Klára90 Klára90 komentáře u knih

☰ menu

Drak spí Drak spí Michaela Klevisová

Mě se tato kniha líbila moc, troufla bych si říct, že i nejvíc ze všech autorčiných knih a to jsem s každou knihou byla velmi spokojená.
Pro mě tam nebylo ani jedno hluché místo, nechala jsem se volně unášet pomalou letní atmosférou malé vesnice a jejich obyvatel. Postavy byly skvěle vyobrazeny, měla jsem pocit, jako bych se po Hůrce pohybovala taky a všechny potkávala a znala. Zároveň byl příběh napínavý až do úplného konce - ale to už je, řekla bych, standard u knih paní Klevisové. Motiv dával logiku, vše do sebe zapadlo, třešinka navíc byla trocha historie o Němcích z vesnice. Jediná nevýhoda je, že teď se musí čekat na další knihu.

31.05.2021 5 z 5


Šikmý kostel Šikmý kostel Karin Lednická

Vyprávění z mého rodného regionu. Mě blízké prostředí, ale tolik neznámého v této knize! Dozvěděla jsem se, jak to tady fungoval o (jen!) 100 let zpátky. Za takový krátký časový úsek se toho stihlo tolik změnit, ale generaci našich prababiček a pradědů zažívala úplně jiný život, mnohem tvrdší a plný každodenní dřiny a boje o to, aby bylo co do pusy a co na sebe. Jsem ráda, že takové knihy vycházejí. Měly by nám otevírat oči častokrát zamlžené dnešní rozmazlenou dobou a naučit se přijímat historii a naše předky s respektem a patřičnou úctou.
Knihu doporučuji k přečtení. Věřím, že i ostatní obohatí tak, jako obohatila mě

02.09.2020 5 z 5


Slepá mapa Slepá mapa Alena Mornštajnová

Paní Mornštajnová je opravdu paní spisovatelka. Texty jejich knih se čtou tak lehce, přirozeně a přitom jsou promyšlené do posledního slova. Slepá mapa mě nadchla, moc se mi líbilo prolnutí osudů 3 generací a životy hlavních postav v nelehkých dobách. Člověk opravdu nemá právo soudit jiné, pakliže není v jejich kůži. Co se mi na knihách paní Mornštajnové velmi líbí je, že příběh každé důležité postavy z knihy je dotažen do konce.
Spisovatelčiny knihy mám ráda, protože mě obohacují. Krásný styl psaní je jen třešinka na dortu. Nejvíc si z knih odnáším poznání o dobách, které znám jen z vyprávění. Běhá mi z toho často mráz po zádech. Je třeba si vážit a udržovat mírovou a svobodnou dobu, ve které žijeme a nastěžovat si stále na blbosti, i když dokud nás trápí jen ty blbosti, tak nám je vlastně fajn :)
Knihy bych zařadila do povinné literatury do škol, protože tohle obohatí žáky/studenty více než leckterý výklad či učebnice dějepisu.

15.07.2020 5 z 5


Prokletý kraj Prokletý kraj Michaela Klevisová

Opět skvělé. Moc mě baví číst o zapadlých vesničkách a místních obyvatelích, tady byl příběh i lehce opředený tajemnem. Každá postava byla něčím zajímavá a bavila mě, vzpomínky z historie se mi líbí vždy nejvíce. Četbu jsem si užila, bohužel jsem knihu přečetla moc rychle, chtěla bych v Jelení Hoře ještě chvíli pobýt, ale prostě je to tak čtivé, že to jinak nešlo :)

13.02.2022 5 z 5


Dům na samotě Dům na samotě Michaela Klevisová

Ooo to bylo velmi milé překvapení. Má první kniha od autorky a jsem ráda, že jsem ji objevila. Příběh byl uvěřitelný a napínavý po celou dobu. A líbí se mi i české prostředí - vše je hned více představitelné - vesnice a nátury místních obyvatel, rozhovory, uvažování postav. Tohle mi prostě sedlo

15.03.2021 5 z 5


Zuzanin dech Zuzanin dech Jakuba Katalpa (p)

Kniha je napsaná velmi věcně a tak nějak stroze, bez prvoplánové a jasně cílené snahy vyvolávat emoce a pitvat se v dramatických klíčových situacích, ale emocí kniha vyvolá rozhodně dost. Čtení knihy bolí. Je to napsáno tak reálně, bez nějakých příkras, že máte pocit, že jste si kávu osladili Liebeskindovým cukrem, že před chvíli jste v parku zahlédli rozdováděnou Zuzanu s Hanušem a Janem v patách...
Kniha není smutná jen díky období, ve kterém se odehrává, ale také tím, že si v ní uvědomíte, jak jeden čin, rozhodnutí jiného člověka dokáže ovlivnit život jiného člověka, lidí. Ono to tak je, jen člověk to v běžném životě tolik nevnímá nebo možná ani nevíme, kdo tahá za ty naše nitky a pořád si říkáme, jak máme osud ve svých rukou...
Kniha je o velmi silné ženě, lásce, touze žít a život dát.
Silný příběh, který ve vás zanechá stopu

26.02.2021 5 z 5


Kde zpívají raci Kde zpívají raci Delia Owens

Musela jsem si na knihu zvyknout, ale po určité době jsem ji téměř nedokázala odložit. Je prostě jiná. Stejně jako Kaya. Z její osamělosti jsem měla sevřené srdce, ale její odhodlání a vůle se se vším vypořádat byla velmi motivující. Příběh obsahuje popisy prostředí bažiny a jejich živočichů, což mě vždy tak nějak vnitřně uklidnilo a hřálo. Asi nikdy nepřestanu obdivovat, jak to příroda vše dobře vymyslela a jak je svět živočichů fascinující. V příběhu je i romantická linka, která vyloudí úsměv na tváři i peprnou nadávku no a při závěrečných stránkách popisující soudní proces jsem byla napnutá jak struna.
Tohle bylo fakt pěkné počtení. Jako něžné pohlazení...tohle ve mě čtení této knihy evokovalo.

11.02.2021 5 z 5


Ostrov šedých mnichů Ostrov šedých mnichů Michaela Klevisová

Na detektivkách paní Klevisové se mi líbí, že až do samotného finále nemohu odhalit, kdo je vrah. Prostě tápu spolu s detektivy. Což je super.
Tato kniha se mi také velmi líbila, chvilkami mi připomínala knihy Petera Maye, ale asi to bylo dáno ostrovním prostředím.
Napínavé, děj má hlavu a patu, prolíná se tu minulost se současností a vlastně několik příběhů, ale vše dává smysl. Četlo se to skvěle, s lehkostí, avšak s pořádným napětím

29.03.2021 4 z 5


Foukneš do pěny Foukneš do pěny Radka Třeštíková

Tato kniha je emocionální bomba. Výbuch zoufalých, zmatených myšlenek, které chvilkami působí absolutně nesouvisle, ale nakonec do sebe vše zapadne. Mám z toho takový pocit, jako když dlouhodobě se svým životem nespokojený člověk sundá pokličku ze svého emočního papiňáku a všechny myšlenky, léta nashromážděná nespokojenost, o které se radši nemluví, vlastní potlačené touhy a emoce se vyvalí ven, pletou se jedna přes druhou, je to naprostá záplava slov a zmatených myšlenek, ale čí myšlenky nejsou někdy zmatené? Kdyby šlo cizím lidem číst myšlenky, našli bychom tam určitě podobný “segedýn” jako má Vladěna v hlavě. Takový mám dojem z knihy. Mě se kniha líbila

22.06.2020 4 z 5


Listopád Listopád Alena Mornštajnová

I když knihy od paní Mornštajnové hltám, po tady té jsem se nevrhla hned jak vyšla, protože mě anotace poněkud odrazovala. Já moc nemám ráda takové fikce a myslím, že v historii a i současném světě je tolik šílených a hrozných věcí, že další šílené “co by, kdyby” je už trochu moc. Nicméně to je jen můj pocit. Nutno říct, že kniha je velmi čtivá a kdyby nebyly u kapitol současné roky a v textu výdobytky moderní doby, tak si i myslím, že se děj odehrává v 50. letech. Kolikrát jsem se i při čtení zapomněla a musela jsem si uvědomit, že je děj zasazen až po roce 1989. Abych to shrnula - pro mě zatím nejslabší z autorčiných knih, ale i tak přečtena rychle, něco si z ní určitě odnesu a konec mě dojal

05.09.2021 3 z 5


Království Království Jo Nesbø

I když děj není o Harrym, celkem snadno poznáte, že čtete Nesba.
1) Čím víc se blížíte konci, tím víc musíte číst a číst, protože to je jóó napínavé a zároveň se snažíte oddalovat čtení co to jde, aby vám příběh vydržel co nejdéle. A za 2) cítíte určité sympatie k hlavní postavě, i když racionálně k tomu moc důvodů nemáte, ale prostě něco na tom Royi je a je to tak silné, že si v duchu říkáte, že to je frajer...

Je to temný příběh a to natolik, že vás ta temnota obejme a nepustí ani v momentech, kdy zrovna (náhodou) nemáte knihu v ruce. Není tam nijak moc brutality, ale to zlo, chladnokrevnost a beznaděj pomalu probublávají již od prvních stránek a ke konci to už je celkem solidní var.
Napínavé, čtivé, temné, děsivé, sympatické...nevím co víc dodat, prostě si to přečtěte

22.12.2020 5 z 5


Slavík Slavík Kristin Hannah

Čím jsem starší, tím hůř snáším příběhy z války...tu nepředstavitelnou krutost, zoufalství matek, bezmoc, všudypřítomný strach, odloučení se svými blízkými...tato kniha je toho plna, a proto jsem v prvních chvílích přemýšlela, že ji odložím. Byla mi však doporučena mou babičkou, která je na podobné příběhy ještě citlivější než já a tak jsem ve čtení vytrvala. A jsem za to ráda! První stránky se mi četly trochu těžkopádně, ale pak mě kniha tak chytila, že jsem musela číst každou volnou chvilku. Nedokázala jsem se odtrhnout, naprosto jsem tím dějem žila a i noc po přečtení jsem knihy měla plnou hlavu. To byla tak krásná knížka. Tak smutná knížka. A zároveň něčím hrozně laskavá. Psána ženou o ženách...opět nový pohled na válku. Krásně napsaná kniha, opravdu zajímavý příběh, postavy, které se v průběhu děje stanou sympatické, ale hlavně jsou neuvěřitelně silné. Řadím se mezi ty, co knihu doporučují. Myslím, že v mé hlavě si děj budu přehrávat ještě hodně dlouho. A to je úděl dobrých knížek :)

04.06.2020 5 z 5


Tisíce planoucích sluncí Tisíce planoucích sluncí Khaled Hosseini

Kniha s velmi silným příběhem, na kterém je nejsmutnější to, že pro většinu tamních žen je reálný. Pro mě něco nepředstavitelného, běhal mi z toho mráz po zádech. Konec mě dojal.

16.03.2017 5 z 5


Chirurg Chirurg Petra Dvořáková

Skvělá oddechová kniha. Chirurg Hynek mi byl sympatický a fandila jsem mu, ať ty své životní kotrmelce zvládne co nejlépe. Kniha pro mě byla zajímavá i prostředím, ve kterém se odehrává, četlo se to jedním dechem.

17.10.2020 5 z 5


Vrány Vrány Petra Dvořáková

Tohle bylo skvělé, i když velmi smutné čtení. Tři čtvrtiny knihy jsem měla chuť Báru obejmout, uvařit ji kakao a nechat si ukázat obrázky. Bylo mi z děje smutno až zle, absolutní selhání ze strany pedagogů, o rodině ani nemluvě. I když na druhou stranu chápu, že pro pedagogy jsou tyto situace vždy složité na řešení, někoho osočit není jen tak, je to tvrzení proti tvrzení...o to hůř je pro mě představitelné chování rodičů (zvlášť z pohledu rodiče), kde se to v těch lidech bere? Tohle nechápu. Kniha mě zasáhla, vnímala jsem to spíše jako realitu než příběh, protože takových reálných příběhu by se asi našlo dost, bohužel.

07.04.2021 5 z 5


Tři kamarádi Tři kamarádi Erich Maria Remarque (p)

Nadčasový melancholický příběh o tom, že život se vším tím, co umí člověku naložit, je přeci jen o něco jednodušší a snad i veselejší, když po svém boku máte přátele, kteří v těžkých chvílích umí podržet, problém vyřešit, kdykoliv podat pomocnou ruku, posloužit dobrou radou no a když nic z toho, tak minimálně rozesmát a připít na lepší zítřky. Ne vždy je to náplast na vše, ale určité štěstí to je.
Naši tři hrdinové měli těžký život předurčený datem narození, ten zmar je v příběhu všudypřítomný, no i přes to všechno se s tím snaží poprat jak nejlépe dovedou.
Příběh je také o lásce, která do beznadějných zítřků vnáší trochu světla optimismu, avšak jak je známo, láska obvykle bolí a i v této knize tomu nebude jinak.
Kniha se mi líbila, některé rozhovory mě pobavily, některé byly k zamyšlení.

21.03.2021 5 z 5


Mama milovala Gabčíka Mama milovala Gabčíka Veronika Homolová Tóthová

I když mě příběh parašutistů a atentátu fascinuje, zajímá a už jsem o něm hodně načetla, přesto jsem chvíli váhala, zda se do knihy pustit. Nechtělo se mi znovu číst o mučení členů odboje a těžkých osudech všech aktérů. Nechtělo se mi, protože to je smutné čtení, ze kterého mě pokaždé mrazí.
Nicméně jsem knihu otevřela a od té doby neodložila. Je skvělá. Doplnila mi hodně informací, které jsem doposud nevěděla nebo o nich četla jen zkratkovitě. Život Gabčíka před Anglií, jeho cesta do Anglie - to vše pro mě bylo velmi zajímavé. Navíc se kniha zajímá podrobněji i o životy odbojářů, což pro mě bylo také velmi zajímavé čtení. Obrovským plusem knihy jsou dobové fotografie. U každé jsem se alespoň chvíli zdržela a teď opravdu nechci být patetická, ale drobnou vzpomínku jsem lidem na fotografii věnovala...šlo to samo od sebe, prostě jsem si při pohledu na osoby nebo místa představila jak se třeba smějí, žijí běžný život a nebo jak činí důležité rozhodnutí, které je pak stálo život.
Krátké kapitoly přidávají knize na svižnosti. Líbilo se mi, že jakákoliv osoba či místo zmíněna v ději byla následně v další kapitole rozvinuta o fakta. Opravdu jsem se z knihy dozvěděla spoustu nových věcí.
Smyšlená románková část o lásce Gabčíka a Malinové mi nikterak nevadila, bylo to aspoň trochu odpočinku od jinak na hrůzy plného děje.
Kniha mě určitě nenechala chladnou, během jejího čtení jsem si i poplakala a hlavně celou dobu jsem obdivovala odvahu nejen parašutistů, ale také odbojářů, kteří pro záchranu vlasti obětovali opravdu vše. Nesmírně si jich vážím a věřím, že si jich silně váží i jejich děti, i když je mi zcela jasné, že většina by hned vyměnila hrdost na rodiče za normální roky prožité s nimi, což je logické a správné.
Kdybych to měla shrnout, tak se jedná o knihu plnou dobových faktů sepsaných do velmi čtivého děje.

05.10.2020 5 z 5


Zatmění Zatmění Jo Nesbø

Tak nějak souzním se všemi předchozími čtenáři, kteří z knihy nebyli tak úplně paf jako z jiných knih od Nesba.
Což ale neznamená, že by se mi kniha nelíbila. Tady to je prostě klasika - přečteno rychle jedním dechem, na Harryho jsem se těšila a ráda prožila těch pár večerů v jeho společnosti, vraha jsem opět netipla správně a tady v této knize navíc mě velmi zaujalo, bavilo a zároveň děsilo povídání o parazitech. Úplně na zadek si z tohoto dílu nesednu, takový ten wow efekt jako třeba u sněhuláka nebo Levharta se nekonal, ale jasně, že už teď se nemůžu dočkat dalšího dílu :)

04.06.2023 3 z 5


Krev není voda Krev není voda Dominik Dán

Mě ty Dánovky prostě baví. Sympatičtí detektivové a prostředí devadesátkového podsvětí, to se čte samo. Osobně bych nechtěla potkat ani jednu z postav, ale takhle na papíře s nimi všemi ráda pár večerů strávím.
Tento díl byl zamotaný až do samotného konce, stejně tak napínavý.

24.08.2021 5 z 5


Šikmý kostel 2 Šikmý kostel 2 Karin Lednická

Dočteno s jemnou husí kůží po těle. Kniha přečtena jedním dechem, na jednu stranu bych ráda hned věděla, jaké další osudy hlavní postavy potkaly, na druhou stranu jsem ráda, že už jsem dočetla, protože snad teď budu mít klidnější spaní. Postavy jsou totiž opět vykresleny tak věrohodně, tak lidsky se vším, co k tomu patří, že vás provázejí i každou chvíli, co zrovna nečtete a teda mě osobně se pletly i do snů.
Děkuji autorce za přiblížení česko-polských vztahů v tamnější době. O tom se moc nemluví. Babička vzpomínala, jak její babička byla v této době takto vyhnána z nově postavené vily, kde měla mít obchod, v Šenově a ze dne na den se ocitla v Ostravě - Radvanicích, kde se jim povedlo sehnat jednopokojový byt, ve kterém jich žilo 6 - její 5 členná rodina a jeden mladý muž, který neměl rodinu a neměl kde bydlet...když mi to babička vyprávěla, vyloženě mi to prošumělo hlavou, přijala jsem informaci, chvilku se nad tím zamyslela, řekla si: “to musela být hrůza” a informaci pustila z hlavy. Vrátila se mi plnou palbou při čtení knihy, vše chytlo ostřejší kontury, zasáhlo mě to velice. A nejen to. Doba, kterou kniha popisuje je na dechberoucí, šokující, neuvěřitelné a kruté události plná. Nezbývá mi, než smeknout pomyslný klobouk, mít obrovskou úctu a respekt k předchozím generacím. A nesoudit! Poučme se z toho i my v naší generaci. Ať tak či tak, většina jednala dle svého nejlepšího uvážení, aby ochránili rodiny, sebe. Krom těžkého života jim osud nadělil i těžké životní rozhodnutí. Bavilo mě číst, jak každá z postav dospěla ke svému vlastnímu postoji, na základě vlivu rodinných příslušníků, zkušeností nebo jen své tvrdohlavosti.
Závěrečné dobové fotografie knize jen přidají na autentičnosti, tohle já mám v takových knihách ráda, protože díky fotografiím na vás atmosféra foukne už opravdu naplno a u fotografií lidí obzvlášť.
Jdu knihu vydýchat a těšit se na další díl.
Autorce velké poděkování, že tuto tematiku zpracovala, navíc takovým věrohodným stylem.

08.03.2021 5 z 5