Makropulos
komentáře u knih
Paměť mojí babičce
Petra Hůlová
Kniha je důkazem toho, že lidské příběhy odehrávající se tisíce kilometrů od Evropy, mohou důvěrně oslovit i tuzemského čtenáře. Do děje jsme vtaženi hned od počátku první z osobních výpovědí pěti žen z jedné rodiny. Autorka využívá hovorový jazyk s mnoha originálními mongolskými výrazy, čímž dokáže vystihnout stavy lidské duše i vykreslit podobu země. Jazyk odpovídá i charakteru jednotlivých hrdinek a okolnostem, ve kterých se nacházejí. Matka – Alta se vyjadřuje v holých větách, vyprávění Dzaji je naopak psáno dlouhými větami, které vyjadřují její pestrý život a z vyprávění nejmladší Dolgormy je znát změna probíhající v mladé mongolské generaci. Skvěle vyznívá i to, jak se liší pohledy jednotlivých protagonistek na stejné události.
Nechte se strhnout touto neobyčejnou rodinnou ságou a nahlédněte do života mongolských venkovanů od hluboké historie až po přítomnost.
Procitnutí slečny Primové
Natalia Sanmartin Fenollera
Tuhle knihu jsem si pořídila a přečetla na základě zde uvedené skvělé recenze Jana Hofírka a jsem ráda, že jsem to udělala.
Už samo fiktivní městečko San Ireneo de Arnois a jeho vykreslení v příběhu vyjadřuje touhu osvobodit se a vyhlašuje válku modernímu světu. Charaktery jednotlivých postav jsou popsány do detailů a jsou vlastně často vyjádřeny již v jejich křestních jménech. Kniha je protkána odkazy na literaturu, staré jazyky, zabývá se systémem vzdělávání a konfrontací různých filozofických názorů i rozdílnými názory víru. Je to román plný zajímavých diskusí, výjimečných žen a mužů, mezilidských vztahů, ale i knih, květin, přátelských setkání s tradičními zákusky a čajem.
Jak řekla sama autorka v jednom interview (můj volný překlad)
Městečko neexistuje, je to imaginární místo, ale je inspirováno evropskou tradicí. Evropa byla vybudována na malých obcích poblíž opatství, s ekonomikou založenou na řemeslech, pevných rodinách, dávných tradicích a pečlivě organizovaném životě, ve kterém má každá věc svůj vlastní čas. To je model, ze kterého jsem čerpala inspiraci pro tuto knihu a na jehož základě se narodilo San Ireneo, místo, kde životy lidí mají lidské rozměry a kde tradice a kultura jsou chápány jako poklady.
Parfém bláznivého tance
Tom Robbins
„Červená řepa je ze všech zelenin nejvášnivější. Ředkvička je možná horečnatější, avšak její žár plane chladným plamenem úzkosti, a nikoliv vášně. Rajčata jsou sice dostatečně bujará, ale zase se vyznačují jistou lehkomyslností. Řepa je smrtelně vážná. Slovanské národy získaly své tělesné vlastnosti díky bramborám, svůj doutnající neklid od ředkviček a svou vážnost z červené řepy.“
To jsou první odstavce této úžasné knihy Toma Robbinse, první jeho knihy, kterou jsem přečetla. A hned jsem se zamilovala. Asi to není kniha pro každého, ale pokud máte rádi podivuhodné, nepředvídatelné, filozofické příběhy, neměli byste si nechat Parfém bláznivého tance ujít. Je to vyprávění o životě, smrti a nesmrtelnosti, kterými prochází důležitý lidský smysl – čich a samozřejmě červená řepa. Je to pohádka, dobrodružné skotačení plné nádherných obratů, metafor a moudrých myšlenek. Složitá existenciální témata jsou podána obratně, lehce, smyslně i komicky.
Ještě jsem nečetla takovou knihu, je chytrá, provokativní a mohu ji jen doporučit.
Kouzelník ze Lhasy
David Michie
Tato kniha kombinuje prvky dobrodružného příběhu a naučné knihy o buddhismu. Autor nám předkládá komplexní a poutavý příběh dvou mužů oddělených časem i prostorem. Ale i přes toto zdánlivé oddělení dokazuje, jak složitě mohou být věci opravdu propojeny. Buddhistická filozofie se prolíná celým dílem, ale ne jako kázání nebo snaha o obrácení na víru, ale jako nedílná součást příběhu. Skvělé je, že autor nepředpokládá, že jeho čtenáři budou znát Dharmu nebo jí rozumět, ale vysvětluje ji, bez jakéhokoliv zpomalení děje. Ukazuje paralely mezi buddhistickou naukou a moderní vědou, speciálně kvantovou fyzikou.
Jediné, co mi trochu vadilo na tomto vydání je, že jména a názvy jsou v české verzi jinak psaná než v originále, nebo jsou úplně jiná. Tohle já ale nikdy nechápu.
Pan Šimral přichází
Luboš Pavel
Jsou to úžasně milé obyčejné i neobyčejné příběhy z denního života čerstvého důchodce pana Šimrala. Mě jen mrzí, že jsem knížku přečetla najednou. Lepší by bylo si na každý den nechat jeden z příběhů, abych si tu skvělou náladu, kterou jsem po přečtení měla, užívala delší dobu.
Babičky: Mrtvý kuchař
Minna Lindgren
Siiri, Irma a Anna-Liisa, dámy ve věku 90+, objeví, že jejich domov, dům s pečovatelskou službou v Helsinkách nazývaný Podzimní háj je optimálním prostředím jak pro menší podvody, tak pro velké kriminální aktivity.
Ale já bych přesto toto dílo nezařadila mezi detektivky. Je to napínavý román ovšem založený na tom, že přátelství a láska jsou stále možné i u nejstarších členů společnosti. Kniha ukazuje jednu z tváří finského sociálního státu i vztahy rodiny k přestárlým rodičům, a s duchaplným a laskavým humorem pohlíží na moderní život přes 90 let staré oči. V románu je i mnoho podstatných informací o historii Finska, architektuře v Helsinkách a odkazy na knížky, které naše hrdinky provázejí v jejich často osamělém životě. Velmi důležitý je i jejich pohled na smrt, kterou vlastně denně očekávají a se kterou se často setkávají.
„„Hlavně mi dneska v noci neumři. Já bez tebe na Terův pohřeb nepojedu“, varovala Siiri. „Čím dál víc smrti vstříc!“ zaburácel Irmin hlas až na chodbu.““
Jako zabít ptáčka
Harper Lee
Překvapilo mě, že klasická americká literatura může být i po tolika letech takhle čtivá. Na odkazy na tuto knihu jsem narazila několikrát v jiné americké literatuře, tak jsem si ji moc chtěla přečíst. A opravdu jsem nebyly zklamaná. Tato knížka z pohledu dítěte zobrazuje kus americké historie, poukazuje na rasismus, předsudky, ale líčí i dětskou nevinnost a vytrvalost muže, který dokázal riskovat všechno, aby se veřejně postavil za to, v co věřil.
Utajený odposlech
Bohuslav Kočárek
Ke knize jsem se dostala díky autorovi, který se mi ozval na základě toho, že jsem ji uvedla v "Chystám se číst" a poslal mi ji.
Kombinace beletrie a literatury faktu mě velmi zajímala, ale musím říci, že v této knize je to na mnoha místech řešeno dost násilně. Nevím, zda je to mu tak i v tištěné verzi, ale v elektronické verzi je docela dost gramatických chyb.
Vadil mi přechod ze 3. osoby do první, naprosto nečekaně a z jedné věty do druhé. Jak už tu je někde napsáno, pokud to byl záměr, tak já jsem ho nepochopila.
Pokud chceme hovořit o literatuře faktu, neměly by být chyby např. ve jméně amerického prezidenta, protože potom ani ostatní jména a názvy, které neznám, nemusí být přesné. Také několikeré řešení tykání a vykání v angličtině opravdu ve mně nebudí důvěru v ostatní fakta v knize obsažená.
V Závěru knihy jsou nasypaná různá fakta dohromady s domněnkami a celé je to proloženo varováními typu:
"Dávejte si pozor i na to, co píšete do mailu, ať nedopadnete
jako Bin Ladin." Myslím, že to bych spíš nechala na čtenářích, co si z přečtených informací vezmou.
Knihu jsem ovšem přečetla se zájmem a myslím, že jsem si z ní i něco odnesla. Autorovi fandím a přeji mu, aby jeho další díla byla jen lepší.
Bagr: Příběh mutanta
Martin Koláček
Bagr, jako mutantní syn Grunta a Grunt je hlavním hrdinou příběhu, který je podle mě ještě lepší než Grunt RX-10. Obdivuji ty nápady a jejich dovedení do detailů. Úžasně jsem se bavila a přitom jsem mnohdy v příběhu našla paralely s běžným životem.
"Ne, vážně, opravdu ti přijde, že všechno, co se kolem nás děje, má logiku?"
Malé ženy
Louisa May Alcott
Dlouho jsem tu knížku hledala, měla jsem pocit, že si ji musím přečíst. Nakonec se mi dostalo do ruky vydání z roku 1974 v překladu Evy Jelínkové. V této verzi jsou i jména jiná - je to příběh Markéty, Jo, Amy a Lízy a jejich přítele Tadeáše a jedná se pouze o první část.
Ale jinak je to přímo sluníčková knížka. Bylo mi s ní dobře.
Stehlík
Donna Tartt
Tohle opravdu není odpočinková četba.
Je to příběh o ukradeném obrazu a "ztraceném" chlapci a mnoha špatných rozhodnutích, která v životě udělá. O vlivu špatných příkladů, traumatického zážitku, nepochopení okolí a nenaplněné lásky, i o vlivu umění na člověka.
Je to silný příběh a krásný obraz.
Atlantský mor
A.G. Riddle
Tak jsem přečetla i pokračování Tajemství původu. A nemohu říci, že bych z toho byla víc nadšená než z 1. části. Tady mi asi nejvíc vadilo to, že neřešitelné problémy a situace měly najednou řešení, které mě příliš neuspokojilo a přišlo mi až neuvěřitelné. Já vím, že to je Sci-fi.
Je to čtivě napsané, zajímavý nápad a asi si přečtu i další část.
Sibern: Příběh příběhů
Charlie Greenberg
Tu knihu jsem sem zadala, přečetla ji a tak cítím povinnost něco k ní napsat.
"Sibern - kniha, kterou asi nepochopíš. Riskneš to?"
Píše ke knize autor na svých stránkách. Když jsem knížku dočetla, nemohla jsem říci, že jsem ji nepochopila, ale mým hlavním pocitem bylo zjistit něco víc o autorovi...
Mimo jiné o sobě uvádí, že je Pathfinder a to mi myslím sedí i k tomuto příběhu. Je to o hledání cest, místa v životě a úkolech, které je třeba splnit.
Podpis všech věcí
Elizabeth Gilbert
Je to úžasná kniha o životě ve všech jeho podobách a v různých pohledech na něj.
"Ano, život je záhada a často je plný zkoušek ...... "
Je to kniha o přírodě, o umění, o vědeckých teoriích, o vztazích mezi lidmi i mezi rostlinami, o vztazích mezi lidmi a rostlinami i lidmi a zvířaty.
Je to kniha o duchovnu, o poznání i o lásce.
"Kolem nás panuje všeobecný soulad."
Takže je to vlastně kniha o prolínání vědeckého a duchovního pohledu na svět a na život.
Je to kniha o přírodě a hlavně o mechu.
Je to kniha, kterou byste si měli přečíst.
Drsní chlapi
Elizabeth Gilbert
Už je to dost dlouho, co jsem četla tuhle knihu. Ale je mi líto, že tu nejsou žádné komentáře. Je to tak trochu jiná kniha, z naprosto odlišného prostředí, která ukazuje chování a jednání lidí v extrémních podmínkách a v uzavřené komunitě.
Doporučuji.
Náš dědek Josef
Jaroslav Matějka
Tuhle knihu miluji asi od svých 15-ti let a neustále se k ní vracím. Tedy už asi 40 let.