martina.culik komentáře u knih
Ke knize jsem se dostala díky filmu Devátá brána a jsem opravdu ráda, jelikož jsem do té doby o Dumasově klubu neslyšela. Kniha mě stejně jako film uchvátila a hodně mě bavila.
Kniha líčí osud Fantoma Opery - dotkne se jeho dětství i života před tím, než se stal známým Fantomem. Knihu jsem si přečetla, viděla jsem filmové zpracování, muzikál v divadle a chystám se, že si v brzké době knihu znovu přečtu.
Hlavně druhá část - Skryté okno do skryté zahrady, mě hodně bavilo. Viděla jsem i filmové zpracování (Tajemné okno), které se sice, jak už to tak bývá, nedrželo zcela předlohy, ale mělo zase jiné světlé okamžiky.
Jinak souhlasím s Niriel, že konkrétně u Kinga se vyplatí číst i předmluvy, protože často dají čtenáři úplně jiný pohled na celé dílo (i když někdy je možná lepší i předmluvu přečíst, až na konci, aby nebyl čtenář moc ovlivněn).
Když čte člověk povídku Ptáci, je to ještě mrazivější než Hitchcokovo filmové zpracování.
Už první větou mě zamrazilo "Kostlivec číslo 509 zvedl lebku..." a dál už jsem se od knihy neodtrhla, dokud jsem nebyla na poslední stránce, Velice dobře a naturalisticky napsané. Autor nebere žádné ohledy a vše líčí zcela bez obalu a přiklášlení.
Někdo má problémy a někdo PROBLÉMY. Je dobré si jednou za čas uvědomit, že na tom vlastně nejsme tak zle, jak si často myslíme. Tahle kniha je právě o takovém pohledu na život.
Knihu jsem četla na střední škole a musím říct, že jsem se jí prokousávala dost obtížně a nebavila mě.
Myslím, že je dobré přečíst si a pochopit, jak to vlastně všechno bylo. Když si řekne Frankenstein, snad každý si představí oživlou mrtvolu. Stejně jako si spousta lidí myslí, že ví, jak by měl vypadat Dracula nebo Jekyll a Hyde, i když to většinou není pravda.
Přitom Viktor Frankenstein byl doktor, který jej stvořil. Příběh ale zdaleka není jen o tomto stvoření, ale i o následném nepochopení, pomstě, životě v ústraní apod. Já osobně mám tuto knihu moc ráda.
Četla jsem Malého prince víckrát, ale nejsem z něj tak nadšená, jako většina ostatních čtenářů. Prostě mě tato kniha neoslovuje.
Kniha vyjadřuje, že i dobře vychovaní mladí Angličani (i když zatím jen děti) se nemusí vždy chovat jak gentlemani a mohou klesnout k mnohem primitivnějším pudům. Prý měl být Pán Much mimo jiné reakcí na knihu Korálový ostrov, kde jsou právě chlapci "bez poskvrnky". Otázkou je, která z těchto teorií je pravděpodobnější, ale to už je na každém čtenáři, aby posoudil sám.
Báseň mám moc ráda. Mám koupenou knihu, kde je více různých překladů včetně originálu a na tom je krásně vidět, že překlad je opravdu hodně, hodně důležitý.
Já jsem příznivec poezie, která se hezky rýmuje a dobře pamatuje, což tahle rozhodně není - přesto mě Hrabě oslovil. Možná na tom má velký podíl kamarád, který mi některé básně přednesl dříve, než jsem je četla:
"Pasáci poezie
Koštéři metafor
To není pro vás
to co tu dávám do placu
To pro skutečné lidi které jsem poznal"
Četla jsem i viděla několik divadelních zpracování a vždy je mi Cyrana tak líto.
Bídníci mě bavili ještě více než Chrám Matky Boží - jedinou muškou na kráse jsou pro mě sáhodlouhé popisy (historické i místopisné) - mám pocit, že s takovýmto popisem pařížských kanálů by tam mohl čtenář rovnou dělat průvodce. Děj samotný a postavy jsou ale dobře vystavěné a já si mnohé z nich velice záhy oblíbila.
Bídníci mě bavili ještě více než Chrám Matky Boží - jedinou muškou na kráse jsou pro mě sáhodlouhé popisy (historické i místopisné) - mám pocit, že s takovýmto popisem pařížských kanálů by tam mohl čtenář rovnou dělat průvodce. Děj samotný a postavy jsou ale dobře vystavěné a já si mnohé z nich velice záhy oblíbila.
Bídníci mě bavili ještě více než Chrám Matky Boží - jedinou muškou na kráse jsou pro mě sáhodlouhé popisy (historické i místopisné) - mám pocit, že s takovýmto popisem pařížských kanálů by tam mohl čtenář rovnou dělat průvodce. Děj samotný a postavy jsou ale dobře vystavěné a já si mnohé z nich velice záhy oblíbila.
Bídníci mě bavili ještě více než Chrám Matky Boží - jedinou muškou na kráse jsou pro mě sáhodlouhé popisy (historické i místopisné) - mám pocit, že s takovýmto popisem pařížských kanálů by tam mohl čtenář rovnou dělat průvodce. Děj samotný a postavy jsou ale dobře vystavěné a já si mnohé z nich velice záhy oblíbila.