MartaPear komentáře u knih

Nenápadný, ale důležitý rok pro naší rodinu. Souhlasím:-) Moc se mi líbí tato idea sesbírat nejdůležitější a nejzajímavější momenty z každého roku. Samozřejmě je to subjektivní pohled autorů, ale i tak je to velice přínosné, důvod ke vzpomínání, zamyšlené, porovnávání se současností a případně i se vzpomínkami starších příbuzných. Někdy jsem docela nevěřícně zírala, resp. četla, co se všechno v té době dělo nebo naopak nedělo... Většinu popsaných událostí si stále ještě velmi živě vybavuji a kniha mi dokonale připomněla i ty, na které už jsem skoro zapomněla.

Nenápadný, ale důležitý rok pro naší rodinu. Souhlasím:-) Moc se mi líbí tato idea sesbírat nejdůležitější a nejzajímavější momenty z každého roku. Samozřejmě je to subjektivní pohled autorů, ale i tak je to velice přínosné, důvod ke vzpomínání, zamyšlené, porovnávání se současností a případně i se vzpomínkami starších příbuzných. Někdy jsem docela nevěřícně zírala, resp. četla, co se všechno v té době dělo nebo naopak nedělo... A děkuji za současnost, ať je jaká je!

Naprosto dokonalé čtení! Kromě povídky Miriam Blahové, která mě vůbec neoslovila, jsou všechny ostatní skvělé. Každá úplně jinak pojatá a o něčem úplně jiném, jedna smutná, druhá vtipná, třetí tak trochu fantasy. A jsou nabité emocemi a nutí člověka k zamyšlení nad tím kterým problémem, situací, vzpomínkou. Doporučuji, doporučuji, doporučuji!!!

07.04.2024

No, nevím, co si mám myslet... Nejspíš to, že je autor placený od množství písmenek... Tématem je to možná zajímavé, ale číst se to nedalo. Stránky přebytečného textu jsem postupně přeskakovala a myslím, že jsem o nic nepřišla.

1 05.04.2024

Kdysi v 70. letech jsme měli v čítance verše, které umím dodnes, nějak mě oslovily, ač se týkaly Slovenského národního povstání, přesněji smrtí a žalu. Až nedávno mě napadlo si tu básničku zadat do googlu a ejhle, hned jsem věděla, kde jí hledat. Je to Slovenská balada této sbírky. A že je autorem Milan Kundera mě velice překvapilo!

05.04.2024

Pro mě objev roku nebo spíš desetiletí! Protože všechna ta místa, města a okolí znám velice dobře z turistických cest, mám k nim osobní vztah. Myslím, že dějiny tu jsou vykresleny natolik plasticky, že by takto měly vypadat učebnice vůbec.

27.03.2024

Klasická detektivka s komisařem Maigretem, postupuje se pěkně chronologicky, žádné skoky v místech, dějích ani lidech, bezva čtení třeba do čekárny, MHD apod.

1 19.03.2024

Knihy Davida Lodge mám ráda už dlouho, ale tuto jsem objevila naprosto náhodně. A je snad nejlepší ze všech! Myslím, že velice věrně vystihuje situaci politickou, ekonomickou i morální nejen na americké základně v Německu nebo v Anglii, ale v Evropě vůbec.

10.03.2024

Pravděpodobně fiktivní, byť celkem reálný nebo i možná skutečný příběh o lásce Krčína k obyčejné "rybníkářce" Zuzaně, reálie a dobové situace a skutečnosti jsou velmi přesné a věrné, plasticky vykreslené včetně pocitů a názorů hlavních aktérů. Protože znám Třeboňsko i Krumlov a celé jižní Čechy velice dobře, přesně jsem si zasazovala jednotlivé děje na konkrétní místa a o to víc jsem byla vtažena do děje. Čekala jsem nenáročné čtení do čekárny u lékaře, ale byla jsem velice mile překvapena!

01.03.2024

Našla jsem v knihovně po své matce, která s autorem kdysi studovala a hrála ve studentských divadlech. I když odhlédnu od "osobního vztahu" k autorovi, i tak to bylo velice zajímavé a poučné. Přestože kniha vyšla za konkrétního politického režimu, byla celkem objektivní a ne moc politická. A v každém případě jsem se dozvěděla o kulturní scéně té doby autenticky, nikoliv pod nánosem různých hodnoceních psaných pod vlivem té které společenské a politické současnosti.

27.02.2024

Standard, který čtu ale ráda jako oddechovku. Sice jsou všechny její příběhy podle jedné šablony, ale aspoň nad tím člověk nemusí moc přemýšlet třeba v čekárně u doktora nebo v tramvaji.

1 27.02.2024

Pravděpodobně autorce došly peníze a musí se vypovídat z nového partnerského vztahu po smrti muže, je to pouze směs "mouder", vzpomínek, citátů a rad.

22.02.2024

Nenáročné oddechové čtení, jako všechny ostatní autorčiny knihy. Neurazí, ale nenadchne, celkově jsem měla pocit, že se děj, situace, charaktery opakují, že to píše podle jedné šablony. Aby to bylo "in", zamotává do děje homosexuální a uprchlickou problematiku a nutno říct, že příběh Saifa byl nejlepší.

13.02.2024

Druhý pokus - prvním byly před asi pěti lety Ženy z rodu Přemyslovců. Stejné, nápad velmi zajímavý, kdyby se to dalo číst. Možná i špatná práce nakladatelství, ale čtete, čtete a nevíte, jestli jste v případném historickém úvodu nebo už v těch alternativních dějinách. Musím si zapamatovat, že tohoto autora už ne!

07.02.2024

P.S. k předchozí recenzi: Už vím, kterou autorku určitě při výběru další četby vynechám!

2 01.02.2024

Nedočetla jsem. Alespoň regulérně. Resp. po první cca třetině knihy jsem ztratila trpělivost pořád hledat v té změti kapitol kdo je kdo kdy kde a proč. Detektivky mám ráda, ale musejí mít logiku. Tahle knížka jí nemá nebo jsem nepochopila autorčin inovátorský přístup. Přitom jsem se těšila na napínavé čtení z míst známých, která mám ráda už hodně let... Ale ta chaotická směs všech možných dějů v současnosti i hluboké minulosti a desítek postav mě nakonec odradila. Třeba kdyby to autorka rozdělila na několik samostatných knížek, kde by jednotlivé zápletky měly dostatek prostoru, mohla z toho udělat trilogii a třeba by se to dalo číst.

9 01.02.2024

Nutno říct, že by si autor zasloužil ocenění za pedagogickou činnost, jak už jsem uvedla dříve , je to i plastický popis soudobého nejen politického života. Určitě lepší než školní biflování. Hezký románek a la červená knihovna. Tedy román, pokud to beru podle počtu stran.

1 29.01.2024

Půjčila jsem si ze zajímavosti, literárně ubohé. a pro mě i obsahově, protože tohoto herce úplně nemusím. Tak trochu jsem doufala, že si u mě napraví reputaci. Nenapravil

Také já jsem hledala knihu s "kdyby" a tahle vyhrála v mé loterii. Neurazí, ale můj šálek čaje to není. Na cestu tramvají na zabití času dobrá, některé verše byly i vtipné. I když já jsem ze staré školy a verše se buď musejí opravdu veršovat nebo být o něčem. Ukázka (interpunkce chybí i v originále):
Napadlo mě
že kdybych byl dostatečně měkkej
a nafouklej
mohl bych se položit do koruny stromu
a jako balónek se tam pohupovat

Všechny Augustovy pravěké knihy jsem četla v hlubokém dávnověku a od té doby čekaly v knihovně na mého osmiletého prasynovce, se kterým jsem je teď četla znovu. A na rozdíl od mého dětství jsme si nyní navíc hráli s figurkami všech těch ještěrů, plazů a ptáků, jejichž jména si chlapec pamatuje už několik let, zatímco pro mě jsou to prostě "dinosauři". Přesto jsem ty knihy četla se skoro stejným zaujetím jako tenkrát a už se těším, až je budu tak za pět let číst ještě jednou s vlastním vnukem, který už teď ty potvory zná taky.

5 26.01.2024