Letní kursy
Ludmila Freiová
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/17656/bmid_letni-kursy-6hK-17656.png
4
18
5
Hrdinka Letních kursů se někdy v příštím desetiletí teprve narodí. I tak si však přinese do 21. století zátěž přežitků – velkou dávku egoismu především -, které ji budou oddělovat od lidí nové éry. Autorka ve své „biologické science fiction" dokládá, jak psychologické rozdíly mezi příslušníky různých generací vyrůstají z odlišné zkušenosti společenské, jak nemohou být negovány zdáním fyzické svěžesti, „věčného mládí" jednoho z partnerů. Láska, ale také přátelství nikdy nebyly, nejsou a nebudou jen soukromou věcí dvou jedinců, muže a ženy; jsou záležitostí sociální, jejich podoba, jejich projev se proměňuje paralelně se změnou vztahů společenských. Zároveň však stále zůstává láska onou věčnou touhou po štěstí, zápasem s vnitřními zábranami, strachem ze zklamání, žárlivostí…... celý text
Přidat komentář
Začátek vypadal zajímavě, neotřele a s napětím jsem četl dál. Bohužel autorce zřejmě neříká vůbec nic vývoj příběhu. Od začátku až do konce se to v podstatě nepohlo z místa, neustále se jen dokola přemílalo jedno a totéž...a ten způsob vyprávění se brzy stane otravným. Doufal jsem, že to alespoň zachrání nějaké rozuzlení, konec, ta sci-fi stránka knihy, ale bohužel. Dočetl jsem víceméně z povinnosti a úplný konec vlastně ani moc nedává smysl, celý příběh se nějak rozpadl do ničeho. A ohledně té sci-fi budoucnosti se vlastně nedovíme nic konkrétního, jen hodně zvláštní náznaky, neurčité tlachy, tlachy...
Hodně špatná kniha, škoda...
Tak jak jsem v dětství milovala Děti z Bullerbynu a přečetla je asi 7krát, tak knihou mého dospívání byly Letní kursy. Je to zvláštní kniha, je tam vývoj milostného vztahu a podoby obrovské lásky, která přijde jednou za život- odpírání lásky, touha,vášeň, euforie, trápení, rozumová rozhodnutí, bolest.Objevila jsem knihu po 30 letech, začetla se do ní a znovu prožívala tu mučivou bolest lásky.
Poměrně zajímavě pojatý román... Být to jen o milostné zápletce, nešlo by o nic moc výrazného, ale sci-fi prvky tomu dodaly velmi pěkný rozměr. Ráda přiznávám, že mě kniha strhla, navzdory sentimentálnímu ději. Je velmi obratně napsaná, nápaditá, námět v podstatě nadčasový...
četla jsem to někdy v 17 letech, od té doby jsem na knihu nenarazila, ale vím, že tenkrát mne nadchala. Asi bych si ji přečetla znovu, kdybych ji potkala.
Autorovy další knížky
| 1982 |  Strach na planetě Kvara |
| 1980 | Neviditelní zloději |
| 1986 | Cizinci na planetě Kvara |
| 1977 | Letní kursy |
| 1996 | O čem se dověděl kocourek |
Letní kursy Ludmily Freiové jsou trýznivým monologem stárnoucí ženy, zamilované do „nesprávného“ muže. Antimu a Queriho od sebe dělí propastný věkový rozdíl třiceti let a především odlišná společenská zkušenost generace, v níž vyrůstali. To, co je pro jednoho z nich naprosto normální a běžné, je pro druhého těžko překonatelný handicap a naopak. Styčné body se po odeznění prvního vášnivého vzplanutí hledají více než obtížně. Autorka nás ovšem napřed provede vyčerpávajícím procesem odpírání, kde drásá a napíná strunu milostného vztahu až na samou mez odolnosti. Příčetnost čtenáře je v této části vystavena těžké zkoušce a některé pasáže by se lépe vyjímaly v klinické studii schizofrenie než v popisu letního jazykového kursu. Po opojném, ale krátkém podlehnutí lásce, se pak stáváme svědky hledání východiska, které samozřejmě neexistuje, a to ani s pomocí propriet vědecké fantastiky. Rozčarování a ztráta naděje (nebo možná její oživení?) rámují finále, které sice nepřesvědčí, ale ani nezklame.