Kateřina1011 - Příspěvky

Tisíc polibkůTisíc polibkůT. Cole

Už mi dávno není sedmnáct, ale tahle knížka mě dostala. Nemám ráda sladké románky, ale tento se povedl. Smutný, krásný, něžný a laskavý. A určitě velká láska není něco, co můžete prožít, až jste starší, jak tu někteří píší. To je naprostý nesmysl a omyl nás dospělých, že všechno víme líp.

12.11.2017


Jeremiášův pláčJeremiášův pláčW. Brodrick

Velmi silné téma, bohužel velmi slabě podané.
Jednak jsem se nemohla začíst, chvílemi jsem se ztrácela nejen v postavách,ale i v ději!!
Kdyby autor odkrýval tajemství postupně, byl by konec možná uvěřitelnější. Takhle se odkrylo vše najednou a měla jsem pocit, že záměrem bylo nenechat jedinou věc tak, jak do té doby vypadala. Překombinované, neuvěřitelné, nešťastné. Závěr působil až směšně. Velmi slabé.

07.11.2017


SněhulákSněhulákJ. Nesbø

Už jsem od Nesba něco četla a moc mě to nevzalo. Sněhulák mě celkem bavil, tak znovu zkusím i ty další. Nicméně cca od strany 220 jsem na 100% věděla, kdo je pachatel a dost mě štvalo,že detektiv pátral ještě dalších 250 stran, když dostal naprosto jasnou indicii.

28.10.2017


Kniha vzpomínekKniha vzpomínekR. Coleman

Začala jsem číst, a odložila ji. Vím, jak je těžké tohle téma a rozčilovalo mě sledovat hlavní hrdinku, která vzpurně utíká a pak neví, kde je. A pak mě něco donutilo zkusit to znovu a už jsem neodložila. Pěkný příběh, ačkoli pár výhrad bych měla, ale v konečném hodnocení jsem moc ráda,že knížka dostala druhou šanci.

08.10.2017


Všude kolem černý lesVšude kolem černý lesR. Ware

Přečetla jsem za dva dny a jsem vcelku spokojená. Ačkoli to bylo celé tak nějak předem odhadnutelné a nečekalo mě žádné překvapení, čtení mě bavilo.

08.10.2017


Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizelStoletý stařík, který vylezl z okna a zmizelJ. Jonasson

Tahle knížka kolem mě prošla 2x, aniž by mě lákala ke čtení. Nicméně, zkusila jsem a když to shrnu, většinou mě čtení bavilo, protože bylo velice snadné u něj vypnout a odpočívat. Díky lehkosti vyprávění, krásné fantazii bez jakýchkoliv hranic, a jemnému, nenásilnému humoru,který mě dokázal úplně zbořit. Ale to se týká přítomného děje. Naopak minulost mě na konci už vysloveně rušila. Z konce jsem byla trochu zklamaná,čekala jsem trochu víc. Ale příjemné, odpočinkové, za mě fajn.

15.02.2017


Zachráníš mě ránoZachráníš mě ránoJ. Fielding

Než sem začala číst, dívala jsem se na komentáře tady. Došla jsem do poloviny knihy a říkala jsem si, že jsem asi natvrdlá, protože pořád netuším, kdo ten vrah je. Teď jsem dočetla celé, vraha jsem neuhodla, a vrátila jsem se znova ke zdejším komentářům. A řekla bych, že je to zřejmě vina překladu. Podle komentářů tady totiž mají někteří deník vraha psaný v rodě ženském a jiní v mužském... :-) Nicméně nejsem moc nadšená, strašně jsem se těšila, až dočtu.

30.07.2016


Moře kliduMoře kliduK. Millay

Tohle bylo velmi příjemné čtení. Velké plus vidím v tom, že autorka čtenáře nezahltila množstvím zbytečných postav a přesto dokázala celou dobu velmi poutavě vyprávět. Jak vidět, jde napsat příběh, u kterého nepřeskakujete odstavce nudou. Snad všem jsem držela pěsti a přála šťastný konec.

27.07.2016


Pod rouškou nociPod rouškou nociM. H. Clark

Zvolila jsem tuto knížku jako odpočinkové čtení na dovolené, což splnilo svůj účel. Vypnula jsem mozek a nechala se unést příběhem. Nečekala jsem zázrak, ale zklamalo mě, že vrahem byl nakonec člověk, o kterém jsme se v knize moc nedozvěděli, protože tam sice byl, ale velmi okrajově.

18.07.2016


Zlodeji labutíZlodeji labutíE. Kostova

Tato knížka mi hodně dala. Díky ní jsem se znovu podívala na impresionismus, ať vím, o čem čtu, a doslova jsem se do něj zamilovala. Děj byl rozvláčný, tempo pomalé, ale přesto jsem byla vtažena do děje a čtení bylo příjemné. Pravda je ale, že vyprávění každé postavy krom Roberta, mi někdy přišlo zbytečné. Rozsáhlé seznámení Roberta s Mary už bylo až nekonečné, tam jsem určitá místa jen přeběhla, protože už jsem se chtěla konečně dozvědět něco nového. Přesto jsem až překvapená, jak moc se mi knížka líbila.

06.07.2016


Čas odejítČas odejítJ. Picoult

Knížky Jodi Picoult mají jedno společné - nečekaný závěr. Zatím se mi podařilo pouze u jediné odhadnout, jak skončí. Ačkoli jsem kombinovala a přemýšlela, a šokující konec očekávala, přesto jsem zůstala naprosto paf. Čtení mě bavilo, knížka byla příjemná, ale ten konec mi nesedl a hodně mě naštval. Je mi líto, ale mě to připadlo jako snaha šokovat opravdu za každou cenu.

21.06.2016


ČíňanČíňanH. Mankell

Napínavý děj a velice zajímavý příběh. Za mě jen zbytečně hodně (ale opravdu hodně) rozvláčné některé čínské a africké pasáže. Jistě, chápu, že se autor snažil, ať známe všechny souvislosti, ale určitě to nemuselo být až takhle natažené. Až na tohle to bylo velmi příjemné čtení.

13.04.2016


Žít jednou spoluŽít jednou spoluJ. Loukotková

Nádherný příběh.

13.04.2016


Ještě se setkámeJeště se setkámeM. H. Clark

Tohle byla druhá knížka, kterou jsem od této autorky četla. Tentokrát mě příjemně překvapila. Sympatická hlavní hrdinka a příjemné čtení s dobře napsaným koncem.

13.04.2016


Tvrdohlavá sestřičkaTvrdohlavá sestřičkaM. H. Clark

Taky se musím přidat k těm, které knížka nudila. Hlavní hrdinka mi byla nesympatická. No, prokousala jsem se až do konce. Výsledek byl, až na tu drobnou kličku, velmi předvídatelný. Příjemné překvapení by bylo právě to, kdyby to skončilo jinak.

13.04.2016


AgnesAgnesH. Kent

Pro mě ohromný zážitek. Nádherně napsaný příběh. Tak temný a smutný,... a přesto jsem ho nedokázala odložit...velice silný. Jedna z mála knížek, které mi vstoupily do srdce.

08.11.2015


Ani později, ani jindeAni později, ani jindeD. d. Vigan

Tak jsem včera dočetla... Na základě tolika kladných recenzí jsem asi očekávala víc. Přesto ale nejsem zklamaná, spisovatelce se skvěle podařilo vystihnout pocity a prožívání, bezvýchodnost, beznaděj, bezradnost nad tím, co se právě děje. Když Mathilda vzpomíná, jak přišla o manžela, měla jsem pocit, že to musela zažít, jak věrohodně dokázala popsat, co se v ní dělo. Naprosto uvěřitelné, včetně toho pocitu prázdna, které vás naplní, když ztratíte milovanou bytost. Stačilo pár vět a cítila jsem, jak moc svého muže milovala. Klobouk dolů.
Nečekala jsem happyend, nicméně takový závěr taky ne. Ale právě ta sobeckost a syrovost anonymního světa je na celém románu bohužel velice reálná.

26.06.2015


Taková zvláštní láskaTaková zvláštní láskaA. Bevilacqua

Tak něco tak strašného už jsem dlouho nečetla. Kdo je vlastně hlavní hrdina jsem se snažila pochopit snad po celou dobu čtení. A představit si ho, byl úkol pro mě až nadlidský. Skončila jsem u představy pupkatého, zakomplexovaného postaršího bručouna, topícího se v jakýchsi depresivních stavech, který je neustále nespokojený, a který podle mě ani sám neví, co vlastně chce, jen pořád cosi rozebírá.
Pan spisovatel je prý dobrým znalcem lidských duší, ale pro mě tohle byla naprostá slátanina bez nějakého smyslu. Styl psaní otřesný. Cokoli se ve větě vyskytlo, musel to k něčemu přirovnat, aby to jen proboha nebyla holá věta, ale květnaté souvětí. Skončila jsem taky téměř depresivní a totálně zamotaná do těch rádoby zajímavých úvah. Otřesné!!!

25.06.2015


Hranice zoufalstvíHranice zoufalstvíN. Evans

Právě jsem dočetla a je mi líto, že už jsem na konci. Nádherný, velice smutný příběh plný emocí, který určitě nutí k přemýšlení.

23.06.2015


Sixtinské spiknutíSixtinské spiknutíP. Vandenberg

Začnu tím, že jsem věřící. Podobným tématům se ale nevyhýbám, protože mě nutí přemýšlet a ne jenom slepě kývat na to, co je mi předkládáno. Myslím, že církev si spoustu věcí přizpůsobila tak, aby měla nad lidmi kontrolu. Chtěla bych přijít na kobylku tomu, jaké bylo opravdu Ježíšovo učení, protože jsem přesvědčená o tom, že z něj církev udělala figurku, na kterou chytá další ovečky a jehož učení nemuselo být takové, jak je nám předkládáno.
Z této knížky jsem ale hodně zklamaná. Celou dobu se pídíme po záhadě a ta se dá nakonec shrnout do jedné věty a je konec... Nevím, čekala jsem víc...Když to srovnám, určitě jsem na podobné téma četla lepší knížky.

07.06.2015


Mysl je mocný lékařMysl je mocný lékařLissa Rankin

Velice ráda poslední dobou otvírám podobné knížky. Naprosto souhlasím s tím, že klíč k uzdravení si nosíme v hlavě. Jen je někdy těžké ho vylovit. Ale jsem moc ráda, že jsem si knížku koupila, určitě se k ní vrátím. Moc se mi líbilo, jak autorka radí zamyslet se nad tím, jak vyvážený máme týden z pohledu stresu a relaxace. Moudrá knížka, která mi dala hodně podnětů k přemýšlení...

23.05.2015


Pilíře zeměPilíře zeměK. Follett

Knížka mi byla doporučena jako skvělá, komentáře, které jsem tu četla byly nadšené...Asi jsem měla vysoké očekávání, protože se k tomu nadšení nemůžu přidat. Knížka mě nezklamala, ale na můj vkus byla místy až moc rozvláčná, příběh sice celkem zajímavý, ale četla jsem knížky, které mě naprosto strhly dějem, tady se mi nic podobného nestalo ani omylem. Naopak s pocitem, že už dneska nechci číst, jsem tu knížku pokládala dost často. Škoda.

26.12.2014


Deset let s Václavem HavlemDeset let s Václavem HavlemL. Špaček

Knížka přesně splnila má očekávání. Nechtěla jsem číst životopis, ale spíš něčí vzpomínky na tohoto nenápadného a ve všech směrech výjimečného člověka. A pan Špaček má o čem vyprávět. Pan prezident byl osobnost, kterou nám právem záviděl svět. Není divu. V tomto jediném člověku se potkala hluboká moudrost, smysl pro pravdu, srdečnost a přitom nepřehlédnutelná skromnost, pokora a nádherná lidskost. Kéž by naše země měla víc osobností, kteří si zaslouží úctu a lásku, tak jako tento Pan Prezident.
Hodně mě mrzí, že už není mezi námi. A když dnes slyším, jak se někteří politici snaží jeho jméno pošpinit, říkám si, kde berou tu drzost... vždyť mu morálně ani lidsky nesahají po kotníky.

01.12.2014


Náhodné skutky statečné láskyNáhodné skutky statečné láskyD. Scheinmann

Musím říct, že jsem chvílemi měla pocit, že sedím s manželem u televize, on drží ovladač a přepíná:-) Ale oba dva příběhy byly skvělé a moc hezky napsané. Našla jsem spoustu myšlenek, nad kterými stálo za to se zastavit a přemýšlet. To mám u knížek ráda. Nádherné mi přišlo třeba setkání Moritze se starým Olegem, tam co myšlenka, to moudrost.
V příběhu Lea je zase tak intenzivně vylíčená bolest ze ztráty, že ji cítíte. Ono to chvílemi vypadá, že se plácáte pořád v kruhu, ale kdo bolest zažil ví, že vymotat se z ní opravdu není snadné.
Moc se mi líbily zápisy z deníku a obrázky, které k nim byly - u prvního mě zarazilo to obkreslování tužkou a chvíli jsem žasla, že už si čtenáři knihovny do knížek snad i kreslí:-) Krásné. Moc.

21.11.2014


Labyrintem smrtiLabyrintem smrtiA. Franklin (pseudonym)

Příjemné čtení. Sice jsem díky neustálému naznačování získala brzy podezření, kdo stojí za vraždami, takže překvapení se nekonalo, přesto se knížka četla velmi dobře a vychutnala jsem si ji.

15.11.2014


Příliš pozdě na slzyPříliš pozdě na slzyA. McAulay

Napínavé a velmi dobře napsané. Ocenila jsem, že autor moc nerozpitvával nepodstatné věci a děj měl díky tomu úžasný spád.

11.11.2014


Tkalci snůTkalci snůP. Shelby

Nevím, jestli se vůbec pouštět do nějakého komentáře. Určitě se někomu tento styl psaní líbí, ale já přece jen od knížky něco čekám. A od spisovatele-muže nečekám červenou knihovnu. V knížkách, které mě "dostanou" nemusí téct krev (jsem raději, když neteče). Nemusí být takový dějový spád, že se bojíte knížku položit, aby vám něco neuteklo, ale ...něco tam být má.
Tohle vyprávění začalo vcelku slibně a vyvíjelo se tak, s lehkým zamhouření očí, téměř po konec 1. sv. války. Ale potom se autor nějak zasekl a opakuje se stále tatáž zápletka jen s lehkou obměnou zúčastněných osob. Chci dobro, ale ten zlý mi to kazí. Každá taková situace je tak na 10 stránek - nic hlubšího, a pak se rozmotá. Nemáte nad čím přemýšlet. A znovu...
Rose, Franklin, Monk, Michelle a nakonec Cassandra - tatínkova broskvička. U všech je to stejné.
Postavy nejsou nijak propracované, spíš povrchní a kýčovité. Černá a bílá. Tvrdě pracující ženy, které se podívají do hlubokých očí svého narozeného dítěte a vědí, že musí pracovat navzdory celému světu. Muži čestní a spravedliví, s kobaltově modrýma očima a širokou, vypracovanou hrudí. A samozřejmě lumpové, s ostrými rysy ve tváři, kteří jim chtějí vše překazit.
Omlouvám se, nechci se nikoho dotknout, ale tohle byla jedna z nejhorších knížek. I od odpočinkové literatury si slibuji o hodně víc.

01.11.2014


ZábleskZábleskS. Isaacs

Právě jsem dočetla a jsem úplně nadšená. Krásný příběh. Pro mě jedna z nejsympatičtějších hlavních hrdinek, se kterými jsem se v knížkách potkala.
Za místy zdlouhavé vyprávění jsem chtěla dát čtyři hvězdy, ale za to, že jsem se dočkala jiného konce než toho přeslazeného ve filmu, dávám pět:-)

28.10.2014


ZlodějkaZlodějkaS. Waters

Určitě zajímavý příběh. Ale musím říct, že přesto, že jsem nejprve ocenila pohled i do "druhé" hlavy, až moc často mi přišlo vyprávění zbytečně utahané. Ačkoli pohled druhé strany zase naopak objasnil, proč se jisté věci v příběhu staly tak, jak se staly... Nevím. Zajímavý příběh, to určitě. Ale svižněji podaný by mě asi pohltil víc a určitě bych hodnotila lépe.

26.10.2014


Každý žák má dušiKaždý žák má dušiM. Binchy

Tohle byla moje sedmá knížka od této autorky. Vím, že někoho nudí číst příběhy, které jsou takhle "obyčejné", ale pro mne je Maeve Binchy spisovatelka, která má obrovský dar vyprávět o tom všedním. Mám pocit, že její postavy můžu kdykoli potkat na ulici.
Líbí se mi, jak se v jednotlivých románech vyskytuje stejný podnik, tytéž postavy, které už jsem potkala v jiné její knížce... Je to jako nechat se pozvat do kuchyně jiných sousedů nebo poznat dalšího sourozence, známého. U některých jsem vtažena do příběhu víc, u jiných míň. Ale líbí se mi, jak umí jednotlivá vyprávění nenásilně provázat a opravdu vytvořit pocit, že jsem jen seděla s kamarádkou a povídaly jsme si o známých...

20.10.2014


1 2