10 minut 38 vteřin
Elif Shafak
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/434182/bmid_10-minut-a-38-vterin-4rt-434182.jpg
4
87
35
Co když v okamžiku smrti lidská mysl ještě několik převzácných minut pracuje? Přesně řečeno, deset minut třicet osm vteřin… Každá posmrtná minuta Leile přináší intenzivní smyslovou vzpomínku: chuť kořeněného guláše z kozy, kterou její otec obětoval na oslavu narození dlouho očekávaného syna; chuť směsi cukru s citronem, jíž si ženy depilují nohy, zatímco muži navštěvují mešitu; vůni kávy s kardamomem, kterou Leila pije s pohledným studentem v bordelu, kde je zaměstnaná. A všechny tyto vzpomínky jí také připomínají věrné přátele, s nimiž se sblížila v klíčových momentech svého života – přátele, kteří se ji nyní zoufale snaží najít…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , OdeonOriginální název:
10 Minutes 38 Seconds in this Strange World , 2019
více info...
Přidat komentář
Co se na pocatku zdalo jako slibne napsany socialni roman o divce z ultrakonzervativni turecke rodiny, ze ktere se stane prostitutka, postupne zacalo pripominat spis soubor povidek nezli komplexni roman. V posledni tretine se ton zmenil na podivnou honicku/beckovou detektivku s ukňouranými dialogy a slovními obraty vypujcenými snad z červené knihovny. Jakoby knihu psaly dve osoby. Skoda.
Knihu jsem před chvílí dočetla a zanechala ve mně hluboký dojem. Nezměnila bych snad ani čárku. Silný příběh nabitý událostmi, jehož textem se občas mihne poetický obraz či skoro až filozofická myšlenka, prostě a nenápadně. Kdo si chce přečíst něco o Turecku a Istanbulu, je tu správně. Mohu jen doporučit.
Přátelství na okraji společnosti.
Pohled na výchovu v islámských poměrech, zneužívání
Co je víc víra nebo rodina.
Kniha přesahující smrt.
V tomto příběhu je toho tolik, že ani nevím čím začít a co zmínit. Řeknu tedy jen to, že Shafak ve mně vyvolala opravdu velké množství dlouhodobě nepocítěných emocí. Například intenzivní nenávist jsem neměla docela dlouho, ať už při čtení či v reálním životě. Tady mě přepadla ve chvíli, kdy jsem postavy ještě ani pořádně neznala. Je to místy poměrně napínavé čtení, pořád jsem čekala, proč jsme vlastně začali s mrtvou Leilou v popelnici a v průběhu jsem z vraždy podezřívala spoustu nahodilých lidí. Nakonec jsem se stejně netrefila, ale na tom tady vlastně vůbec nezáleží. Jediné na čem záleží je to, kým jste, a to až do chvíle absolutního rozkladu. Bohužel.
Krásně popsaný tragický příběh jednoho života. Příběh není k závidění, ale oddanost přátel Leily ano.
Příběh prostitutky a přátel z okraje společnosti. Kniha dobře popisuje sociální, náboženské a další problémy společnosti, hlavně v Turecku a především v Istanbulu. Kniha mě zpočátku a hlavně první z poloviny velmi bavila. Pak přišla druhá půlka a okouzlení z knihy začalo upadat a děj se mi zdál neúměrně natahovaný, mírně to ještě zachránila třetí část - Mysl. Čekal jsem asi trochu něco jiného, ale i tak mohu knihu doporučit.
(SPOILER)
Kniha o smrti jinak. Tequila Leila, jedna z nejoblíbenějších prostitutek své bordel mamá byla nalezena mrtvá v popelnici. Zatím co mladí chlapci uvažují, co udělají s tělem, její mozek ještě 10 minut a 38 vteřin zpracovává její život. Každá minuta je klíčovým okamžikem - začínáme v momentě jejího narození a končíme okamžikem vraždy. Leila si tak přehrává svůj život, vzpomínky většinou bolestné, ale i radostné, ve kterých vystupuje jejích 5 kamarádů, tzv."Leilila pětka".A tahle pětka se po tom co se dozví, že Leila je mrtvá rozhodne, že její tělo náležitě pohřbí, aby neskončila na hřbitově bezprizorních. Nejsou ale její rodina a musí tak tělo ze hřbitova ukrást. Během celého tohoto procesu vzpomínají na společné zážitky a poznáváme Leilu jejich očima. Kniha je rozdělena na 2 části - Duše a Tělo. Duši vypráví Leila, Tělo její kamarádi. Nádherná kniha o smrti jinak. Děj je zasazený do Istanbulu, tudíž se jedná pro nás o jinou kulturu a já smekám. Tohle je jedna z nejlepších knih, jakou jsem letos četla. Má neskutečný přesah a přesto je to román, ve kterém se ztratíte.
Moje hodnocení: 10/10
Dalo trochu práce pročíst se cca prvními dvěmi minutami, ale pak až do konce hodně zajímavá ilustrace poměrů v zemi, která by taky ráda byla součástí Evropy.
Jako obyvatelé našich zeměpisných podmínek a dnešní doby můžeme říct, že máme neomezené možnosti a relativní volnost. Naše životy zde přímo neomezuje hlad, fanatizované náboženství s mnoha příkazy a zákazy, lidem se poskytuje nadstandardní lékařská péče a roste průměrný věk obyvatel. A číst si o životě v Turecku kolem padesátých let a dál nemusí být úplně komfortní, protože prostě to není v souladu s tím, co známe a aktuálně prožíváme.
Popravdě Leila mi nebyla úplně sympoš, což je mi líto vzhledem k tomu, že se v celém svém životě plácala jen díky podělanýmu dětství plnýmu nesmyslného uctívání Alláha a podivných pravidel. Žádná bezpodmínečná láska vůči člověku, jen vůči bohu a pravidlům. Žádná důvěra, žádný respekt.
S tím souvisí i osudy Leilyných přátel. Pak už to teda byl pelmel všeho možnýho, až jsem se chvílema do těch lidiček zamotala.
První část byla hodně depresivní a dramatická, což byla potřeba k vysvětlení života a smrti Leily. Druhá část mě bavila o něco méně, protože to na mě nepůsobilo vzhledem k Leily úmrtí moc důstojně, spíš tragikomicky. Každopádně jsem tak nějak pochopila, že autorka tím chtěla ukázat hlavně lepší zítřky a světlo na konci tunelu a takový ty podobný věci.
Není to typická Odeonka, hodně mi to připomnělo knihy, co jsem si kupovala v Levných knihách na vejšce, žádný brak, ale takový to čtivý drámo ze života.
Zajímavý, neobvyklý - kritika zkostnatělé společnosti, zavedených pořádků a netolerance, v kombinaci s poetickým příběhem o důležitosti přátelství v kulisách Istanbulu a okraje společnosti.
Prostitutka Leila zemře násilnou smrtí a v její hlavě ještě chvíli poté běží obrazy z jejího života. Potud to je psycho - dětství strávené v takové normální rodince ve městečku Van, odkud se přes jasné budoucí zavržení zdekovala co nejdříve to šlo a pak život v Istanbulu, kde byla hned po svém příjezdu prodána k prostituci. Přesto zažije lásku a opravdové přátelství. Poté, co se parta jejích bizarních přátel ujme úkolu důstojného uložení Leilina těla, styl vyprávění se změní tak trochu v grotesku. Nicméně když to přijmete, pobavíte se. No a navrch historické události 60 a 70 let, reálie a atmosféra Istanbulu. A taky postoje turecké společnosti k lidem na okraji... PS. Do r. 1990, pokud se pachatel násilného trestného činu dopustil tohoto ohavného činu na prostitutce, dostal poloviční trest. To měli normálně v zákoně.
Neotřele vyprávěný ženský příběh, který je nejen o síle přátelství, ale hlavně o traumatech, které nás provázejí celoživotně a určují naše rozhodování.
Téma příběhu samo o sobě bylo velmi silné. Bohužel jsem se ale nebyla schopna do děje více vžít, to samé platí i pro jeho postavy.
Kniha vypráví život lidí na okraji společnosti ve městě, které stojí jednou nohou na asijské půdě a jednou zase v Evropě. Autorka poukazuje na kontrasty této metropole, která v sobě skrývá jak perlu, kterou rádi navštěvují turisté z celého světa, ale také osoby, které se sem uchýlily v touze a domnění lepšího života. Tyto osoby opustily své malé zapadlé vesničky a hledaly únik ve velkoměstě, které se ale ve své podstatě od těch původních rodišť našich hlavních hrdinů moc nelišilo.
Kniha poukazuje na mnohá témata, která rezonují společností již po mnoho let. Autorka se zaměřuje na náboženství, rodinné a přátelské vazby, ideologii, gender, tradice (některé popisuje dost podrobně ..), sexualitu, společnost, kriminalitu, politiku, prostituci, sexuální násilí- i v rodině, fyzické anomálie, migraci, sebevraždy, sebepoškozování a další.
Nicméně pojetí knihy je vážně neotřelé, nic podobného jsem nikdy nečetla. Hlavní postava Leila je mrtvá, přesto ale její mysl ještě po nějakou dobu pracuje a přivolává zpět vzpomínky napříč celým jejím životem. Retrospektivně se o této postavě dozvídáme víc a víc. Jedna část knihy se tak zaměřuje na mysl a druhá na tělo L., o které se chtějí á la styl Antigona postarat její přátelé (ty jsou postupně odkrýváni v L. vzpomínkách - ani oni neměli na růžích ustláno a jsou jakýmisi, jak sama autorka řekla, kulturními malomocnými.
Tato kniha mě zanechává dost rozpolcenou, přičemž námět knihy je skvělý, ale zpracování šlo tak nějak mimo mě..Jednalo se, z mého pohledu, o slabší kousek z nakladatelství Odeon.
Moc se mi líbilo prostředí Istanbulu, spojnice mezi Evropou a Asií. Ta směsice národů, chutí a vůní. Leilu si každý musel oblíbit a držet jí palce. Život neměla jednoduchý, ale ta partička svérázných kamarádů byla výhra. Posledních 40 stran knihy bylo trošku divokých, ale úplný závěr knihy (u moře) mi to vynahradil. Všem doporučuji k přečtení.
"Zármutek je vlaštovka" pronesl stařec. "Jednoho dne se probudíte a máte dojem, že je pryč, jenomže ona jen přeletěla někam jinam trochu si vyhřát při. Dříve či později se vrátí a znovu se vám uhnízdí v srdci"
Velice silný příběh, který bravurně ukazuje na odvrácenou tvář Istanbulu a popisuje osudy lidí, kteří nezapadají do tradičních škatulek, vlastně žijí na okraji společnosti, která je sama vyčlenila a zároveň jim jejich jinakost neustále dává najevo. Autorce se podařilo skvěle vystihnout tuto tvář města
Zpočátku jsem byla velmi nadšená, jak netradičním námětem, stylem psaní a zajímavými reáliemi. První část knihy je opravdu skvost, jak tady již ostatní píší. Druhá část se mi ale četla o poznání hůře, zejména proto, že se mi pletly postavy kamarádů a děj jakoby najednou úplně ztratil na zajímavosti. Škoda.
Krásná nevšední kniha, určitě jsem ji nečetla naposledy. Všechny dojmy se těžko dávají do slov, autorka těch témat představuje spoustu, ale jedna myšlenka mě provázela celým průběhem čtení.
"Přátelé jsou rodina, kterou si vybíráme sami."
Tequila Leila umírá. Nečekaně a bohužel násilným způsobem. Její tělo začíná pomalu vychladat, ale její mozek ještě jede na plné obrátky. Než to úplně vzdá, provede Leilu po křivolakých cestách jejího života. Říká se, že se lidem v okamžiku smrti před očima odehraje celý jejich život a Leila to může jen potvrdit. Sledujeme ji od narození v provinčním tureckém městečku, kde se potýká s neobvyklým rodinným zázemím. Dětství svázané islámem a touha vymanit se od rodičů nalinkovanému životu. Kdo se vzepře, stane se vyvrhelem. Leila se do této skupiny lidí hrdě zařadí a najde si zde přátele na celý život. Společností opomíjené, utlačované a šikanované, ale přitom ryze lidské.
Jestliže v první části knihy Leila líčí svůj život, v druhé už aktivně figurují jen její přátelé a zajímavost příběhu začíná upadat. Některé kapitoly se zdají uměle natahované, ale i tak nás dovedou k uspokojivému konci, i když cesta by to klidně mohla být o trochu kratší.
10 minut a 38 vteřin. Tak dlouho ve světě románu britské autorky tureckého původu Elif Shafak trvá, než odumře mozek po smrti těla. Od počátku sledujeme právě zemřelou prostitutku pohozenou v popelnici, která (zdánlivě nahodile) vzpomíná na epizody ze svého života a při tom odhaluje odvrácenou tvář Istanbulu, kde se mísí snaha stát se moderním městem s neochotou vzdát se starých mýtů a pověr, často opřených o náboženské tradice. Text, který stylem může místy připomínat Salmana Rushdieho, obsahuje mnohé symbolické prvky, ty zde ovšem nemá smysl vypisovat. Nechť si na ně čtenář přijde sám. Musím ovšem říct, že tato kniha (s prvky typickými pro magický realismus, přestože sama magickým realismem rozhodně není), si určitě zaslouží pozornost a neměla by vás minout, zejména pokud vás zajímají aktuálně často akcentovaná a důležitá témata, lidé z okraje společnosti nebo kontrast stálosti velkých dějin a zapomenutelnosti „malých“ osudů jednotlivců, bez nichž by však nějaké velké dějiny těžko kdy byly. 10 minut a 38 vteřin je výborná záležitost, které se i u nás určitě dostane zasloužené pozornosti, a to i přes skutečnost, že druhá část knihy za první poněkud pokulhává (a dala by se bez větších obtíží vypustit, nebo alespoň značně zredukovat). První část je zcela brilantní, druhá knihu vysloveně nekazí, ale trochu ubírá na výsledném dojmu a účinu. Přesto zakončím své krátké ohlédnutí lakonickým: Tohle si prostě přečtěte.
Štítky knihy
vzpomínky Turecko psychologické romány umírání turecká literatura nevěstince
Autorovy další knížky
| 2020 |  10 minut 38 vteřin |
| 2014 | Čtyřicet pravidel lásky |
| 2016 |  Rebelka z Istanbulu |
| 2017 | Architektov učeň |
| 2023 | Ostrov stratených stromov |
Kniha 10 minut 38 vteřin je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 91x |
| Čtenářské výzvě | 11x |
| Doporučených | 15x |
| Knihotéce | 115x |
| Chystám se číst | 128x |
| Chci si koupit | 26x |
Mám-li si vybrat nejlepší knihu za poslední dobu, pak by to byla právě tato. Čím dál tím víc si myslím, že nakladatelství Odeon vydává velmi zajímavé knihy, které nám mnoho dají. Témata jsou často velmi niterná, důležitá k zamyšlení, ale podaná stylem, který se velmi dobře čte a nezamotá nám hlavu. Jinak tomu není ani u této novely odehrávající se v Istanbulu.
Leila leží na skládce mrtvá. Každou minutu, kdy její mysl přestává pracovat, má spojenou se vzpomínkou od dětství až po dospělost a ty vzpomínky nám Leila vypráví. Jejím prostřednictvím se dozvídáme o životě v turecké rodině, o tom, co vedlo k tomu, že se stala prostitutkou ve velkém městě, o věrnosti jejích přátel na okraji společnosti a samozřejmě o její násilné smrti, ale to v této knize není to hlavní.