MartaPear komentáře u knih

Nedočetla jsem. Alespoň regulérně. Resp. po první cca třetině knihy jsem ztratila trpělivost pořád hledat v té změti kapitol kdo je kdo kdy kde a proč. Detektivky mám ráda, ale musejí mít logiku. Tahle knížka jí nemá nebo jsem nepochopila autorčin inovátorský přístup. Přitom jsem se těšila na napínavé čtení z míst známých, která mám ráda už hodně let... Ale ta chaotická směs všech možných dějů v současnosti i hluboké minulosti a desítek postav mě nakonec odradila. Třeba kdyby to autorka rozdělila na několik samostatných knížek, kde by jednotlivé zápletky měly dostatek prostoru, mohla z toho udělat trilogii a třeba by se to dalo číst.

9 01.02.2024

Nutno říct, že by si autor zasloužil ocenění za pedagogickou činnost, jak už jsem uvedla dříve , je to i plastický popis soudobého nejen politického života. Určitě lepší než školní biflování. Hezký románek a la červená knihovna. Tedy román, pokud to beru podle počtu stran.

1 29.01.2024

Půjčila jsem si ze zajímavosti, literárně ubohé. a pro mě i obsahově, protože tohoto herce úplně nemusím. Tak trochu jsem doufala, že si u mě napraví reputaci. Nenapravil

Také já jsem hledala knihu s "kdyby" a tahle vyhrála v mé loterii. Neurazí, ale můj šálek čaje to není. Na cestu tramvají na zabití času dobrá, některé verše byly i vtipné. I když já jsem ze staré školy a verše se buď musejí opravdu veršovat nebo být o něčem. Ukázka (interpunkce chybí i v originále):
Napadlo mě
že kdybych byl dostatečně měkkej
a nafouklej
mohl bych se položit do koruny stromu
a jako balónek se tam pohupovat

Všechny Augustovy pravěké knihy jsem četla v hlubokém dávnověku a od té doby čekaly v knihovně na mého osmiletého prasynovce, se kterým jsem je teď četla znovu. A na rozdíl od mého dětství jsme si nyní navíc hráli s figurkami všech těch ještěrů, plazů a ptáků, jejichž jména si chlapec pamatuje už několik let, zatímco pro mě jsou to prostě "dinosauři". Přesto jsem ty knihy četla se skoro stejným zaujetím jako tenkrát a už se těším, až je budu tak za pět let číst ještě jednou s vlastním vnukem, který už teď ty potvory zná taky.

5 26.01.2024

Měli bychom znát naše dějiny a z beletrie možná v hlavách utkví víc, než ze školního biflování. Ale ... při čtení mám neodbytný pocit a dojem, že už jsem tu kniha četla. Úplně přesně vím, co bude v následující větě.... Možná tím množstvím knih má spisovatel zažité formulace a uplatňuje je všude? Jinak dobré, Vondruškova klasika. Co mi ale dost vadí je nedbalá práce nakladatelství. Jsem na straně 150 ze 440 a už asi 15x mě praštil do očí překlep. Doufám, že překlep nebo nepozornost korektora či zodpovědného redaktora. Nejdřív jsem to přecházela, ale popuzuje mě to stále víc. Např. strana 125: Válčil "se" Slezsku" místo "ve" apod.

1 25.01.2024

Agátu miluji, knihy i její životní příběh. Její knihy jsem četla od "základky" a posléze jsem je zdědila po rodičích. A když se mi do něčeho nového nechce, sáhnu do jedné police a vždy uspěju. Jen se nedokážu od jejích detektivek odtrhnout a místo uspání ponocuji. Vždy perfektně zvládnuté osoby, zápletky, mám ráda i reálie.

9 25.01.2024

Nevím... nějak mě to neoslovilo ani poprvé, ani při dalších asi třech pokusech se tím prokousat

1 25.01.2024

Strhující osudy židovské rodiny před válkou, během ní i po ní. Včetně toho, o čem se v dobách mého vzdělávání nemluvilo - zde epidemie tyfu v roce 1954. Ptala jsem se na to své matky, která v tu dobu končila střední zdravotnickou školu a jen zázrakem se její škole povedlo vyhnout se zdravotnickému "nasazení" v té oblasti.

27 25.01.2024

Pro mě naprosto neznámý kout naší země, jak zeměpisně, tak historicky, takže velice objevné.

23 25.01.2024

Když má člověk chmury na duši, Betty vždycky pomůže! Mám vyzkoušené už desítky let:-)

8 25.01.2024

Celého Remarqua jsem přečetla... kdysi... Teď jsem se vrátila k této a myslím, že mě to zasáhlo ještě víc než tehdy v pubertálních letech.

18 25.01.2024

Moje "klasika", když nevím, co číst, tak jedna z knih, po které sáhnu, je tato.

9 24.01.2024

Analýza všech totalitních systémů, kdy hlavní hrdina Winston Smith chce poznat skutečnou, ne zmanipulovanou podobu minulosti, věřit tomu, co vidí na vlastní oči a mít svobodu tvrdit, že dva a dva jsou čtyři...

15 24.01.2024

Chtěla jsem dohnat mezeru ve vzdělání a konečně se dozvědět, co na té knize všichni mají. Už to vím... Úžasná alegorie a satira, podobenství se stalinistickou érou v SSSR, dějově se skupinka zvířat na farmě vzbouří, vyžene lidi z farmy a vede ji sama, jejich vláda se však postupně zvrhne v brutální tyranii. Úžasné dílo!

20 24.01.2024

Spousta nepřesností a chyb, i v časopise ČGHS (Česká genealogická a heraldická společnost) na to upozorňovali. Bylo by to jinak užitečné a přínosné, hlavně pro ty, co se chtějí o Rožmbercích něco dozvědět. Kdo už o nich něco ví, moc nového tam nenajde.

24.01.2024

Příběh, vyprávěný kočkou, kterou zachránil dalajláma, vypráví o životě v jeho sídle (a v druhém plánu seznamuje s budhismem - to jsem trochu přeskakovala). Zajímavé, stejně jako i další díly.

1 24.01.2024

No, další pokus o Jirotku... snaha ho nahradit a vydělat na tom, napsané v "jeho duchu", ale klopýtavě, násilně, bez lehkosti a vtipnosti o svatebních přípravách, svatbě a svatební cestě a všechno se to motá kolem vína.

1 24.01.2024

Autor coby bývalý kancléř, protokolář či co vlastně byl Ovčáček vypráví o kontroverzní kariéře i osobních "úspěších" v průřezu našich nejnovějších dějin, které ovlivňuje a manipuluje s nimi. Pobaví, neurazí, ale výraznou stopu v člověku nenechá. Vhodná kniha např. do MHD a na cesty, kdy se nepotřebujete úplně soustředit, ale chcete se nějak zaměstnat.

1 24.01.2024

Půvabné a roztomilé čtení, např. sloupky z deníku Metro, pohladí na duši!

1 24.01.2024