Hlas
Arnaldur Indriðason
Každoročně o Vánocích proudí do Reykjavíku turisté prožít vánoční svátky jinak Když je ale ve sklepě renomovaného reykjavíckého hotelu nalezen vrátný, jehož někdo uškrtil, zdá se být po idyle. Záhadnou vraždu muže v převleku Santa Clause má Erlendur spolu s kolegy z reykjavícké kriminálky vyřešit tak, aby nepoplašili váženou mezinárodní klientelu hotelu. Pobyt na Islandu nesmí být stresující a příliš dobrodružný! Smrt starého muže se vlastně nikoho nedotkla, nikdo se s ním nestýkal. Kdo tedy měl zájem odstranit starého samotáře? Aby snáze odhalil stopu, ubytuje se Erlendur přechodně v hotelu a opět jednou zjišťuje, že nitky vedou hluboko do minulosti. Překlad z němčiny.... celý text
Literatura světová , Detektivky, krimi
Vydáno: 2005 , MOBA (Moravská bastei)
Originální název:
Röddin , 2002
více info...
Přidat komentář
U mě první kniha tohoto autora,musím říct,že mě to příjemně překvapilo.Libil se mi styl psaní, charaktery postav mi sedly, jediné co mi vadilo bylo tykání mezi sebou.Ale hodnotím kladně.
Moc se mi to líbilo. I když je příběh depresivní. U tohoto detektiva ale nečekám humor. Každopádně jsem dostala, co jsem chtěla a vřele doporučuji.
Kniha se mi líbila, rád si přečtu další jeho romány .Tahle byl druhý příběh co jsem četl
Ačkoliv islandské detektivky miluju, tak tato mě až tak moc nebavila. Ani nevím proč. Dost mi vadila dcera detektiva a přišel mi zvláštní i jeho přístup k ní. Samotný zločin mně nepřišel nikterak zajímavý a jeho vyřešení bylo krkolomné. No, nevím, zda si další knihu od tohoto autora budu chtít přečíst.
Není to první kniha od tohoto autora, kterou čtu, takže jména, postavy i tykání znám. Trochu zbytečně dlouhé, ale příjemně napsáno. Zajímavý děj, mám ráda pohledy do minulosti. Působí na mě dost smutně - příběh vyšetřovatele a hlavně také oběti. Na obálce je samozřejmě v textu chyba... Žádná bomba, ale přečíst si můžete. Možná lépe až po několika dřívějších knihách ze série kriminalisty Erlendura...
Kniha je spíše než detektivka psychologický rozbor postav, hlavního detektiva, oběti i dalších. Opět řešení dvou případů,v obou jiné vyřešení, než kam směřovalo vyšetřování. Četla jsem několik knih autora, všechny mají podobný styl.Hlavní je vždy osobní problém vyšetřovatele. Tentokrát konečně opustil částečně svoji ulitu,trauma z dětství. Kozinozicka003 uvádí všechny problémy postav.
Blíží se Vánoce. Totálka dobrá atmoška. Erlendur plánuje hru na vlka samotáře, protože je všechno v hajzlu. Sigurdur Óli je nějakej zaseklej a nechápe jeho specifický humor. A k tomu ta mrtvola. Hlídač hotelu oblečenej jako Ježíšek, s kalhotama dole a pláštěnkou pro svého superhrdinu na svém superhrdinovi. To všem náladu ještě přidá!
Jako vždy nemístné poznámky nad mrtvolou jsou prostě klasika, ale vyšetřuje se jako vždy tak "jako by mezi ostaním dějem", taky nějaké to drama s Evou Lind (její výstup v baru byl vtipný...tohle slyšet od šlápoty a fetky bylo zvláštní...prostě jí během vteřiny cvakne...jsem zvědavá, zda následky toho, co se jí stalo...teď naposled...dál autor rozebere, ale nechci být přehnaně pozitivní v rámci vývoje jejího příběhu). Zrovna dva takhle mluvný lidi jako tenhle otec a tahle dcera, budete hledat fakt dlouho! Autor jede v zajetém stylu a za to jsem vděčná. (Vedlejší případ taky dobrý. Protože je perfektně zakomponovaný do myšlenek na hlavní případ a vzpomínek na Erlendura a jeho bratra.)
Opět v komentářích "Proč si tykaj?" a to jsme už v pátém díle, tak by jeden řekl, že čtenář už ví. Ale nikdo se nerozhodl napsat překladatelce, jako u minulého dílu, takže ok. Mmch kniha je předkládaná opět z německého jazyka.
PS: proč je v anotaci, že někdo uškrtil Santa Clause, když hned na třetí straně se dozvím, že to byl Ježíšek a má bodnou ránu v srdci a břichu? Ty, co dělají obaly knih, by se občas měli poradit s překladateli. O to víc je zarážející, že druhému vydání dali pouze jinou obálku a tyhle dvě chyby v anotaci zůstali :(
Jinak, kdo nosí dárky přímo na Islandu? Hezké :O
(Islandské děti se z vánoční nadílky mohou radovat každý den po dobu skoro dvou týdnů. Dárky totiž nosí vánoční mužíci, chcete-li trpaslíci, kteří jsou podle legendy synové bohyně Grýly, která pojídala děti. Zní vám to na vánoční tradici trochu drsně? Taková holt severská mytologie je. Výhodou však je, že první mužík přichází 25. prosince a naděluje dárečky do ponožek. Následující dny přichází další mužíci a děti tak mají celkem 13 nadílek.)
PS2: schválně jsem si našla zahraniční anotace. Anglicky je vedeno někde jako "Father Christmas", což by šlo. V jiné anotaci je "Santa", protože asi aby tomu rozuměli. Ale nejvíc mě zajímala německá anotace, když bylo překládáno z němčiny. "Weihnachtsmann". Takže je jasno. Kvůli zobecnění pojmu překladu došlo k přejatí chyby do anotace, ale překladatelka to udělala správně, mj když tam v textu je vložena hvězdička. (Čert tedy vem názvosloví, ale dát do anotace způsob zabití oběti špatně, to je silná káva.)
Vánoční příběh z islandského hotelu. Jako obvykle je zločin vylíčen bez zbytečného dramatu a násilí. Erlendur s kolegy pátrá a odhaluje pravdu, která se vlastně nabízí sama.
Čtenáři, kteří mají rádi knihy tohoto autora, určitě nebudou zklamaní.
Moje první kniha tohoto autora. Příjemná detektivka na povánoční lenošení. Odehrává se v lepším hotelu v Islandském hl. městě. Napínavá, dobře se čte. Kniha už vyšla ve 2. vydání (2018) a má mnohem hezčí obálku než první vydání.
Pro mě trochu bez napětí a náboje. Děj trochu roztažený a místy nudný. Hlavní hrdina se mně jako policista moc nelíbil.
Další případ vyšetřovatele Erlendura. Těsně před vánocemi je v suterénu hotelu nalezen ubodaný muž v kostýmu Ježíška s kalhotami u kolen a prezervativem na penisu. Navzdory tomu, že nejen pracoval, ale i žil v hotelu několik let, ostatní zaměstnanci hotelu tvrdí, že o něm vlastně nic nevědí. Vyšetřování je komplikované hektickou atmosférou místa činu. Hotel je právě v nejvytíženějším období roku a vedení nejvíc děsí představa, že by se o vraždě měli dozvědět hoteloví hosté. Erlendur se v hotelu ubytuje a postupně odhaluje mnohovrstevnou minulost oběti. Zajímavě rozehraná detektivní partie. Bohužel, zase něco nesedí na neuvěřitelné spolupráci na případu s drogově závislou dcerou, která se snaží abstinovat.
# talent, sexuální orientace, rodinné tajemství, peníze
Políček všem, jenž potřebují x nechutných vražd, u kterých se vyšetřovatel pozvrací, protože nic tak brutálního nikdy neviděl a vrah je vždycky geniální (ostatně stejně jako on:).Drsná a mrazivá krimi jako Island sám (mmch mám tričko"Satan is real", ale skoro nikdo nechápe, že upozorňuje právě na největší zlo, jenž se tak často skrývá v nás.
Další super detektivka z islandského prostředí. Tentokrát je ponurá atmosféra doplněna vánočním obdobím a příběh se netradičně řeší přímo v hotelu. Trochu mi to připomíná detektivky Adlera-Olsena, kdy hříchy začaly už v minulosti. Nejdřív jsem se divila obálce a názvu knihy, čekajíc, že půjde o nějakou náboženskou tématiku s kostelním sborem, ale nenechte se mýlit. Gulliho mi bylo jako člověka líto. Štve mě Eva Lind – je to strašný fracek. Erlendura jsem si hodně oblíbila a těším se na Jezero. A neodpustím si jedno zamyšlení. Snad v každé knize, co čtu, je buď člověk sám a musí se s tím vyrovnat, nebo má tak příšerné partnery, že mi nad tím rozum stojí (přítelkyně Sigurdsona Olího). Říkám si, jestli je vůbec normální si najít někoho normálního.
Začetla jsem se ráno a půl hodinu před půlnocí otočila třístou stránku. A to jsem ještě mezi tím prala, pekla, vařila, myla nádobí... To svědčí o tom, že kniha je napsána velmi čtivě. Až na to tykání! Pár stránek mi trvalo, než jsem si na tuto islandskou zvláštnost zvykla.
Mám rád severské krimi a od A.Indridasona jsem měl již čest několik knih přečíst. Jsem rád za sérii detektivek s komisařem Erlendurem, protože jsem se tak dozvěděl plno informací ze života obyvatel Islandu. Jedním zajímavým faktem je, že zdejší obyvatelé si pouze Tykají, což občas opravdu znesnadňuje čtení knihy. Myslím si, že překladatel (nebo autor), si to v této knize již uvědomil a křestní jména se zde nevyskytují v takové míře (často nahrazeno slovem ředitel, vrchní...). Pět hvězdiček této knize nedám, protože mi lezlo na nervy, že detektivovi neustále někdo volal, když měl nastat v ději nějaký zvrat. Dále mi také vadilo, že do děje zasahoval druhý příběh, který spíše prodlužoval knihu (i-když se zde popisovalo velmi vážné téma)
Autorovi se to moc nepovedlo. Má to obvyklý spád, více případů najednou, nějak jsem se v ději nestačil "aklimatizovat". Ale jako "dovolenkové čtení" se to dá.
Ne každá severská detektivka je strhující a má spád, toto bylo sociální a psychologické až moc!
Štítky knihy
Island islandská literatura severská krimi islandské detektivky
Kniha Hlas je v
| Přečtených | 215x |
| Čtenářské výzvě | 17x |
| Doporučených | 7x |
| Knihotéce | 126x |
| Chystám se číst | 43x |
| Chci si koupit | 8x |
| dalších seznamech | 2x |
Asi jiná mentalita lidí o kterých tahle detektivka je. Chování hlavní postavy detektiva Erlendura bylo velice zvláštní, během sledování pachatele se rozvíjel jeho osobní příběh, ne vždy pochopitelný, i ostatních postav různě psychologicky narušených, nakonec to v kontextu příběhu dávalo smysl a dobře se četlo.