Hrob v ledovci

16.03.2023

(SPOILER) Stojím proti síle utajené americké armády, která už vyřídila mého bratra a jeho přítele, aniž by okem mrkla. Přesto se přísně na místo shromáždění vydám taky, protože prostě proto, abych
Je to jediná možnost jít naproti jasné likvidaci z pohnutek
ani nevím. Prostě jdu na Vatnajokull, protože nemám ráda ani chození po přírodě, proč si nevylézt na ledovec do náruče těch, kteří mě chtějí sejmout, zničit, zneškodnit. A ještě s sebou vezmu týpka, o kterého jsem ztratila kdysi zájem, abych neklesla v očích spoluobčanů. Možná kvůli tomu jej do toho zatáhnout. Abych se jej zbavila netuším co dělám. Prostě jen tak náhodně generuji řešení, abych vběhla do ještě větších průserů a udržela vaši napjatou pozornost. Oni si taky nevedou nejlíp. Teda vedou, každý jim stejně sežere všechno co vyblijou z úst. Stačí zmínka o čemkoli a každý se posadí na prdel a sklapne hubu, jako trouba ve sklepě Kevina MccAlistra. Island of lost souls od Blondie nakonec.

14.01.2022

Kristin pracuje na ministerstvu na Islandu. Její mladší bratr Elías se vydá na místní ledovec. Odtud jí volá, ale hovor je přerušen s tím, že jsou na místě vojáci. Jde o americké vojáky, kteří mají tajný úkol související s havarovaným německým letadlem z 2. světové války. Ti nechtějí žádné svědky, a tak vypátrají, že poslední Elíasův hovor byl právě s Kristin. A rozhodnou se ji zlikvidovat. Ta ale vyvázne a rozhodne se zjistit, co se děje.

Kniha je plná akce a konspiračních teorií od židovského zlata po Hitlerovu smrt.

Knihu jsem četla v rámci Čtenářské výzvy Databáze knih. Nebyla špatná, ale sama bych se do ní nepustila.

04.12.2020

Není to špatné, když odhlédnu od nepravděpodobných motivů, na kterých celý příběh stojí. Hrdinka je nechtíc vtažena do bezohledné akce amerických speciálních jednotek, postupně se z ní stává superžena, která vytře zrak američanům i islandské policii. Napsáno velmi čtivě, příběh má spád, krev, emoce, napětí, navíc se odehrává v atraktivním prostředí Islandu, kde si všichni mile tykají. Na několika místech je akcentován rozporuplný vztah místních k americké vojenské základně.
Jenom je to celé až moc přitažené za vlasy.

26.03.2020

Četla a přečetla, chvilkami to mělo spád, ale chvilkami takové nereálné. No, teď mi ani nevadilo islandske tykani. Není to kniha kterou bych si přečetla znovu, autor má i lepší díla.

08.10.2019

Autor ukázal, že umí napsat i něco jiného, než poklidné detektivky s Erlendurem a jeho kolegy. Vytáhl na nás v pěkné islandské přírodě napínavý thriller se špionážním/politickým motivem a s napjatými scénami!

08.10.2019

Indriðason umí nejen výborné erlendurovské detektivky, tentokrát se blýskl i svižným špionážním thrillerem. V hlavní roli je správná islandská neohrožená, skoro až bondovská, dóttir a v epizodních rolích se mihne i sám velký Erlendur se svým Watsonem Sigurdurem Ólli. Skvělá je charakteristika celosvětového působení amerických vojenských sil i popis systému manipulace veřejného mínění.
75 % (78 hodnotících je na průměru 81 %).

27.07.2018

Nejsem příznivec konspiračních teorií, ale příběh mě bavil. Po knížce jsem sáhla kvůli nedávné návštěvě Islandu, který mě naprosto uchvátil. Objížděli jsme i ledovec Vatnajoekull, proto jsem si to mohla i živě představovat. Potěšilo mě, že i to (již zmiňované) tykání mi nevadilo tolik jako u knížky Jezero, kvůli kterému jsem ji odložila, jelikož jsem se ztrácela v postavách. Určitě další islandskou zkusím.

09.07.2018

Trochu kostrbaté podání, navíc fakt nerada konspirační teorie, přesto však za čtyři hvězdy, tož tak.

27.05.2017

uplne iny styl ako tahavy erlendur, autor zabrusil do spionaznych thrillerov, pekne to odsypa, akcia.. mal by sa tohto stylu pisania drzat.

16.05.2017

Četla jsem v říjnu 2011. Podle mých poznámek:
Detektivka. Čte se jedním dechem.
Zase váhám, co je pravda a co fikce.

09.05.2017

po přečtení vás napadá - opravdu tam žádné letadlo nespadlo ??? ...asi ani, ale určitě ne zmíněný Junkers...opět kulisy divoké a záludné přírody, ledovce, které si staletí jedou po svém, a co spolknou, třeba někdy opět propustí z hlubin....
knížka trochu jiná než série s Erlendurem (líbilo se mi zapojení policistů v maličké epizodní roli - snad abchom na ně nezapoměli :D kde se blýskli svérázným smyslem pro humor i svojským přístupem k vyšetřování ) špionážní thriller ... manipulace s médii, se světem...taková to témata nemusím, ale knížka se četla skoro sama, takže zjevně to Indridason umí ...
hlavní hrdinka uniká zabijákům ze speciálních jednotek aby se dozvěděla pravdu...její bratr Elías nakonec taky přežije (což mě potěšilo, mám ráda aspon zpoloviny šťastné konce). I když máme sadistického výslecháře,, není krutost opět zbytečně zdůraznována a rozpitvávána.
A poslední kapitola třešnička na dortu ...za mě pěkných 5 !

03.05.2017

Moje první kniha od tohoto autora. Má to spád,děj i nápad,líbí se mi zpracování.
V komentářích ostatních čtenářů jsem se dočetla,že tato nějak vybočuje z jeho běžného stylu,takže se poohlédnu po další,abych si to ověřila.
Co se téhle týče-"u mě dobrý"

10.03.2017

Nečetl jsem od Arnaldura nic špatného. I toto byl slušný kousek.

01.09.2016

Nejde ani tak o detektivku, jako spíš o thriller. Musím říct, že se mi to docela líbilo, mělo to spád, nápad, zajímavé bylo i prostředí islandských ledovců atd.
Jen mě trochu rušilo všeobecné vzájemné tykání si všech postav. I když to tak na Islandu dělají, v překladu to na mě působilo divně. A také mě až zarazilo, jaké démony autor dělal z americké armády, to už jsem dlouho nikde neviděl ... naposledy snad v Rudém právu ... inu asi je na Islandu moc rádi nemají.

Nemám zrovna v lásce vojenské knížky.Ale tohle bylo úplně něco jiného.Clovek čte až do konce jak vše dopadne.Neni nouze o nečekané události.Tento spisovatel nezklamal.Tesim se na další jeho knihy.☺

21.05.2015

Po mnoha přečtených fantasy jsem chtěla zkusit něco jiného - a musím doporučit, čtivé se spádem a zajímavým pohledem na historii. Doporučuji

02.04.2015

Čtivě napsané, napínavé, dramatický spád...
Ale jinak mě obsah moc neoslovil. Zlí Američané, hodní Islanďané, statečná krásná Islanďanka... Ani ta závěrečná pointa mi nepřišla nijak omračující.
A výhrady mám i k překladu - převedení islandského všeobecného tykání i do češtiny. Dost mi to při četbě vadilo. I angličtina nerozlišuje tykáni a vykání, ale při překladu bývá respektován náš (a většinově evropský) úzus, kdy cizí osoby si vykají, blízké tykají. Jako kdybychom překládali knížku z polštiny a onikali přitom.

10.03.2015

Napínavé, podnětné na historické přemýšlení, konec se mi moc líbil.

21.02.2015

Že Indridason píše výborné detektivky už vím. Ale že napsal tak skvělý thriller, to jsem nevěděl. Originální zápletka, tempo i spád bez hluchého místa, prostě další výborná kniha tohoto islanďana, který se stává mým oblíbencem. Těším se na další.