Děti z naší vily
Alice Rossi
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/454998/bmid_deti-z-nasi-vily-Nw2-454998.jpg
5
12
8
Jmenuju se Adinka a budu vám vyprávět příběh svojí rodiny a jednoho velkého domu, který je tím nejbáječnějším místem na světě. Říká se mu Villa. Ano, čtete správně. Villa s velkým V a dvěma LL. Nevím proč. Nevím, kdo to vymyslel. Když jsem se narodila, už tomu domu nikdo neřekl jinak. Bydlí tady moji rodiče a taky rodiče mých kamarádů – Fíďi, Laurinky, Leontýnky, Vincenta a Alfréda. Když přijedou na návštěvu ještě Anetka a Miki, jsme konečně všechny děti z Villy pohromadě! Povím vám, jak si ve venkovní kuchyňce vaříme ty nejlepší dobroty, jak chodíme do letního kina přímo na naší zahradě a jak tam mámě postavené i stanové městečko, jak na podzim dlabeme dýně, jaký mumraj je u nás o Vánocích, jak jsme se stěhovali do nového bytu o dvě patra níž a spoustu dalších věcí, které tu zažíváme. Být Villekulanem je prostě paráda! Kniha je určena dětem od 5 let.... celý text
Přidat komentář
Vypravěčka je velmi nevěrohodná. Takhle frázovitě a uměle se obvykle děti nevyjadřují, ani takhle nepřemýšlejí. Další postavy jsou ploché, povrchní. Sympatické je, že kniha zachycuje fungující, dokonce láskyplnou komunitu. Dospělí se vzájemně podporují, věnují se společně požitkům, na které je kladen důraz, a pečují o pohodové dětství svých malých kamarádů. Nikde není ani mráčku, pražský život bezstarostně plyne v kafíčkách, pěkných autech, šatičkách a barbínách. Nesympatický je konzumní a kýčovitý podtón společného spolužití.
Dětem se líbila, za mě je plná hipstersko-prazskych stereotypu - o víkendu se chodí na Nápravku na trhy na bejbyčíno, nákup vozí Rohlik a v karantene si rodiče nechávají dovážet obedy z oblíbených restauraci zjevná je snaha držet styl ála Děti z Bullerbynu. Ale jak říkám, dětem se líbila. Oceňuji krátké kapitoly.
Knížku jsem vypůjčila v knihovně na radu kamarádky a musím říct, že nám opravdu padla do noty.
Je to takové milé vyprávění o “obyčejném životě obyvatel jedné vily v Praze”. Neustálé návštěvy všech zúčastněných dětí i jejich rodičů, popíjení kafíčka a bejbyčína a mnoho dalších aktivit, se kterými se u nás na vesnici nesetkáme, naše holky velmi uchvátilo-a to i jedenáctiletou, která si nenechala z večerního předčítání nic ujít.
Těším se, až knihu dočteme. Synovi se líbí, já bych ji odložila dávno. Příběh z jednoho domu, z pohledu malé holčičky. Spousta kamarádů, spousta laskavosti (která působí neupřímně) a spousta zbytečných slov. A možná kniha napsaná hlavně pro rodiče, aby obdivovali, jak je to hezké žít pospolu, vařit pospolu, všechno prožívat spolu - od těhotenství, přes soboty na Náplavce, volby a propojené zahrady. Až Adi vyroste, bude vizážistka nebo modelka. A vtipné, že Václava má za muže Havla, chichi. Největší průšvih vidím v příběhu s vypitím pracího prášku - Leontýnka blinká, ale děti ji vyléčí dekou a plyšáky - kdybych měla malé děti, měla bych obavu, že to zapůsobí jako lákadlo na vyzkoušení. Chyby v textu. Jednotlivé příběhy očesané o zbytečné množství postav by byly fajn třeba do Mateřídoušky - jak slavili vánoce, velikonoce, spojitost s ročním obdobím. Takto je to plno zbytečného papíru.
Naprosto perfektní kniha, ty příběhy byly skoro o nás, líbila se mně i mé sedmileté dceři,a knihu nejspíš i koupíme, byla jen vypůjčena.....
Určitě doporučuju !
"Obyčejné" zážitky malé Adinky a jejich kamarádů jsou příjemně sepsány formou milých příběhů v krátkých kapitolách. Navíc velice krásné ilustrace. Kniha mě nadchla natolik, že jsem začala číst časopis, kterému Alice Rossi šéfuje. :-) Jediná vada na kráse (možný spoiler:-) - informace, že Hořák kouří mně přišla zcela zbytečná.
Jeden velký dům, jedna rodina a hodně přátel. To je příběh vily, kterému se říká Villa. Proč? To nikdo neví. Ani Adinka, která vypráví tento krásný příběh. Je to malá slečna, která bydlí v tomto třípatrovém bílém domě, který je obklopený zahradou. Má nerozlučnou starší kamarádku Anetku, s níž zažívá mnoho dobrodružství. To ale není její jediná kamarádka. Mezi další přátele patří Fíďa, Laurinka, Leontýna, Miki, Vincent a Alfréd.
Velký důraz je kladen na mezilidské vztahy. Můžeme pozorovat vztahy mezi dětmi, dospělými, ale i mezi dětmi a rodiči / prarodiči. Nepřehlédneme vzájemnou úctu a přátelství, laskavost a dobrotu, které mezi hrdiny můžeme vidět. Někdy je až škoda, že se tyto vlastnosti z běžného života vytrácí. Co obdivuji na této knize, jsou chvíle, které mohou být pro malé čtenáře zlomové, zajímavé, náročné, přitom pro dospělé tak běžné, a to například svatba, narození dítěte, volby, stěhování, vypadnutí prvního zubu, první a poslední den ve školce a v současné době často skloňované slovo karanténa.
Štítky knihy
Děti z naší vilyKniha Děti z naší vily je v
| Přečtených | 15x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 6x |
| Chystám se číst | 8x |
| Chci si koupit | 5x |
Takový ne moc věrohodný pokus o "pražské děti z Bullerbynu". Jak je zmíněno i níže, vypravěčka působí trošku jak pěst na oko, nálada knížky je sice fajn, ale některá témata jsou celkem nevýchovná.