ladyfromskye komentáře u knih
Tak tenhle český debut mne opravdu mile překvapil. Výborné a čtivé zpracování, do detailů propracovamé postavy a jejich vývoj v čase, a nádavkem práce s prameny i pamětníky - to vše ve mne vyvolává touhu spatřit ztracené město na vlastní oči. Snad tam zachytím další staré, emocemi nabité příběhy.
Od začátku jsem věděla, že mi tahle lahůdka prostě nemůže uniknout. Ta anotace a ta nádherná obálka už tradičně skvělého Ondřeje Mikuleckého!
Mizející dívky jsem si šetřila na víkend. Moudré to rozhodnutí! Protože začít je číst uprostřed týdne, hodím se marod. Přečetla jsem je prakticky na jeden zátah, nedalo se přestat.
Temné lesy a ještě temnější tajemství, ze kterého vás vážně bude mrazit.
Josie Quinnová, bezva ženská a člověk, kterému prostě musíte fandit.
Víc neprozradím. Snad už jen to, že s touto sérií se Cosmopolis opět trefil do černého!
Za mě rozhodně ano. Luxusní thriller, z jehož světa, od jehož postav se mi vůbec nechtělo odejít, i když to byl opravdu krutý svět jen se špetkami naděje. Jsem moc ráda, že Kniha Zlín má i po sloučení s Albatrosem pořád ten stejně dobrý tah na branku jako předtím.
Už ani nevím, jak se to stalo, ale v případě Marťana jsem porušila svoje pravidlo: nejdřív kniha, potom film.
Ale vůbec mi to nevadilo. Bavila jsem se naprosto královsky, stránky mi pod rukama utíkaly jako o život a na konci mě strašně mrzelo, že tahle třeskutě vtipná marťanovská robinzonáda končí. Mark byl totiž naprosto famózní průvodce a s ním bych výlet na našeho planetárního souseda klidně riskla.
Vzpomínám si, jak se jeden můj kamarád obával, že se mi knížka líbit nebude. Vedle jak ta jedle, a to dvojnásobně, protože jejímu kouzlu propadla i moje maminka, která ji zhltla za dva dny (a to, prosím, obyčejně čte klasickou literaturu, společensko-romantické romány a občas nějakou tu detektivku). Potřebujete ještě nějaké jiné doporučení, nebo začnete číst taky?
Neuvěřitelně silný a krásný román. Na Zulejku, Jusufa, Ivana, Leibeho, Ikonnikova, manžele Sumlinské a mnoho dalších výjimečných postav nikdy nezapomenu. Nezapomenu ani na silnou, omamnou vůni tajgy a na ledovou vodu Angary. Pro mě je osada Semruk skutečná. A i když mě její příběh a životy jejích obyvatel rozbily na malé kousky, jakmile se dám zase dohromady, budu se do tohoto světa chtít vrátit. A pak zase. A pak znovu. A ještě jednou. A ještě... A ještě...
Knížku jsem začala číst jednoho pochmurného večera na liduprázdné koleji a musím se přiznat, že i když jsem se hned od počátku snažila k pravdivosti příběhu přistupovat s velkými rezervami, nakonec mě těch prvních 40 stránek docela semlelo. Jakmile jsem dorazila do společnosti lidí a začala číst knihu během dne, mnoho z kouzla knihy se ztratilo, přestože jsem stále neměla problém vzít ji do rukou a se zájmem číst. Je opravdu skvělá, ale co se mě týče, budu si ji muset zopakovat. Na podzim, za mlhavých nocí a hlavně... když budu sama. To bude to správné vzrůšo :)
Musím tě zradit.
Ale koho vlastně? Svou zemi? Svůj národ? Ženu, kterou miluješ? Svou rodinu – matku, otce, sestru, děda? SÁM SEBE?
Nesmírně silný příběh, který se dotkne všech, dospívajících i dospělých, má mistrně vystavěnou atmosféru a sakra přesně se drží faktů. Příběh rumunského chlapce Cristiana vás polapí hned na začátku a na konci vás vyplivne roztrhané na kousíčky.
P. S. Jestli se někdy dostanete do Rumunska a do Bukurešti a jestli budete mít to štěstí jako já před osmi lety, chopte se příležitosti a projděte si Palác lidu. Já kvůli téhle zkušenosti sbírám ty kousky sebe samé ještě teď.
Moje první setkání s autorkou dopadlo velmi dobře. Zajímavý námět, děj ubíhající v uspokojivém rytmu, sympatické postavy a vrah, kterého jsem prostě neměla šanci odhalit, i když náznaky tam samozřejmě byly. Určitě si přečtu i další Yrsiny knihy.
Jako tříletá jsem dokázala přeříkat celou knížku bez jediného zadrhnutí, dokonce s vhodnou intonací. Což svědčí o tom, kolikrát jsem to od mamky slyšela :-) Teď žasnu, jak málo toho umí můj čtyřletý synovec, který by nebyl schopný přeříkat ani úvod...
Jestli stále váháte, zda se máte do této série, která slibuje spoustu dílů, pouštět, tak s tím už přestaňte. Knížky s Josie Quinnovou za váš čas rozhodně stojí.
Pět knih, pět naprosto neuvěřitelných jízd. Příběhy, které se vám vryjí do paměti. Skvěle vystavěné zápletky. Hrdinové, pro které byste dýchali. Velmi dobrý překlad a opravdu krásné obálky.
To je série s Josie Quinnovou.
Už teď se nemůžu dočkat dalších dílů!
Jímavý a velmi dobře napsaný milostný příběh s typickým nádechem, který umí vytvořit snad jen francouzští spisovatelé. Hned na první stránce vás příběh polapí a pustí vás teprve ve chvíli, kdy ho bez dechu dočtete, protože to, jak skončí, se dozvíte až z posledních dvou vět.
Fakt jsem byla od začátku až do konce přesvědčená o tom, že tohle je knížka snů každého knihomola. Co si přát víc, než mít možnost ponořit se do nekonečného množství knih s nekonečným množstvím alternativních životů? Co si přát víc než skvěle a citlivě napsanou knihu s originálním a atraktivním námětem?
Ale jak mi postupem času ukazují zdejší komentáře, není tomu tak. Už zase se ukázalo, že ani takové lákavé téma, jaké Matt Haig v této knize předestřel, se neobejde bez člověka-čtenáře, se kterým se život příliš nemazlí. A je to škoda. Ale co naplat, je to prostě tak, jak se říká: Kdo nezažije, nepochopí. Takže s lítostí se i já přidávám k těm, kteří ji nedoporučují lidem, kterým jde život jako po másle. Na vás to bude asi vážně příliš silné kafe.
Takže je to jasné...
Za penězi se honit nehodlám. V noci nebudu přes chodbu, kde je botník s velkým zrcadlem, chodit přinejmenším rok. Od doktorů se budu držet co nejdál. A co se týče dětí – na pár měsíců mám velmi účinnou antikoncepci.
Takže je to jasné...
Lukáš Záleský zaválel!
Musím se hned na začátu přiznat, že k Poslovi mě vlastně dovedla Zlodějka knih. Anotace Posla mi totiž vůbec nešla pod nos. Ale pak mě kniha uhodila do očí v knihovně mezi právě vrácenými a já si řekla, že to zkusím. Dlouho mi Posel ležel na hromadě knih z knihovny; do doby, než jsem dostala oznámení o blížícím se konci výpujční lhůty. A tak jsem začala číst... A prostě se do toho příběhu zamilovala...
Úžasná knížka o úžasných zvířatech. Doporučuji všem milovníkům přírody, zejména všem vlkomilům.
Jsem nenapravitelná romantička. Takže tato knížka mi nemohla uniknout. A to i když jsem dopředu věděla, že ji obrečím.
Příběh je přesně takový, jaký má správný romantický příběh být. Milý, sladký, zranitelný a samozřejmě plný lásky. Nic pro povahy, které tohle nebaví. Vám radím dát ruce od knížky pryč, zbytečně byste jí kazili hodnocení (bez urážky).
Hlavní postavy si nejde nezamilovat a ačkoliv je opravdu jen málo možností, jak to může dopadnout, možná vás konec i tak překvapí. A což teprve epilog ;)
Za mě opravdu velká spokojenost. Umím si představit, že kdybych byla ve věku náct, stane se ta knížka mou nejoblíbenější. Nebo druhou nejoblíbenější hned za Evženem Oněginem. (No vždyť říkám, že jsem nenapravitelná romantička :) )
Tradiční říkadla, která znají snad všichni, doplněná nádhernými ilustracemi od Josefa Lady. Nestárnoucí knížka, která, věřím, bude v knihovnách ještě spoustu dalších generací.
Ačkoli většina čtenářů tu nešetří superlativy a ačkoliv i mně se novela líbila, musím říci, že se ani zdaleka nevyrovná románu Na východ od ráje. Ten mě zasáhl mnohem, mnohem víc, vlastně to bylo až osudové setkání. Zároveň se mi také mnohem víc líbila novela Čistý plamen.
Nicméně to nic nemění na tom, že O myších a lidech je velmi kvalitní dílo, které rozhodně patří do kánonu povinné četby, a že John Steinbeck je mistr slova a Ameriku své doby a její lidi zachytil naprosto perfektně.