martini.ce komentáře u knih

Budu se opakovat, ale styl Michaely Klevisové mi sedí. Baví mě charaktery jednotlivých postav, způsob jejího vyprávění. Přijde mi to přirozené, ze života a plné laskavosti. Na začátku mi chvilku trvalo než jsem si zvykla na povídkový styl, protože mi přišlo líto, že už nějaký příběh končí a nepokračuje dále. Za mě výborná kniha.

9 05.05.2022

V poslední době jsem neměla štěstí na výběr knih a jedna za druhou končily po pár stránkách v nedočtených. Až do této, která mě chytila od samotného začátku. Moc se mi líbil popis života na vesnici, prostředí stájí a života u koní. Bavily mě jednotlivé postavy a jejich osudy. V knihách většinou přeskakuju popisy přírody, kdy "se nic neděje". Ale ne u paní Klevisové. Když postava sedí s kávou v ruce a kouká na stráň a voda tiše šumí... Tak mě to vtáhne do děje, umím si to představit a téměř tu vůni kávy cítím a potok slyším. Nečekaná zápletka i rozuzlení. Výborná kniha.

18 22.04.2022

Dala jsem jí 30 stran, ale nezaujala mě.

Dala jsem knížce 100 stran, ale není to ono. Příběh mě nebaví, postavy taky ne. Docela fajn mi přišel popis prostředí, ale bohužel to nestačí, abych měla chuť číst dál. Škoda, odkládám.

Většinu knihy jsem se rozmýšlela, jestli ji neodložím. Zůstala jsem kvůli Budějicím, kde jsem strávila pár let. A kvůli naději, že se v knize stane něco, co mě zaujme. Mrzí mě, že se to nestalo.

1 15.03.2022

Tak na půl :) Líbily se mi různé časové roviny i náhled do budoucnosti, navrácení paměti u Barbory. Vadily mi nesrovnalosti v čase, podivné "náhody" a štvala mě Magda.

4 05.03.2022

Rozečteno mám už dlouho. Nevyhovuje mi u ní čtení na jeden zátah, ale když mám náladu na hlubší myšlenky, vím, kde ji najdu.

1 18.02.2022

V knihovně jsem si nevšimla návaznosti na Hadrového panáka. Dala jsem jí asi 20 stran, ale moc jsem se v ní neorientovala. Asi moje chyba, odkládám.

Těším se, až knihu dočteme. Synovi se líbí, já bych ji odložila dávno. Příběh z jednoho domu, z pohledu malé holčičky. Spousta kamarádů, spousta laskavosti (která působí neupřímně) a spousta zbytečných slov. A možná kniha napsaná hlavně pro rodiče, aby obdivovali, jak je to hezké žít pospolu, vařit pospolu, všechno prožívat spolu - od těhotenství, přes soboty na Náplavce, volby a propojené zahrady. Až Adi vyroste, bude vizážistka nebo modelka. A vtipné, že Václava má za muže Havla, chichi. Největší průšvih vidím v příběhu s vypitím pracího prášku - Leontýnka blinká, ale děti ji vyléčí dekou a plyšáky - kdybych měla malé děti, měla bych obavu, že to zapůsobí jako lákadlo na vyzkoušení. Chyby v textu. Jednotlivé příběhy očesané o zbytečné množství postav by byly fajn třeba do Mateřídoušky - jak slavili vánoce, velikonoce, spojitost s ročním obdobím. Takto je to plno zbytečného papíru.

Na začátku byla parta obyčejných 12letých kluků a jedné holky. Jezdili spolu na kole, chodili na hřiště a jednou vyrazili spolu na pouť a kolotoče. A tato příhoda začne měnit jejich životy. Ve vyprávění se prolínají dvě časové období - rok 1986 a 2016. A jednotlivé střípky se pomalu skládají dohromady... Bavilo mě to. Taková ta knížka, kdy se mi chce spát a zbývá posledních sto stran - a spánek musí počkat.

6 30.01.2022

Moje první setkání s autorkou a z knihy jsem nadšená. Líbilo se mi všechno - atmosféra zapomenuté vesnice, postavy, střípky z minulosti, popis krajiny. Potkala se u mě touha rychle číst a užívat si krásu toho, co čtu, a zároveň číst pomalu, aby mi knížka dlouho vydržela. Kdybych chtěla někam odjet sama na víkend a odpočinout si od světa a každodenního života, chtěla bych si tuto knížku vzít s sebou. Děkuju, byl to pro mě zážitek.

18 24.01.2022

Protože mám ráda Nesba a HH, měla jsem trochu strach, jaká bude tato knížka. Do toho jsem zahlédla pár recenzí, které nebyly úplně nadšené, tak jsem na knížku nespěchala. Ale když mi přišla do ruky, začetla jsem se a můžu s klidným svědomím napsat, že se mi moc líbila. Různorodé prostředí, zajímavé zápletky a osudy. Yes, Nesbo je můj spisovatel!

3 14.01.2022

Mám ráda Ladislavův pohled na svět. Vtip, laskavost, důvěra. Bylo to zajímavé cestování. A varování na obalu je pravdivé - opravdu to v člověku vyvolává touhu stoupnout si k silnici a zvednout palec.

10 30.12.2021

Nebylo to pro mě příjemné čtení. Bylo mi líto celé rodiny, jak jsou zaseklí a bez chuti něco změnit. A nejvíce samozřejmě Báry. A bude to možná znít podivně, ale byla jsem ráda za takový konec. Neviděla jsem jiný způsob, jak by se celá situace mohla kdy zlepšit.

7 30.11.2021

Štěpán je obyčejný 11letý kluk, má želvu, rodinu, kamarády a touží po novém telefonu. Ale život se s ním nemazlí a hází mu pod nohy jeden klacek za druhým. A postupně se ukazuje, že není obyčejný kluk a musí / umí / chce se porvat s úplně jinými situacemi než jeho vrstevníci. Moc jsem mu fandila a četla místy se zatajeným dechem. Jako máma stejně starého syna jsem to prožívala o to intenzivněji. A z knihy odcházím s otázkou k přemýšlení: jak v sobě najde takový kluk TOLIK síly?

13 06.11.2021

Úvodními drsnými kapitolami jsem se musela prokousat. Ale od pomaturitního srazu jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Parta spolužáků, příběhy ze školy, vandru, prolínání různých časových dějů... to všechno mě chytilo za srdce. Zajímavé pro mě bylo i sportovní prostředí, provázanost s politickými a společenskými událostmi. Líbilo se mi postupné odhalování a skládání střípků informací, které měnily celý příběh. Seržant je moje nová literární oblíbená postava. Výborná kniha, doporučuju.

9 29.10.2021

Moc hezké pohádky. Bylo fajn nakouknout za hranice k sousedům. Díky.

1 29.10.2021

Přečteno během cesty z Ostravy do Prahy. Četla se lehce a rychle a v hlavě mi z ní zůstalo... nic.

8 27.10.2021

Kniha mi přišla natolik osobní, že jsem se necítila na to, abych ji hodnotila.

Odpočinková volba a docela zafungovala. Příběh mě bavil, ale hlavní přínos pro mě byl ve vzpomínkách na Provence. Tuto část světa mám moc ráda, tak mi ani nevadilo rozvláčně popisované pohoří a měnící se barva hory. Za Provence hvězda navíc. Překlad místy zarážející - největší přešlap baby karotka, v češtině "mrkev pro batolata".

3 25.10.2021