majakmp3 komentáře u knih

S autorem jsem doposud neměl tu čest, ale musím přiznat, že to bylo příjemné překvapení. David Urban čtenářům představuje sympatický tým kriminalistů, který je kompetentní a lidsky na úrovni. Sám autor je dobře obeznámen s reáliemi PČR i s vyšetřovacími postupy a metodami. Příběh je napsán svižně a napínavě a hned po pár stránkách je čtenář vytažen do děje. Případ je poněkud obskurní - psychopat, který k vraždění využívá hru pro telefony s názvem "Lovci monster". Právě k této části knihy mám největší a jedinou výhradu - hře Lovci monster je věnováno příliš mnoho prostoru. Naopak chválím D. U. za psychologickou manipulaci čtenáře, se kterým si pěkně zahrává. Relativně záhy nabudete přesvědčení, že je případ jasný, ale závěr...
Závěr je nečekaný a zvedá detektivku na novou úroveň.
Hodnotím 75%.

6 16.10.2023

(SPOILER) Stephen West (Angličan žijící ve Francii) se tentokrát ocitá v roli Jamese Bonda, a jak je pro Clarka v této sérii typické, agent 007 West není ve službách Jejího veličenstva, ale pracuje pro francouzskou policii.
O hlavního hrdinu se pochopitelně přetahují nejhezčí kočky z okolí. Přítelkyně oceánoložka, která zachraňuje jesetery a také chystá vraždu prezidenta, sličná velitelka policie, která se jí v tom snaží zabránit a využívá k tomuto účelu právě Westa a navíc je tu Westova kamarádka Elodie, která se hodlá přivdat do rodiny snobských aristokratů de Bonnepoirů, ale k tomu bude potřebovat notnou dávku štěstí a vydatnou pomoc kámoše Westa. Náš agent to vše musí vyřešit rychle, neboť čas je neúprosný.
Autor sice ještě občas sáhne po humoru, který způsobuje Angličan komolící francouzský jazyk, ale líčení těchto rádoby vtipných situací rapidně ubylo, takže se to dá vydržet - palec nahoru Mr. Clarke!
Kniha se mi líbila o moc víc, než první díl série (Merde! Rok v Paříži) ta byla plná humoru, který byl buď trapný anebo v lepším případě nebyl vtipný.
Merde Impossible je svižné oddechové čtení, které se nebere vážně, je často infantilní, ale občas jsem se zasmál a sám jsem byl zvědaví, co ten blbec hlavní hrdina zase vyvede a jak se to nakonec obrátí v jeho prospěch.
Hodnotím 70%.

1 04.10.2023

(SPOILER) Druhý případ „dream teamu“ pardubické kriminálky se až nápadně podobá svému předchůdci detektivnímu případu Stvůra.
Linhartová s Benešem řeší osm let starý případ únosu malého chlapce, který časem nabobtnal nejprve do tří únosů malých chlapců. Tyto případy se časem ještě zkomplikovaly, neboť v průběhu vyšetřování se dva ze tří unesených chlapců objeví mrtví.
Se znalostí předešlého autorčina díla jsem relativně záhy vytipoval vraha a skoro jsem se trefil. Mým vrahem byla sestra matky prvního uneseného dítěte, skutečnou únoskyní a vražedkyní byla matka prvního z unesených hochů.

Stejně jako v prvním dílu i zde autorka rozvíjí nejenom vyšetřovací linii, ale i osobní rovinu vztahu mezi Linhartovou a Benešem.

Závěr končí dvojitým cliffhangerem! Pokud budete chtít zjistit, kdo byl skutečným vrahem prvního uneseného dítěte (toto bylo v závěru knihy pouze naznačeno) a pokud Vás zajímají další osudy rozhádaných protagonistů, budete nuceni sáhnout po další autorčině knize.

Hodnotím 75%. Autorčina prvotina „Stvůra“ se mi líbila o trochu víc, ale stále se jedná o velmi slušnou detektivku.

5 01.10.2023

(SPOILER) Do týmu poněkud upjaté komisařky Laury Linhartové přichází nová posila vyšetřovatel Adam Beneš, se kterým kdysi randila a který s ní má tak trochu nevyjasněnou minulost.
Případ vypadá zprvu triviálně. Zavražděná a zohavená mladá žena a vrah, který byl právě zadržen a doznal se ke spáchání podobného zločinu. Postupem času se však ukazuje, že jde o podobnost čistě náhodnou a detektivové začínají objevovat odlišnosti. Případ se komplikuje a přibývá i podezřelých, kteří mají motiv, čas a prostředky ke spáchání zločinu. Následuje řada slepých uliček, které s velkou dávkou štěstí vedou ke svižnému finále.
Osobu pachatele jsem sám předem neodhalil a to nám byla představena hned na začátku knihy.
Líbí se mi zasazení do naší země - jména, reálie a vyšetřovací postupy naší malé kotliny a i to, že jde o logicky vymyšlený případ, který obstojí při kritické konfrontaci, ale zároveň není příliš překombinovaný.
Mám trochu výhrady k chování hlavní protagonistky, která je líčena jako tvrdá profesionálka, a která má trochu problémy s lidskými vztahy, v rozporu s tím se však občas chová jako praštěná puberťačka.
Celkem velmi příjemná záležitost 80 %. Už se těším na další díl.

6 28.09.2023

Jiné, přesto stejně dobré - netypicky klasický Child.
V knize Volný pád velmi překvapivě nepůjde o sólo akci Jacka Reachera, ale o týmovou operaci jeho bývalé jednotky.
Polovina bývalých spolubojovníků je nejprve nezvěstná a poté mrtvá. Je třeba zjistit proč, zabezpečit jejich rodiny a v neposlední řadě pomstít zabité kamarády.
Akce stíhá akci, ale přitom vše dává smysl a je pečlivě promyšlené a naplánované. Kniha je napínavá, mezi jednotlivými postavami funguje chemie a nutí Vás číst/poslouchat dokud se nedostanete na poslední stránku.
Třešničkou na dortu je interpretace Vasila Fridricha, která je jako vždy fenomenální.
Hodnotím 90%.

26.09.2023

(SPOILER) Knihu autor vydal v roce 2020 a jde o bilanci vlastního života - v té době mu bylo 84 let. Bohužel publikace způsobila, že jsem si o tomto člověku musel poopravit mínění. Doteď jsem Woody Allena vnímal jako nesmírně pracovitého, moudrého a vtipného autora, režiséra, herce a intelektuála, ale jeho poslední kniha to hodně změnila.
2/3 publikace Allen vysvětluje svou roztržku s bývalou partnerkou (Miou Farrowoou) a následný soudní proces, ve kterém byl nakonec zproštěn obvinění ze sexuálního zneužívání vlastní i adoptivní dcery.
To, že začal chodit se svou o 35 mladší adoptivní dcerou v době, kdy žil s její adoptivní matkou je zkrátka divné a nic na tom nemění skutečnost, že šlo o konsensuální rozhodnutí, že byla dotyčná v té době již zletilá a že již 26 let žijí ve spokojeném manželském svazku.
Nejsem sice rodič, ale Allenovo přiznání, že při společném sledování televize položil hlavu do klína své sedmileté dcery mi přijde dost za hranou - minimálně za hranou dobrého vkusu, na rozdíl od názoru W. A., který na takovéto chování nevidí nic zarážejícího.

Allen si také v textu knihy velmi často protiřečí:
V jedné větě tvrdí, že rozhodně není zámožným mužem, protože jeho projekty nejsou komerční, ale vzápětí líčí svůj soudní spor s kamarádem producentem a jeho ženou, kteří mu za filmy dluží miliony Dolarů (Allen ten spor vyhrál).

Allen často zmiňuje svůj staromládenecký život a to, že je slaměným vdovcem, ale zároveň líčí příhody svých dvou manželek, dvou dlouhodobých přítelkyň a ještě se nezapomene pochlubit, že často randí s herečkami svých filmů. Mimochodem, těch filmů bylo okolo 50.

Autor na sebe v knize prozradil, že má fobii z chození na večírky a vysvětluje, že když už někam vyrazí, často sedí v autě a nedokáže vejít do bytu, ve kterém se party odehrává. V jiné pasáži pak tvrdí, že neumí žít na venkově, neboť mu chybí čas trávený s přáteli na večírcích na Manhattanu.

Kniha mě hodně zklamala a nejsilnější emoce, která ve mně po dokončení poslechu zanechala, jsou rozpaky a dala by se vyjádřit prohlášením: Allen nic, on muzikant!
Hodnotím 50%.

26.09.2023

(SPOILER) Začíná to jako každá druhá historická detektivka. Píše se rok 1793 a ve Stockholmu je nalezeno zohavené tělo. Případu se ujímá Sherlock Holmes alias Cecil Winge (právník v terminálním stádiu tuberkulózy) a Dr. Watson - vlastním jménem Mickel Cardell (jednoruký vojenský vysloužilec). Jedna věc se prolíná celou knihou - temnota, špína, krutost a nelidské životní podmínky tehdejší doby, buďme rádi že jsme v tomto období nežili.

Druhá kapitola však popírá schéma detektivního románu. Vyšetřování je zapomenuto a sledujeme obsáhlý popis životních osudů jistého mladíka, který byl za války pomocníkem vojenského lékaře a nyní se světem protlouká jako podvodník.

V následující kapitole autor čtenáře opět bez zjevné spojitosti s vyšetřováním nebo s událostmi v předešlé kapitole seznamuje s životními osudy mladé dívky jménem Annastyna, která se odmítne vyspat se svým chlapcem. Uražená ješitnost jejího přítele a vysoké společenské postavení jeho rodičů Annastynu dostávají na nucené práce, odkud se jí nakonec podaří uprchnout. Tato část knihy až nápadně připomíná hraběte Monte Crista, konkrétně pobyt Edmondna v pevnosti If a jeho útěk.

Teprve v poslední kapitole se autor vrací k detektivnímu žánru, to když se v rámci vyšetřování spojí osudy všech postav představených v předešlých částech knihy. Prví a poslední kapitola jsou uspokojující detektivkou a prostřední dvě by byly skvělým historickým románem, jenže jako celek to příliš nedrží pohromadě a ve finále dílo jako celek nenadchne ani milovníky detektivek a ani milovníky historických románu.
Hodnotím 60%.

4 13.08.2023

(SPOILER) První díl trilogie Růžové tetování je červenou knihovnou moderní doby. Hlavní hrdinka (Liliana / Lilka) je dlouhodobě zneužívána svým přítelem, ale nakonec se přeci jen odhodlá k útěku, při kterém jí pomůže neznámý muž.
Lilka a její malý synek Oskar se nastěhují k ženě, u které Lilka načerno uklízí (Malvíně) a brzy se všichni spřátelí.
Všechny cesty sice vedou do Říma, ale v tomto románu vedou do tetovacího studia Pink Tattoo a to je mi ale náhodička, Lilčin chrabrý zachránce v tomto studiu pracuje a stane se Lilianiným princem.
1) Princ Mat změní Lilčina záda, která jsou zjizvená od cigaret, které si o ně típal její psychopatický expřítel, v "NÁDHERNOU KÉRKU", která Lilianu nejenom proslaví, ale vrátí jí i sebeúctu a sebevědomí.
2) Oba se do sebe zamilují.
3) Matyáš/Mat (to je ten tatér / princ) si zamiluje nejenom Lilianu, ale i jejího syna Oskara.
4) A všichni šťastně žili až do smrti a jestli neumřeli, tak tam žijí dodnes.

Knihu jsem dostal ke zkušebnímu členství iDnes Premium a musím říct, že ani kniha ani členství mě neoslovilo.

Věřím, že si kniha své publikum najde, mě ale neoslovila ani formou, natož pak obsahem za mě hodnotím 40%.

2 10.08.2023

(SPOILER) Pokračovatel Larssonova Milénia jde tentokrát ve šlépějích Sira Arhuta Conana Doyla, když roli Sherlocka Holmese v jeho příběhu přebírá Hans Rekke - maniodepresivní zbohatlík, který stejně jako jeho předloha "dokáže z pouhého letmého pohledu na hladinu vody v napuštěném umyvadle dovodit, že neznámý muž, který nervózně přešlapuje před jeho prahem, je výstřední milionář, který v 17 letech prodělal změnu pohlaví a nyní pod rouškou tmy přichází požádat Sherlocka, pardon Reckeho o radu ve věci únosu jeho oblíbeného papouška žako, který slyší na jméno Veronika."
Nechybí ani doktor Watson v podání policistky Michaely Vargasové.
Příběh začíná nekomplikovanou vraždou oblíbeného fotbalového trenéra, poté se však přeneseme v místě i čase do Sovětského svazu, kde náš trenér nějakou dobu studoval hru na housle, poté se posuneme do druhé poloviny devadesátých let minulého století, kdy se v Afghánistánu totožná osoba spolu s dalšími Tálibánci podílela na trestání hudebníků, a posléze byla zajata a mučena Američany v neslavně proslulé věznici, která je místními přezdívaná jako věznice temnoty, nebo zkráceně pouze jako TEMNOTA.
Aby to nebylo příliš jednoduché, tak se do toho zapojí policisté, diplomaté, tajné služby a další zájmové skupiny.

Nemohu tvrdit, že jsem byl příběhem nadšen, ale rozhodně mě zaujal. Je to všechno trochu moc komplikované a překombinované, ale jako celek to opravdu lze považovat za moderní pokračování příběhů Sherlocka Holmese.
Hodnotím 70%.

3 29.07.2023

(SPOILER) Kniha "Ještě není konec" mě donutila přehodnotit vztah k literární komisařce Marii Výrové, kterou jsem doposud znal pouze z produkce ČT.
Televizní komisařka Výrová v podání Kláry Melíškové mi byla od prvního setkání nesympatická, stále zamračená, upjatá, povýšená a vševědoucí osoba, která často dávala na obdiv, že jako jediná poslouchá tu jedinou správnou hudbu, a která často trousí nevyžádané rady či komentáře.

Detektivní příběh s názvem "Ještě není konec" začíná v druhé polovině "osmdesátek" kdy se tři předpubertální slečny na prázdninách u babičky straší Erbenovými baladami. Baladami, které se záhy zhmotní, když malému půlročnímu synovci někdo na cirkulárce uřízne hlavu. Matka oběti, která je z činu obviněna, ve vazbě spáchá sebevraždu tím, že si překouše žíly a vykrvácí a otec zavražděného nemluvněte na roky skončí na psychiatrii - tolik k odkazu Karla Jaromíra.
Po 25 letech se případ neoficiální cestou dostává ke komisařce Výrové, která ho začne neoficiálně řešit. Příběh sice koliduje s desaterem, které Josef Škvorecký vyjmenovává ve své knize Hříchy pro pátera Knoxe. Konkrétně odporuje prvnímu a pátému pravidlu desatera:
1. Zločinec nebyl někdo, o němž je zmínka brzo na začátku příběhu
5. V příběhu nesmí vystupovat žádný Číňan (říká Škvorecký) ani vodník (říkám já)
Ale až na výše zmíněné se jedná o silný detektivní příběh, který upoutá pozornost svým drastickým entrée a udrží zájem a pozornost čtenáře až do poslední stránky knihy.
Za mě slušných 80%.

4 24.07.2023

(SPOILER) Wallanderova kariéra se pomalu blíží ke konci, a tak se komisař začíná poohlížet po nějaké "chaloupce na důchod". Při obhlídce jedné nadějné nemovitosti Wallander na pozemku objeví lidskou ruku, čímž se rozjede obvyklé vyšetřovací kolečko. Po překopání zahrady k ruce přibydou ještě dva kosterní nálezy - několik dekád stará kostra muže a stejně stará kostra ženy, obě se známkami násilné smrti.
Vyšetřovatelům se začínají kupit otázky, na které prozatím neznají odpovědi. Především kdo byli tito lidé? Kdo byl jejich vrahem? Je možné, aby byl pachatel stále naživu a pokud připustíme, že stále žije, dokážou ho vyšetřovatelé vypátrat a popřípadě obvinit? Pátrání je zajímavé a překvapivě krátké. Wallander odjíždí do domova seniorů, kde se mu podaří případ uzavřít. Řešení je na Mankellovy poměry velmi přímočaré a triviální, ale po bitvě je každý generálem. Wallander také jenom díky obrovské náhodě přežije setkání s agilním staříkem, který se ke zločinům dozná, své motivy logicky vysvětlí a nakonec Wallandera zastřelí. Tedy takový byl jeho záměr, než archaická pistole tento brilantní plán poněkud zhatila.
Celá novela je skvěle napsaná a její největší slabinou je její délka - je prostě na knihu příliš krátká.
Právě kvůli délce novely Ruka autor připojil druhou část knihy s názvem Wallanderův svět. Na rozdíl od produkce divadla Járy Cimrmana, kde vědecké semináře často svou kvalitou, vtipem a neotřelou interpretací překonávají vlastní hru, toto bohužel nemohu tvrdit o Wallanderově světě. Autor zde pouze metodicky publikuje suché medailonky nejdůležitějších postav Walanderova univerza (jméno, příjmení, povolání, vztah k protagonistovi, rodinné poměry, občas lékařská diagnóza, nebo nějaká zajímavost, či charakteristický rys ). Pozorný čtenář tyto informace zná z Mankellových knih a pokud pozorný není, tak mu je autor v daném díle nevtíravě předloží. Troufám si tvrdit, že takto podané informace málokoho zaujmou, pokud tedy nehodláte sestavovat kvíz s otázkami typu např. kolikrát se Wallanderova bývalá manželka Mona po jejich rozchodu vdala, nebo jak se jmenoval a na jakou nemoc zemřel Wallanderův mentor?
Druhou část knihy nebudu hodnotit, neboť by, dle mého názoru, publikaci potopila. Novela Ruka je podařená, ale krátká celkově 70%.

24.07.2023

Znáte Eduarda Ingriše? Ne? A znáte trampskou píseň "Teskně hučí Niagara"? Ano? Pak znáte i jejího autora Eduarda Ingriše! Ale věděli jste, že byl všestranným dobrodruhem, který, podobně jako Thor Heyrdhal, podnikl plavbu na balzovém voru napříč Tichým oceánem. Ingriš byl známými hudebníkem a později i kapelníkem symfonického orchestru v Limě, byl filmařem a dokumentaristou v USA, podnikal výpravy do Amazonie ...
Kniha je dokumentem o Eduardu Ingrišovi, ale má zavádějící název. Správně by se měla jmenovat Eduard Ingriš a plavby dobrodruhů napříč Tichým oceánem.
Kniha mapuje život E. I., ale v jeho případě jsou plavby na balzovém voru jen drobnou epizodou, v bohatém životě, tohoto skutečně žijícího Járy Cimrmana. Zdá se však, že autoři nenasbírali dostatek materiálu, atak k informacím o Ingrišovi připojili údaje o plavbách Thora Heyerdahla, Erika de Bisschopa a Williama Willise.

I přes tuto drobnou výhradu soudím, že se jedná o rozsahem krátkou, ale dobrou knihu. 80%!

1 22.07.2023

(SPOILER) O perníkové chaloupce. Pardon, toto je jiná pohádka.
Doprostřed australské pustiny dopadne zbytek vesmírné stanice Skylab spolu s pozůstatky biologického experimentu - geneticky upravené houby. Houba však průlet atmosférou přežila, rychle se adaptuje, rozšíří a zdecimuje vesnici místních domorodců. Americká vláda však promptně situaci vyřeší. Není na tom nic složitého, jedna atomová bomba a je po problému. Celé to má jeden malý háček, kterým je vzorek houby, převezený a uskladněný v centru biologických zbraní, kdesi v zapadlé části USA.

Za dalších 20 let se situace opakuje. Tajný sklad nebezpečných substancí je zrušen a přebudován na skladovací kóje, a co čert nechtěl, na houbičku tam nějak zapomněli, jenže houba nezapomněla na svět a začíná decimovat obyvatele místního zapadákova. Vláda vyřešením situace pověří stejného člověka jako před 20 lety, co na tom, že se jedná o nemocného staříka. Trio zachránců světa doplní pologramotný hlídač skladu a mladá matka samoživitelka. Jako každá pohádka má i tato happy end. Druhá atomová bomba si s houbou poradila stejně jako její kolegyně před dvaceti lety, ale protože k výbuchu došlo v USA a nikoliv v nějaké daleké Austrálii, nechybí douška o tom, že se tentokrát jednalo o téměř "ekologickou" jadernou bombu a následky na životní prostředí budou minimální - obyvatelé místního zapadákova a jeho nejbližšího okolí budou pouze dalších 20 let nuceni používat k pití balenou vodu.

Kniha má jeden zásadní problém, je úžasně čtivá, plná akčních scén a dějových zvratů a člověk doslova hltá každou další stránku. Na druhou stranu je plná nesmyslů, pseudo vědeckých vysvětlení, klišé a patosu.

Pokud vám nevadí efektní, ale zdravím mozkem těžko představitelné situace typu, že střela vypálená z nepřátelského tanku je hlavním hrdinou na koni v letu zachycena, vržena zpět a zničí stroj, že kterého byla vypálena, tak se v klidu pusťte do čtení, budete nadšeni. Pokud nad dějem dokážete přivřít obě oči, také budete spokojeni. Pokud však trváte na faktech a správnosti tvrzení, uváděných v textu, tak raději sáhněte po jiné publikaci.

Mě kniha bavila, neb jsem se od věcné správnosti dokázal oprostit - hodnotím 70%.

1 22.07.2023

Další skvěle napsaná a brilantně načtená detektivka Roberta Bryndzy.
Soukromá detektivní agentura M+H dostává nesnadnou zakázku vypátrání osudu dítěte, které se jako tříleté před jedenácti lety ztratilo na výletě s rodiči a babičkou.
Zdánlivě neřešitelné zadání je díky vytrvalosti, zkušenostem i dílem náhody nakonec korunováno Čím? To si musíte vyslechnout sami!
V knize jsem nenalezl logické chyby. Metody, prostředky i postupy pátrání jsou autentické, profesionální a dávají smysl. Autor v závěru neopomene vysvětlit motiv jednání pachatele a jako třešnička na dortu je příběh napsán napínavě a velice čtivě.
Brynza touto knihou otočil význam známého výroku: Acta non verba (činy, ne slova), když zajímavými slovy popsal neexistující činy a v tomto případě je to zcela v pořádku!
Audioknihu ve skvělé interpretaci Martina Stránského hodnotím 95%!

8 21.07.2023

(SPOILER) Ušlechtilá stezka aneb Peter May jako ho neznáme.

Titul byl v originále vydán před více než třiceti lety (v roce 1992), ale stále je to velmi aktuální a čtivě napsaná kniha o Vojácích štěstěny, Rudých Khmerech, utečencích a v neposlední řadě i o vztazích a to nejenom o vztazích mezi otcem a dcerou, kteří se na vlastní oči viděli pouze jednou.
Nečekejte příběh ze souostroví Hebridy ani z Číny, v ušlechtilé stezce nás autor zavede do jihovýchodní Asie, a to především do Kambodži a Thajska. Kniha se rovněž netočí okolo vyšetřování zločinu staneme se účastníky záchranné mise a to vše napínavě podané a se znalostí místní topografie a reality Kambodži osmdesátých let minulého století, kdy byla ovládána Rudými Khmery.
Líbí se mi, že příběh není zcela předvídatelný, že je podán napínavě, ale bez zbytečného patosu.
Interpretace Aleše Procházky je velmi slušná.
Audioknihu celkově hodnotím 85%.

1 21.07.2023

(SPOILER) Ústav Paměti Národa zmedializuje kauzu Čechoslováků zastřelených pohraniční stráží při pokusu o opouštění republiky.
56 let starý případ dostává na starost osazenstvo kanceláře č. 141, je však vůbec možné takto starý případ vyřešit?
Opět jsme svědky profesionální práce detektivů z oddělení vražd a nově i špionážních her, které se vynořují z hlubin minulého režimu i předešlého státu.
Autor nás ani tentokrát nepřipraví o špičkování mezi vyšetřovateli, jejich romance i podnikatelské "veleúspěchy". Několikrát budeme svědky dějového zvratu a závěr, ač je nečekaný, je uspokojivý, a to přes to, že se čtenář nedočká klasického happyendu. I když, v jistém smyslu?
Napínavé, čtivě napsané se skvělou interpretací Martina Mňahončáka (posloucháno jako audiokniha) za mě plný počet hvězdiček.

5 19.07.2023

(SPOILER) Harry Hole je na své poslední štaci v L. A., kde se rozhodl upít se k smrti. Nečekaná známost, která mu připomíná matku a párek gangsterů ho však donutí svůj plán na odchod z tohoto světa odložit a v šibeničním termínu 10 dní vyřešit zapeklitý případ, který jako jediný dokáže zajistit dostatečný kapitál, potřebný na záchranu bývalé herečky ze spárů mexického kartelu.

Následuje rychlý přesun do Norska, sestavení vyšetřovacího týmu z kamaráda psychologa v terminálním stavu rakoviny, bývalého taxikáře a příležitostného dealera a několika dalších obdobných charakterů.

Začíná tak napínavá akční jízda a závod s časem. Vyšetřování připomíná počínání doktora House, který se po mnoha omylech nakonec dopracuje k té správné diagnóze.

Harry se v mezičase dozví, že se po šedesátce stal znovu otcem, to když zjistil, že noc s bývalou kolegyní nezůstala úplně bez následků.

Případ je vyřešen, peníze poslány, dodrží však Mexičané svoji část dohody? A co Harry? Stane se spořádaným tatíkem anebo se znovu poddá svým démonům, které se snaží utopit v alkoholu? Co myslíte?

Neoriginální, skvěle a čtivě napsané, pořád tak nějak stejné, přesto stále dobré. Za mě 80%.

10 19.07.2023

Tak ti nevím Karle, není to špatné, ale něco zásadního tomu chybí.
Rozhodně nečekejte akční detektivku ve stylu severské krimi. Naopak chválím zasazení do reálií českého venkova a naše, rozuměj tuzemské, vyšetřovací metody, které se spoléhají spíše na poctivou operativní práci v terénu, než na nejmodernější výdobytky vědy a techniky.
Skoro by se chtělo říct, že má kniha pomalý rozjezd, ale to by nebylo přesné, neboť skutečného děje se čtenář dočká až v poslední pětině knihy.
Dle mého soudu se jedná o jednu ze slabších prací mé oblíbené autorky, avšak i přes to jde na poměry naší malé zemičky o dobrou detektivku - hodnotím 70%.

4 19.07.2023

(SPOILER) Zatím poslední literární počin Aleny Mrnštajnové je ponurý a depresivní příběh jedné "obyčejné rodiny", ve které otec po generace sexuálně zneužívá své dcery. Ostatní členové domácnosti o tom sice vědí, ale všichni svorně mlčí a nic proti tomu nepodniknou.
V knize sledujeme zpověď nechtěné a nemilované "cácory" od věku pětiletého dítěte do 21 let a její genezi a poznání, že to co ona a předtím její matka doma prožívaly není normální a pokud nechce aby stejný osud potkal i její mladší sestru, bude muset něco zásadního podniknout.
Tajně jsem doufal, že závěr bude více v souladu s právem, ale ona to rozhodně není pohádka, takže buďme rádi i za tento konec.
Víc mě mrzelo, že vinou protagonistky byl neprávem obviněn a odsouzen nevinný nevlastní bratr ze sexuálního zneužívání nezletilé. To, že "cácora" nepodnikla nic pro jeho očistu ve věku 9 let jsem chápal vždyť to bylo ještě dítě, ale to že při přímé konfrontaci v dospělém věku zvolila pštrosí taktiku, tedy odmítla Jakuba očistit mě hodně mrzelo.

Hodnotím 60%

9 18.07.2023

(SPOILER) Další díl skvělé série. Olivia přebírá vyšetřovatelskou štafetu po Mete a i tentokrát probíhá vše ve velkém stylu. Havárie vrtulníku a následný boj o život, postřelení hlavní hrdinky, případ, který směřuje až k druhé světové válce, odboji a ukradenému nacistickému zlatu. Tajemství známého Švédského podnikatele i odvrácená ekologická katastrofa. To vše napsané velmi poutavou a čtivou formou ve skvělé interpretaci Martina Stránského a Anity Krausové - příběh jsem vyslechl jako audioknihu.
Celkově hodnotím 90% - velmi povedený díl série.

4 21.06.2023