Arnaldur Indriðason

islandská, 1961

Diskuze (4)

Přidat příspěvek

zuzana-koubkova
19.11.2021

Zvláštní knížka, mimořádné prostředí, zajímavý příběh. Trochu moc divných náhod... a - pozor spoiler!!! - konec mi nepřišel vůbec nejednoznačný...

mi-380
25.12.2016

Děj tří Arnaldurových knih probíhá souběžně ve stejné době: zatímco Erlendur řeší ve Východních fjordech záhadná zmizení v románu Chlad, Elínborg hledá vraha mladého muže v románu Oběť a Sigurdur Óli vyšetřuje smrt mladé vyděračky v románu Propasti. Ve všech případech se hlavním hrdinům dostáváme hlouběji do soukromí, a to mnohem víc než v předchozích knihách.


astroweb
06.03.2015

Indridason se mi zalíbil od první knihy, kterou jsem přečetl, Dech smrti, pak už následovaly další s komisařem Erlendurem i bez něj. Všechny jsou zajímavé, nejsou to napínavé detektivky, je to hluboký ponor do psychologie postav. Díky jemu jsem se začal zajímat o Island tak, že jsem si znovu přečetl Součkovu Cestu slepých ptáků a Vernea Cestu do středu Země.

evelinaevelina
14.03.2013

Mám ráda Islan, fascinuje mě, není tedy divu, že jako první ze severských krimi, jsem začala číst knihy psané Islanďany. Indridason je nyní dost populární, ale narozdíl třeba od Nesba on mě dokázal oslovit víc. V jeho detektivkách vidím totiž Island, neromantický, osamocený, často truchlivý, ale i zarputilý. Islandskou náturu vidím v jím vytvořeném komisaři Erlendurovi. Právě proto, že jeho styl vystavění příběhu, způsob vyšetřování, prolínání s historií a současnými problémy Islandu a povahu Erlendura nemoho k nikomu přirovnat, se mi zdá jako spisovatel vynikající. Nepřibližuje ve svých knihách jen případy, ale celý Island.