Luis komentáře u knih
Dávám plný počet, přestože některé pasáže jsou hůře uvěřitelné. Co je popsáno naopak zcela reálně jsou emoce opuštění, strachu a lásky, které nutí k zamyšlení.
Nevím, o kolik je dražší, ale rozhodně se vyplatí pořídit tohle vydání s obrázky, kde je mnoho zajímavých fotek Říma a prožitek z četby mám větší :)
Tohle je prostě o ničem. A to mi romantika jinak nevadí, jenže problém je v tom, že autorka nemá dohromady co říct. Všechno jsou to takové laciné skoro deníkové zápisky jedné holky bez nějaké pointy.
Ač je metoda ho’oponopono neuvěřitelně jednoduchá (odříkávání slov jako "děkuji ti, miluji tě" ), tahle knížečka mi zodpověděla snad všechny otázky týkající se této metody. Nejvíc mě fascinuje, že není potřeba žádných afirmací a vizualizací, ale prostě stačí jenom používat bez nějakého zaměření ho’oponopono a ono už vás to navede tou správnou životní cestou.
Kniha, která mě naučila jedno. Všímat si a hledat "znamení". Moc pěkně taky ukazuje, že bychom se měli řídit svými pocity i když se zdá, že to nemůže dopadnout dobře.
Dočetl jsem do poloviny, potom mě zlákala jiná kniha a vracet už se k ní nejspíš nebudu, ačkoliv téma rozdvojená osobnost je hodně zajímavé. Napadá mě, že Stephenie Meyer nejspíš nebude moji oblíbenou autorkou, jak jsem si dříve myslel.
Opravdu hezky se děj stupňuje. Od idylické spokojené rodinky až po brutální masakr, ale nějak mi ta knížka nesedla.
Dostal jsem se něco za polovinu, čekajíc, že kniha konečně nabere nějaký děj ale marně. Zdaleka nejhezčí je asi ta obálka.
Zbytečně kýčovitý konec se k tomu moc nehodil a kniha mohla být klidně o něco kratší.
Řídit se podle hlavní hrdinky, tak všichni budeme chodit na tůry s krabicí kondomů. Pro mě je kniha zklamání.
Krásná malá knížečka. Přesto se nikde moc nedozvíte, že se jedná o krátké deníkové zápisky, což někomu nemusí vyhovovat.
Knížka hodně krátká, která ale nabízí poměrně trefné rady pokud máte pocit že na vás negativně působí perfekcionismus.
Některé kapitoly jsou zajímavé, ale že by mi z pohledu nemocného člověka tato kniha pomohla to se příliš říct nedá. Je to takové čtení bible z pohledu deprese.
Z knihy:
"Řeknu vám tohle. Neexistují shody okolností a nic se neděje náhodně. Každou událost si vybíráte, abyste mohli vytvořit a poznat to, čím skutečně jste. Všichni skuteční mistři si to uvědomují. Proto si zachovávají klid a rozvahu i nejhorších chvílích života."
Kniha by to byla dobrá, kdyby nebyla obohacená o popis z pohledu Jacoba, který mě vyloženě nebavil. Podle mě je to tam úplně zbytečně a navíc jsem Jacoba nikdy neměl v lásce, takže asi tak.
Bohužel, kniha mi přišla zajímavá tak do poloviny, kdy skončilo vyprávění o Nirvaně a přišly pasáže typu „Cool, viděl jsem Eltona Johna.“ a podobně.
Pro ty, kdo se setkali v životě s depresí kniha přináší zajímavé myšlenky a zároveň není zbytečně dlouhá a nastavovaná nějakou omáčkou kolem, takže ji hodnotím kladně.
Pár zajímavých myšlenek a pro někoho vtipných situací tam je, ale znovu už raději ne. A na pokračování si nechám zajít chuť.
Člověk se začte do napínavého příběhu, z něhož se velmi brzy vyklube něco jako rozmluva s bohem. Víra je dost složité téma a psaní tímto způsobem mi příliš nesedlo.