Lenka_S komentáře u knih
Eugénii Désirée Claryové je 14 let, když začíná psát první řádky do svého deníku, který dostala od svého otce, obchodníka s hedvábím, k narozeninám. Poznala totiž občana Josefa Buonaparta, kterého pozvala domů aby se seznámil s její starší sestrou Julií, která dle jejího názoru potřebuje ženicha. Josef s sebou přivede svého bratra Napoleona a Eugénie se do chudého generála v ošuňtělé uniformě zamiluje. Tím začíná příběh této nevšední ženy, která nejen že prožívá z bezprostřední blízkosti vzestup a pád Napoleona I, ale sama se zapíše do historie jako Desiderie, královna švédská a norská.
Tahle kniha je moje srdcovka. Četla jsem jí už ani nevím kolikrát a pokaždé mi dá trochu něco jiného (hodnězáleží v jakém rozpoloženíse k ní vracím). Popové jsem jí četla v 17 letech a byl to pro mě nádherný romantický příběh, jindy je to příběh ženy, která byť neustále obklopena lidmi je vlastně velmi osamělá, tentokrát to byl příběh ženy s velkou vnitřní silou, která se uměla poprat s ne vždy přívětivý osudem. Co mě však nikdy nepřestane překvapovat je neuvěřitelná arogance a ješitnost Napoleona, který se sám korunuje na císaře.
Příběh o sukubě, která se zuby nehty brání lásce jen proto, aby někomu neublížila a přesto netouží po ničem jiném, než po někom blízkém je nevšedním námětem. Jenže tahle kniha mě nezastihla v tom správném rozpoložení. I když mě příběh bavil, tak jsem se chvílemi musela do čtení nutit, ale to dávám za vinu spíše své únavě než příběhu jako takovému a proto se k této sérii vrátím až budu na tento příběh lépe naladěna.
Mám ráda celou tuhle sérii a ráda se k ní vracím, takže bylo jasné, že tahle kniha mi nesmí scházet. Pustila jsem se do ní po delší čtecí krizi, hned jak vyšla, ale musim říct, že jsem lehce zklamaná. Sledovat známý příběh z pohledu Edewarda mě bavilo, jeden se dozvěděl i další udalosti, které se odehrávaly bez přímé účasti Belly, ale její pohled je mi přece jen bližší. Co ale mě fakt zklamalo, byla obrovská spousta chyb. Mám pocit, že tuhle knihu neviděl vůbec žádný editor, jinak není možné, aby tohle někdo pustil do tisku.
Díky tomu, že brzy vyjde Půlnoční slunce jsem si uvědomila, že jsem ještě nečetla tuhle krátkou novelu. Docela mě bavil příběh Bree, byl to pohled z úplně jiné strany na událostí o kterých jsem věděla jak skončí a přiznám se, že bych si přála, aby to s ní dopadlo jinak. Byla mi sympatická.
Kniha s podtitulem "historická detektivka plná intrik" není klasickou detektivkou. Je to spíš příběh hlavní hrdinky Tillie o snaze vydobít si právo žít si svůj život po svém, což v bohaté rodině na přelomu 19 a 20 století nebylo jednoduché. Lucy, sestra hlavní hrdinky, je zavražděna a rodina má obavy ze skandálu, tak vyšetřování moc nepodporuje. Tillie se s tím mechce smířit a tak se pustí do vyšetřování, ale má co dělat především sama se sebou a svou závislostí na opiu a to jí přivede do nejedné nebezpečné situace.
Zajímavý příběh dvou žen, se odehrává v několika rovinách. Prolíná se tu současnost, minulost odehrávající kolem roku 1910, živé sny a trocha duchařiny. Zpočátku jsem nevěděla co si o tom všem myslet, ale pak mě dej chytil a já nejednou potřebovala vědět jak to vše bylo a co se stane a jakým způsobem jsou Kate a Adobe vlastně propojeni. Jen závěrečná scéna z tanečního sálu mě přišla hodně přehnaná.
(SPOILER) Ani jedné z hlavních hrdinek nezávidím situaci ve které se ocitly. Jako matce je mi jasné, že každá z nich brání vlastní dítě, já bych dělala to samé. Musím říct, že mě příběh hodně pohltil a jednu hvězdu jsem ubrala jen díky tomu neuvěřitelnému konci. Takový "happy end" si jaksi po tom všem neumím představit, já bych to nedokázala.
Poměrně naivní příběh o dívce, která se musí během krátké doby rozhodnout zda se stane upírkou. Nenadchne, ale ani neurazí.
Při čtení této knihy jsem postupně podezíirala snad každého od Clarie, přes Patrika až po někoho neznámého, pak zase Clarii a tak několikrát dokola. Kromě toho, že nám autor samozřejmě odhalí hlavního padoucha, se mi na posledních stránkách knihy konečně poskládá celkový obraz a mě dojde, že spousta událostí se nemuselo vůbec odehrát......., ale to už bych moc spilerovala :-)
Srážku jsem si opravdu užila. Moc mě bavilo sledovat špickování mezi hlavními hrdiny a libil se mi i nápad psát knihu v knize :-). MM romance tohoto autora mám moc ráda, protože nejen, že vždy pohladí po duši, ale i pobaví.
Hezký příběh života jednoho z Egyptských vládců. O Cheopsovi se toho z historických pramenů moc neví, takže zde byl obrovský prostor představit stavitele jednoho z největších divů světa tak jak ho vnímal autor sám. Libilo se mi, jak vykreslil Cheopse jako člověka bažícího po vědomostech, ale i pyšného, soucitného a nejistého. Moc se těším na další díl této série.
Tuhle jednohubku jsem si užila. To, že je u tohoto typu knih předem jasné jak to skončí, to asi všichni víme, ale moc mě bavilo špičkovaní hlavních postav i věrné vykreslení přátelství mezi nimi. Hezky popsané bylo i to, jak si pomalu přiznávali to, co jejich podvědomí dávno vědělo.
I druhý díl této špionážní série se mi líbil. Moc mě bavilo sledovat další vývoj událostí a s napětím čekat zda se někde neobjeví nějaká chyba a vše se nezhroutí jako domeček z karet. Prožívala jsem s Dominika každou najatější situaci a pomalu jsem ani nedýchala :-). Už se těším na další díl.
Ještě před pár dny bych s klidným svědomím prohlásila, že špionážní thriller není nic pro mě. Přesto mě jakási reportáž o filmu podle této knihy zlákala a řekla jsem si, že to zkusím a musím říct, že se mi opravdu líbila. Svět tajných služeb, špiónů, nenápadné předávání zpráv poté co jste si jistí, že vás nikdo nesleduje byl pro mě zajímavý, ale příběh Dominiky mě doslova uchvátil. Asi mě nikdy nepřestanou překvapovat zvěrstva, která byly a myslím, že pořád jsou na ruské straně na denním pořádku.
Než jsem začala číst tenhle díl, tak jsem chvíli přemýšlela jestli si nemám dát rereading prvního dílu. Přeci jen je to už pár měsíců co jsem ho četla a měla jsem strach, že se nechytím a budu tápat jak v ději, tak v postavách, ale nakonec jsem to riskla a během prvních pár kapitol jsem se dokonale zorientovala. Ani v tomto díle není nouze o napětí a děj vám prostě nedovolí knihu odložit. Asi v polovině knihy jsem začala tušit jaké tajemství Yvan skrývá, přesto mě události v posledních částech knihy překvapily a dohnaly k slzám. Co na to říct, prostě nutně potřebuji další díl.
Tento příběh má velmi zajímavý námět, který je zasazený do kouzelného cirkusu, kde najdete vše jen v černé a bílé a otevírá se jen v noci. Celá kniha je vyprávěna třetí, jakoby nezaujatou osobou a to mi moc nesdlo, škoda, protože příběh jako takový byl velmi zajímavý.
Přestože byl začátek pomalý tak jsem knihu nemohla jen tak odložit. Zvláště od chvíle, kdy se objevila další unesená žena a příběh dostal spád. Už teď se těším další případy Josie.
Zpočátku jsem měla problém se do děje začít. Přišlo mi to rozvleklé a nudné, ale jak jsem později pochopila, bylo nutné představit nám svět, ve kterém se kniha odehrává a vlastně i osobnost hlavní hrdinky. Pak mě příběh vytáhl a jsem nutně potřebovala vědět co bude dál , takže jsem zas nemohla knihu odložit :-) . Už se těším na další díl.
Rollins je pro mě prostě sázka na jistotu, ani zatím poslední příběh, mě nezklamal. Mix fikce a skutečných historických událostí (což je pro tohoto autora typické) nás zavede na bájnou cestu kudy se vracel Odysseus domů. Se Sigmou sledujeme historická vodítka a snažíme se najít bájný Tartaros dřív než banda zloduchů a zabránit apokalypse.
Příběh ze světa Lovců stínů tentokrát věnovaný Alekovi s Magnusem jsem si celkem užila, ale přesto mu něco scházelo, jen pořád nevím co. Byla tam akce i napětí, ale nějak mě děj knihy nedokázal pohltit a bohužel jsem neměla problém knihu odložit a věnovat se něčemu jinému, což se mi u těch TOP příběhů prostě nestává.