kralika komentáře u knih

Mám poněkud rozporuplné pocity. Na jedné straně skvělý popis námořního boje, kde autor ukazuje svou kompetenci a uvěřitelný nepřekombinovaný příběh. Na straně druhé pocit, že tam něco chybělo - román to není plastický, tedy s výjimkou titulního hrdiny, protože o jeho podřízených a jejich vztazích a starostech se nedozvíme vůbec nic. Takhle mi to přijde poněkud ochuzené. Ale to nic nemění na tom, že jde o pozoruhodné dílo už jen vhledem do psychologie kapitána lodi a jeho vnitřních bojů, jež je fantastický.

26.11.2017

Na to, jak neakční příběhy Nadace jsou, jsou naprosto skvěle napsány. Děj se většinou vyvíjí v politických kuloárech formou slovních přestřelek, které se hltají samy. Vše je postaveno na chytrém nápadu, který je neméně chytře rozvíjen. Ač jsem byl doposud Nadací nezasažen, není mi její osud lhostejný a těším se na pokračování.

4 23.11.2017

Příběh Gabriela Bagratjana se mi zaťal pod kůži, ne, vlastně do duše...

3 14.11.2017

Myslím si, že je i v dnešní době dobré číst knihy, jejichž aktuálnost je ta tam. Svět, který Brzezinski popisuje je dávno jiný. Někdy je autor ve svých predikcích mimo opravdu hodně, jindy je až udivujícím způsobem přesný. Avšak ve výsledku čtenář zjistí, že čte vlastně věc nadčasovou, jen se to musí trochu snažit vidět.

"Fašismus dovede mimořádně úspěšně využívat iracionální stránky lidské povahy, účinně apeluje na emoce, které lze aktivizovat s pomocí nacionalistických symbolů, dokáže využívat přitažlivost síly a slávy národa a dokáže reagovat na volání po disciplíně a uniformitě. Komunismus jako teorie očekává od člověka příliš mnoho a nesprávně hodnotí základní instinkty řídící chování člověka. Fašismus jako doktrína je mnohem primitivnější, ale jako emoce je hlubší, elementárnější a silnější."

4 14.10.2017

Kniha u které jsem se většinu času nemohl zbavit dojmu, že jsem to už četl. Ať už se jednalo o reminiscence na Zamjatina (deníková forma vyprávění), Bradburyho (zničené knihy a vlastně celá kultura) nebo Orwella (omezená slovní zásoba). A mám pocit, že i s tou zdrogovanou společností přišel před Tevisem Stanislaw Lem (Futurologický kongres). Ale celé to bylo namíchané tak, že mě to přesto bavilo, vtáhlo a přimělo přemýšlet nad stavem společnosti dnešní, protože je to v prvé řadě její kritika, která autora vedla k tomu napsat tuto knihu. Tento prvek byl pro mě přes to všechno nový, neokoukaný a přes depresivní děj v něm byla cítit naděje, která celý příběh krásně uzavřela.

6 14.10.2017

Po tom Sapkowského "vyprávění oklikou" se mi bude stýskat. Mám rád, když si čtenář musí/může domyslet co a jak bylo a jak to třeba bude.
Finále plné strhujících pasáží, jsem si trochu ke konci šetřil abych ho neshltl naráz. A kdybych měl vyzvednout jednu věc, tak to bude jednoznačně Cirino bloudění časy a dimenzemi. Tam se odehraje tolik věcí majících vliv na budoucnost i minulost až se tají dech.

3 01.10.2017

Tohle prostě člověka baví! Skvěle vyprofilované postavy. (Kromě těch hlavních nejvíce poutá pozornost Cahir, Bonhart a Dijsktra.) A navrh precizně vystavěné nelineární vyprávění... Zkrátka lahoda.

2 08.09.2017

Road story po rozbité cestě...
Sága o zaklínači se nadechuje, skoro nic zásadního se v tomto dílu nesemele, ale Sapkowski dokazuje, že je Pan autor.

1 10.08.2017

Vyzdvihuji především autentický jazyk, který z tohoto příběhu dělá bezmála skutečnost. Není totiž příliš odlišný od podobných vzpomínek vojáků z jiných dob.

7 31.07.2017

Konečně jsem si to přečetl celé, a ne jen pasáže, které jsem znal z vyprávění. Jako celek to působí ještě více milým dojmem než historka o škorpióní matce v krabičce od sirek nebo o všetečných Dráčatech, která si zasedla na Larryho...

5 25.07.2017

Klasika sci-fi, která se čte jedním dechem.
Jen mě mírně zklamalo negativní vnímání "zvířecího" v oněch "zvířatech", protože paradoxně z nich udělala bestie implantovaná "lidskost".

13.07.2017

Asi před deseti lety na kolejích začal můj spolubydlící číst Zaklínače, staženého v pdf. Pamatuji si, že když jsem šel spát, tak mi jen na půl huby řekl "dobrou" a od monitoru ani malinko neuhnul pohledem. Dokonce i ve tři ráno jsem zaregistroval bledé světlo monitoru svítící z postele nade mnou. A nikdy nezapomenu na jeho nabehnuté račí oči ráno.
Teď ho už zcela chápu.

4 11.07.2017

No, upřímně se divím mnohým zdejším negativním hodnocením. Povídkový formát zaklínačovi slušel, ale v něm by se svět kolem něj nemohl rozletět do takové šíře (i když pořád velmi střídmé). A to by byla škoda, věčná škoda. Sapkowski věděl proč to dělá.

2 08.07.2017

Krásná sbírka exotických pohádek. Za mě jen dodám, že ty "lidské" se mi líbily více.

1 28.06.2017

Nejde nesrovnávat s Orwellem. Zatímco jeho 1984 je takové uvěřitelnější, Zamjatin je ve své vizi opravdovější. A upřímně nevím, která je ve svém důsledku děsivější...

3 28.06.2017

Tenhle absurdní tyjátr jen tak nezapomenu, jako že se Washington Irving jmenuju!

4 28.06.2017

Na to, jak je celé téma komplikované, odvedl autor fantastickou práci. Skutečně se v této "hře o trůn" člověk vyzná. Trochu slabší práci odvedl překladatel, ale to je jen malá kaňka...

1 02.06.2017

Divoký západ ve fantasy hávu. Ono to už občas problesklo i v předchozí knize, ale tady se stává leitmotivem. Místo vyhlazovaných a přehlížených indiánů tu jsou dryády, elfové, vexlingové, rybolidé a dokonce draci. Místo pistolníků zaklínači, mágové, trpaslíci a další dobrodruzi. Místo lidí opět lidé. Místo Čingačgúka Villentretenmerth a místo Sama Hawkinse Yarpen Zigrin... Jsem nadšen, dokonce více než u předchozích povídek, přičemž za nejepší považuji Meč osudu a Něco více. Jsem zvědav co se zaklínačem udělá románový formát.

1 25.04.2017

Teď skoro nechápu, proč jsem tak dlouho odolával a přes všechna doporučení se Zaklínačovi vyhýbal... Povídky mám rád obecně, ale tyto mě bavily opravdu hodně. A co na tom, že se občas vyskytl jakýsi pokus o vtip - někdy se ten vtip totiž naopak náramně vydařil a některé povídky měly i jistý přesah, který z nich dělá malé klenoty jež vyčnívají nad ostatní (Menší zlo, Konec světa a Poslední přání).

7 05.04.2017

Místy lehce úsměvné, což je ale vzhledem k době napsání knihy (před čtyřmi dekádami) zcela logické. Přesto se však jedná o mimořádně podnětnou studnici myšlenek, které mě obohatily. A navíc elegantní styl, jakým to je napsáno - no zkrátka bravo!

1 20.03.2017