Láska v Provenci
kniha od: Bridget Asher (p)
https://www.databazeknih.cz/https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/177901/bmid_laska-v-provenci-7UO-177901.jpg
3.2
225
Starý kamenný dům, láska, báječní lidé, blahodárné působení staletími vytříbené místní kuchyně, to je hojení nešťastných duší po provensálsku. Do Provence – do malého městečka Puyloubier – přijíždí z americké Floridy Heidi a s ní i její sedmiletý syn Abbot, oba se po svém snaží vyrovnat se ztrátou manžela a otce, s nimi přijíždí šestnáctiletá neteř Charlotta. V sousedství domu bydlí důvěrná přítelkyně Heidiny rodiny a ta jí odkrývá tajemství jednoho léta, kdy Heidina matka opustila svou rodinu a přijela si sem léčit svou poraněnou duši. Sousedka je navíc skvělá kuchařka. Heidi postupně nachází klid a novou lásku mezi vinicemi, levandulí, za vlahých večerů na úpatí magické hory. Tradiční delikátní provensálské recepty jsou součástí románu!... celý text
Literatura světová , Romány , Pro ženy
Vydáno: 2013 , Fortuna Libri (ČR)
Originální název:
The Provence Cure for the Brokenhearted , 2011
více info...
Komentáře (77)
Komentáře 77 Recenze 4
(SPOILER) Tato knížka na mne v knihovničce čekala druhé léto. V Levných knihách mě celkem přilákala letní obálka. A co jiného zvolit na letní čtení. Trošku mě zarazilo hodnocení knihy a popravdě i smutné téma v anotaci. Nevím, jak správně začít. Nebo s čím. Líbila se mi celkově atmosféra počasí, prostředí, jídla, chutí, dobrosrdečnosti. Hlavně těmi smysly mi to trošilinku připomnělo novodobější tvorbu od Julie Caplinové - asi se budete divit, ale tato kniha mi přišla lepší, ne tak přímočaře naivní. Tady se snažily postavy vyrovnat s mnohem citelnějšími ztrátami. Byť je tomu tak, nemohla jsem hlavní hrdince Heidi přijít na chuť. Jako by to byly dvě postavy - jedna strachy pominutá v žalu se topící a druhá tvrdá, drsná a neústupná. Ano, celou knihou si procházíme jejím smutkem a snažíme se vyrovnat i pochopit její ztrátu a obavy o syna. Jen někdy mi přišel Abbot i Charlotta víc při smyslech. Celé to s tou vlaštovkou bylo takové - hm, mm, ne. Jako kouzlo to určitě mělo. Jen je pravda, že když sahám po romanťárnách, nechci mít depku z depky hlavních postav. Je to prostě jiné, když jdete do detektivek a thrillerů. Knížka mohla být trochu kratší a mezi současností a návraty do minulosti mohly být větší proluky v textu.
Oukej... Do té knížky bych se nikdy v životě nepustila, ale dárek je dárek... Tak jsem si řekla, že když je léto, proč si nedat oddechovku... Ha ha... První čtvrtina se mooooc táhla a čekala jsem, že ten příběh snad ani nezačne. Ale část druhá už nebyla tak špatná a vlastně nakonec docela fajn, jakmile se příběh rozjel (jen dost trpělivosti vydržet ).
Koneckonců to asi jen nebylo, co jsem čekala a hledala při lehčím čtení, ale to není problém knihy...
Obvykle čtu knihy cíleně, na základě dřívějšího vyhledání, doporučení zde nebo známých. Tuhle jsem vzala na slepo v knihovně. A pak koukám, hodnocení nic moc. Ale co, já čtu všechno, tak to slupnu a posunu se dál.
Dala jsem prvních 60 stránek. Prolínání časových linií, kdy mi chvíli trvalo, než jsem si uvědomila, kde jsem, mi vadí, ale ještě bych to zvládla. Co v knihách nemůžu, to jsou pravopisné chyby. A že tady jich bylo jako máku. Vrchol všeho je nerozlišení mě/mně.
Odkládám. Tohle nedám. V dobách, kdy je čeština na sociálních sítích przněna, chci vzít do ruky knížku a užít si četbu na úrovni. Nechápu, jakým způsobem se vybírají editoři. Jejich jediná zodpovědnost je, aby byla kniha podle všech pravopisných a gramatických pravidel. Ostuda nakladatelství.
Na knihu jsem se těšila a neměla jsem. Z první části, ještě americké, jsem málem dostala depresi. Druhá část, francouzská, byla o něco lepší, i když pozitivitou taky neplýtvala. Odstavce s Henrym jsem už potom natvrdo přeskakovala, někdy to bohužel byly celé stránky. Co ji vedlo k tomu, se pořád tak babrat v minulosti? Docela mi vadila i textová úroveň jako taková - některé věty mi vůbec nedávaly smysl, nevím jestli to bylo překladem?
Odpočinková volba a docela zafungovala. Příběh mě bavil, ale hlavní přínos pro mě byl ve vzpomínkách na Provence. Tuto část světa mám moc ráda, tak mi ani nevadilo rozvláčně popisované pohoří a měnící se barva hory. Za Provence hvězda navíc. Překlad místy zarážející - největší přešlap baby karotka, v češtině "mrkev pro batolata".
Kniha byla hodně rozvláčně napsaná a děje v ní bylo docela málo. Vše se pořád vracelo ke vzpomínkám a kouzelné prostředí Provence z ní dýchalo jen slabě. Pro mě zklamání.
(SPOILER) Od knihy jsem čekala něco úplně jiného. Těšila jsem se na vaření, pečení a lásku, ale myslím, že ani jedno z toho jsem vlastně nedostala. Heidi v knize nepeče a o jejím požitku z jídla je celkem tak 5 stránek. Neustále řeší svého mrtvého manžela a Julien je tu jen tak na okraj.
Kniha byla skvělým letním čtením, které jsem na venkovní čtění hledala a naprosto skvěle splnila mé požadavky.
Smutný, ale silný příběh plný romantiky a bolestivých vzpomínek na minulost, ale i na hezké i krušné dětství... Sama jsem díky téhle knize často na své dětství zavzpomínala...
Po této knize jsem sáhla v oddělení doporučených knih díky čtenářské výzvě, a to kniha s červeným nápisem. Román se mi moc nelíbil, příběh byl zajímavý, ale kniha byla na mě příliš rozvláčná.
Oddechovka. Smutné téma úmrtí milovaného partnera a zároveň tatínka malého synka. Jak to všechno může vdova zvládnout? Naštěstí má bezvadnou rodinu, která ji i se synem pošle do krásné Provence vyřešit přestavbu téměř vyhořelého rodinného domku... a tam se objeví princ na bílém koni. Je to opravdu pohodový, odpočinkový román na léto. Nechybí v něm romantika, humor, láska ani napětí. A jako bonus delikátní provensalské recepty.
První půlka nic moc, vzpomínky na manžela, dobrý a co dál? Ale druhá půlka se mi líbila, četla se mnohem lépe a byla i zajímavá. Líbil se mi konec.
Ako kniha na oddych bola dobrá. Hlavná hrdinka nevie zvládnuť smrť manžela. Ich vzťah bol naozaj pekný....ale po pár rokoch manželstva taký väčšinou býva. Či nájde odvahu zamilovať sa, asi už napovedá aj názov....dom zázrakov :-) tak pekné oddychové čítanie
Děj poutavý, vyústění závěru se mi líbilo, ale neustálé vzpomínání hrdinky na minulost a svého zemřelého manžela už mě nebavilo. Na druhou stranu kniha se mi četla rychle a až na zmiňované pasáže s manželem byla klidným čtením u kterého člověk vypne hlavu.
Kniha se mi moc líbila, ačkoli jsem u ní několikrát brečela, moc na mě zapůsobila.
Tak já jsem teprve na začátku druhého dílu, ale mně se kniha moc líbí, Heidi mi tak trochu připomíná mně... Čte se mi moc dobře, tak jsem zvědavá, jak se to bude dále vyvíjet.
Nic extra... Hrozně mě, jako ostatní, vytáčí Henry úplně všude a Abbot je teda pěkný spratek... ten mě vytáčí snad ještě víc :D No nic, zbývá mi pár posledních stránek, tak se těším, že jí budu mít konečně za sebou.
Krásná knížka. Romantická oddechovka. Ideální na dovču. Moc doporučuji, určitě se k ní jednou vrátím.
Tak nějak nevím, co o knize napsat.... Hlavní hrdinka mě neskutečně štvala věčným vzpomínáním na manžela a jeho srovnáváním s každou prkotinou. Dočetla jsem jenom proto, že neodcházím od rozečtené knihy.
Letní odpočinkové a nekomplikované čtení, od knihy jsem dostala, co jsem od ní čekala. K vodě nebo na chalupu, ideální čtení, aniž se musíte nořit do hlubin toho, co tím autorka chtěla říci...
Kniha je rozdělena na první a druhý díl.
První díl- Henry. Henry. Henry. Ač za to chudák nemůže, autorka mi k němu vypěstovala averzi.
Byla jsem ráda za každou stránku bez slova Henry. Autorka popsala vše, co je jiné bez Henryho. Popsala snad každou situaci, při které Heidi manžel chybí. Popsala snad každou chvilku, kterou spolu strávili. A mně již to bylo otravné. Nejsem na sebe hrdá, že mám takový názor. Úmrtí manžela je strašlivá tragédie, ale číst o tom samém na tolika stránkách... To bylo náročné.
Od příběhu jsem čekala něco jiného. Tak krásná obálka, zajímavá anotace, a pak jsem se dočkala depresivního vzpomínání Heidi, žádného děje, ALE PAK se to změnilo.
Druhý díl příběhu- Provence. Konečně DĚJ. Postava Charlotty mi byla sympatická od první chvíle a zde dostala ještě více prostoru. Vzpomínky na Henryho se i nadále vyskytovaly, ale již mě tolik neiritovaly. Naopak. Protože to nebyl Henry na každé stránce. Takhle to mohlo být napsané již od začátku. Jsem ráda, že jsem to nevzdala a knihu dočetla. Sice mě příběh naplno polapil až za hranicí cca 150 stran, ale pak jsem si čtení konečně začala užívat.
Velmi zajímavá kniha. Na první pohled zaujme názvem a obálkou. Začátek knihy se vleče, avšak když vydržíte a dostanete se za půlku, dostanete opravdu příjemný, odpočinkový příběh, který neurazí. Moc toho od knihy neočekávejte, ale pokud si chcete odpočinout, směle knihou listujte :)
Předvídatelný konec, možná až moc oddychový příběh. Hlavní hrdinka mi byla hrozně nesympatická. Neustálé vracení se k mrtvému manželovi už mě otravovalo. Pořád jsem si říkala, že knihu odložím ale nerada nedočítám knihy.
Láska. Provence. Kniha je velmi příjemná oddychovka. Ve chvílích, kdy jsem knížku četla jsem měla chuť nasednout na první letadlo a do Francie se vydat. Příběh a "zápletka" se mi také líbila. Heidi a hlavně Charlottu jsem si zamilovala. Mohu určitě doporučit. Na takové to letní čtení ideální :-)
Anotace a obálka mě nalákala. Příběh už pro mě nic moc. Přistihla jsem se, jak přeskakuji řádky. Oddechovka bez přemýšlení. Na mě až moc nudná, příběh mdlý.
Knihu jsem dostala jako dárek a podle obalu jsem čekala víc. Jak už napsali mnozí přede mnou - první část je strašně rozvláčná, stále se řeší mrtvý manžel. Hlavní hrdince zbyl malý syn a ten je popisován tak trochu jako génius a nikoli sedmileté dítě.
Chápu, že to téma je strašně bolestné (mám kamarádku, která po smrti manžela zůstala s 5 a 7 letými kluky a hodně zblízka jsem zažila její první i další roky), ale v knize je skoro všechno o tom co by řekl, cítil atd. manžel. Opravdu strašně, strašně rozvláčné. Druhá část je klasické - letní - nenáročné čtení.
Už bych knihu znovu nečetla, ale jako bonus beru recepty, které jsou vložené na konci knihy. Určitě některý vyzkouším.
Víc předvídatelnou a nezáživnou knihu jsem už dlouho nečetla. Jak tak přemýšlím, tak vlastně asi nikdy...Jako čtení na záchod ale dobrý.
Normálně bych po této knize asi nesáhla, ale vzhledem k tomu, že jsem ji dostala jako dárek, brala jsem to trochu jako svou povinnost dát jí šanci.
Nakonec jsem ji přečetla celou, tak mohu napsat: žádný klenot to není, styl nic moc, předvídatelné, sladké, řekla bych, že se autorka snažila, aby to bylo dost líbivé (Provence, zlomené srdce,okouzlující fešák, pečení dobrůtek...) na léto oddechová ČK. :-)
Ach ano. Název i obal vypadají jako červená knihovna, ale nenechte se zmást, je to silný příběh. Heidi se nevzpamatovala ze smrti manžela a její matka ji pošle do Francie do starého rodinného sídla. Během tamějšího pobytu vypluje na povrch spousta tajemství, hlavní hrdinka si několikrát sáhne na dno, ale vše končí krásně, jako ve správné červené knihovně :)
Koupila jsem si v LK po jedné nevydařené zkoušce jako odreagování na cestě domů. Možná to bylo způsobeno tím, že jsem potřebovala "vypnout", ale příběh jsem si opravdu užila. Hlavní hrdinka v depresi, znovu hledající štěstí.... Přesně já v den nevydařené zkoušky ;) Ideální odpočinková kniha.
Zvláštní průběh vypravování. Hlavní představitelka nejen, že se zahloubávala moc do sebe, ale zároveň nedokázala řešit spoustu okamžiků svého života. Pořád se opakovalo - jak manžel by se zachoval, co by řekl, jak by to udělal apod. Chápu, že se trápila smrtí manžela, její myšlenky a jak s tím vlastně vším žít. Ale tím se vlastně příběh i moc táhl. A nakonec, když se očekává, že konečně začne nový život, jako by se příběh rychle ukončil. Jako kdybyste si přečetli první díl a zároveň čtvrtý. A to co mělo být řečeno mezi tím někam zmizelo. Nijak zvlášť mě to neupoutalo.
Kniha pro mě byla pohlazením na duši. Přečetla jsem ji na "jeden zátah". Krásný příběh, který se může odehrávat kdekoliv.
Pro mne dobré oddechové čtení, které jsem si přibalila na dovolenou. Příběh se pozvolna rozvíjí. Někomu asi bude vadit, že hlavní hrdinka je ponořená do sebe a své minulosti. Myslím si, že je to pochopitelné po tak velké životní ztrátě. Ale konec dobrý!
Já měla větší problém s drobnými chybami v textu.
Doporučila bych dál!!!!
Nádherná kniha, která ke mě promlouvala nejen ze stránek, ale i mimo ně. Vyprávění se proplétalo s mými myšlenkami a vzpomínkami. Chápu, že knize možná někdo neporozumí, nelíbá se mu, nenadchne ho, ale já si ji ještě určitě přečtu několikrát. Není v tom vyložená romantika jako od Nory Roberts, řekla bych, že v ní je mnohem víc, ne ale popsaná tak přímo. A myslím, že pokud jste ztratili někoho hodně blízkého, budete chápat i žal Heidi a její uzdravování duše.
Příběh je velice zajímavě postavený a díky tomu se i příjemně čte.
Je sice pravda, že v první části mne hlavní hrdinka značně vytáčela, protože byla naprosto bezohledně zaměřená na sebe, pasivní a nebrala potřeby svého okolí na vědomí. Je sice pravda, že po prožitém neštěstí má každý člověk na něco podobného nárok, ale přeci jen ...
Na druhou stranu jsem díky tomu mohla fandit jejímu přerodu v druhém díle a její postupné vylézání ze skrýše, kde byla dlouho skrytá před bolestí. A čas, za jakou dobu se jí přeměna povedla je doslova obdivuhodný ...
Další, co se mi na románu líbilo bylo, že v románu není jen romantický příběh, ale že právě díky hledání nové lásky se čtenář může zamyslet nad životem a rolí lásky v našich životech. A to už vůbec nemluvím o nádherných popisech Francie, díky kterým mám opět větší chuť se tam podívat...
Tahle knížka mě ihned upoutala za prvé krásnou obálkou a za druhé - částí nadpisu .. v Provence. Ačkoli je moje velké přání se do této oblasti podívat, nebyl zatím čas ani příležitost a tak se sem ráda přesouvám alespoň pomocí knih. No a já, kromě popisu Provence, čekala už jen klasický jednoduchý zamilovaný příběh. Jenže je to jinak. Příběh se kromě popisu Provence zabývá hlavně tím, jak je těžké se vyrovnat se ztrátou blízkého člověka. Jak si člověk najednou připadá neúplný a nedokáže si představit, jak bude moci žít dál. Hlavní hrdince Heidi se totiž smrtí manžela zhroutil smysl života a jediné, co ji nutí se soustředit i na něco jiného, je její syn Abbot. Její matka tohle všechno vidí a chápe a právě proto ji pošle vyléčit si duši na místo, které kdysi pomohlo i jí. Do kouzelného domu v Provence, který stojí na úpatí tajemné hory. A o tom je hlavní část příběhu. O znovupoznávání radosti ze života, o smíření se s minulostí, o nacházení řešení komplikovaných situací i o tom, že nejenom smrt je příčinou ztráty blízkého člověka. A také o důležitosti nechat své srdce otevřené navzdory ztrátám, jak říká jedna z postav v knize. A komu bych knihu doporučila? Všem, co mají rádi Provence, a všem, co mají rádi příběhy s hledáním smyslu života. Knížka se moc dobře čte a romantická zápletka je taková chutná omáčka navíc, aby byl příběh zajímavý.
Čekala jsem od knihy větší romantiku a podle ilustrace,jsem jsi představovaa,že bude jezdit v Provence na kole,právě naopak ani jednou,celkově kniha se četla pěkně,ale kniha zasloužila jiný obal a anonci.
Štítky knihy
Provence hledání smyslu života romantika
Autorovy další knížky
| 2014 |  Čistý |
| 2013 | Láska v Provenci |
| 2012 | Krasojezdkyně/ Tichý muž/ Dům v Provenci |
| 2015 |  Splynutí |
| 2016 | Oheň |
Kniha Láska v Provenci je v
| Právě čtených | 13x |
| Přečtených | 327x |
| Čtenářské výzvě | 35x |
| Doporučených | 14x |
| Knihotéce | 198x |
| Chystám se číst | 122x |
| Chci si koupit | 9x |
| dalších seznamech | 2x |