Zpěv drozda

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Společnost pětadvacátého století je za pomoci drog a duševní manipulace ovládána svými vlastními výtvory – roboty. Ústřední dvojice postav se nadvládě snaží vymanit. Protihráčem je jí nejdokonalejší, zároveň však poslední článek technického vývoje – robot deváté generace. Rozpoutává se souboj myslí, zápas mezi přirozenou a umělou inteligencí... Pochmurná vize budoucnosti je varováním před možným zneužitím vědy a techniky, přesto nepostrádá humanistické jádro – víru v člověka a jeho rozum a naději, že lidé, stejně jako hlavní hrdinové románu, odolají nesmyslné touze po sebezničení....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/3732/big_zpev-drozda-J8H-3732.jpg 4.5567
Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi

Vydáno: , Laser-books (Laser)
Originální název:

Mockingbird, 1980


více info...
Nahrávám...

Komentáře (150)

Kniha Zpěv drozda

eviku19
26. července

Na knihe je podľa mňa najzaujimavejsia pasáž o tzv. Smrti nafty,str.180:

,,Když se stal benzín drážší než whiskey a většina lidí zůstavala doma. To byla Smrt nafty. Došlo k tomu v době, které že říkalo jednadvacaté století. Pak vypukly energetické války.''

Zarazilo ma, že sa Tevis v roku 1980 takto vo svojej predovedi trafil. Uvádza,že ľudstvo zachránil robot/AI, ktorý vyriešil naše energetické problémy termonuklearnou fúziou. Ach, keby tak mal Walter pravdu:-)

MegaH
18. července

Jedna z těch knih, kterou chcete přečíst na jeden zátah, ale přitom ji dočíst nechcete, protože pak prostě skončí.... Krásné čtení.... Rozhodně doporučuji.


Cojekomupotom
27. června

Nádherný! Nářez! Knížka o (lásce ke) čtení! ...čti! Mimochodem, když tak sleduji naši domovskou planetu (a nic neposkytne člověku poznání, že demokracie je diktaturou debílků a on je ve skutečnosti světoobčanem Terry tak, jako kvalitní scifi literatura)), zdá se mi, že ze všech více-či-méně děsivých a reálných vizí jejího konce je tahle (plná "robotů-debilů" & lidí--||-) ta nejuvěřitelnější. Nádherný. Nářez. Čti.

Enolain
26. června

90%?? Vazne? Za co?? To si radeji prectete tyto knihy.. Ktere vas vtahnou do deje a budete pri nich neco citit... Ne jako tahle.. Ztrata casu... Moje tipy na uzasne knizky..
* Sucho - Shusterman
*Pisek - Hugh Howey
*Silo a jeho dalsi 2 diky - Hugh Howey

Bedřich63
14. června

Spousta komentářů čtenářů přede mnou vystihla velmi přesně podstatu knihy. Autor už několik desítek let zpátky docela přesně vystihl, kam lidstvo směřuje a současná doba mu dává plně za pravdu.
Čtení to není radostné, ale je velmi poučné.
Naše populace se ale poučit neumí a tak se aspoň z knihy můžeme dozvědět, jak to může dopadnout a asi i dopadne.
Není moc jiných možností, ale snad se najde něco nebo někdo, kdo to změní.
Současné "elity lidstva" to vedou přesně k těmto koncům, jak autor popsal v knize.
Kniha velmi zajímavá, docela přesně vystihuje mé pocity a současný stav našeho světa. Takže za mě plný počet *.

Mindy
05. května

Úžasné, fantastické.
Děj knihy nás zavádí do New Yorku v roce 2467. V tomto roce žijí v Americe dva miliony obyvatel spolu se spoustou robotů různých generací. Lidé neumějí číst ani psát, jediným člověkem, který to umí, je Paul Bentley. Jak s touto dovedností naloží a jak ovlivní jeho život, to už prozrazovat nebudu. Opravdu skvělá kniha, ještě dlouho ve mně doznívá.

pif69
15. dubna

Naprostá klasika světové sci-fi . Koupil jsem si ji hned v roce českého vydání 1986 a od té doby ji rád čas od času z knihovny vytáhnu .

harena
18. března

Při čtení Tevisovy knihy jsem měla nepříjemný pocit, že se k takovému způsobu žití blížíme. Nemyslím tím roboty, ale běžný život lidí zvlášť v covidové době, ale proč se mi zdá, že takový život pokračuje i teď? I když čtení bylo mírně depresivní, přece jenom občas prosvítala naděje, že ne každý človek chce jen jíst, starat se sám o sebe, brát valium, kouřit trávu a bez přemýšlení papouškovat vše, co do něho vtloukávali od malička. Ještě že máme knihy a čteme. I tento příběh by měl být pro nás varováním, stejně jako Bradburyho 451 stupňů Fahrenheita.
str.294
"Z lesa sem zaznívá jenom zpěv drozda", ozval se ideobus.
Překvapil mě tím. "Ta slova jsi našel v mé mysli?" zeptal jsem se.
"Ano. Navštěvují ji velmi často."
"Co znamenají?"
"To nevím," odpověděl ideobus. "Ale vzbuzují v tobě jisté silné pocity."
"Smutek?"
"Ano. Smutek. Ale je dobře, že tenhle smutek znáš."
"Ano," přisvědčil jsem. "Já vím."

1 ...