lenka2557 komentáře u knih
Krásně divné čtení se spoustou nevyřčeného. Jako umělecké dílo. Co nevidíš, to si domysli. Je potěšující natrefit na takhle prazvláštní knihu, onoho jednorožce mezi komiksy.
Dobrý nápad, bohužel dost povrchní zpracování, připadalo mi, že potenciál myšlenky měl na víc. Krom toho ten překlad, ten překlad... Plný anglismů... Ten taky knize nijak zvlášť nepomohl.
Knihu jsem četla dlouhé tři měsíce. Je psaná dobře, lidsky, přehledně, nicméně občas jsem se vzhledem k tématu a jeho rozsáhlosti v knize musela ke čtení přemlouvat. Po přečtení mám rozepsaný seznam témat, které si budu chtít dostudovat, a knížka má právoplatné místo v mé knihovně. Nicméně si nejsem jistá, jestli budu chtít podobně investovat svůj čas i do druhého dílu.
Velice silné čtení na prudce aktuální téma. Jsem ráda, že se tomuto tématu někdo věnuje, zdá se mi totiž, že matky své děti na internet vystavují poněkud bezmyšlenkovitě a nikterak nehloubají nad důsledky svých činů. Autorka píše poutavě, knihu jsem měla přečtenou za tři hodiny a nemohla jsem se zbavit vtíravé myšlenky, že tohle je ta nejodpornější a zároveň nejvíce tolerovaná šikana dětí, která kdy vznikla. Jak v knize zaznělo - Velkému Bratrovi jsme otevřeli dveře dokořán.
Knihu jsem si koupila v angličtině, problematika dechu mě obecně docela zajímá, věnuji se józe a jde to tedy trošku ruku v ruce. Bohužel jsem ji prozatím odložila, připadá mi dost nezáživná. Krom toho mi některé informace a postřehy připadají dost ezonesmyslné. Nu, uvidíme, zatím nelámu hůl, jen asi musím být v jiném rozpoložení na takový typ četby.
Krásná nevšední kniha, určitě jsem ji nečetla naposledy. Všechny dojmy se těžko dávají do slov, autorka těch témat představuje spoustu, ale jedna myšlenka mě provázela celým průběhem čtení.
"Přátelé jsou rodina, kterou si vybíráme sami."
Tyhle motivační a seberozvojové knihy jsou sice fajn, ale při jejich čtení je třeba nezapomínat na kritické myšlení - všechno, co čtete, si vydělte dvěma. Kiyosaki je ve svém finančním životě mnohem dál, takže ne vše, o čem píše, se dá ve vašem životě uplatnit okamžitě. Navíc je to Američan, některé věci (typu 401k) tady nemají ekvivalent. Nicméně myšlenka knihy je v zásadě dobrá, líbí se mi a určitě pomůže, pokud chcete pracovat na své finanční gramotnosti.
Paní Mornštajnová opravdu umí psát. Před chvílí jsem dočetla, tečou mi slzy jako hrachy a jsem velice ráda, že vznikla takováto kniha, která nám ukazuje, jak málo stačilo, abychom žili jinak než v tom pohodovém komfortu, na který jsme zvyklí. Děkuji, paní spisovatelko.
Nechutně dlouho mi trvalo, než jsem otevřela Temnou hmotu a začala číst. Netrvalo to pak víc než pár hodin a mám dočteno. Jsem lapena, ohromena a musím si to co nejdřív přečíst znovu. Tyhle typy knih, které se člověku vryjí do paměti a po kterých nemůže usnout, mám nejraději. Ufff!
To byla jízda, panečku. Nemám slov, autorovi tleskám. Paráda.
Tak napínavá a propracovaná young adult četba se jen tak nevidí. Nadšeně jásám a beru do rukou třetí díl...
Zajímavá myšlenka příběhu - nehodlám hodnotit, zda vykradená nebo ne. Bohužel je ale styl vyprávění poněkud akademický, křečovitý, podivný. Je to překladem, nebo už to takhle zvláštně A.T. napsal? Jsem, stejně jako Holsten, filologem, takže mě opakování stejných slov v jedné větě a očividné anglismy při čtení dost brzdily. Proto dávám tři hvězdy, ač si myslím, že příběh samotný má na víc.
Američtí Bohové. Kniha, která se v mém okolí skloňovala ve všech možných pádech po dlouhé roky. Tak jsem si myslela, že to bude skvělé čtení, které mě v mých knihomolských znalostech posune o pěkných pár pídí dál.
Mno, nevím. Na výšce jsme dostávali podobné výplody k analýze textu, hledali jsme v něm odkazy z Bible, dvojsmysly, metafory, oxymórony a další útvary, babrali jsme se ve významech a strašně jsme si na tom ujížděli, byť šlo třeba o dva odstavce jedné kapitoly. To bylo žrádlo kolikrát...
V reálném životě je to ale fakticky dost těžké čtení. Ani sebelepší myšlenková mapa by mi tady nebyla schopná pomoct pochopit, co tou knihou chtěl Gaiman říct.
Dočtu to opravdu jen kvůli výzvě a odnesu si pocit ve stylu "ok, no, tak jsem si zase jednou rozšířila obzory, teď zpátky ke kořenům".
Mám dojem, že autor má taky nějakou svoji vlastní schízu, takové věci nemůže normální člověk psát! :D Ufff, skvělé čtení.
Nějak mě ti Asiati začínají bavit. Ačkoli dle své dobré kamarádky a velké fanynky asijské kultury nečtu "místní mainstream", i tak nutno říct, že tihle pisálkové z druhého konce světa mají v sobě jistou děsivou úchylnost. Totéž platí i o autorce této knihy, ve které se jí podařilo do detailu vykreslit příběh lidí nesčetněkrát raněných během dětství. A to jak na duši, tak na těle. Setkáváme se s dvěma jedináčky, kteří si prošli peklem s vlastní matkou. A díváme se na to, co se z nich stalo. Není to pěkné čtení, ale čte se to výborně.
Ať to zní jakkoli dvojsmyslně, takovou hloubku bych od komiksové erotiky rozhodně neočekávala. Sunstone 2 jsem dočetla asi po 14 dnech s tím, že poslední třetinu jsem přesvištěla za jedno dopoledne. Výborně vykreslené postavy, a to myslím jak doslova (scéna s lany, uuuu!), tak i co se týče povah, vzájemného nadšení i těch mindráků, které si každá z nich schovává pro sebe.
Už čtu třetí knihu a tuším, že z tohoto bude knižní kocovina jako MALOVANÁ.
Čistá rasa. Kde jsme tohle jenom slyšeli? Stejný mindset, zasazený do úplně jiného prostředí. Tohle je úplně jiný koncentrák. Tady se vyvrhelové vraždí přímo za potlesku diváků. Kdybych nebyla tak otrlá po všech těch detektivkách, asi by se mi o tom zdály sny. Potud vše fajn, dobrý námět, solidní zpracování, šokuje, překvapuje. Ok. Kniha svižně plyne, otáčím stránku za stránkou, prakticky za pár hodin dočteno. To je taky super. Co ale už tak skvělé není, je.... nebo spíš NENÍ... jazyková korekce. Jestli tohle čtou mladí (jak soudím z žánrového zařazení), co jim to asi dá, když si přečtou, že někdo sýpe, případně někdo další sevřel kohosi v obětí? Fuj. Ve chvíli, kdy se "obětí" objevilo ve stejném kontextu podruhé, bylo mi jasné, že tady někdo svoji práci ku***sky odflákl. Víc než dvě hvězdy tomu nedám.
Solidní follow-up k Enderově hře, kde se na všechno, co se odehrálo, čtenář dívá z pohledu malého Fazolka. Zajímavé a rozhodně ne nudné pojetí. Nicméně občas se mi ve čtení nechtělo pokračovat, neměla jsem motivaci číst dál, proto srážím z hodnocení jednu hvězdici.
Kniha se četla moc dobře, za pár dní bylo hotovo. Nicméně plnou palbu dát nemůžu, v příběhu se objevil jeden zvrat, který mi do děje moc neseděl a působil dost násilně. Podobně jsem vzhledem ke "kulervoucímu" ději čekala trošku větší grády při závěru. Kniha ale jako celek slušně odsejpá a četla se skoro sama. Oceňuju ústřední téma, které je víc než aktuální.