byl můj oblíbený politický typ, vzhledem k jeho komunistické minulosti, nicméně musím uznat, že jeho snaha po invazi v roce 1968 se angažovat v demokratických snahách se nedá odepřít. Do knihy se mně pod pozvánku na univerzitní besedu jen podepsal, aniž by cokoli připsal, asi z důvodů některých otázek, které mu možná byly nepříjemné.
https://www.minulost.cz/cs/z-knihy-niceho-se-stala-kniha-vseho
Miloš Šuchma:
Psycholog a sociolog Evžen Menert byl v Ottawě 18. ledna 1980 a napsal: „Srdečný dík za příjemný (povídací) večer.“
My jsme si povídali při skleničce whisky dlouho a sdělil mně svůj příběh: pracoval v ČSAV jako vědecký pracovník a byl vedoucím oddělení v době počátku normalizace. Nejdříve mu řekli, že se jim nezdá jeden jeho zaměstnanec a že tedy ho musí propustit. Když mu pak řekli, že další zaměstnanec je nevyhovující, oponoval, že je kvalitní pracovník a že s tím nesouhlasí. To ho stálo místo vedoucího a posadili ho do rohu místnosti, aby nepřekážel. Pak ale podepsal Chartu 77 a tak ho vyhodili. Přátelé mu dohodili místo skladníka v jedné restauraci kam chodil primátor Prahy na obědy v domnění, že tam bude v úkrytu. Protože závozníci skládali basy piva a nápojů plných i prázdných na chodník, primátor si stěžoval, že to působí neesteticky a tak Evžen Menert musel všechny basy překládat sem a tam, takže byl každý den vysílen touto prací, vedle toho, že závozníci složili piva a pak zjistil, že jich tam třeba 50 chybělo, takže je musel doplatit. Nakonec zvolil místo kotelníka, kde kolegové měli pro něho pochopení, ale StB si ho zvala na schůzky, ve kterých mu vyhrožovala, že pokud bude v disentu pokračovat, že to bude mít následky i pro rodinu včetně děti, které se nedostanou na školu. Takže nakonec jim navrhl, že by z této země rád odešel, aby jim nedělal problémy. To mu bylo nakonec povoleno a tak dostal místo univerzitního profesora v Holandsku, které ho vřele přijalo.
https://www.minulost.cz/cs/z-knihy-niceho-se-stala-kniha-vseho
Děj tří Arnaldurových knih probíhá souběžně ve stejné době: zatímco Erlendur řeší ve Východních fjordech záhadná zmizení v románu Chlad, Elínborg hledá vraha mladého muže v románu Oběť a Sigurdur Óli vyšetřuje smrt mladé vyděračky v románu Propasti. Ve všech případech se hlavním hrdinům dostáváme hlouběji do soukromí, a to mnohem víc než v předchozích knihách.
V roce 1992 mu vyšla v nakladatelství Vltavín Týn nad Vltavou kniha politických komentářů z porevoluční doby s názvem Šup do kabátu. Kniha nemá ISBN, takže ji není možné zařadit do databáze. Obálka a ilustrace knihy: Jan Bernát, grafická úprava: M. Humhal.
Cituji z Reflexu číslo 37/2014, strana 55:
V.B.: V roce 2009 vyšel špionážní thriller Ochlazení. ...Podle mých informací jste autorem vy. Je to tak?
M.Ž.: ... Dokud jsem loajální státní úředník, tak na tuto otázku nemohu odpovědět jinak než "bez komentáře".
V.B.: Můj komentář je, že si vaši odpověď překládám, že jste skutečným autorem vy.
M.Ž.: Snad se ten autor, možná to bude zanedlouho, ke svému autorství jednou přihlásí.
(Rozhovor Viliama Bucherta s Michaelem Žantovským)
Přehled všech textů o Koniášovi podle chronologie jeho světa (vycházím z neúplného seznamu, který je na konci knihy Muž na stezce):
01. Až na dno (povídka) - rok 377 staré éry
02. Cherchez la Femme (novela) - 379
03. Štěstí z pekla (p) - 380
04. Lovci odměn (p) - 380
05. Hra špinavců (p) - 382
06. Fanoušek (p) - 385 (setkání s Baklym)
07. Na válečné stezce (p) - 386
08. Smaragdová hora (p) - 390
09. Na ostřích čepelí (román) - 394-395
10. Pouštní škorpion (n) - 395
11. Špatná investice (p) - 397
12. Drsná hra (n) - 397
13. Vysoký příliv (p) - 398
14. Vlk samotář (r) - 398
15. Konec vlka samotáře (n) - 399
16. Cesta domů (n) - 400
Jeho dobrodružné fantastické nápady mě provázely od mých čtrnácti let a ještě teď si kompletuji sbírku Tarzanů a Johnů Carterů.