maja2712
komentáře u knih
Neviditelné kořeny
Hynek Čapka
Kniha mi výborně sedla svým námětem, jsem rodilá Zlíňačka, podobný ročník jako autor, velký fanoušek Baťovců, četla jsem o nich snad vše, co vyšlo, pracovala jsem ve Svitu, žiji v Uherském Hradišti, mé příjmení za svobodna i příjmení mé mamky je v knize také uvedeno, dokonce se autor nevědomky trefil i do části naší rodinné historie a je toho daleko víc, co jsem v knize nadšeně objevila. Velmi jsem ocenila autorem nastudované historické události firmy Baťa, politické události, život obyvatel i prostředí, v nichž žili. Příběh je to nelehký a jsem ráda, že se tímto románem čtenářům více přiblížil život ve Zlíně pod taktovkou Pana Bati jak v letech předválečných, tak poválečných i v období Sametové revoluce.
Kde zpívají raci
Delia Owens
Mnoho lidí by možná řeklo, že bažina je nehostinné místo. Pro malou Kyu to bylo místo plné života, drobností, které ji fascinovaly, situací, které ji učily - přežít, milovat, přemýšlet, pozorovat, věřit sama sobě. Jejími dětskými hračkami byla pírka, lastury, hnízda, jejími kamarády ptáci. Láska k přírodě ji naučila přežít vyloučení z lidské společnosti. Zákony přírody ji nikdy nezklamaly narozdíl od lidí. Při čtení se člověk ocitá v močále, který miluje stejně jako Kya. Cítí její samotu a zároveň velkou sílu a odhodlání se z přírody naučit co nejvíc, pochopit přírodní zákonitosti. Kya předává vypozorované dál v podobě kreseb a detailních popisů a v myšlenkách přirovnává život zvířat k životu lidí. A stále touží po své rodině, která ji opustila.
Šikmý kostel 2
Karin Lednická
Autorce skláním hlubokou poklonu. Velmi výstižně byla v knize podána nelehká doba, oceňuji podrobné popisy místních událostí, pracovních příležitostí, nelehkého období války, myšlení lidí různých národností, vhled do politického i sociálního prostředí. Díky výbornému stylu psaní byly nelehké osudy obyvatel národnosti české, polské a německé opět podány nehodnotícím způsobem.
Tajný život stromů
Peter Wohlleben
Kniha mi byla pohlazením po duši. Málokterou knihu čtu vícekrát, tuhle bych mohla číst stále dokola. Klobouk dolů před pozorovacími schopnostmi a laskavými slovy pana Wohllebena. Přála bych všem stromům a lesům, aby pocítili od lidí stejnou pokoru a lásku, jakou jim dává právě tento hospodář. Čtěte a milujte stromy jako všechny živé bytosti.
1984
George Orwell (p)
Knihu jsem si chtěla přečíst, protože její obsah zná každý. Obsah je děsivý a víme, že je možný. Byla jsem ráda, že jsem ji dočetla a už se nechci k těmto tématům nikdy vracet. Nerozumím tomu. Nechci tomu rozumět.
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Jonas Jonasson
Autor mě dostal svým politickým a situačním nadhledem. V knize byly propojeny absurdní situace s reálnými dějinami v Cimrmanovském pojetí. Hlavní hrdina disponuje talentem dívat se na svět jinak, po svém a v zákulisí tak hýbe zajímavými fintami světovými dějinami. Pasáže z roku 2005 se skorodostudovaným doktorem, veterinářem, lékárníkem, právníkem Bennym a jeho neslušně mluvící Kráskou, gangstery Šroubem, Štikou a Kýblem, Amandou a Herbertem Einsteinovými atd, byly plné fantazie, nečekaných zvratů a bláznivým kriminálním příběhem. A ke konci propojenost prekérních situací s biblí byla nečekaně zábavná.
Slepá mapa
Alena Mornštajnová
Nejprve jsem cetla Hanu, potom Tiché roky, Hotylek a teď Slepou mapu. Všechny knihy jsou ctive a nadlouho zanechávají nějaky střípek, pocit, podnět ke kterému se pořad v myšlenkách vracím. Autorka umí vykreslit ženy různých povahovych vlastnosti v proměnách casu zasazenem do různých prostředí a osudu. Už teď se tesim na její další knihu.
Zlodějka knih
Markus Zusak
5 hvězdiček za netradiční styl psaní, 5 hvězdiček za prozrazovani osudu postav od samého začátku, 5 hvězdiček za vykreslene pouto mezi Liesel a dalšími postavami v knize, 5 hvězdiček za ukončeny příběh, 5 hvězdiček za vyprávění z ,druhé’ strany,...
Nebe nezná vyvolených
Erich Maria Remarque (p)
Poslech ČRo. Doma v knihovně několik knih od Remarque, bohužel dodnes žádná pokořená. Knihu jsem si pouštěla nejméně 3x a pořád v ní nacházela něco, co mě přimělo popřemýšlet. Téma bylo velice dobře zvolené - polemika o křehkosti života v podání těžce nemocné mladé ženy. Po přečtení jsem měla chuť si koupit nějaké drahé šaty, vyrazit na vysněné cesty, usmívat se nad nesmyslností závodů z Brescie do Brescie a lpěním na majetku. Krásný, citlivý příběh s podmanivým hudebním doprovodem a hlasem Igora Bareše.
Doktorka z domu Trubačů
Ilona Borská
Celou knihu jsem doslova žasla nad jazykovými schopnostmi a urputnosti paní doktorky. Na jednu stranu obdivuhodné, jen jsem se nemohla zbavit pocitu, ze je typ člověka, který se honbou za svým posláním dobrovolně uštve a bere tak s sebou všechny okolo. Hodně jsem nad tímto svědectvím o jejím životě premyslela. Byla statečna...
Listopád
Alena Mornštajnová
posloucháno jako audiokniha. Patřím k té skupince lidí, kterým se kniha moc líbila. Námět skvělý, myslím si, že v současné době se život ve svobodné demokratické zemi bere jako samozřejmost a pro mladou generaci jsou popisované praktiky v knize zcela nepochopitelné. Jak jsem ráda, že listopad dopadl tak, jak dopadl!
Bílá Voda
Kateřina Tučková
(SPOILER) Knihy tohoto typu ráda přečtu během pár dní, spolu se čtením mám po ruce internet a dohledávám si informace z románu a pátrám po skutečných lidech, místech a událostech. Z tohoto hlediska musím říct, že kniha je velmi obsáhlá, četba z tohoto důvodu byla v létě celkem náročná. Ze začátku mě v příběhu rušil příběh Leny, nakonec jsem kapitoly s Lenou akceptovala a přijala myšlenku autorky příběh proložit současností. Příběh podzemí církve jsem neznala, ale navštívila jsem objekty spojené s akcí Ř - Broumovský klášter, kostel v Králíkách, byla jsem v Bílé Vodě a v rozhlasových relacích poslouchala zpovědi jeptišek internovaných v Bílé Vodě, byla jsem i na Mariahilf ve Zlatých horách. Už tehdy mě z příběhů těchto míst mrazilo, stejně jako z pořádaných výstav kolem akcí Ř nebo zbořeného Mariahilf. Ovšem kniha je ještě mrazivější. Příběhem mi Bílá Voda připomínala knihu Mlýn, kdy se bratři obtížně protloukali všemi možnými politickými nástrahami a až se čtenář dočetl až k revoluci 1989 a čekal, že se karty obrátí a na poctivé lidi se usměje štěstí, nestalo se tak. Knihu bych označila za velmi dobře zpracovanou, tématem velmi zajímavou a inspirativní k dalšímu studiu v této oblasti.
Vrány
Petra Dvořáková
Kniha napsána z pohledu matky a z pohledu dcery. Příběh vykresluje nešťastně pojatou výchovu dospívající dívky a její důsledky. Dává prostor k přemýšlení nad jednáním matky a jednáním dcery v různých situacích. Uvědomila jsem si, jak je důležité citlivě vnímat děti, vážit slova a vytvářet láskyplné a tolerantní prostředí jak v rodině, tak ve škole.
A každé ráno je cesta domů delší a delší
Fredrik Backman
Ačkoli je příběh o neveselem tématu zapominání, stejně tak je také o lásce k životu. Pohladí i rozpláče. Úsměvné a přitom hluboké jsou rozhovory na téma škola a nesmyslné dárky. A nejvíce něžných vzpomínek je věnováno milované babičce. Konec je nadherny....
Anna ze Zeleného domu
Lucy Maud Montgomery
Tak tedy skoro v padesáti letech jsem přečetla tuhle milou knížku o divence plné fantazie a pohledů na svět očima čistých radostí. Dočteno s povzdechem: no krasne... asi takhle me ohromila kniha, kterou autorka napsala v roce 1908.
Šikmý kostel
Karin Lednická
Mám rada příběhy tohoto typu. Kniha je velmi hezky napsána. Část me rodiny žije na Ostravsku a tak jsem si se zájmem přečetla tamní historii. Netušila jsem, ze toto období bylo tak těžké a složité. O to víc si vážím toho, co máme teď s vědomím, že je to také díky lidem, kteří si tímto obdobím museli projít. Z autorky cítím snahu situace pouze popsat, nikoliv jakkoli hodnotit.
Muž, který sázel stromy
Jean Giono
Kratičká kniha o jednom malém - velkém rozhodnutí. Jak prosté a přitom po duši hladící...
Novinářem v Číně: Co jsem to proboha udělal
Tomáš Etzler
Při čtení prvních odstavců knihy jsem si říkala, jo jo, to budou asi nějaké výlevy, jak jsem udělal v životě něco špatně. O pár odstavců dál jsem si přála, aby stránky přibývaly a kniha neskončila. Co mě na panu Etzlerovi baví, je jeho zapálení pro novinařinu a emoce, které do svého povolání vkládá. Nejednou jsem si vybavila několik let starou reportáž z Číny, kdy proskakoval z televizní obrazovky k nám do obýváku, aby co nejvěrněji zprostředkoval trýznivou situaci tamních obyvatel nebo proud nepříznivých zpráv z Číny vyvážil nějakou zajímavostí. Kniha je nepřebernou směsicí rozmanité novinářské práce v této nesvobodné a komplikované zemi. Během čtení a po dočtení knihy přišlo i na mé oblíbené googlování ve starých archivech ČT, shlédla jsem snad všechny dostupné přednášky a poslechla rozhovory s panem Etzlerem. Velké díky! Těším se na další a další pokračování.
Jako v nebi, jenže jinak
Aleš Palán
Láká mě být přítomna těmto rozhovorům, nacítit atmosféru. Kniha je moc hezkým nahlédnutím do nitra samotářů, kteří si zvolili žít "v oku hurikánu", kde je všeobjímající klid a na okraj je posazen městský život s jeho "krysími závody". Při čtení mě napadlo, že lidé často hledají spokojenost. Našla jsem ji v každém z publikovaných příběhů - nelpět, nechtít, neškodit, jen být. Tepat se srdcem přirozeného běhu dní. Při čtení knihy jsem se několikrát od srdce zasmála. Fotografie hezky dokreslily atmosféru rozhovorů. Přimlouvám se za další pokračování.
Svědectví o životě v KLDR
Nina Špitálníková
Kdysi jsem napsala ke knize 1984, že už NIKDY (Follett) nechci nic podobného číst. Severokorejci fikci z této knihy žijí v realitě. Šokující svědectví ze všech sociálních vrstev.