keny komentáře u knih

Za mě tak 3 a půl hvězdičky. Kniha mi byla blízká tím, že bydlím v tomto kraji. Popisované prostředí je mi známé, problémy obyvatel malého města také. Všechno to na mě ale působilo nějak moc neutěšěně. Život sice není vžy fér a spravedlivý, ale tady mi to přišlo. že prostě nikdo není a nebude šťastný, nic neskončí dobře. Vůbec mi nevadí neoptimistické knihy, ale kdyby tu byla alespoň nějaká ta jiskřička, světýlko na konci...Kniha se četla dobře, ale nechala ve mě takový stísněný pocit bezvýchodna. Spíš na podzimní dušičkový čas než na letní dovolenou...

5 27.05.2019

Sem tam prostřídám svoji četbu detektivkou. Peter May je taková sázka na jistotu. Vždy se člověk i něco zajímavého dozví - jako třeba tentokrát o poměrech v Číně, o životě v této zemi, jejím policejním systému, nesvobodě....V závěru mi to trochu připomínalo knihy od Cooka, ale četba to byla příjemná.

4 14.05.2019

Jsem ráda, že jsem si asi po 35 letech od doby, co jsme se na gymplu učili o Turgeněvovi, přečetla Jarní vody. Je tam ta obrovská ruská vášeň, zamilovanost, touha, mládí, ale i bolest, beznaděj, tragično... Kdo by se nechtěl vrátit do dob, kdy jsme byli opojeni láskou, její krásou i bolestí, prožít to ještě jednou....

Moc jsem se těšila na další knihu mého oblíbence a když jsem viděla, kolik má stran, radost byla veliká. Nakonec to byl trochu boj. Pro mě asi nejméně čtivá kniha od tohoto autora, i když tam bylo mé milované malířství, hudba, kočky,...myslím, že můj prožitek z četby ovlivnilo to, že jsem těsně před Komturem dočtla Malý život a to se pak těžko navazuje,...tam je laťka nastavena moc moc vysoko. A najednou mi těch 700 stran, ze kterých jsem se na začátku tak radovala, přišlo moc. Šlo to ztěžka, jindy by se mi ta pomalost vyprávění líbila a užívala bych si jí, ale kniha prostě přišla v nesprávnou dobu. Četla jsem jen po pár stránkách, protože jsem dlouho nemohla udržet pozornost. Ale zase závěr vše vynahradil, v duchu jsem se omlouvala, že nejsem prostě z této knihy tak nadšená, jak jsem nekriticky dosud byla ze všech knih HM. Ale jo, zase to ve mně něco zanechalo, zase to bylo silné...spokojenost nakonec

10 22.03.2019

Zaujal mě už Prosinec už je takovej, tak jsem byla zvědavá na další knihu tohoto autora.
Je dobré si na knihu vyhradit čas a číst příběhy jednotlivých aktéru v co nejkratším časovém sledu kvůli propojenosti a zapamatování. Jsou to životy většinou hodně těžké, náročné, neutěšené, depresivní, vztahy mezi osobami nepřátelské, celé je to drsné, beznadějné a háže to na čtenáře splín a pocit, že nikdo není šťastný, nic není dobré, a žádné, ani sebemenší světlo na konci tunelu nesvítí. Máte pocit. že se příběhy odehrávají někdy na začátku minulého století a ne v naší současnosti. Ale stejně jsem ráda, že jsem si knihu přečetla a určitě si koupím od tohoto autora další...

5 21.03.2019

Kniha měla spád, četla jsem jí o dovolené a byla to příjemná oddechovka. Někdy se mi ani nechtělo odtrhnout. Každý se v některé postavě trochu najde, zažívá podobné situace, sní o lásce, o zážitcích....To, co od tohoto spisovatele očekáváte, to v knize najdete...

10 18.02.2019

To je ta nejsilnější kniha, jakou jsem kdy četla. Na začátku jsem ji chtěla odložit, trochu jsem se v ní ztrácela, moc slov, moc stran, moc informací, moc postav. Ale pak...pak se to najednou zlomilo. A já byla součástí toho malého života. Sice jsem někdy musela přestávat číst, protože už toho bylo tak moc, a toho zla tolik a já už jsem na to neměla, ale pak jsem se zase vrátila, ono zas přišlo pár pohlazení,naděje,... i když tam pořád vzadu někde bylo to, že ono to určitě nedopadne. A když se stalo to s W. tak mě to tak vzalo, jako by to byl někdo mě blízký. A chvílemi jsem ani nemohla dýchat, a na konci už se zalykala a věděla, že...to prostě k tomu nevyhnutelnému směřuje.
Když jsem byla asi v polovině knihy a odjížděla na víkend a věděla jsem, že knihu nechávám doma, bytostně se mi stýskalo po Judeovi. A poslední dny už jsem nežila ničím jiným a na nic jiného nemohla myslet. Ještě nikdy jsem o knize nevyprávěla tolika lidem. Oni všichni se mnou zůstanou ještě dlouho, myslím, že napořád. Oni už jsou mojí součástí.

20 06.12.2018

Asi bylo nesmysl čekat, že po přečtení této knihy mi bude vše jasné a otevře se mi poznání, co tedy bude pak...Pro mě tu bylo málo příkladů o doložených reinkarnacích a znovuzrozeních.

2 23.11.2018

Milá kniha, které nejvíce porozumí ti, kteří jsou milovníky a majiteli koček. A to jsou, myslím, zrovna ti, kteří se chovají podobně jako kočky nebo je jim chování koček blízké. Nezávislost, klid, svoboda, trochu trucovitost a nechuť si diktovat nebo být ovládán. Návod, který nikomu v dnešní uspěchané době neuškodí - zklidnit se, rozjímat, pozorovat. užívat si,...

4 15.11.2018

Tak jak jsem v dětství milovala Děti z Bullerbynu a přečetla je asi 7krát, tak knihou mého dospívání byly Letní kursy. Je to zvláštní kniha, je tam vývoj milostného vztahu a podoby obrovské lásky, která přijde jednou za život- odpírání lásky, touha,vášeň, euforie, trápení, rozumová rozhodnutí, bolest.Objevila jsem knihu po 30 letech, začetla se do ní a znovu prožívala tu mučivou bolest lásky.

1 09.11.2018

Prvně jsem četla Nejlepší pro všechny, moc se mi líbila, jedna z nejlepších knih současné české autorky. Chtěla jsem si přečíst souběžně vydanou knihu pro děti Kdo zabil Snížka, se kterou se vzájemně doplňují. Těžko posoudit, jak knihu vnímá dětský čtenář, mně se líbila moc. Určitě nebude pro všechny, ale když děti ve věku okolo 12 - 13 let čtou HP a adoult fantasy, tak proč ne..

3 06.11.2018

Připadalo mi, jako bych četla paralelu ke knize Do tmy od A. Bolavé, stejná tragika hlavní hrdinky, sběr, dřina, uzavřenost, strach ze všeho a všech, strádání, slabost, neutěšenost. Hrozně byste chtěli hlavní hrdince pomoct, přejete si, ať už se to její prokletí zlomí, ať se to obrátí k lepšímu. A ono ne...Ze začátku se mi zdál styl psaní trochu nevypracovaný, po rozpačitějším rozjezdu pak ale děj dobře plynul a kniha se četla výborně. A navíc příběh zasazený do mých milovaných jižních Čech, Šumava, Otava,...

11 19.10.2018

K přečtení této knihy jsem se dostala zvláštním způsobem. Jeden den mi sestra poslala odkaz na you tube na rozhovor Jaroslava Duška. Mluvil tak o Clemensy Kubym. Večer jsem si pustila televizi, kde byl u Šípa zpovídaný Dušek a mluvil o Kubym. A druhý den jsem si z police chtěla vzít knihu, kterou začnu číst. Když jsem před 3 lety odcházela z práce v knihovně, nabrala jsem si knihy, které si chci přečíst. Už mi jich zbývalo jen pár, tak jsem si řekla, že začnu číst tu, kterou si bez rozmyslu vytáhnu....a - koukám jak blázen, byla to Cesta do sousední dimenze od Kubyho. A to jsem vůbec nevěděla, že jsem si jí kdy v knihovně brala. Do té doby jsem o Kubym nikdy neslyšela. Tak jsem si říkala, že si jí prostě musím přečíst. Začátek se četl bezvadně, setkání se šamany rovněž, jen konec už trochu pokulhával. Nicméně zajímavé setkání, z kterého si v danou chvíli vezmete, co potřebujete, ale pořád je tady spousta nezodpovězených otázek a stále nevíte.....

10 19.10.2018

Krásné, poetické, nenaplněná láska, touha...někdy se člověk chce dojímat. A v dnešní dušičkové úterní odpoledne to sedlo...no nechci psát nepoeticky jak. Protože otevření příběhu Hervého je tak lehce magické jak roztáhnutí motýlích křídel

4 17.10.2018

Komiksy mám moc ráda. Tento vyžaduje hodně soustředění, je lépe ho přečíst na jedno posezení, aby čtenář nevypadl ze souvislostí. Chce to pozornost a pečlivé sledování. Já se chvílemi trochu ztrácela, ale nevadilo mi to, nechala jsem to plynout a působit ...

8 15.10.2018

Během období 4 měsíců jsem přečetla postupně Hanu, Hotýlek a Slepou mapu. Líbily se mi všechny tři knihy, nedokážu říct, která více. Těšila jsem se vždy, kdy už budu moci zasednou s kávičkou a číst. Ta bezmoc v knihách je hrozná. Bytostně jsem cítila s Anežkou ze Slepé mapy. Bála jsem s ní, když čekala, jak dopadne návštěva na STB. V knihách je silně cítit to napětí, obavy, strachy a krutost doby.

12 15.10.2018

Pořád jsem přemýšlela, jaký je vlastně tento kněz člověk, spíše mi neseděl, vadilo mi jeho zviditelňování přes známé osobnosti, rádoby světácký postoj a snaha zalíbit se. Proto jsem si chtěla udělat obrázek sama, ne jen přes tu jeho mediální propagaci. Začátek knihy o dětství byl příjemný, ale další část, která se týkala víry, už mi tak nesedla. Oceňuji jeho přístup k přiblížení církve lidem, snahu po propagaci "civilním, neotřelým" způsobem...Ale já tam pořád cítím nějaký závan samolibosti, takovou tu náboženskou nesmlouvavost a moralizování i když pan kněz podle svých slov takový být nechce, ale ...stále se nemůžu zbavit dojmu, že je to od něj póza.
Styl knihy formou rozhovoru mi nevadil.

9 10.10.2018

Kniha se mi moc líbila. Mám ráda japonské autory, je mi blízký jejich styl psani, to pomalé plynuti...A také se někdy trochu ztotožňuji s chováním hlavních hrdinů, s tou plachosti, nesmělosti, uzavřenosti...Zapadá mi do obdobi přicházejícího podzimu. Skvělý překlad. Také jsem čekala trochu obsáhlejší doslov jak jsme u této literatury zvyklí.

7 16.09.2018

Já také marně čekám na pokračování, prý se s vydáním u nás ani nepočítá. Jsem zoufalá. Je to nádherná kniha. Už jsem přemýšlela, jak knihu nechat přeložit sama. Poraďte...

6 26.09.2014