lihate komentáře u knih

"Superhrdinové nikdy nešpehují. My... Jen ji kontrolujeme."

Je vlastně hrozně vtipný, že chlap, který si hraje na Dohazovače s velkým D, zná všechny výmluvy a triky na to, jak sbalit holku nebo jak se k ní chovat, zná holky téměř dokonale a celkem jim rozumí... Si takovou dobu nevšimne všech možných náznaků, že ho některá má ráda víc, než jako kamaráda Dohazovače a pořád se snaží jí dohodit někoho jinýho. Vlastně je to úplně pitomá kniha o ničem, ale pobaví. Říkám si, jestli by takovej podnik fungoval? Dobře se četla a i jsem se zasmála. A líbilo se mi, že celá kniha je vyprávěna z mužského pohledu. A teda, Lex dokáže být vážně ostrej, asi ten typ kluka, který bych chtěla každou chvíli vzít po hlavě lopatou. Takže se moc těším na druhý díl.

"Slova něco znamenají, když je za nima něco skutečnýho a mocnýho, tak můžou vždycky, a tím myslím vždycky, zklamat."

4 22.05.2021

"Někteří lidé jsou ďáblové v přestrojení."

Tohle bylo vlastně tak moc hezký. Kyle musel sebrat obrovskou odvahu už když se poprvé rozhodl vrátit a mohl jen tušit, co ho čeká. Jeho síla mě až překvapovala, skoro bych čekala, že zdrhne zpátky na universitu, ale bavilo mě škádlení mezi ním na Roxy. Roxy jsem chápala, vyrovnat se s odchodem bratra, musí být šílené. Nikdo nevíme předem, jak na takovou událost zareagujeme. Je super, že se za ní Kyle vrátil i když později. Příběh mě bavil, byl místy vtipný, dojemný, citlivý, plný emocí, smutku, bolesti ale i lásky, veselí a přátelství. S Rox bylo občas potřeba zatřást aby se vzpamatovala a nakonec pomohla až řadit všechno na jednu kartu, hrát vabank. Krásná kniha.

"Já jsem muž. Pro mě jsou ženy hádankou, protože míní vážně to, co říkají, ale říkají přesný opak toho, co si myslí."

"Skutečný smutek je probudit se ráno s jiskřičkou naděje, kterou vzápětí uhasí a vytěsní těžké srdce.
Smutek je lpění na vzpomínkách a naděje, že přijdou nové. Smutek je sledování dveří a čekání, že se v nich ten dotyčný opět objeví. Je to naděje, že do ticha opět zazní jeho hlas, do ticha, které nikdy nebude prolomeno. Je to čekání, že se objeví za rohem, zpoza kterého už ale nikdy nevyjde.
Skutečný smutek je pomalé odumírání srdce pokaždé, když si uvědomíte, že už se nikdy nevrátí."

3 19.05.2021

Jedna myšlenka. Jedna vteřina. Jeden impulz. Jeden dotek.

Nenapravitelně. Nevysvětlitelně. Nezvratně.

Znáte ten pocit, když nechcete knihu přečíst hned, ale přesto vás to pořád nutí přečíst aspoň ještě jednu další kapitolu? Tak přesně takový je tenhle díl. Předchozí dva díly byli na rozdíl od toho slabé. Hrej Férově se mi zarylo pod kůži a zůstává tam. Téma v knize není sranda, obzvlášť, skončíte-li kvůli tomu v léčebně pro duševně nemocné. Abbi jsem si oblíbila, je to bojovnice a bojuje ze všech sil i když ne pokaždé to vypadá, že zvládá sama sebe. Vždy jsem čekala, kdy bude další ataka, až konečně přišla ta, která v ní všechno změnila, a která jí dokázala dát znamení. Kéž by takového Blake měl každý.

"Znám démona, který se skrývá pod touhle maskou, i já jsem se s ním setkala už tolikrát."

"Jen těžko zlomíš něco, co už je zlomené. Takže pokud zůstaneme oba trošku zlomení, tak budeme v pohodě."

"Nemáš důvod bát se smrti, když už nějakou dobu žiješ v pekle."

2 17.05.2021

"Kurva, Aubrey.
Kurva!
Nenávidím tě.
Miluju tě.
Nesnáším tě.
Miluju tě.
Kurva.
Nedokážu tě přestat milovat."

A zase ta Penelope a Vi... Prostě jejich knihy zbožňuju a tahle není výjimkou. Četla se lehce a hrozně rychle. Příběh nádherný, plný citů, emocí a zvratů. Kdybych stála na místě Aubrey, zareagovala bych úplně stejně. Těžko se vrací důvěra někomu, kdo se na vás totálně vykašlal. I když chápu proč jí vše Chance neřekl, zabila bych ho, kdyby to udělal mě. Zároveň mě fascinuje, jaké pouto mezi sebou mohou vytvořit lidé během pouhých asi osmi dnů. V knize bylo napětí i jsem se od srdce zasmála. Za mě to bylo bezva.

"Někdy je třeba přijít o všechno, aby si člověk uvědomil, co doopravdy potřebuje."

11 14.05.2021

"Musíš se ztratit ve tmě, aby sis vážil světla."

Některé věci jsou příliš reálné, aby byli ignorované. Příběh to byl plný citů, porozumění a smíření se sám se sebou. Líbilo se mi, jak Megan působila na Astona a pomáhala mu vzít svou minulost a vnímat, že je to jeho součást, a ať ji miluje nebo nenávidí, je pořád s ním. Prostě se s ní musí smířit. Kniha to je plná bolesti a při popisování Astonova dětství, ne to bolelo s ním. Toto by si nemělo nikdy prožít žádné dítě.
"Já ti dávám světlo, záleží jen na tobě, jestli jím necháš temnotu prorazit." A o tom to celé bylo. Krásné. Dojemné. Se šťastným koncem. Jak jinak.

"Peklo je prázdné a všichni ďáblové jsou tady."

"Lži. Je snadné v nich pokračovat, dokud se nezačnou točit ve spirále a vy utíkáte v jejich síti a tak snadno jste do nich chyceni. Lži jsou dobré, než se díváte na toho, kdo lže."

2 13.05.2021

Vím, že hra je definitivně u konce. Jen ne tím způsobem, jaký jsme si s holkama vysnily. Předpokládaly jsme, že tímhle krokem hra skončí. Ale teď je mi jasné, že jediné co končí, je moje účast v téhle hře. A to je začátek všeho, čemu jsem se původně chtěla vyhnout. Ale je mi to jedno.

Vlastně je to typický příběh plný klišé - hodná, oblíbená a krásná holka. Nejkrásnější, neoblíbenější kluk, co se vyspí se vším, co vrhá stín a pomocí intrik a her se do sebe zamilují a je to láska na život a na smrt. Zkrátka všechno co se děje na vysoké škole v knihách ale ne v realitě. Haha... Taková kniha je každá druhá a leckdy lepší a s propracovanějším příběhem. Ale něco mě na téhle knize zaujalo natolik, že se mi to celkově vlastně dost líbilo. Bylo to praštěný, vtipný, plný napětí, přetvářek a lásky. Přestože je hned na začátku jasný, jak to skončí, mám tyhle příběhy ráda a vždycky mě pobaví. Takže se těším na další díly a na díl o Abbi.

"Vzpomínky jsou dobré v tom, že nikdy nezmizí. Můžeš si je napořád uschovat, a když chceš, tak ožijou, a když jsou šťastné, tak je to jedině v pořádku."

"Chtíč není láska a láska není jenom chtíč."

5 10.05.2021

I Plutonovy tváře tvrdé smáčely slzy a peklo lásku vrátit slíbilo mu brzy.

Byly to verše z jedné z legend o Orfeovi a Eurydice.

Nejhorší na tom, že prožijte nějakou ne zrovna pozitivní zkušenost je, že se tím všechno změní. Všechno! A vy ze všeho nejmíň toužíte po změně. Lidi kolem se chovají jinak, události se vyvíjí jinak. Všechno je ve vteřině jiný.
Je třeba vrátit se, klidně i tisíce kilometrů, na to jedno místo. I když nevíte proč, prostě to potřebujete. A pak zjistíte že... že je to třeba špatně tam být, ale... Cyklus se završil. Opsal kruh. A to je to nejdůležitější. Najít harmonii života. Je zvláštní jak jsou lidi rozdílní, někteří hledají klid v chaosu, jiní chaos ve svém klidném životě. Tahle kniha je pro mě tolik inspirativní, při hledání svého chaosu. Moc se mi líbil příběh, lehce a rychle se četl a byl zábavný.

„Nemůžeme ovládat smrt,“ začal jsem. „Nikdo z nás nemůže udělat nic, aby se jí vyhnul nebo ji oddálil. Ale můžeme ovládat naše životy – to, jak budeme žít, než si pro nás přijde Zubatá."

"Kdo potřebuje psychiatry? Kdo potřebuje terapeuty, životní kouče a motivační
řečníky? Ať jdou všichni k čertu. Stačí sem tam zírat na oblohu a ztrácet se v ní."

3 07.05.2021

"Každej občas potřebuje pomoc s tím, aby si připadal na živu."

"Náhoda je jen přijatelnější výraz pro osud."

Nevím kde začít. Kniha dění hrozně moc líbila. Vůbec jsem to nečekala a tak mě příjemně překvapila. Přemýšlím, jestli je tenhle příběh horší z pohledu Marny nebo Camryn. Kdyby to nedopadlo, tak jak kniha dopadla. Myslím, že láska je nezměrná a nedá se soudit podle typu. Hrozně moc se mi líbí pohled na život, na kterém se oba dva schodli. Je potřeba riskovat a vědět, že i když to nedopadne, je to nová zkušenost. Někdy je potřeba porušit všechny pravidla. Všechna. Do posledního.

A ten dopis na konci? Panebože! Tohle je kniha, kterou si budu dlouho pamatovat. Nenechá vás nadechnout, protože se zatraceně skvěle čte. Nutí vás prožívat vše s nimi a naháže na čas všechny emoce, ve své nejčistší podobě, nutí vás je prožít. Jsem zvědavá co bude ve druhém díle, protože se bojím, že tenhle to nepřekoná. Jen dvě věci jsou důležité - život a svoboda.

"Když člověku ublíží nejlepší kamarád, bolí to právě proto, že je to jeho nejlepší kamarád. Nikdo nejsme bez chyby. A na nejlepších kamarádech je, aby si svoje chyby odpouštěli – o tom je přátelství."

"Je lepší potlačovat city než jim propadnout, protože pak se člověk chová jako jejich otrok – a protože nic netrvá věčně, nakonec všechno, co bylo dobrý, bolí jako čert."

3 04.05.2021

"Chybělo mi kupovat desítky kelímků jogurtu, z nichž většině projde datum spotřeby dřív, než si Bitsy vůbec vzpomene, že je máme."

No páni... Vlastně nemůžu říct, že by se mi kniha nelíbila, ale ani že by se mi líbila. Číst ji mě psychicky bolelo. Vůbec to není hezké téma, je plné násilí, vražd, gangů, nebezpečí a tak dále... Takovým knihám se radši vyhýbám, ale tady mě upoutalo, jak často jsem ji všude viděla a míra pozitivních recenzí a chtěla jsem si ji přečíst. Nakonec jsem se od ní nemohla odtrhnout. Ten příběh je napsaný až moc poutavě a prostě při čtení potřebujete vědět jak to bude dál a nezajímá vás co je napravo a co nalevo. U týhle knihy jsem se zasmála, děsila co bude dál ale i zamilovala do všech činů, které pro sebe Bitsy s Lekou udělali, i když někdy byli oba opravdu paličatí. Postavy jsou propracované a oddané samy sobě a lásce. A co je potřeba v životě víc? Asi to nebude kniha, kterou budu vyhledávat a budu ji chtít číst znovu, ale rozhodně si zaslouží plný počet hvězdiček.

"Jediný názor, na kterém záleží, je ten náš."

"Život nám oběma nadělil špatné karty, ale osud nám to vynahradil tím, že nás svedl dohromady."

9 01.05.2021

"V lásce a válce je povoleno všechno, ne? Hrál tu hru líp, než já. Vyhrál."

Asi to tedy byla mírně slabší kniha od Penelope, ale i tak se mi moc líbila. Rozhodnutí, před které se Amber musela postavit, nebylo ani trochu milosrdné. Tak či tak, minimálně jednomu člověku tím musela ublížit, a tohle vědomí je šílené. Channinga jsem si oblíbila a líbilo se mi, jak moc byl pozorný a jakých všech maličkostí si všímal. Oba dva se museli překonávat a měli za sebou smutnou minulost.

„Nemáme nic než dny, Rory. Nic jiného život není… jen hromada dní spojených dohromady. Jedinou jistotou je dnešek. Nikdo neví, co se stane zítra. Nikdy bychom se neměli rozhodovat podle toho, co si myslíme, že budoucnost přinese, ale spíš podle toho, jak to v ten konkrétní okamžik cítíme."

6 28.04.2021

"Bohužel, kostry bývalých vztahů někdy nejsou bezpečně pohřbeny, ale straší ve skříni. Občas se mrtví nevysvětlitelně proberou a povede se jim vytáhnout své prašivé zadky z toho temného kouta, kam je člověk zastrčil."

Tenhle díl se mi líbil víc, než první. Rychleji odsejpal a četl se skoro sám. Hrozně jsem se sžila s Ryanem a Taryn. Zamilovala jsem si je a myslím, že bych zvládla přečíst dalších několik knih o nich. Je zvláštní, že o téhle straně života celebrit často nepřemýšlíme. Jakoby byli celebrity automaticky nějaký nadlidi a přitom jsou to jen obyčejní lidé, co dělají svou práci a chtějí žít svůj život. Bláznivá realita. Celý ten svět okolo herectví je fascinující a nepřestává mě udivovat. Autorka vše popsala celkem podrobně, upřímně a přirozeně. Všude jsou lidé, co vám chtějí jen ublížit, proto je těžké najít ty, které vás chtějí milovat. A svět na živo je hezký i když prší.

„Co nám vždycky říkala tvá máma?“
„Že ksindl se najde na každém rohu ulice, ale chlapa se zlatým srdcem se máme držet?“
„Ne, to ne. To bylo taky dobrý, ale já myslela něco jiného. Že by sis měla dát pozor, aby tě chlap miloval
víc, než ty miluješ jeho.“

2 26.04.2021

"Budeme jako dvě lodě, které se v noci míjejí."

Tohle by se mělo jmenovat spíš odvrácená strana slávy, nebo tak nějak. Jak daleko jsou schopní bulvární média dojít, aby měli tu největší senzaci, která je nakonec jen velká várka lží? Kolik si toho musí známé osobnosti vytrpět, aby mohli žít? Proč jsou celebrity o tolik víc a jak se může změnit život obyčejných lidí v horor? Během čtení se ve mě mísili různé emoce. Radost, euforie, hněv, znechucení, vzrušení, touha, smutek. Ten nakonec převládal. Je šílené, že tohle se opravdu celebritám děje. Myslím, že to autorka popsala celkem uvěřitelně. Všichni chceme být v určitém období našeho života slavní. Hrajeme si na zpěváky, na modelky, princezny, herce... Ale málo kdy přemýšlíme o téhle druhé straně slávy. O té, kdy nic není jak se zdá, všichni lžou a je těžké zachovat chladnou hlavu a držet si svůj životní postoj. Neustále žití ve stresu, v boji, který nejde vyhrát, ve válce, kterou nakonec vedou sami se sebou. A vůbec se jim nedivím. Na můj vkus, mohla být kniha kratší. Překvapilo mě ale, jak neuvěřitelně lehce se četla. Ke konci jsem zjistila, že mi taky tečou slzy. Chudák Taryn a Rayen, nezaslouží si to. Často jsem obdivovala, jak dokážou být oba silní, asi bych to nevydržela a zhroutila se mnohem dřív.

"Je to náš šílený příběh. Náš, jedině náš. Bylo tam dost romantiky, někdy až moc dramatu... Nezapomenutelná komedie, pár napínavých akčních scén... Zažili jsme taky spoustu úzkosti a úplné hrůzy, a bohužel i strašlivého smutku. Já myslím, že jsme zažili skoro všechno, kromě únosu Marťany!"

"Ty mě nemiluješ, Kyle. Ty ve skutečnosti tu lesklou hračku nechceš – jenom ji nesmí dostat ten druhý."

2 22.04.2021

"Bůh nám dává to příšerný proto, abychom v životě nebrali to krásný za zaručený."

Už zase. Zase všechny ty pocity a emoce po dočtení knihy od Colleen. Jakoby slova v knize malovala a všechno dávalo nové významy. Ten pocit, když se bolest stane tím jediným důvěrně známým pocitem, kterého jste schopní. Vy ho nenávidíte ale nemůžete si dovolit cítit cokoliv jiného, protože to bolí a vrací vás to ke všemu, co ve vás bolest vyvolává. Začarovaný kruh. Začátek a konec ve stejném bodě. Startovní čára znovu a znovu. Bod A i bod B na jednom místě. Mezitím prázdno. Mrtvý bod. Nic. Tma. A ztracené, zlomené srdce.
Ten pocit, když to jediný co potřebujete slyšet, slyšet nechcete a přesto přesně to slyšíte. Doslova. Proč nás minulost svazuje a budoucnost děsí? Postavit se tváří v tvář čemukoliv, vyžaduje odvahu. Spoustu odvahy a odhodlání. Je to zatraceně těžký a není nikdy jisté jak to dopadne. A pak přijde důležitá otázka. Můžu si to dovolit? Zasloužím si to? Některé věci a chvíle se stanou tak rychle, že je nemůžeme změnit a ovlivnit ani kdybychom chtěli a snažili se sebevíc. A přesto přesně tyhle chvíle, ovlivní celý náš život. Jak minulost, o které se nemluví, tak budoucnost, s kterou se nepočítá.

"Rozdíl mezi odvrácenou stranou lásky a krásnou stranou lásky je v tom, že ta krásná je mnohem lehčí. Jako by nadnášela život. Nadnášela vás. Nesla v náručí.
Ohavná část lásky je moc těžká na stěhování. Ohavná část vás neuzvedne. Tlačí vás dolů. A přidrží vás pod hladinou. Utopí."

12 17.04.2021

Moc jsem od téhle knihy nečekala, ale nakonec se mi moc líbila. Heather je pěkně praštěná a ze začátku se mi zdálo že její odvaha je na tenké hranici s drzostí. Ale musím ji za to jen obdivovat, byla bych na jejím místě dost stydlivá. Noaha jsem si oblíbila hned. Překvapilo mě, jak jeho postava z celé knihy vyzněla hrozně klidně. Jakoby se nedokázal rozčílit nebo zařvat a být vzteklý a nahněvaný. Není to tedy typický případ sexy drzouna, který si nikoho nepřipustí k tělu. Celý příběh byl hezký, milý a četl se skoro sám. Vždy mě u autorky překvapí, jak rychle mám její knihu přečtenou. Miluji její knihy.

"Změny se člověk bojí, ale je to jediná cesta, jak postoupit k dalšímu kroku.“

„V životě žádné chyby neexistují. Všechno, co děláš, je otázkou volby. Některé volby jsou dobré, jiné nám pomůžou růst a něco nás naučí. Volby nás vedou k věcem, které máme zažít.“

8 15.04.2021

Jsem ráda, že jsem se do téhle mini série pustila až ve chvíli, kdy jsem měla obě dvě knihy po ruce. I druhý díl byl parádní, vlastně se mi asi líbil o malinko víc, než první. Moc mě baví styl, kterým autorka píše a skvěle se čte. Sage i Luku jsem si oblíbila už v prvním díle. Sage je milá, vtipná, laskavá a líbí se mi že nikdy neztrácí chuť žít a podnikat dobrodružství i když má z mnoha věcí strach. Luka by domu chtěla snad každá žena, která knihu přečte. Ovšem tady jsem občas měla pocit, že bych oba dva nejraději přetáhla pánví po hlavě. Jeden tvrdohlavější než druhý. I přesto jsem se ale do příběhu zamilovala a přála bych si, aby nikdo takové věci nemusel ve svém životě prožívat. Ovšem nežijeme v ideálním světě a ne všichni jsou milý, i třeba že tak na první pohled vypadají.

"Starosti jsou neužitečné pocity. Na věcech nic, ale vůbec nic nemění. Buď člověk vezme svůj život do vlastních rukou a snaží se něco změnit, nebo to nechá být a naučí se s tím žít. Nějakým ,děláním si starostí´se nikdy nic nezlepší."

7 14.04.2021

"Nemám strach.
Strach není skutečný.
Definitivně není."

Mě se knížka moc líbila. Takový oddechový, celkem pomalu plynoucí příběh, který vás ale chytí a nepustí. Knihu jsem přečetla celkem rychle a Sage i Luku si oblíbila. Luka působí jako frajírek, který má všechno na háku a všechno mu vyhází jak si pískne. Vždycky je super vědět, že tyhle lidi nikdy nejsou takový pro nic za nic a pokud se vám povede dostat se k nim blíž, udělají pro vás všechno, protože jim na vás záleží. To mě na tomto typu osobnosti baví pokaždé. Sage je zábavná a je celkem vtipný sledovat, jak na každého reaguje jinak. Děsí mě, že sama není natolik silná, aby uznala, že potřebuje pomoc, tak snad se mýlím. Druhá část knihy mě bavila víc, a měla větší spád. A ten konec? Proboha proč... Ještě, že jsem se do čtení nepustila dřív, než vyšel i druhý díl.

"Ve skutečném životě může být dokonalost skryta právě v nedokonalosti."

4 12.04.2021

"Jsem pouhý osamělý snílek s pověstí člověka, který chce ve všem vidět jen to dobré. Můj otec tomu říkal naivita. Já tomu říkám naděje."

No teda. Nevím, jestli se mi kniha líbila opravdu moc a nebo nelíbila vůbec. Nemám ráda téma mafie, což bylo mínus, ale zároveň to bylo tak strašně dobře napsaný, že to dohnalo veškeré mínusy. Na jednu stranu jsem si přála aby ta horská dráha emocí už ustala ale na druhou jsem nechtěla, aby ta kniha někdy skončila. Četla se výborně, rychle a pořád jsem chtěla vědět co bude dál. Je to kniha všechno nebo nic. Jak v jejich vztahu tak pro čtenáře. Nechci se zaobírat tím, jestli je něco takového v nějakým koutě světa normální, ale rozhodně jsem se chvílemi bála, co bude s Francescou dál. Měla jsem jí ráda už od prvních stran a bylo mi jí líto. Z počátku jsem se celkem často musela přemlouvat, že Wolfe není tak hrozný, jak se chová a jen za to můžou okolnosti. Nakonec se vše podařilo a vlastně se mi celý příběh moc líbil.

"Láska koneckonců hraničí se šílenstvím. Jinak by to nebyla láska,ale jen pouhé okouzlení. Definicí lásky je zbláznit se do někoho.“

8 09.04.2021

Nevím, co jsem od knihy čekala, ale překvapila mě. Bavila jsem se a četla se rychle. Edie jsem si zamilovala už na prvních stránkách, když nakupovala, protože bychom mohli mít stejný nákup. Líbilo se mi, že je knihomolka a má ráda sladký a seriály. Líbí se mi, že není kost a kůže, což jsem zaregistrovala u Kylie Scott jako jediné autorky, že nepíše jen o nádherných, vypracovaných, štíhlých lidech, ale že mají obyčejné nedostatky, jako my všichni. Je zvláštní, jak prvotní setkání se smrtí v naší blízkosti přehodnotí veškeré hodnoty a změní pohled na život, taky jsem to poznala. John působil dost uzavřeně a nevím proč, ale měla jsem problém představit si ho, že vypadá jako kluk na obálce. Nicméně jsem si ho oblíbila už ve večerce, byl milý, pohotový, vtipný, a do které rodiny se narodíme, neovlivní nikdo.

"Jenže pocity se nedají jen tak vypnout a zapnout."

7 07.04.2021

Krásné zakončení série. Sice se mi předchozí díly líbili víc, ale i tak jsem si tuhle knihu moc užila a líbila se mi. Do Bena jsem se zamilovala hned, je to správnej kluk vtipný, pohotový, sarkastický, ochranitelský. Reese je správně poťouchlá a praštěná rebelka, její pomsty, odvety a všechny potrhkosti jsem si oblíbila. Líbí se mi, že ačkoli je její postava impulzivní a zásadně se rozhoduje srdcem a tady a teď, není volnomyšlenkářská a naivní. Co dodat... Rodiče si nikdo nevybíráme.
Mrzí mě, že už série končí, moc jsem si celou bandu lidí oblíbila. A zajímali by mě i příběhy ostatních. Rozhodně se ke knihám jednou vrátím. A těším se, jestli vyjdou další autorčiny knihy.

"Nejhorší chyba, co bych mohl udělat, je nechat si od cizích chyb a omylů diktovat, jak budu žít svůj život. A ať se mi to líbí nebo ne, dělám to. Dokud mi neukázala, co můžu ztratit."

5 04.04.2021

"Nebojím se ničeho.
Nebojím se jí.
Bojím se ji mít.
Bojím se ji ztratit."

No doprdele... Já asi nemám slov. Jak ještě může zatraceně tahle série gradovat? Tenhle díl byl fantastický i přesto, že téma mafie a všechno to kolem nesnáším. Tady mi nevadilo, naopak mě bavilo, že je to jiné, než klasické romány. Příběh byl složitý, měl spoustu kliček a stále se něco dělo. Nešlo se mi odlepit oči od knihy a stále jsem si říkala, že ještě jednu kapitolu. Je to neuvěřitelné, čeho je autorka schopná, vyvolá ve vás spoustu emocí a pocitů - euforii, strach, smutek, bolest, radost, děs, znechucení, vzrušení, touhu řvát, křičet, brečet, ječet..., všechny se střídají nepravidelně během čtení a pokud vás to chytne není možný je neprožívat s nimi. Je úžasný mít přátele, na které se můžeme kdykoliv obrátit a spolehnout se, že nám pomůžou, ať se děje cokoliv.
Líbí se mi, že je kniha psána i z pohledu Caina a ne jen Charlie. Děsivé je na celém příběhu uvědomění si, že každý je vychováván svými rodiči, které si nevybíráme a zpočátku jiný život neznáme. Bohužel se toho dá zneužít.
Myslím, že kniha apeluje na titul jedné z mých nejoblíbenějších knih. Opravdu jsem se při čtení bavila.

"Zpomalit? Když ty zatracené hodiny tikají jako šílené? Ne! Ne! Ne!"

"Visím na kyvadle, které se houpá sem a tam mezi noční můrou a splněným snem."

9 31.03.2021