Kaduri komentáře u knih

Audiokniha.
Film som videla, keď ho dávali "tenkrát" v kine. Už je to nejaká doba.
Knižka ide oveľa viac do hĺbky. Dej zabieha do rôznych historiek, je to Tarantino vo svojej najlepšej forme. Doslova som sa rochnila v tej zlatej ére šesťdesiatych rokov Hollywoodu s The Monkees, Stevom McQueenom, Brucom Lee, Sharon Tate, Romanom Polanskim. A s Charliem Mansonom, čoby neúspešnou rockovou hviezdou.
Knižka má nezameniteľný Quentinov rukopis. Živo si ho viem predstaviť, ako sa chechtá pri opise zvlášť zábavnej historky.
Malo to šmrnc, drive. Moc sa mi to páčilo a odporúčam:).

39 25.02.2024

Žiaľ, nevlastním slovenský originál, knižku som čítala v českom preklade.
Odohráva sa v Bánovciach nad Bebravou, z kade pochádza moja rodina. Dedko tam v čase konania tohto príbehu chodil do školy.
Bánovce sú neobyčajné tým, koľko významných slovenských osobností sa v nich a ich blízkom okolí narodilo alebo pôsobilo. Ľudovít Štúr, Janko Jesenský, Alexander Dubček. A Jozef Tiso. O ňom je táto kniha.
Perspektíva príbehu z pohľadu "úchylného" autistického dievčaťa Aničky bol šikovný ťah. Takto sme si vypočuli nepríjemné pravdy o Slovákoch, našom národe a histórii, a ešte sme sa pritom aj zasmiali. Tak cez slzy.
Autor je nemilosrdne úprimný a povahu slovenského národa odhaľuje až na kosť.
Pre mňa najemotívnejším momentom knihy bol Aničkin popis transportu jej sesterníc do internačného tábora.
Škoda toho záveru. Prišiel mi ako z rýchlika, preplácaný a zmätočný.
Avšak knižka ako celok sa mi moc páčila a úprimne ju odporúčam ďalej.

... paní lékárníková se z hlavního města vrátila náramně rozčarovaná, protože na Slovensku je jedenáct škol pro úchylné, zatímco v českých zemích je jich sto tři. To jsou jaké poměry, když máme být moderní republikou, zlobila se a chodila tam a zpátky po pokoji, ani se cestou nesvlékla. Ať pro celý stát platí stejný metr! Jak máme držet krok s Prahou, když už ani pro ty nešťastné blázny na Slovensku není spravedlnost!

Jenže co měl Monsignore co vyčítat, když sám byl absolventem vídeňského Pázmánea, elitní líhně kádrů katolické církve pro celé Rakousko-Uhersko, a ještě v tisícím devítistém devatenáctém si psal příjmení maďarsky – tedy Tiszo József? ušklíbal se pan lékárník.
Myslela jsem si, že to nebude úplně takhle, že je to nějaká podstrčená zlomyslnost od pana lékárníka. On se jen velice nerad nechával zatahovat do rozpravy na tato velká témata přesahující chápání jednotlivého člověka. Když už se přeci jenom podvolil, stahoval je k zemi za nohy z nadoblačných výšin a nenechal na nich ani špetku toho nadpozemského jasu a vznešenosti, které se tak dobře poslouchaly se zavřenýma očima v podání našeho pana faráře, protože Monsignore svým slovům uměl dát tolik přesvědčivého zápalu a odhodlání, že se s nimi nedalo nesouhlasit, a to do puntíku.

37 24.02.2024

Zvláštna knižka. Zo začiatku som vôbec netušila, o čom vlastne čítam.
Ale postupne ma okúzlila a prečítala som ju za jednu noc.
Príbeh o obyvateľoch rezidencie Chmýříčkov na ostrove Mallow. Každý má za sebou komplikovanú minulosť, ale knižka vôbec nie je smutná. Práve naopak.
Je to príbeh o priateľstve, domove a dobrom jedle, ktoré správny domov definuje. To ja môžem:).
A ozaj, sú tu duchovia. Do príbehu sú zakomponovaní tak nenásilne, že ich vnímate ako prirodzenú súčasť deja.
Záver bol pre mňa trošku rozpačitý. Veľa zostalo nevypovedaného, nedovysvetleného.
Záhadou pre mňa zostáva i úloha / dôvod existencie vtáčikov "chmýrkov" v celom príbehu.

36 18.02.2024

Audiokniha.
Veľmi pútavé a podrobné sprevádzanie hlavnými predstaviteľmi slovenskej politiky od vzniku Československého štátu až do volieb v roku 1998.
I ja, ako Slovenka, som sa dozvedela kopu zaujímavých informácií, hlavne zo vzdialenejšej histórie. Napr. o fungovaní triumvirátu Masaryk, Štefánik, Beneš, či o prepojení Milana Hodžu na následníka trónu Františka Ferdinanda d'Este. O šialenej výprave Andreja Hlinku na Parížsku mierovú konferenciu som už poznatky mala, ale s chuťou som si vypočula celý príbeh.
Trochu mi "trhalo uši" vyslovovanie pojmu "luďák", správne je "ľudák", ako už zmienil predchádzajúci príspevok.
Autor sa vo svojom výklade snažil zachovávať čo najväčšiu objektivitu.
S niektorými jeho názormi - hlavne čo sa týka SNP a rozpadu republiky, som sa však úplne nestotožnila.
Celkovo však vnímam počúvanie tejto knižky ako zmysluplne strávený čas.

39 17.02.2024

Rada si občas prečítam šokujúci, zvláštny príbeh s netradičnou tematikou.
Ehm.
Tak pri čítaní tejto knižky mi bolo prvýkrát fyzicky nevoľno. Neviem či skôr z nechutného popisu bitúnku alebo z totálnej degradácie ľudskej dôstojnosti. A to ešte nespomínam poľovačku a laboratóriá.
Avšak keď sa čitateľ "prenesie" cez tie nechutnosti, v knižke nájde hlbší podtext. Dystopickú budúcnosť, ktorú nechceme zažiť. Pripomenula mi "Príbeh služobnice".
Knižka určite vo mne vzbudila silné emócie. Nechuť, akýsi prirodzený odpor, kam je ľudstvo schopné zájsť v mene prežitia. Hrôzu, čo nás čaká na konci knižky.
A taký záver som teda nečakala.

„Ochutnal jste někdy něco, co ještě žilo?“
„Ne.“
„Je v tom jakési chvění, neznatelné, křehké teplo, díky němuž je maso výjimečně chutné. Vyrvat život zuby. Těšíte se z vědomí, že z vašeho rozhodnutí, v důsledku vašeho konání ta bytost přestala existovat. Cítíte přitom, jak ten úžasný, složitý organismus dodýchává a postupně se stává vaší součástí. Navždy. Tenhle zázrak mě fascinuje. Ta možnost nerozdělitelného spojení.“

A když vyšli na visutý most, otec mu ukázal vitráž s okřídleným mužem obklopeným ptáky a usmál se. Řekl mu: „Všichni tvrdí, že spadl, protože zaletěl příliš blízko ke slunci, ale letěl, chápeš, synku? Mohl létat. Co z toho, že spadneš, když jsi mohl být alespoň na pár vteřin ptákem.“

42 12.02.2024

Anotácia knižky sa mi pozdávala, ale celkové prevedenie pokuľháva.
Je tu príliš mnoho náhod, ktoré posúvajú dej dopredu. A hlavná hrdinka Ollie prechádza z extrému do extrému. Najprv žije v úplnom područí svojej matky, vzápätí ju úplne odstrihne zo svojho života.
Na mňa to pôsobilo celé naivne a no ... neuveriteľne.
Takže, knižku som prečítala, avšak niečo tomu proste chýbalo. Vyskytli sa v nej aj vážnejšie témy, ale akoby len kĺzali po povrchu.
Za mesiac zabudnem, o čom to celé bolo.
Ako oddychové čítanie môžem doporučiť, no nič viac za tým nehľadajte.
Za mňa 3,5 hviezdičiek.

35 09.02.2024

Audiokniha. Výborne načítaná Janom Zadražilom.
Doteraz som nič od Neila Gaimana a Terryho Pratchetta nečítala. Chyba.
Apokalypsu, ktorú (ne)riadi podarená dvojica v podaní anjela Azirafala a diabla Crowleyho, si žiadny správny čitateľ nemôže nechať ujsť.
A v príbehu vystupuje celá ďalšia plejáda svojráznych postavičiek.
Bolo to vtipné, zábavné a duchaplné počúvanie. Až na tú apokalypsu:).
A ako teda dopadne predpovedaný stret neba a pekla, štyroch jazdcov apokalypsy, adolescentného Antikrista a jeho kamošov, roztržitej čarodejnice, zapáleného lovca čarodejníc a ďalších pochybných indivíduí?
Nastane koniec sveta?
Uvidíme:).

"Za španělskou inkvizici dostal Crowley pochvalu. Ano, byl v té době ve Španělsku, ale zdržoval se především v kantýnách a na podobných příjemných místech a o inkvizici neměl ani tušení, dokud nepřišla ta pochvala. Pak se šel podívat co a jak, a když se vrátil, celý týden se opíjel.
A přesně ve chvíli, kdy dojdete k názoru, že jsou lidé mnohem horší, než by dokázalo samo Peklo, zachovají se najednou tak vznešeně a velkoryse, že se o tom ani Nebi nesnilo. A to často jeden a tentýž člověk. Je to samozřejmě tou věcičkou, o které jsme mluvili, tou svobodnou vůlí."

48 04.02.2024

Táto kniha je o Nore, o Charliem, o Libby, o knihách, o rodine, o plánoch, o túžbach a o šťastných koncoch. A o pravom zmysle života, aby som nezabudla:).
Stereotypné role romantickej komédie sú tu prevrátené naopak a mňa to bavilo.
A ako teda vyzerá "šťastný koniec" zvyčajne zápornej hrdinky príbehu? Citujem samotnú autorku: "Zamotane, komplikovane a naprosto neodolateľne."
A to sa jej podarilo.

"Jednou jsem viděl kurýra na kole, jak ho srazilo auto, a on vstal, zařval z plných plic "Stal se ze mě Bůh" a odjel na opačnou stranu.“
„A co je na tom záhadného?“ podivím se. „Vyzkoušel si hranice své smrtelnosti a zjistil, že neexistují.“
Charlieho rty se stáhnou do polovičního úsměvu. „To je přesně to, co na New Yorku miluju.“
„Že je tam tolik kurýrů na kole s božským komplexem?“
„Že nikdy nejsi ten největší úchyl.“
„Jasně, vždycky je tam ještě ten týpek pomatlaný stříbrnou tělkou,“ kývnu na souhlas, „který tě poprosí o pár drobných na opravu svýho lítacího talíře.“
„Toho mám na trase podzemky Q taky nejradši,“ usměje se Charlie.

"Existují knihy, které ani tak nečtete, jako je spíš žijete, a když nějakou podobnou dočtu, vždycky si připadám, jako bych se právě vynořila při potápění z hloubky. Když se na povrch vynoříte moc brzy, můžete dostat dekompresní nemoc."

44 27.01.2024

Audiokniha.
Tak toto bolo silné.
Kniha viacmenej verne líči osud popredného krajčírskeho salónu prvej republiky a tiež jeho majiteľky Hany Podolskej.
Z príbehov jednotlivých postáv, takpovediac z prvej ruky sa dozvedáme, ako to po prevrate v 48-mom v republike vyzeralo. V "buržoáznom" salóne, v Jáchymove, v krčme, na hrade... Nikto nebol v bezpečí. Nikto si nemohol byť istý... ničím. Ani Kléma Gottwald.
A to panoptikum postavičiek. Nadšenci novovzniknutého režimu, udavači, "bývalí" ľudia...
Dejiny idú dopredu a nijako ich netrápi, kto skončí pod ich kolesami.
Túto knižku by si mal prečítať každý. A hlavne tí, čo trpia spomienkovým optimizmom.
Je mi z toho úzko a smutno.
Odporúčam.

"Bylo nám dobře, teď je nám lepší, ale bylo by lepší, kdyby nám bylo zas dobře."

49 21.01.2024

Audio jednohubka.
Súbor krátkych (a krásnych) poviedok.
Vnučka Sofia. Babička. Ostrov.
Z knižky sála pokoj, pohoda, nostalgia.
Pripomenulo mi to moje detstvo a moju babičku. Akurát môj ostrov bol imaginárny:).
Moc pekné počúvanie.

37 17.01.2024

Audioknihy som chcela vyskúšať už dlhšiu dobu. A prvá knižka, ktorú som týmto spôsobom "prečítala", je práve "Vraždi všímavě".
Je to popravde iný zážitok. Hlas pána Čtvrtníčka mi sadol. Znelo to ako film od Quentina Tarantina. Vlastne sa mi pri počúvaní knižka premietala pred očami ako skvelo natočená gangsterská groteska.
A o čo teda ide?
Björnovi Diemelovi, B-advokátovi pochybných existencií, sa moc nedarí. Súkromne ani pracovne. Žije v neustálom strese. Privolí preto účasti na kurze "Mindfulness" Joschka Breitnera. Akurát sa naučené princípy kurzu rozhodne aplikovať dosť nekonvenčným spôsobom...
Vtipná, trefná čierna komédia.
Skvelo som sa bavila.
Za mňa 4,5 hviezdičiek.

"Vydělávám si peníze tím, že konám dobro pro špatné lidi. Tečka."

Dýchal jsem a dál se soustředil na své pocity. Zatracená nuda.
„To je tedy všímavost?“ pokusil jsem se zakončit cvičení.
„Pokud se právě teď soustředíte na svůj dech, pak jste všímavý. Přesně tak.“
„A tím nějak změním ty debily kolem sebe?“ zeptal jsem se.
„Ne. Tím změníte svou reakci na ty debily.“
„Takže ti debilové nezmizí?“
„Ne, ale zmizí jejich vliv na to, jak se cítíte. Ještě cítíte zúžený dech, ztuhlou šíji a křeče v žaludku?!“
Znovu jsem se zasoustředil na své pocity. Všechno bylo pryč. Neuvěřitelné.

Velkým problémem naší doby je permanentní dostupnost. Díky chytrým telefonům. Je neskutečným výsměchem reálnému životu říkat „chytrý“ přístroji, který nám dokáže přes telefon, e-mail, WhatsApp nebo čím vším možným kdykoli a kdekoli poslat do naší vlastní kapsy peklo pracovního světa. „Telefon permanentního neklidu“ by bylo trefnější označení.

34 14.01.2024

A mňa to bavilo...
Záver Elinej Scholomantskej epopeje.
Tak kde sme to v predchádzajúcom dieli skončili? Orion je mŕtvy, Scholomancia už neexistuje, El je zdrvená. Alebo je všetko inak?
Zo začiatku máte dojem, že sa v priebehu knižky nič moc nedeje. No deje sa toho veľa. Zápletka je veľmi pekne vystavaná. Odrazu je všetko jasné ako facka.
Koniec mi pripomenul záverečnú scénu z Harryho Pottera. Bolo to víťazstvo. Ale čo bolo potom?
Hodil by sa epilóg, no autorka ukončila knižku v tom najlepšom.
Celkovo, táto originálna séria sa mi moc páčila a odporúčam ďalej:).

36 13.01.2024

Psychologický román. V tomto prípade s veľkým dôrazom na "psycho".
Cillian, vrátnik luxusného bytového komplexu na Manhattane, je Bohom. Má vládu nad životmi nič netušiacich obyvateľov bytového domu. Žije vďaka nim. A oni žijú pre jeho perverzné potešenie. Aby im mohol ublížiť. Psychicky, emocionálne, fyzicky.
Predmetom jeho intenzívneho záujmu sa stáva obyvateľka bytu 8A - Clara...
Takto si predstavujem kvalitný psychothriller.
Cillianove úchylné aktivity sú vykreslené natoľko pútavo, že mu zvráteným spôsobom "fandíte". A držíte mu palce, aby ho nebodaj nechytili.
Príbeh je celkovo veľmi pekne vystavaný.
Páčilo sa mi to (takým tým "psychotickým" spôsobom:)).

"Došel k závěru, že život stojí za to, když může ovládat cizí bolest. Možnost řídit život druhých byla dostatečným důvodem, proč žít dál.
Od této noci se jeho šance na přežití zmnohonásobily: ve hře nebyl jen jeden život, ale životy tisíce lidí, kteří ho obklopovali. Otevíral se před ním úplně nový svět.
A od té noci, pod neustálou hrozbou sebevraždy, přicházel na nové způsoby, jak být Bohem, jak rozhodovat o životě lidí kolem sebe."

"Způsobit někomu bolest je hrubiánství; sice je k tomu zapotřebí hodně techniky, ale velmi málo psychologie, žádná analýza. Naopak vstoupit tiše a nenápadně malými zásahy do cizího života byla výzva a zároveň i zdroj pravého potěšení. Zranit nebo zabít dokáže každý, ale jen někdo se umí vedrat do cizího života jako Bůh, ovlivnit jeho duševní rozpoložení, a dokonce i osud, a přitom vždy zůstat ve stínu."

34 05.01.2024

Tak celkom vtipne mi vyšlo, že ako prvú knižku v roku 2023 som prečítala "Hrobníka". A zrejme ako poslednú jej pokračovanie - "Hrobník a dívka".
Podobne ako v prvom dieli, znovu vyšetrujeme viacero prípadov naraz. Záhadu mumifikovaného egyptológa, prípad beštiálneho vraha prostitútov a ako bonus - smrť ošetrovateľa v ZOO roztrhaného levom. Že to celé znie smiešne a neuveriteľne?
Inšpektorovi Herzfeldtovi to zrovna smiešne nepripadá. Ešte že má po ruke Juliu, partičku viac-menej schopných kolegov a v neposlednom rade hrobára Augustina Rothmayera...
Vskutku napínavé čítanie.
Prišlo mi, že autor použil podobný vzorec ako v predchádzajúcom dieli a páchateľa som si tipla správne.
Celkový pôžitok z knižky mi to však nezkazilo.
Teším sa na pokračovanie:).

„Ale teď se radši pojďme podívat, co holky provádějí u šachtových hrobů. Ještě aby tak s kostmi a lebkami hrály kuželky. Annu jsem u toho už jednou nachytal.“
Pobaveně se zašklebil. „Ale musím říct, že měla dobrou trefu.“

45 30.12.2023

Na knižku "Štvrté krídlo" som čítala len samé chvály, nemohla ma teda minúť.
A je to prudko čítavé.
Krehká Violet sa celý život túžila stáť pisárkou. Napokon sa z donútenia ocitne v jazdeckom kvadrante akadémie. Tu sa chtiac-nechtiac zúčastní brutálneho výberu na privilegovanú pozíciu - dračieho jazdca.
A potom je tu Xaden, syn zradcu, veliteľ štvrtého krídla letky.
Violet sa mu plánuje pratať z cesty, ale život má s nimi iné plány...
Draci, akadémia, súťaženie - kto zlyhá, ten zomrie.
Moc ma to bavilo, ale za 5 hviezdičiek to nie je.
Chýbalo mi hlbšie vykreslenie fantasy sveta, kto je s kým vo vojne a prečo. O fungovaní jednotlivých skupín sa dozvedáme len tak nejako "mimochodom". V tej zmeti drakov, vywernov, gryfov a veninov som sa, úprimne, strácala.
V knižke mi tiež chýbal originálny prvok, niečo špecifické, čo by definovalo "charakter" knižky. Podobné príbehy len "v bledomodrom" som čítala už inde.
A tiež "veľké odhalenie" na záver mi prišlo nedotiahnuté, nerealistické. To si žiadny z aktívnych dračích jazdcov nič nevšimol? Neverím.
Čomu verím je, že autorka nám všetko podstatné odhalí v druhom dieli:).

43 25.12.2023

Mňa táto dvojica hrozne baví.
Sympatická „stará dievka“ Bea, ktorá cíti neovládateľné nutkanie vyšetrovať vraždy. A vojvoda z Kesgravu, ktorému – napriek jeho výhradám – prischla rola neochotného asistenta.
Jedná sa o dôvtipné čítanie a Vy proste nemôžete inak, len držať Bee a Kesgravovi palce.
Páči sa mi štýl, akým je to napísané a rada sa k tejto sérii vraciam.
V porovnaní s „Podivným počátkom“, knihou s príbuznou tematikou, Bea vyhráva na celej čiare.
Za mňa 5 hviezdičiek a teším sa na pokračovanie série.

Poprvé ji přerušil, když vysvětlovala, že tělo pana Wilsona prohledávala v době, kdy leželo v posteli.
„V nočním úboru?“ zalapal po dechu. Sice přitom nezrudl rozpaky, ale očividně mu to bylo nepříjemné a Bea musela zadusit výbuch smíchu, který se jí hrozil vydrat z hrdla. Bylo neskutečně vtipné, že stará panna pokročilého věku byla méně úzkoprsá než vévoda, který musel mít v životě už několik tuctů milenek.
„Ano, v nočním úboru. Nepřipadalo mi vhodné žádat majordoma, aby ho převlékl do odpoledního obleku a posadil ho do obývacího pokoje. Jednak by bylo neobyčejně hrozné vidět mrtvého muže naaranžovaného, jako by byl ještě živý. A navíc bych tím přišla o příležitost zjistit užitečné informace přímo z místa činu. Ale to je jen můj soukromý názor. Neostýchejte se a příští mrtvolu si před prohlídkou klidně oblékněte a naaranžujte tak, aby to neuráželo váš jemnocit.“

38 21.12.2023

Kúzelný, tajuplný príbeh. Je to magický realizmus, aký som ešte v žiadnej knižke nečítala. V takej nežne poetickej, rozprávkovej podobe.
Všetko, čo som hľadala v knižke "Miniaturista" (a nenašla som), je tu - v tejto knižke.
Príbeh Vilky a Minivilky, Myry a Alexa, Trixie a Loua ... a ako ich osudy plynú po prúde času.
Akurát som tak úplne nepochopila ideu Vilky čoby útočiska pre ostatných ľudí, keďže hlavní hrdinovia zostali aj na konci knižky uzavretí vo svojej vlastnej "bubline".
Nevadí:).
Moc krásne sa mi to čítalo. Je to taká rozprávka pre dospelých.

"V noci nemůžu spát. Zírám do stropu místnosti, která má menší verzi sebe samé někde, kde ruce někoho jiného hýbají s nábytkem, který jsem si myslel, že jsem vybíral sám, a dumám nad tím, jestli ty ruce hýbají i mnou. Dumám nad tím, jestli bych chtěl, aby mnou hýbaly. Dumám nad tím, jak vypadají, a jak vypadá osoba, které patří."

"Ale panečku, když jsme ji slyšeli hrát. Bylo to jako vyjít z domu a zase do něj vejít, jen abyste zjistili, že to byl ve skutečnosti celou dobu chrám. Byla v tom vznešenost – posvátnost. Taky smutek, ale takový, díky kterému byl každý veselý pocit plnější a hlubší. Ta Chopinova etuda byla první věc, kterou zahrála, a i když bylo piano trochu rozladěné a Trixie trochu vyšla ze cviku, všechny nás to uchvátilo.
A pak hrála „Rolničky, rolničky“ a my všichni zpívali a já vypila tolik vaječňáku, až jsem si trochu ublinkla, ale bez trochy zvracení by to nebyly ty správné svátky, ne?"

37 12.12.2023

Ďalší akčný nervák od Johna Marrsa.
Pasažieri uväznení v samoriadiacich autách. Porota, ktorá má vyniesť rozsudok. A človek v pozadí, ktorý so všetkými manipuluje. Hra začína.
Autor je v podstate cynický až surový, ale vplyv sociálnych médií na reakciu verejnosti vystihol dokonale. Takto nejako by to v realite prebiehalo.
Marrs týmto románom nastavuje zrkadlo spoločnosti a nevychádzame z toho dobre.
Koniec mi prišiel už dosť naťahovaný, ale so záverečnou pointou to celé dávalo zmysel.

SPOILER
Ako mohol únosca rátať vo svojom pláne s mŕtvolou v kufri auta? Nemohol predsa vedieť, že zomrie práve v ten deň. Nejde mi to do hlavy.

"Každý má nějaký názor. Takže i kdybyste osobně dojela do každé z těch škol, sama deaktivovala všechny bomby a pak bez pomoci zachránila život všem Pasažérům, našel by se nějaký troll v obecním bytě v Hackney s roztřepenými konečky a tetováním s několika hrubkami, který by si postěžoval, že jste se zpronevěřila proti ženským právům a vrátila je zpátky minimálně o deset let, protože jste celou svoji záchrannou misi absolvovala v sukni.“

36 09.12.2023

Ďalší vynikajúci kúsok z pera Illiesa. Musím priznať, že knižky od tohto autora som čítala tak trochu opačne. Najprv "Lásku v čase nenávisti" a až následne túto knižku. Odporúčam čítať v časovej postupnosti, keďže osudy mnohých postáv na seba nadväzujú.
Celkovo žasnem nad týmto autorom, koľko práce ho musela stáť príprava tejto knižky. Respektíve ktorejkoľvek z jeho kníh.
Jednotlivé príbehy, črty a bonmoty nám podáva s ľahkosťou sebe vlastnou. Ešte si aj zažartuje.
Moc sa mi to páčilo a hodnotím 5-timi hviezdičkami.

Právě v těchto dnech mnichovský spisovatel Eduard von Keyserling, rozleptávaný syfilidou, toužebně vzpomíná na svou spisovatelskou činnost a povzdychne si: „Kdyby tak přece jen existovaly korekturní obtahy - říká se tomu tak, že ano -, korekturní obtahy života ...“

"Neurastenie - kouzelné slovo roku 1913 - byla něčím mezi syndromem ADHD a vyhořením, báječně nedefinovatelným pojmem pro jakoukoli psychickou nevolnost či nervovou chorobu, takže lékaři tuto diagnózu stanovili nejenom Kafkovi a Rilkovi, ale také Robertu Musilovi a Egonu Schielemu - a samozřejmě jakbysmet všem velkým trpícím ženám roku."

"Poté začne malovat svůj vlastní portrét ženy. Pojmenuje ho "Žena v košili sedící v křesle". Jenže Evu v něm nepoznáme. Vidíme jen pohlavní orgány. Evina špičatá ňadra, jež připomínají plastiky primitivních národů, Picasso zdvojí. A tak potom pláče i Eva. I ona byla na prvních studiích k obrazu zprvu ještě vidět, ale pak jaksi zmizela. Není žádná radost být ženou kubistického malíře."

"Podle pruského výnosu o dopravě motorovými vozidly nesmí automobily uvnitř uzavřených obcí překročit rychlost jízdy patnáct kilometrů za hodinu. Věk zrychlení, tedy roku 1913, začal na prvním rychlostním stupni."

36 05.12.2023

Tak toto je "feel good" román, ako sa tomu teraz hovorí. Autorka sa výrazne inšpirovala T.J. Klunem a jeho "Domom v blankytne modrom mori".
Najprv mi to trochu vadilo a myslela som si, že sa mi práve pre túto "šablónu" knižka nebude páčiť. Ale opak bol pravdou.
Príbeh čarodejnice Miky, domu Nikdedomu a jeho svojráznych obyvateľov, je milým pohľadením pre dušu.
Našlo by sa aj pár nedostatkov. Ako napríklad vulgarizmy, ktoré podľa mňa spôsobil nie úplne citlivý preklad.
Celkovo, je však knižka kúzelná. Obsahovo aj pocitovo:).

40 03.12.2023