Lenka1386 komentáře u knih

Autor píše, že si chtěl čtenáře vychovat, přizpůsobit si ho svému tempu a že ten, kdo se nezvládne zklidnit a zpomalit za prvních 150 stran, tak ať knihu klidně odloží. U mě mu to teda vyšlo, zpočátku jsem si musela dost zvykat, ale pak jsem to všechno spolykala i s navijákem. Rozhodně jedna z nejlepších knih, které jsem měla v ruce.

13 16.11.2016

V křehkosti je síla! Knížka je plná citu a poezie. Moc se mi líbila.

12 17.01.2017

Krásná. Asi jsem byla zpočátku zmatená kdo ke komu patří - nejvíc teda z toho vojáka, co si psal deník, toho jsem docela dlouho neuměla zařadit... Ale vem to čert! Tolik něhy na mě ze stránek už dlouho nezaútočilo. Nemohla jsem přestat překotně číst a zároveň si užívala každé slovo co nejdéle. Část o Baťovi zajímavá a vtipná, o Indii voňavá a barevná, o holokaustu krutá a ještě krutější. Od začátku mi bylo dost jasné, jak to dopadne a přesto jsem se celou dobu modlila, aby to bylo jinak. Hned po přečtení jsem knížku poslala dál, aby ji poznalo co nejvíc lidí. Krásná!

9 11.05.2017

Tahle knížka mě naučila číst. Svého času jsem ji přečetla snad desetkrát. Pro mě je celá série naprosto nepřekonatelná.

9 05.12.2016

I já měla slzy v očích. Tuto knihu už jsem doporučila pěti lidem, nejdřív se každý vyděsil, že je moc tlustá a že to nedá. Nakonec byla vždycky dočtena nejpozději za týden :) Nejde od ní odejít...

9 16.11.2016

Tak s touhle paní jsem měla už od prvních stránek trochu komplikovaný vztah. Myslím, že by potřebovala naplácat a vysvětlit, že mužům se takhle bláznivě nepodlézá a nevnucuje, že se tím tak maximálně ztrapní, vyděsí je a nebudou ji brát vážně - samozřejmě až na toho jednoho, kterého má doma a kterého nechce. Čtení mě vyloženě vytáčelo. Nahlas jsem citovala a řešila situace s každým, kdo se kolem mě nachomýtl. Děsná ženská a děsná kniha, říkala jsem si. Ovšem pak mi došlo, jak moc mě to vtáhlo a nadzvedlo ze židle. Flaubert byl vážně mistr. Plný počet.

8 05.12.2016

Tato kniha byla naprostým balzámem. Přečetla jsem ji jedním dechem a zamilovala se do Villonových básní. Doporučuji všem.

8 24.11.2016

Knihu jsem přečetla proto, že vyvolala davové šílenství a tak mě zajímalo, jestli na tom přece jen něco nebude. A není. Jediným rozdílem mezi tímto a klasickými Harlekýnkami je ten, že Grey je bohužel delší. Hlavní postavy jsou nesympatické, děj plytký, ale u erotických scén jsem se vážně pobavila - věta: Ježiši, Ano, vždyť ty jsi úplně prosáklá! mi vehnala dokonce slzy do očí...

Krásně se to čte, i když přitom celou dobu tak nějak víte,že to nemůže dopadnout dobře. Knížka ve mně docela dlouho zanechala takový příjemný smutek,určitě na ni jen tak nezapomenu.

7 28.01.2020

Tulák byl pro mě vlastně dost fyzická kniha. Ze začátku mi z ní bylo až špatně a vůbec jsem nechápala, za co je tu tak vysoce hodnocená, protože já osobně si v mučících scénách teda nijak zvlášť nelibuju. Ten šermířský souboj, na který mnozí nadávají, mi přišel jako vysvobození. Pak ale zase do mučírny a znova a znova a v duchu jsem se ptala: nešlo by to bez toho? Několikrát jsem to už málem vzdala, ale nakonec jsem tedy došla až na konec a musím sama sobě odpovědět, že nešlo. Autor to měl propracované velice precizně a tak grandiózní závěr jsem už dlouho nečetla. Po poslední větě jsem doopravdy v klidu a hluboce vydechla. A ta toulka na pustém kamenném ostrově… Pane jo!

7 25.01.2017

Dočetla jsem a začala celou sérii znovu. Harryho svět mě dostal, smekám před paní Rowlingovou, to jak do sebe teď všecko zapadlo mě fascinovalo.

7 07.12.2016

Nepřekonatelná!!!

7 23.11.2016

Já tomu nemohla uvěřit. Četla jsem a hledala a nenašla. Jediným přínosem pro mě byla rada, že na kocovinu je dobrá čokoláda a bazén. Jinak zbytečně dlouhé, nudné a předvídatelné.

7 21.11.2016

Jsou knihy, které se čtou rychle, protože jsou napínavé a nemůžeme se dočkat, jak dopadnou. To ale není případ „Rukojmí“. Já jsem si to snad až schválně prodlužovala, abych mohla s malým Petrem a jeho prarodiči strávit víc času. Příběh je vyprávěný s takovou lehkostí a vroucností, že jsem měla pocit, jako by mi ta doba byla blízká – ačkoliv jsem ji nezažila. Před obálkou se skláním, stejně tak jako před celou knihou. Báječná!

6 13.03.2017

V Brooklynu roste strom jsem dostala od babičky už dávno, ale číst se mi nechtěla. A ještě že jsem si počkala! Teď jsem ji určitě docenila mnohem víc, než bych kdy v pubertě byla schopná. V knize je tolik poezie! Třeba to jak se fanynka učila počítat, jak spořili do plechovky, to jak měl tatínek svůj hrneček u holiče, anebo jak měla teta vždy jen "svého Jana". Báječná kniha! Doporučuji.

6 30.11.2016

Tento způsob mluvy a psaní je přesně pro mě! Od první strany jsem věděla, že to bude to pravé. Po ději jsem občas trochu tápala, motivace některých postav mi přišly místy nejasné, prostě pro mě styl vyhrál nad obsahem. Knížka je kratičká, takže za chvíli hotovo.

6 30.11.2016

Prožít jednu báječnou noc. Chtít víc, ale ono to nepřijde, zklamání, rozčarování, ale ta jedna noc za to rozhodně stála. Ne každý má na to žít každý den tak, jako by to byl ten poslední...
Film byl velkým zklamáním, ale knížka mě vážně dostala.

6 16.11.2016

Od povídkové knížky o kočkách asi nikdo nečeká žádnou velkou hloubku, ale spíš příjemný oddech - a přesně to taky dostane. Za mě spokojenost.

6 16.11.2016

Začátek mě úplně bleskově dostal, ovšem pak to šlo stejně bleskově dolů. Dočetla jsem jenom proto, že knížky prostě dočítám...

6 15.11.2016

Začátkem jsem se musela prokousat... Začala jsem, odložila, znovu začala a tak asi po dobu dvou let. Ale pak jsem dočetla a rozhodně ji teď můžu zařadit mezi svých pět nejoblíbenějších knih!

6 15.11.2016